Ideální konstrukce kompostu pro vaši zahradu

Odumřelé části rostlin, posekanou trávu nebo zbytky z domácnosti dejte na kompost. Snížíte množství vyhozeného odpadu a získáte perfektní materiál pro záhony. Pokud si nejste jistí, co všechno založení kompostu obnáší, jaký kompostér pořídit nebo jaké potraviny do něj (ne)patří - inspirujte se v našem článku.

Výběr správného místa pro kompost

Nejprve vyberte místo, kam kompost umístíte. Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm. Měl by přijít do rohu zahrady, kde bude mít polostín. Aby totiž kompost správně zrál, nesmí na něj svítit slunce, jinak vysychá a materiál se velmi pomalu rozkládá. Naprosto žádoucí je přímý kontakt kompostovaného materiálu s půdou.

Jak vybrat kompostér?

Kompostéry si lze jednoduše vyrobit nebo za poměrně nízkou cenu koupit. Víte však, jaký typ kompostéru zvolit, jak ho založit a jak se o něj starat? Pokud jde o výběr kompostéru, záleží na velikosti vaší zahrady. Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

Jaký kompostér pro malou zahradu, jaký pro velkou?

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Pro zahrady s velikostí nad tisíc metrů čtverečních se hodí dřevěná sila, která představují nejjednodušší typ kompostérů. Jejich výhodou je možnost vyrobit si je svépomocí s použitím pily a hřebíků, minusem je pouze rychlejší rozpad konstrukčního materiálu, kdy na dřevo působí vlivy počasí. Pro delší životnost vašeho výrobku proto použijte před samotnou výrobou kompostéru ochranný nátěr na dřevo.

Dřevěný kompostér by měl mít rozměr jeden krát jeden metr s výškou zhruba jeden metr a dvacet centimetrů. Pro základní konstrukci použijte kulatinu s průměrem alespoň patnáct centimetrů. Při přibíjení jednotlivých prken mezi nimi nechte mezeru zhruba patnáct centimetrů, aby se ke kompostu mohl dostávat vzduch.

Čtěte také: Jak pěstovat maliny

Pro malé zahrady s výměrou okolo pěti set metrů čtverečních je dobrým a jednoduchým řešením plastové kompostovací silo, které je uzavřené. Takový pomocník se hodí, chcete-li si založit rychlokompost, v němž - jak název napovídá - dochází k velmi rychlému zetlení organických materiálů. Pro zahrady větší, okolo tisíce metrů čtverečních, pak doporučuji použít šestihranné plastové konstrukce, vyrobené ze stejného materiálu jako rychlokompostovací sila. Konstrukčním materiálem je většinou termoplastický akrylát - nitril butadien styren nebo polykarbonát.

Výhody a nevýhody různých typů kompostérů

1. Otevřený kompost:

• Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem.
• Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti.
• Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.

2. Uzavřený kompostér:

• Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
• Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem.
• Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu.
• Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíců korun. Záleží na typu a velikosti kompostéru i množství materiálu.
• Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem. Při nákupu tak dobře promyslete, jaký materiál chcete v kompostéru ukládat.
• Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená.

Co patří a nepatří do kompostu?

PATŘÍ

Pro zakládání kompostů používejte organické materiály, jako jsou tráva s listím, zemina, ale i třeba škrabky z okrajů silnic, v nichž není kamení. Můžete využít i drtičem rozdrcené větvičky, ale vyvarujte se ukládání větších kusů dřevitého materiálu, jenž by se rozkládal příliš pomalu. Do kompostů ukládejte klidně i kousky novinového papíru nebo drny lučních trav, které jste byli nuceni vykopat, samozřejmě i zbytky z kuchyně. Odpad z kuchyně jako různé odřezky a slupky zeleniny a ovoce se do kompostu hodí, nikoliv však zbytky jídla. Slupky aj. Tráva obsahuje velké množství dusíku.

Čtěte také: Fíkus benjamín: Stanoviště a péče

NEPATŘÍ

V kompostu rozhodně není místo pro plevele, kamení, sklo, keramické materiály a plasty. Plevel sice patří do skupiny organických materiálů, ale jeho přítomnost zde je naprosto nežádoucí. Při vyzrání a následném vyvezení zralé kultury byste si jej totiž zavlekli zpět do zahrádky a museli se ho pak zase zdlouhavě zbavovat. Plevele prostě patří na oheň, nikoliv do kompostů. Plastické materiály, jako jsou PET lahve a ostatní obalové materiály z termoplastických sloučenin, do kompostu také nepatří.

Jak správně založit kompost a jak se o něj starat?

Všechny žádoucí materiály můžete při zakládání smíchat dohromady nebo je vrstvit po pěti centimetrech na sebe. Pro rychlokompost je nejvhodnější kombinací tráva-listí-zemina.

Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

Aby kompost řádně vyzrál, musíte ho prolévat vodou nebo zkvašeným drůbežím trusem. Při prolévání druhou ze zmíněných složek vyzraje do vysokých kvalit, bude totiž plný živin.

Čtěte také: Česká republika pro školy v přírodě

TIP: Kompostovací procesy můžete urychlit. Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě.

1. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
2. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
3. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Pokud nastane situace, že na kompostu raší plevel, ihned jej odstraňte. Plevel má na takových místech velice dobré vegetační podmínky a velmi rychle by celou kulturu znehodnotil.

tags: #ideální #konstrukce #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Klima zemí Koruny české
• Oheň v zimní přírodě
• Jak přežít emise v S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat
• Brdy a Natura 2000
• Ekologické studie Milana Říhy