Živočichové volně žijící v Jižní Americe: Fascinující svět divoké přírody

Svět nabízí skutečně úžasné zážitky z pozorování divoce žijících zvířat a umožňuje nahlédnout do ekosystémů, které jsou stejně rozmanité jako velkolepé - od velkých stád v africké savaně až po husté tropické deštné pralesy Jižní Ameriky. Nejlepší světové destinace pro pozorování divoké zvěře vás ponoří do světa přírodních divů.

Pozorování divoké zvěře především představuje dobrodružství - a to někdy znamená nutnost opustit své pohodlí - ale pohled na vzácné zvíře ve volné přírodě je okamžik, který vám vyrazí dech a promění dovolenou v příběh, o který se budete dělit ještě dlouhá léta.

Jižní Amerika: Kontinent plný života

Kromě ohromujících přírodních krás, pestré kultury a rozmanité gastronomie se Jižní Amerika může pochlubit i bohatou divokou přírodou. Právě zde najdete největší rozmanitost druhů na Zemi. Je domovem více než 2,5 milionu druhů zvířat a 0,5 milionu druhů rostlin, z nichž mnohé se vyskytují pouze zde.

Jedná se o největší souvislý tropický deštný prales na planetě, přičemž mnoho druhů ještě nebylo objeveno a klasifikováno. Nejpozoruhodnějšími ptáky jsou různí papoušci a tukani. Největším dravcem je kajman černý, který může dorůstat délky až přes 4,5 metru. Kapustňáci žijí ve vodě a živí se podmořskými rostlinami.

Amazonský deštný prales

Amazonský deštný prales, kolem něhož se vine mohutná řeka Amazonka, nabízí jedinečnou příležitost poznat jeden z biologicky nejrozmanitějších přirozených biotopů na Zemi. Cestou po kalné, bažinaté Amazonce (Río Amazonas) zahlédnete lenochody líně zavěšené v korunách stromů, papoušky ara hlučně štěbetající na bahnitých březích řeky a pestrobarevné tukany prohánějící se ve větvích nad vámi. Z korun stromů se ozývá strašidelný křik vřešťanů, rozléhající se hustým listovím.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Brazílie je země s největší biologickou rozmanitostí na planetě. Žije zde více druhů savců a sladkovodních ryb než kdekoli jinde na Zemi. Amazonie oplývá spoustou pestrobarevných ptáků, jako jsou papoušci a tukani. Prozkoumat tuto rozlehlou divočinu znamená vstoupit do světa, kde vládne příroda.

Amazonský tropický deštný prales je rozsáhlý přibližně 5 500 000 km čtverečních. Leží v devíti státech Jižní Ameriky - v Brazílii (z více než 60 %), Kolumbii, Venezuele, Ekvádoru, Peru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně. Celý Amazonský prales představuje více než polovinu tropických deštných lesů celého světa. V oblasti Amazonie žije více než 100 000 druhů savců, plazů a ptáků a dalších 270 000 druhů hmyzu.

Mezi lety 1970 a 2000 zde bylo vykáceno celkem 16,4 % celkové plochy pralesa, což činí každoroční ztrátu 20 200 km². Kácení ničí útočiště mnoha živočichů, například jaguára, divoké kočkovité šelmy žijící v pralesích Jižní a Střední Ameriky.

Galapágy: Ostrovy evoluce

Galapágy (Galápagos archipiélago), které leží západně od pobřeží Ekvádoru, oplývají úžasnou rozmanitostí divoce žijících zvířat, od mohutných želv po pěnkavky bledé (Camarhynchus pallidus), známé svou schopností využívat nástroje, nelétající kormorány galapážské (Nannopterum harrisi) a leguány mořské. Zvířata, která pomohla Charlesi Darwinovi formulovat evoluční teorii, jsou jen začátkem.

