Konference COP o změně klimatu: Nové cíle a staré problémy

Rok se s rokem sešel a opět nastává období, kdy se globální politika v oblasti klimatu dostává do popředí zájmu. Konference OSN o změně klimatu, tentokrát s pořadovou číslovkou 29 (dále COP29), začala. Letos je hostitelem ázerbájdžánské Baku, místo, kde si při procházce městem nelze nevšimnout ropného odéru. Stejně jako loni však konferenci doprovázejí geopolitické tenze. Jak informoval deník The Guardian, vyhlídky na dobrý výsledek se zdají být matné.

COP29 bude probíhat až do 22. listopadu. Během tohoto období se v Baku sejde více než stovka čelních představitelů nejrůznějších států a vlád. Pozornost celého světa se bude opět intenzivně soustředit na zásadní otázku klimatické krize a opatření potřebných k jejímu řešení.

Letošní konference si zakládá na dvou pevných pilířích - posílit ambice a umožnit přijetí opatření. Právě zesílené ambice rozhodnou, „zda bude planeta hořet, aby mohli producenti fosilních paliv nadále vydělávat, nebo zda se vydáme jinou cestou.“ Druhý pilíř odkazuje na zásadní úlohu financí, které jsou klíčovým nástrojem pro přeměnu ambicí v opatření a snížení emisí, přizpůsobení se změně klimatu a řešení ztrát a škod.

Stěžejním cílem zůstává dosažení hodnoty globálního oteplení o maximálně 1,5 °C oproti předindustriální době, tak jak ji deklarovala Pařížská konference v roce 2015. Tento cíl se však vzdaluje, uvedlo ázerbájdžánské předsednictví, a proto „je nutné začít investovat dnes, abychom zachránili zítřek.“ Konferenční rámec poté doplňuje nutnost zohlednění všech perspektiv za účelem dosažení inkluzivních výsledků založených na společných řešeních.

COP29 nicméně v samém úvodu naráží na absenci několika lídrů největších průmyslových ekonomik světa. Konference se nezúčastní například Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, francouzský premiér Emmanuel Macron ani německý kancléř Olaf Scholz. Evropskou tíhu odpovědnosti proto zosobní Ed Miliband, který slíbil, že Spojené království povede na COP 29 úsilí o zajištění celosvětové dohody. Kapitola sama o sobě je poté předpokládaná neúčast nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Čtěte také: Cíle ČR 2050

Co lze od COP 29 očekávat?

Institut pro životní prostředí a lidskou bezpečnost (UNU-EHS) Univerzity OSN shrnul pět hlavních výstupů, které by ázerbájdžánské předsednictví mohlo přinést:

Nový globální cíl pro financování klimatických opatření

Letošní summit bude klíčovým místem pro vyjednávání nového globálního cíle financování klimatických opatření po roce 2025. Země se již dříve zavázaly k poskytování 100 miliard dolarů ročně na klimatická opatření, což ovšem nestačí na pokrytí rostoucích potřeb. Očekává se proto stanovení nového cíle, který zvýší nejen objem finančních prostředků, ale zlepší i jejich dostupnost pro boj s klimatickou krizí. Zásadním tématem bude zapojení soukromého sektoru a spravedlivé rozdělení finančních povinností mezi jednotlivé státy.

Vyšší ambice a nastavení očekávání pro příští cyklus národních klimatických plánů

Rok 2025 bude pro klimatickou agendu klíčový, jelikož státy budou muset předložit nové národně stanovené příspěvky (NDC) s ambicióznějšími klimatickými závazky. COP29 bude tedy kritickým momentem pro stanovení očekávání ohledně snižování emisí a přechodu k obnovitelným zdrojům energie. V návaznosti na cíle z předchozího summitu by měly země například dosáhnout do roku 2030 alespoň trojnásobného navýšení instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie.

Posílení fondů na krytí ztrát a škod s konkrétními dopady

Během letošního roku Fond na krytí ztrát a škod (Loss and Damage Fund) pokročil v několika důležitých krocích, včetně výběru Filipín jako hostitelské země a navázání spolupráce se Světovou bankou. Na COP29 se očekává potvrzení a další posílení těchto kroků, aby mohl fond skutečně pomáhat zemím postiženým klimatickými katastrofami. Současně bude přezkoumán Varšavský mezinárodní mechanismus (WIM), který se zaměřuje na dopady klimatických změn, jimž se nelze přizpůsobit, a jeho integrace s novými fondy a Santiagskou sítí, která poskytuje technickou pomoc zranitelným státům.

