Dopady hornictví a smogu na ovzduší v České republice a Polsku

V posledních letech se v České republice a Polsku stále více diskutuje o kvalitě ovzduší a dopadech znečištění na zdraví obyvatel. Moravskoslezský kraj a oblasti v Polsku, jako je Krakov a Hornoslezská pánev, patří mezi regiony s nejhorší kvalitou ovzduší v Evropě.

Příčiny znečištění ovzduší

Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší patří:

• Spalování uhlí: Zejména v domácnostech, kde se používají staré a neefektivní kotle na pevná paliva.
• Průmysl: Zejména hutní a chemický průmysl.
• Doprava: Zejména starší vozidla s dieselovými motory.
• Hornictví: Těžba a zpracování uhlí uvolňuje do ovzduší prach a další škodlivé látky.

Smog a jeho dopady

Smog je směs škodlivých látek v ovzduší, která vzniká především v zimních měsících, kdy se vlivem inverze zhoršuje rozptyl znečišťujících látek. Mezi hlavní složky smogu patří prachové částice PM10 a PM2,5, oxid siřičitý, oxidy dusíku a benzo(a)pyren.

V posledních šesti dnech žili lidé na Ostravsku znovu ve vydatném smogu. Nejhorší situace ve městě přitom byla vždy kolem půlnoci. Město spí, vliv dopravy je tou dobou veškerý žádný. Přesto bývá ovzduší v nočních hodinách zdaleka nejhorší.

Podle odborníků jsou takováto tvrzení jen pověry, které se mezi lidmi šíří. „V noci se ochladí, ustane vítr, a tím pádem se ovzduší stává stabilní, čili vhodné pro hromadění nečistot. Na druhé straně může podle ní noční situaci zhoršit i to, že si lidé ve svých domcích na noc více zatopí. „I tenhle názor něco do sebe má,“ dodala pracovnice oddělení ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ. „V noci se neohřívá zemských povrch slunečním zářením a tak ustává vertikální proudění vzduchu. Tím se zhorší možnost rozptylu. To, že by průmyslové firmy vypouštěly pod rouškou tmy škodliviny, považuje za historky přitažené za vlasy. „Měřicí systémy snímají na komínech hodnoty emisí s periodou jedné minuty. K těmto datům máme jako inspekce přístup.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Zdravotní rizika spojená se smogem

Dlouhodobé vystavení smogu má negativní dopad na lidské zdraví. Mezi nejčastější zdravotní problémy patří:

• Respirační onemocnění (astma, bronchitida, chronická obstrukční plicní nemoc)
• Kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda)
• Nádorová onemocnění (zejména rakovina plic)
• Alergie

Studie u těhotných matek potvrdila vliv vystavení se polycyklickým aromatickým uhlovodíkům na nervový systém jejich potomků. Děti matek, které žily v prostředí s více znečištěným ovzduším, vykazovaly nižší IQ o 3,8 bodu ve srovnání s dětmi matek, které žijí v prostředí s čistějším vzduchem. Výzkumníci prokázali také souvislost s vývojem plodu, kdy zmíněné látky mohou vést k nižší porodní hmotnosti dítěte. Výzkumný institut NeuroSmog pod vedením profestora Marcina Szweda zase zjistil, že smog má vliv na vývoj mozku dětí, ovlivňuje například rozvoj ADHD či Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Specifické znečištění na Ostravsku

Skoro sedm tisíc lidí v ostravské čtvrti Radvanice a Bartovice dýchá nejvíce znečištěný vzduch v zemi. Znečištění ovzduší na východě Ostravy, kam míří zplodiny z největšího hutního podniku v zemi Liberty Ostrava, je mimořádné. Lidé tu častěji než kdekoli jinde pozorují kalné nebe a dýchají jemný prach. Stav se podle dat z místních dvou měřicích stanic zdravotního ústavu roky nelepší. A mnohé místní deptá.

Na zahradě má hasič Roman Pecháček z ostravské čtvrti Radvanice a Bartovice kontejner na dešťovou vodu. Tekutina v plastové nádobě však mívá nezvyklou, nachovou barvu, zejména po prudších deštích. „Kvůli prachu z huti je načervenalá. Stejně zbarvená bývá i v kalužích,“ vysvětluje muž. Zhoršují zdraví jeho tříleté dceři Johance, zejména na podzim a v zimě pak omezují rodině vycházení ven.

Snahy o zlepšení kvality ovzduší

V obou zemích se realizuje řada opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Mezi ně patří:

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

• Kotlíkové dotace: Podpora výměny starých kotlů na pevná paliva za moderní a ekologické zdroje vytápění.
• Zákaz spalování pevných paliv: V některých městech a regionech byl zaveden zákaz spalování uhlí a dalších pevných paliv v domácnostech.
• Podpora veřejné dopravy: Investice do rozvoje veřejné dopravy a podpora nízkoemisních vozidel.
• Modernizace průmyslu: Zavádění moderních technologií v průmyslových podnicích s cílem snížit emise škodlivých látek.
• Mezinárodní spolupráce: Jednání s Polskem o snížení emisí z polských zdrojů znečištění.

Příklad Krakova

Krakov je město, které se v posledních letech potýkalo s vážnými problémy se smogem. Díky aktivnímu přístupu občanů, politiků a vědců se podařilo dosáhnout výrazného zlepšení kvality ovzduší. Klíčem ke změně tedy bylo drastické snížení emisí škodlivin z komunálního a bytového sektoru.