Galapágy nabízejí dobrodružství v divoké přírodě nad vodou i pod hladinou. Galapágy jsou skutečně výjimečné tím, jak blízko se můžete dostat ke zvířatům. Přibližně 95 % území je chráněno jako národní park Galapágy a návštěvníci mohou určité lokality prozkoumat pouze s certifikovanými průvodci-přírodovědci. Návštěvníci si tak mohou užít blízká setkání, jaká jinde nezažijete.

Čtěte také: Životní prostředí Sicílie: aktuální stav

Nejznámějšími zvířaty na ostrovech jsou galapážské želvy obrovské, které patří k nejlépe prozkoumaným divokým zvířatům na světě. Skutečnou zvláštností jsou galapážští tučňáci, Darwinovy pěnkavy, které se na jednotlivých ostrovech liší, a modrá sovička. Oblast je proslulá také výskytem leguánů, mezi něž patří jak mořští, tak suchozemští leguáni s bradavičnatou hlavou.

Andy: Hory plné života

Hory jsou také domovem mimořádně bohaté biologické rozmanitosti. Asi nejvýznamnějšími savci jsou vikuňa a guanako. Jedná se o dva druhy z čeledi velbloudovitých, dva divoce žijící velbloudy v této oblasti. Jejich nejbližšími příbuznými jsou lama domácí a alpaka. Za faktor roztomilosti jsou zodpovědné činčily, ale nejznámějším tvorem v horách je pravděpodobně kondor, známý také jako kondor andský.

Tento obrovský dravec může mít rozpětí křídel přes tři metry, což z něj činí jednoho z největších ptáků na Zemi. Má také mimořádnou délku života, dožívá se až 70 let. Obývala oblasti v Andách ve výšce kolem 3000 m.n.m. Obývala území Chile, Peru, Argentiny a Bolívie.

Naše činčila neboli činčila na farmách a v domácnostech po celém světě je druh činčila dlouhoocasá (chinchilla lanigera). Chin a Chile, což ve švédštině znamená kožešina z Čile (Chile). Rod činčila (chinchilla) je řazen mezi řád hlodavce, čeleď činčilovití.V Jižní Americe kromě rodu chinchilla najdeme také největší z čeledi činčilovitých tzv. Planinovou Viskaču (lagostomus maximus) vážící až 9kg a druhou největší tzv. Horskou Viskaču (lagidium viscacia) vážící 3kg. Obě žijí běžně volně v přírodě. Horská Viskača je často focená turisty, protože jich v Jižní Americe žije mnoho oproti menším činčilám.

V přírodě se vyskytují dva druhy činčil:

Čtěte také: Wellness v přírodě jižních Čech

1. činčila krátkoocasá (chinchilla brevicaudata) - tato činčila je celkově menší, světlejší (šedá barva je více do béžova), má kulatější hlavu a nápadně kratší uši a také ocas (do 15cm). V zajetí se tento druh nechová pro jeho nižší potenciál k chovu. V přírodě jsou dvě menší skupiny těchto činčil v oblasti Antofagasta a Atacama (zapsáno 2014). V říjnu 2020 byl připravován projekt těžiště zlaté rudy v Chile, kde byla nalezena kolonie těchto činčil čítající 25 jedinců. Činčily se musely přestěhovat o 2 a půl míle dál, protože jsou zákonem chráněné. Dohromady se v přírodě vyskytuje kolem 10 tis. kusů činčil.
2. činčila dlouhoocasá (chinchilla lanigera) - Tato činčila má delší stavbu těla, delší hlavu i uši a velmi dlouhý ocas (až 20cm). byla v domovině téměř vyhubena. V Chile je nyní činčila chráněna a to již od r. 1929.