Podpora adaptace přechodem od plánování k realizaci opatření

Jedním z hlavních témat letošního COP bude adaptace. Státy již byly vyzvány, aby do roku 2025 formulovaly své národní adaptační plány (NAP) a do roku 2030 prokázaly pokrok v jejich realizaci. Na COP29 se budou probírat konkrétní kroky, jak usnadnit přechod od plánování k samotné realizaci adaptačních opatření. Summit by mohl také přitáhnout další finanční závazky na podporu adaptace, jako jsou příspěvky do Adaptačního fondu.

Čtěte také: Česká energetická koncepce: role jaderné energie

Zaměření na propojení klimatických a přírodních krizí, půdy a měst

Rok 2024 je označován za „rok trojité COP“, neboť se konají tři klíčové mezinárodní konference zaměřené na životní prostředí. Kromě COP29 v Baku se konají COP16 pro biodiverzitu v Cali a COP16 pro desertifikaci v Rijádu. Toto propojení vytváří příležitost pro lepší sladění úsilí v oblasti klimatických změn, ochrany přírody a degradace půdy. Výstupy z COP29 by tak měly podporovat integrovaná řešení pro klimatickou odolnost, udržitelný rozvoj a zajištění zdraví planety.

Aktuální situace a závazky

Diskuse ke klimatickým změnám je již několik let předmětem zájmu států i odborné veřejnosti. Boj proti změně klimatu je jedním z hlavních úkolů, kterým čelí soudobá společnost. Většina světových odborníků soudí, že pokud lidstvo nepodnikne společné kroky, aby se zastavil růst teploty povrchu Země, může dojít k jejímu nezvratnému poškození s katastrofálními následky.

Ke globálnímu oteplování dochází kvůli velkému množství energie, kterou společnost produkuje a využívá. S rostoucími energetickými potřebami zároveň stoupá závislost na fosilních palivech - ropě, zemním plynu a uhlí.

Evropská unie svůj emisní závazek schválila prostřednictvím závěrů Evropské rady v březnu 2007 a následně potvrdila v prosinci 2008 přijetím integrované politiky v oblasti energetiky a změny klimatu v tzv. klimaticko-energetickém balíčku. Jeho podstatou je snížení emisí CO2 o dvacet procent do roku 2020 oproti stavu z roku 1990. Současně se Evropská unie zavázala ke zvýšení tohoto závazku na třicet procent v případě, že ostatní ekonomicky rozvinuté státy přijmou závazek obdobný a do úsilí o snížení emisí CO2 se zapojí také další země včetně vyspělejších rozvojových států.

Premiér Petr Fiala se ve dnech 11. - 13. listopadu 2024 zúčastnil v ázerbájdžánském Baku konference OSN o změně klimatu COP29. Na konferenci vystoupil s projevem, ve kterém zdůraznil nezbytnost využití čistých zdrojů, jako je jaderná energie. Dále zmínil, že pro dosažení klimatických cílů je třeba si stanovit ambiciózní, ale zároveň realistické cíle.

Čtěte také: Udržitelnost v silničním stavitelství

Premiér Fiala také připomněl, že ČR od roku 1990 snížila emise oxidu uhličitého o více než třetinu. „Naše energetika se mění, přestaneme používat uhlí a prosazujeme obnovitelné zdroje a jadernou energii. Jsem pevně přesvědčen, že jaderná energie je pro dosažení klimatických cílů nezbytná. Česká republika má s jadernou energetikou padesátileté zkušenosti.

Česká republika své dosavadní závazky snižování emisí skleníkových plynů plní. Podařilo se splnit vytyčený cíl k roku 2020, tedy snížení emisí o 20 % oproti roku 2005. Na aktuální situaci, kdy se emise ČR v posledním roce zvýšily, se zásadně podepsala bezprecedentní kůrovcová kalamita. Při snižování emisí ČR tradičně výrazně pomáhaly lesy. V důsledku kalamity se situace obrátila a z lesů se naopak stal zdroj emisí.