Jako nejlepší řešení vycházel úplný zákaz pevných paliv. Odborníci ale varovali, že to není možné zavést kvůli nedostatku podpory veřejnosti,“ vzpomíná Kozlowská. Krakovský smogový alarm se to ale rozhodl změnit. „Snahy města o eliminaci emisí se nám zdály nedostatečné a prostředky vyčleněné na tento boj neadekvátní rozsahu problému,“ píše se na stránkách organizace.

„Rozhodli jsme se proto vzít věci do vlastních rukou a zahájit osvětovou kampaň mezi občany. Uvědomili jsme si, že pouze jejich tlak donutí obecní a vojvodské úřady k zavedení účinných opatření,“ pokračuje text. Než se z Krakovského smogového alarmu stala organizace, šlo o skupinu přátel, kteří se bavili o znečištění ovzduší, mluvili o jeho negativním vlivu na jejich životy a měli obavy o životy svých dětí.

Například v roce 2013 tisíce Krakovanů ve smutečním davu nesly rakev s nápisem “ovzduší” bývalému náměstkovi hejtmana Malopolského vojvodství Wojciechu Kozakovi. Symbolický pohřeb byl jednou z událostí, které měly přimět místní politiky tristní situaci řešit.„Učili jsme novináře, jak psát o ovzduší, protože to pro ně bylo tehdy bylo nové. Marketingoví poradci zase naopak nám radili s kampaněmi, aby byly co nejpoutavější a dostatečně vizuální, aby si lidé uvědomili skutečné důsledky smogu,“ vysvětluje Kozlowská.

Úspěch iniciativy za čisté ovzduší naznačila v říjnu 2013 veřejná konzultace zákazu pevných paliv na úrovni vojvodství, v jehož gesci je zavedení podobných vyhlášek. Občané dostali příležitost připomínkovat vznikající strategii regionu pro lepší ovzduší. Tehdy lidé podali rekordních 2 500 připomínek, z čehož 90 procent se vyslovilo za úplný zákaz pevných paliv.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Zákaz používání pevných paliv v Krakově byl schválen hned v listopadu 2013 malopolským zastupitelstvem: dvaadvacet zastupitelů bylo pro, jedenáct proti a pět se zdrželo. Dnes v Polsku funguje síť podobných iniciativ, které sdružuje organizace Polský smogový alarm. Takzvané smogové alarmy jsou téměř v každém větším i menším městě.

Město kromě prostého zavedení zákazu spustilo také potřebné sociální programy a zřídili informační centra, aby občané věděli, jak vytápět své domovy jiným způsobem. Od té doby z města podle novinářky Katarzyny Kojzar v podstatě vymizela opozice vůči zákazu. „Úplný zákaz existuje od roku 2019, takže už nemáme žádné topné systémy závislé na pevných palivech,“ říká s tím, že už není důvod si stěžovat.

Výsledky opatření v Krakově

Počet smogových dnů klesl ze 116 v roce 2012 na 16 v roce 2023 (data z monitorovací stanice na ulici Bujaka). Průměrné roční koncentrace hrubých prachových částic PM10 v důsledku přijatých opatření klesly v roce 2020 o 50 procent. Výrazný pokles byl zaznamenán i u jemných částic PM2,5.

Následující tabulka ukazuje výrazně rychlejší zlepšení kvality krakovského vzduchu v porovnání s celým vojvodstvím, kde zákaz zavedený není:

Od doby, co došlo k výměně tisíců lokálních topenišť, mezi nimi klesá výskyt astmatu a alergické rýmy. „Je nám jasné, že ke zlepšení přispěla i informovanost obyvatel Krakova. Díky aktivitám nevládních organizací a místní samosprávy za čisté ovzduší se zvyšuje povědomí o dopadech smogu a máme aplikace, které nám hlásí, jaká je koncentrace pevných částic ve vzduchu, takže lidé nechodí s dětmi na procházky, když jsou normy překročeny,“ vysvětluje Czarnobilská.

Útlum těžby uhlí

Polští těžaři uhlí podepsali s vládou dohodu o postupném utlumování produkce do roku 2049. Těžba uhlí zažívá útlum ve velké části světa. Lidem se nelíbí její dopady na životní prostředí a alternativy obnovitelných energií v poslední době zlevňují. Polsko stále pokrývá spotřebu elektřiny ze 70 procent spalováním uhlí, ale obyvatelstvo už se nechce dál smiřovat s téměř nejhorší kvalitou ovzduší v Evropě.

Horníci podle dohody budou mít právo být přeloženi z uzavřených dolů do ještě fungujících, nebo získají nárok na předčasný důchod ve výši 80 procent své mzdy. Ti, kteří se rozhodnou hornictví opustit, budou mít nárok na odstupné ve výši 120 000 zlotých (asi 685 000 Kč). V České republice uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v roce 2038. Vládu termín odklonu od uhlí ale rozděluje.

Dopady zábavní pyrotechniky

Chemické látky a prachové částice uvolňované při odpalování zábavní pyrotechniky jsou podle vědců vysoce toxické a karcinogenní. Mají prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí, a to bezprostředně i dlouhodobě. Škodlivé zdravotní účinky zábavní pyrotechniky přitom nejvíc dopadají na děti, seniory a lidi s dýchacími nebo srdečními problémy.

Zábavní pyrotechnika podle vědců obsahuje celou škálu nebezpečných látek a velké množství těžkých kovů. Některé látky se navíc v prostředí hromadí. Z ovzduší, kde ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, se škodlivé látky uvolňují do vody a půdy, a stávají se tak součástí potravních řetězců.

tags: #hornictvi #ovzdusi #smog #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Princip solárních kolektorů
• Tulipány na tapetách
• Chemické Reakce a Životní Prostředí
• Problémy s tříděním v Horní Suché
• Ochrana přírody dle Víta Zavadila