Chodit po lese je moderní a zdravé. Můžete tam strávit bezva půlden i bez mobilu nebo protažených obličejů. Hraní můžete nechat na dětské fantazii a vůbec jim do toho nemluvit. Tím bych začal.
Když budou děti bezradné, může se hodit některý z následujících tipů na hry a aktivity v lese.
Hodí se na jakýkoliv výlet, je to vlastně soubor okamžitých úkolů, které děti musí splnit. Nemusíte do svého rejstříku zahrnovat úplně všechny.
Celou cestou lesem potají sbírejte různé přírodniny. Až budete mít přestávku, všechny nasbírané poklady můžete doplnit i drobnostmi z batohu. Všechny předměty dejte sáčku nebo je přikryjte šátkem. Děti se je teď snaží rozeznat po hmatu.
Přírodniny: kamínky, oblázky, šišky, větvička, žaludy, bukvice, další lesní plody jehličí, listy, květy.
Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO
Dary batohu: zátka, víčko z fixy, papírový kapesník, mince, baterie, části svačiny atd.
Nenechte se mýlit, ale touto aktivitou nepohrdnou ani starší děti. Děti se rozdělí do skupin nebo na samostatné jednotky a každá parta si najde svůj strom. Tam si staví pomocí větviček a dalších přírodnin domky pro skřítky a víly. I když je to lákavé, používejte jen mech, který je vyrytý divočáky, zbytečně ho netrhejte.
Uprostřed lesa, nejlépe smíšeného, ale není podmínkou, zavažte nebo jinak zakryjte jednomu hráči oči a zatočte ho 2x kolem své osy. Teď ho zaveďte k libovolnému stromu a nechte ho, ať si strom osahá, obejme. Pak se vraťte zpátky a hráči sundejte z očí šátek / tričko. Najde hráč svůj strom?
Tip: Je to hodně těžká disciplína, tak při výběru stromu zkuste vybrat takový, který je něčím zvláštní.
Jestli máte chvilku na přípravu, máte nutkání děti vzdělávat a ještě trénovat paměť, pak se vyblbnete u stezky s odpadky.
Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky
Asi není třeba více představovat. Ale můžete si zahrát i s podobnými pravidly, jako u minigolfu. Po cestě si vybírejte různé cíle a u každého máte 7 pokusů. Na kolikátý pokus cíl trefíte, tolik máte trestných bodů, maximálně 7 u každého cíle. Hráč s nejnižším součtem je vítěz.
Cíle: šiška na strom, kamínky do čepice nebo vlastně kamkoliv, mince na čáru atd.
Z větviček si poskládejte rám, nasbírejte různé přírodniny a vyskládejte si třeba krajinu, portrét neznámé osoby nebo zvířátka.
Posbírejte různé větvičky, můžou být klidně různé tloušťky a délky. Větvičky rozlámejte na půlky a dejte je dětem. Poskládají je zpátky? Za jak dlouho a kdo dřív?
Nasbírejte si v listnatém lese žaludy nebo bukvice a přineste si je do jehličnatého lesa. Tady plody poschovávejte. Ostatní je hledají, kdo jich najde nejvíc, vyhrává. Stejně tak můžete přinést šišky do listnatého lesa.
Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?
Hlavní skupina (rodiče) jde pomalu po cestě a děti jdou lesem cca 20 metrů za nimi a celou dobu se snaží zůstat neviditelní. Zvolený náčelník z hlavní skupiny se jednou za čas ohlédne a pozorně zkoumá les. Koho uvidí, toho jméno zvolá a zapíše trestný bod. Kdo má nejméně trestných bodů, vyhrává.
Nasbírejte si šišky, kaštany, žaludy nebo kamínky. Vyhazujte je postupně do vzduchu a pak je chytejte. Vyhrává, komu se podaří mít ve vzduchu najednou nejvíc šišek. Navíc se počítají jen ty, které hráč chytne. Můžete hrát i na zahradě třeba s tenisákama.
Při procházce lesem se prostě na chvíli zastavte a ani nedutejte. Můžete zavřít oči a jen poslouchejte. Co uslyšíte? Šumění lesa, ptáky, hmyz? Něco jiného? Nebo někoho? Kromě toho, že uslyšíte hlasy přírody je to taky skvělé uvolnění.
Dá se zkombinovat les a mobil? V pohodě. Kdo uloví nejlepší fotku? Vezměte si na výlet mobily nebo foťáky a nikam nespěchejte.
Když už budete na cestě, můžete si zpestřit chození hledáním kešek. Děti milují hledání a výzvy a hledání pokladů tak může snadno vyvážit "kdy už tam budem". K hledání kešek potřebujete jen mobilní telefon a pár drobností. V keškách bývají drobné dárky, které si můžete vzít a je fajn, když tam místo nich dáte něco jiného.
Příroda nabízí autentické prostředí - snažme se tak, aby i naše programy v ní byly autentické a nenucené. Zvláště jednoduché aktivity na poznávání přírody se velmi hodí již pro nejmenší děti z řad benjamíků.
Vhodně vybraný různorodý terén nabízí nesrovnatelně rozmanitější impulzy v porovnání s vybavenými sportovišti všeho druhu. Navíc zavání něčím, co se umělými technickými prostředky navozuje obtížně - pocitem volnosti a prožitkem dobrodružství.
Jedna z cest, kterou můžeme být jako skauti světu užiteční, jsou právě časté a pravidelné vycházky a výpravy do přírody, i když v kontextu situace byť jen po malých skupinkách.
