Horní Slezsko, rozsáhlá aglomerace a průmyslové srdce Polska, čelí závažným problémům se znečištěním životního prostředí. Tato oblast, kterou opakovaně poznamenala historie, se dnes potýká s vážnými dopady na kvalitu ovzduší, což má přímý dopad na zdraví a životy obyvatel.
Moravskoslezský kraj, sousedící s Horním Slezskem, je dlouhodobě jedním z regionů s nejvíce znečištěným ovzduším. Specifická morfologie terénu a hustota osídlení a průmyslové výroby, propojují české a polské území. Na hranici se nacházejí větší města, spojené s menšími sídlo do charakteristické Slezské zástavby. I když se území kraje intenzivně monitoruje, je obtížné jasně definovat potřebné opatření na jednotlivých zdrojích znečišťování ovzduší.
Pro zlepšení situace vznikají akční plány, které pomůžou řešit problém s lokálními zdroji a zároveň přispějí ke snížení znečištění ovzduší v celém regionu. Navrhovaná měření cíleně doplňují monitoring ovzduší (AIM) o 30 dílčích lokalit na českopolském pohraničí, které doplní současný model území, ale ve vazbě na lokální zdroje definují příčinu znečištění a nastaví možná opatření.
Opatření uvedená v akčních plánech na základě měření, budou rozdělena podle ekologického přínosu a finanční náročnosti do seznamu, tak aby bylo možné budoucí prostředky využít co nejefektivněji. V projektu vzniknou dílčí akční plány pro zapojené obce/města a bude koordinován soulad s krajským akčním plánem. Samotné měření proběhne na linii Opava, Bohumín, Karviná, Český Těšín, Třinec, Jablunkov a bude realizováno referenčními/ ekvivalentními metodami. Měřeny budou suspendované částice PMx, NO/NO2, meteorologické parametry a PAU.
Kvalita ovzduší v Opavě je ovlivňována zejména v období nepříznivých rozptylových a meteorologických podmínek opakujícími se situacemi s nadlimitními koncentracemi suspendovaných částic (PM10). Významný vliv mají i jiné znečišťující látky (oxidy dusíku - NOx, ozón - O3 a benzo(a)pyren). Kvalitu ovzduší Opavy ovlivňují místní topeniště domácností, automobilová doprava a rovněž průmyslové zdroje znečištění nacházející se v Opavě a jeho okolí.
Čtěte také: Jak probíhá svoz velkoobjemového odpadu v Horní Libchavě?
Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování TZL jsou dle studie na území města Opavy lokální topeniště, která produkují více než 45 % z celkového množství emisí TZL. Dalšími významnými zdroji znečišťování TZL jsou střední a zvlášť velké zdroje znečišťování (více než 22 %, resp.
V roce 2015 následovalo zpracování druhé části Rozptylové studie 2012 - Části B, analýzy. Modelování ukázalo na nevhodnost náhrady kotelny na ul. Hlavní jednotlivými blokovými kotelnami, provozovanými na plyn, neboť by došlo k násobnému nárůstu imisí z takto navržených zdrojů. Město Opava si nechalo zpracovat studii proveditelnosti projektu s názvem „Výsadba ochranné zeleně v Opavě“, jejíž cílem bylo posoudit celkový stav imisní situace v předmětné oblasti a posoudit navržené opatření (výsadbu ochranné liniové zeleně), včetně posouzení nákladů na uvažovaný rozsah navržených prací.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) provozoval od roku 1994 do povodní roku 2024 v Opavě-Kateřinkách automatizovanou imisní měřící stanici (AIMS), která kontinuálně monitorovala kromě základních meteorologických charakteristik (teplota, oblačnost, vlhkost ad.) i kvalitu ovzduší. Jednalo se o následující znečišťující látky: oxidy dusičitý (NO2), ozón (O3) a suspendované částice (PM10 a od roku 2015 také PM2,5). V současné době ČHMÚ společně s městem vybírá novou vhodnou lokalitu pro umístění nové modernější měřící stanice.
V rámci Moravskoslezského kraje je čistota ovzduší sledována sítí 25 stanic automatického imisního monitoringu (AIMS), která je doplněna několika mobilními zařízeními. Opava se v kvalitě ovzduší nijak výrazně neliší od situace ve zbytku Moravskoslezského kraje.
Řada projektů a iniciativ se snaží zlepšit kvalitu ovzduší v Horním Slezsku a přilehlých oblastech. Mezi ně patří:
Čtěte také: Odpad Levin Horni
Několik projektů se zaměřuje na přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Polskem v oblasti životního prostředí:
V Karviné je plánována výstavba spalovny odpadu. Výstavba zařízení má vyjít na zhruba pět miliard korun, z toho asi dvě by měl dodat Operační program životní prostředí z evropského Fondu soudržnosti. Proti záměru protestovaly obce, občané i občanské iniciativy už v průběhu řízení o posuzování vlivů na životní prostředí, ale ministerstvo životního prostředí letos v červnu vydalo kladné stanovisko.
Spalovna bude muset využívat nejlepší dostupné technologie a spaliny musí být vyvedeny do komína o výšce nejméně 120 metrů. Po zahájení provozu spalovny má také následovat omezení provozu některé blízké teplárny, aby ve výsledku objem emisí na Karvinsku klesl.
Znečištění životního prostředí v Horním Slezsku představuje komplexní problém, který vyžaduje koordinované úsilí na místní, národní i mezinárodní úrovni. Projekty zaměřené na monitorování kvality ovzduší, snižování emisí a přeshraniční spolupráci jsou klíčové pro zlepšení životního prostředí a ochranu zdraví obyvatel v tomto regionu.
Čtěte také: Odpadové hospodářství Horní Jelení
tags: #horní #slezsko #znečištění #životního #prostředí