Změna klimatu je celosvětový problém: vypouštění emisí skleníkových plynů v jedné části světa ovlivňuje klima i v jeho dalších částech. Její řešení proto vyžaduje dlouhodobou spolupráci na regionální i globální úrovni. Mezinárodní klimatické summity a další jednání slouží jako klíčová platforma pro sdílení perspektiv a know-how a také formulaci závazků jednotlivých zemí. Dohody, které na těchto jednáních vzniknou, mají velkou symbolickou hodnotu a současně představují důležitý rámec pro politické a legislativní kroky, k nimž následně dochází na unijní, potažmo národní úrovni.

Zelená dohoda pro Evropu představuje strategii EU pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Součástí dohody však nejsou pouze klimatické cíle, ale také opatření pro zdravější životní prostředí, zemědělství nebo odpadové hospodářství, jinými slovy, jde o komplexní plán pro dekarbonizaci celého hospodářství, včetně zdrojů pro jeho financování.

EU se na financování klimaticky prospěšných opatření podílí především prostřednictvím evropských fondů. Jde například o Evropské strukturální a investiční fondy, v rámci kterých by mělo na klimatická opatření směřovat alespoň 30 % prostředků. Dále vznikl Fond pro spravedlivou transformaci, který má minimalizovat negativní náklady dekarbonizace v zasažených regionech. Na financování klimatických opatření se podílí i Národní plán obnovy.

EU si na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050, tedy cíli Zelené dohody, stanovila průběžný cíl, a to dosáhnout do roku 2030 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Naplnění tohoto cíle by měla podpořit opatření navržená v balíčku Fit for 55.

V rámci Pařížské dohody se státy světa dohodly na cíli nepřekročit hranici oteplení o 2 °C a snažit se o udržení oteplení pod 1,5 °C (v porovnání s předindustriálním obdobím let 1850-1900). Zároveň se zavázaly formulovat své národní závazky ke snižování emisí (Nationally Determined Contributions, NDCs) a každých pět let je revidovat. Součástí dohody je i finanční podpora rozvíjejících se zemí zasažených změnou klimatu.

Emisní závazky lze chápat jako závazky nejčastěji států, ale ve stále větší míře i podniků a institucí, ke snižování emisí skleníkových plynů. Na emisní závazky je možné nahlížet skrze jejich typ (všechny skleníkové plyny × oxid uhličitý), formu (zákon × strategický dokument × prohlášení), množství emisí (částečné snížení emisí × úplná neutralita) nebo horizont (2050 × 2070). Hlavním cílem je přitom celosvětově dosáhnout klimatické neutrality.

Čína jakožto největší světový emitent se zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. EU si, stejně jako USA, jako cíl stanovila rok 2050, přičemž do roku 2030 chce dosáhnout 55% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.

Legislativa Česka v oblasti změny klimatu je ve velké míře utvářena mezinárodními dohodami a úmluvami a legislativou EU. V rámci Politiky ochrany klimatu z roku 2017 si Česko stanovilo cíl dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 32 Mt do roku 2020 (a o 44 Mt do roku 2030) v porovnání s rokem 2005.

Základní kámen mezinárodní klimatické politiky tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), na kterou navazoval Kjótský protokol (1997) a později Pařížská dohoda (2015). Evropská unie se profiluje jako klimatický lídr a od roku 2019 naplňuje Evropskou zelenou dohodu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Důležitý je také balíček „Fit for 55“, jenž stanoví závazek snížit emise o 55 % do roku 2030. Tyto cíle zakotvuje právně závazný Evropský klimatický zákon (2021).

Vývoj klimatických konferencí OSN

• Konference OSN o změně klimatu jsou každoroční konference pořádané při Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), která vstoupila v platnost v roce 1994 a která vyzvala země světa k dobrovolnému snižování emisí skleníkových plynů.
• Konference v Riu výrazně přispěla zejména k popularizaci myšlenky udržitelného rozvoje. Jejím výsledkem byl mimo jiné dokument nazvaný Agenda 21.
• Závazné limity pro snižování emisí určil teprve Kjótský protokol snížení emisí plynů způsobujících tzv. skleníkový efekt, který byl přijat v prosinci 1997 na konference OSN o změnách podnebí COP 3.
• Protokol nakonec nahradila pařížská úmluva OSN o změně klimatu z roku 2015 (COP 21), která vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle ní má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

tags: #cile #COP #konference #o #zmene #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Technologie snížení emisí TZL
• Dopad recyklace elektroodpadu
• Ekologie populací a společenstev
• Odhození odpadků v Děčíně a sankce
• Udržitelné Zdroje Energie