Pro naše účely používáme termín vycházka (kratší, zpravidla do půl dne), výprava (jednodenní či vícedenní) a expedice (náročná delší výprava do „divočiny“, spíše u starších skautů a skautek, RR, dospělých). Skautské vycházky, výpravy a expedice mají svůj výchovný záměr, zpravidla jsou spojené s různými výzvami a plánovanými překážkami, poznáváním a rozvíjejí různé dovednosti.
V naší zemi máme skvělé podmínky pro realizaci vycházek, výprav a expedic. Málokde najdeme na tak malém území takovou přírodní a kulturní rozmanitost. Krajiny pískovcové se svými soutěskami a skalními věžemi a labyrinty, krajiny sopečné se svými homolemi (a dokonce i „dýchající“ sopkou), krajiny vápencové s jeskyněmi, lomy a tajemnými štolami, travertinovými kaskádami a vodopády, krajiny stepní, krajiny lužních lesů připomínajících Amazonii, krajiny horské se svými hřebeny, rašeliništi i skalními výchozy, krajiny rybniční…
V každém kousku naší země potkáme stopy lidské historie. Hrady, zámky, zříceniny, hradiště, křížky u cest, aleje, parky, staré sady… Patří sem pochopitelně i současné zásahy do krajiny a její soudobé utváření. Každá krajina má svůj příběh, svou náladu a možná i své poselství.
Vůdci oddílu se vyplatí shromažďovat zajímavé tipy na výpravy do blízkého i vzdálenějšího okolí, vést si jakousi databázi se zajímavostmi k dané oblasti. Budete-li chtít jít více do hloubky, doporučuji nastudovat v základních rysech informace o geologickém podloží, krajinných tvarech, vodstvu, fauně i floře dané krajiny.
Už E. T. Seton popisuje svoji zkušenost, že nestačí děti vyvézt do přírody. Je potřeba jim nabídnout podnětné impulzy v nejrůznější podobě.
První rovina je promýšlení výchovných cílů. Co sledujeme výpravou jako celkem i jednotlivými prvky programu? Druhá rovina je výběr krajiny (trasy). Třetí rovina představuje spolupráci v týmu - jak si rozdělíme přípravu a vedení jednotlivých programů v rámci týmu oddílové rady. Čtvrtá rovina je příprava a obstarání pomůcek.
Vlastní průběh může mít různou podobu. Zpravidla putujeme krajinou, na vhodných místech činíme zastávky, při nichž si vytváříme prostor pro různé impulzy, výzvy, aktivity, hry…
Rozměry činnosti na výpravách a příklady aktivit:
Součástí výprav by měl být nějaký prostor pro volnou hru, kterou si děti samy vymyslí a zrealizují. Nemělo by být tedy všechno organizované ze strany vedoucích a rádců a děti by neměly být pouze v roli konzumentů programu. Pro nás se tím vytváří užitečný prostor pro pozorování, jak se přirozeně projevují jednotlivé děti.
V období vlčat a světlušek bychom měli prozkoumat všechna zajímavá místa našeho okolí (přírodní památky, chráněná území, přírodní zajímavosti jako údolí, skalní útvary, staré sady, louky, vypravit se proti proudu řek a potoků, prostě prozkoumat do hloubky okolí svého bydliště).
Výpravy v této věkové kategorii můžeme tematicky rozdělit např. takto:
Klíčovým zadáním pro věk vlčat a světlušek je učit se vnímat krásy přírody a světa kolem. Důležitý rozměr této věkové kategorie je pozorování přírody a tvořivé až umělecké činnosti v přírodě.
Ve věku skautů a skautek bychom se mohli vypravovat do vzdálenějších míst. Co třeba navštívit a postupně prozkoumávat jednotlivé chráněné krajinné oblasti, národní parky a další zajímavá místa? Splout alespoň některé naše řeky a putovat alespoň některými horami.
Příklady výprav do přírody:
U skautů a skautek by měly hrát výraznější roli aktivity zaměřené na emoční prožívání krajiny, hodnoty, vztahy a programy zaměřené spirituálně. Skauti a skautky se učí přírodu poznávat, rozumět souvislostem. Kromě vnímání krás přírody a světa kolem je učíme všímat si rozporů, které mezi člověkem a přírodou vznikají.
V roverském věku přicházejí ke slovu náročné expedice, zimní přechody hor, zahraniční putování atp.
Dochází zde k vědomému propojování člověka s přirozeným světem. Dříve jsme se učili vnímat krásu přírody, později jsme se naučili ji poznávat a rozumět souvislostem. Nyní přichází na řadu rozvíjení pocitu sounáležitosti a z toho vyplývajících osobních důsledků pro životní styl člověka.
Ve věku vlčat, světlušek, skautů a skautek je třeba uchovat četnost výprav (ať už jednodenních či vícedenních, oddílových či družinových) alespoň jedenkrát měsíčně. Pokud by četnost klesla pod tuto úroveň, nabízí se otázka, zda jde ještě o plnohodnotnou skautskou činnost.
U všech věkových kategorií je potřeba překračovat chápání přírody jako pouhé kulisy k našim aktivitám.
Další rovina je poznávání přírody a přírodnin ve smyslu, že se učíme úměrně věku určit, o který druh květiny, stromu, kamene, stopy zvířete atd. jde. Na to navazuje zkoumání procesů a vztahů, které se v přírodě vyskytují, jaké jsou souvislosti mezi přírodou a lidskou činností…
Ke slovu přicházejí činnosti, které cíleně směřují k rozvoji úcty k přírodě a krajině, které nás učí vnímat ji jako hodnotu, činnosti, které nám ukazují, jak přírodu prožívat a mít ji rád. Jde tedy o rozvoj všímavosti, práci s estetikou, prožívání přírody všemi smysly.
tags: #hry #pro #vlcat #do #prirody #nápady