Činčily jsou výhradně býložravé. Mezi jejich potravu patří:

• Erodium cicutarium
• Bromus unioloides
• Stipa plumose
• semena a další kořínky

Mezi další rostliny, které činčily konzumují, patří:

• Puya berteroniana
• Nasella či Stipa (travina)

Ohrožení a ochrana

Amazonský tropický deštný prales je rozsáhlý přibližně 5 500 000 km2. Leží v devíti státech Jižní Ameriky. Celý Amazonský prales představuje více než polovinu tropických deštných lesů celého světa. 80 % všech světových pralesů je dnes zničeno. Zbytek pralesů je vážně ohrožen. Průmyslová těžba dřeva devastuje oblasti a vyhání z domovů živočichy.

Ze všech suchozemských druhů živočichů jich přibližně dvě třetiny žijí v pralesích a lesích rovníkových oblastí. Orangutani, tygři, jaguáři, sloni či nosorožci jsou v důsledku kácení pralesů na pokraji vyhynutí. Na Zemi dnes existuje pouze sedm velkých, souvislých pralesních oblastí. Nejrozsáhlejší je Amazonský tropický deštný prales, pralesy střední Afriky, deštný prales v Andách, pralesy Sibiře, poslední evropské pralesy, pralesy Severní Ameriky a džungle jihovýchodní Asie.

Nejrychleji mizí pralesy v Amazonii a na některých přelidněných ostrovech Indonésie. Jejich úbytek vede ke snižování biodiverzity (vymírání druhů). Dalším pravděpodobným důsledkem je přispívání ke změně klimatu a zvyšování podílu oxidu uhličitého v atmosféře. Odhaduje se, že pokud nedojde k nějaké důsledné změně, tropické deštné lesy do poloviny 21. století zcela vymizí. O tom informuje ekologická organizace Greenpeace, která zveřejnila přehled posledních existujících pralesů ve světě.

V Chile je činčila chráněna a to již od r. 1929.

Přirazení aktuálního stupně ohrožení k volně žijícím živočichům ze státních symbolů, k němuž badatelé využili červený seznam celosvětově ohrožených druhů, vydávaný Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN), přineslo nečekané překvapení. Více než třetina z nich v současnosti čelí zvýšenému nebezpečí, že budou v blízké budoucnosti zcela vyhubeni. Přitom ze všech druhů obratlovců se na pokraji vymizení ocitlo „jen“ 18 % druhů.

Zatímco v Jižní Americe se všichni živočichové, reprezentující tamější státy, těší zákonné ochraně, v Evropě je to jen 7 % z nich. Nejlépe funguje ochrana zvířat ze státních symbolů v Austrálii a Oceánii.

Mnohé z nich lidé legálně loví nebo pytlačí ve velkém pro maso. Jiní, zejména dravci, šelmy a sloni, se nezřídka dostávají do střetu s místními obyvateli, jelikož jim působí majetkovou újmu. Nezanedbatelný počet zvířat - státních symbolů sužuje pokračující rozsáhlý úbytek vhodného prostředí, způsobovaný člověkem.

Naopak přesně opačný osud potkal velkého severoamerického dravce orla bělohlavého. Majestátní pták se dostal jak do státního znaku USA, tak následně i znaku a pečetě amerického prezidenta.

Ještě začátkem 18. století žilo na obrovské ploše od Aljašky po severní Mexiko 300 000-500 000 orlů. Evropští kolonisté orly nemilosrdně stříleli a trávili. V roce 1940 proto federální vláda vyhlásila přísnou ochranu orlů bělohlavých. Neméně citelně zasáhlo ptačí predátory masové používání pesticidů, zejména DDT. Není divu, že v roce 1950 přežívalo na území Spojených států bez Aljašky posledních 412 párů. Účinná ochranářská opatření vedla k tomu, že dnes na stejné ploše vyvádí mláďata téměř 10 000 párů.

Tabulka: Největší pralesní oblasti světa

tags: #živočichové #volně #žijící #v #Jižní #Americe

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro svatbu na Vysočině
• Bioplyn z odpadu: Co potřebujete vědět
• Studie Emise Fojtíka z Darkovic
• Evropa a globální ekologické výzvy
• Odpadové kontejnery Frýdlant