Plastový odpad v Německu a EU: Statistiky a problémy


28.03.2026

Špatné nakládání s plastovým odpadem má nepříznivé účinky na životní prostředí a klima, vznikají ložiska plastů a mikroplastů, které se objevují na souši a v řekách a oceánech po celém světě.

Plast přispívá ke změně klimatu prostřednictvím emisí skleníkových plynů z výroby a nakládání s odpady a škodlivých účinků používáním chemikálií a spotřebou vody.

Na celosvětové úrovni bylo recyklováno méně než 10 % z přibližně 6 300 milionů tun plastového odpadu vyprodukovaného v letech 1950 až 2015. Více než 60 % plastu, který byl kdy vyroben (od roku 1950), je na skládkách nebo v přírodě, včetně oceánů.

Podle odhadů OSN je každý rok do oběhu uváděno až 5 bilionů plastových sáčků. Více než polovina všech plastů jde do spotřebních výrobků, zejména obalů pro jedno použití a 99 procent plastu je vyrobeno z fosilních paliv.

Na začátku roku 2019 vyvezla EU měsíčně přibližně 150 000 tun plastového odpadu. Toto číslo bylo v letech 2015 a 2016 přibližně dvakrát vyšší - až 300 000 tun měsíčně, když vývoz směřoval především do Číny a Hongkongu. Zákaz dovozů do Číny (2018) byl důvodem snížení a přesunu vývozu plastového odpadu do jiných zemí v Asii.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Pro země v Asii je dovoz možný, protože velká množství plastového odpadu mají ekonomickou hodnotu. Pokud mají plastové odpady ekonomickou hodnotu, proč si je EU nenechá a ekonomicky je nevyužije?

Druhou absurditou je tvrzení, že lze de facto vyvážet odpad do zemí, kde to místní legislativa umožňuje. A tak, jako kdysi křižovaly oceány lodě s otroky do Evropy, křižují stejné oceány tankery naložené odpady do Asie, Afriky, Jižní Ameriky. Důvody jsou naprosto stejné jako v minulosti - ekonomika.

V Evropě vzniká rovněž spousta kovového odpadu. Přitom ocelárny, hliníkárny a další hutní provozy jsou v Evropě likvidovány. Tady se vám zdá normální posílat kovový odpad do světa (Číny), nebo ho máme nějak zpracovávat v Evropě? Vloni Čína dovezla přes 5 mil.

Určitě moc dobrý článek! Jen co si představit pod pojmem odpadově neutrální? Znamenalo by to asi, že po nás všecny odpadky nějak zmizí. Např. uhlovodíkové plasty zkapalníme a proženeme je motory letadel. Pokud to budou bioplasty, bude to i "uhlíkově neutrální". Pokud to budou plasty z ropy, pokácíme v hospodářském lese stromy, nastavíme z nich pasivní domy a lesy obnovíme. Snad za takové návrhy nedostanu kartáč od "ekologů". Tady člověk nikdy neví.

Hodně záleží na tom, jak kvalitně je daná surovina vytříděna už v kontejnerech a kolik nežádoucích příměsí je obsaženo. Tyto nežádoucí příměsi musí být následně na dotřiďovacích zařízeních odstraněny a jsou následně buď odvezeny na skládku nebo k energetickému využití.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Všechny podpory v oblasti odpadů jsou nastaveny tak, aby motivovaly sběrače (tedy obce a jejich občany) a úpravce (dotřiďovací linky) k co možná největšímu podílu materiálového využití odpadů, tedy k recyklaci.

Je to jen přetvářka před domácím publikem. To jsou tady plasty, tady zase jeden vykácený Rumunský prales pro dřevoštěpkové elektrárny, nebo otrocká práce v kobaltových dolech pod bičem čínských obchodníků s kovy. Z našeho povýšeného pohledu kritizujeme celý svět a chceme ho vést směrem do zářných zelených zítřků.

Z hlediska technických nástrojů bych viděl výzkumné úsilí, jak z uhlovodíkových plastů vyrábět kapaliny vhodné třeba pro pohon letadel.

Asi by bylo možné uvalit na všechny plasty přiměřenou daň a za o něco menší částku je vytříděně (uhlovodíkové plasty a ty označené ostatní) je vykupovat pro účely výroby energie a kapalných paliv. Opravdu to nejhorší možné je žádat po lidech třídění odpadu a pak ho někam šupnout. To je vůči ŽP zcela kontraproduktivní greenwashing.

Významným faktorem, který vede k možnosti recyklace plastů v rozvojových zemích, je ovšem velmi nízká cena lidské práce v tamních ekonomikách.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Ptám se, proč chceme být uhlíkově neutrální a nechceme být odpadově neutrální ? Klimatická hysterie přináší cenný politický kapitál a "ekobyznys". A pálení našich odpadů černochy a spol. poškozující společné životní prostředí má být morální normou Evropy/USA v 21. století ?

Navíc tradiční ukazatele přestávají fungovat.

Česká republika se podle nového Indexu prosperity posunula na osmé místo v ekonomickém měření mezi zeměmi Evropské unie.

tags: #hromady #odpadu #nemecko #statistiky

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]