Studie proveditelnosti pro skládku odpadu v Chotíkově a nakládání s komunálním odpadem

15.03.2026

Město Plzeň stojí před rozhodnutím, jak bude dále nakládat s komunálním odpadem ze svého území. S ohledem na evropskou i naši národní legislativu je zcela zřejmé, že skládkování bude muset být utlumováno, protože se jedná o nejhorší způsob likvidace odpadů. Společnost Plzeňská teplárenská, a. s., která je ve 100% vlastnictví města, byla pověřena vyřešit tuto otázku co možná nejlepším způsobem.

Současný Stav Skládky a Její Budoucnost

Skládku tuhého komunálního odpadu, která zabírá 16 hektarů na pozemcích Chotíkova, měst Touškov a Plzně, provozuje od roku 2004 akciová společnost Plzeňská teplárenská (100 % akcií vlastní město Plzeň). Sváží se sem odpad z plzeňského regionu.

Životnost v současnosti otevřené kazety je odhadována na cca 2 roky v závislosti na ročním objemu uloženého odpadu. Po uzavření této kazety je připraveno rozvojové území pro vybudování kazety číslo 3, která by měla mít životnost cca do roku 2020, za předpokladu, že skládkované množství odpadu se bude snižovat.

V průběhu let 2004 až 2007 byla zrekultivována celá původní uzavřená část skládky a to i za dotační podpory státu (původní nezabezpečená část skládky jako stará zátěž) a v roce 2007 byla v prostoru skládky zprovozněna kogenerační jednotka na využití skládkového plynu o výkonu cca 120 kW.

Alternativy a Studie Proveditelnosti

V rámci studie proveditelnosti byly posouzeny tři technické varianty zařízení na termické využití komunálního odpadu, a to konvenční spalování, pyrolýzní zplyňování a plazmové zplyňování. Podle Tomáše Drápely se studie zabývala také porovnáním termického spalování a tzv. MBÚ, což je mechanicko-biologická úprava odpadu, jejímž produktem je palivo. Teprve v této úpravě putuje do elektráren a tepláren ke spalování. Ze studie vyplynulo, že MBÚ je pro potřeby Plzeňska nevhodná, projektová dokumentace bude proto zpracována na klasickou roštovou spalovnu.

Čtěte také: Jak se zbavit černých skládek v ČR

"Je to odzkoušená technologie, používaná ve Švýcarsku (30 spaloven), v Německu, Rakousku a ve Francii. Experimentů s likvidací komunálního odpadu už v EU vyzkoušeli díky ekologickým požadavkům mnoho, všichni se nyní vracejí k energetickému využití. Tato zařízení mají mnohonásobně tvrdší emisní limity než klasické uhelné a jiné elektrárny," tvrdí Drápela.

Spalování odpadů místo skládkování je pro kraj přijatelným řešením. "Plzeňský kraj tento záměr podporuje, neboť je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Plzeňského kraje," sdělila Jana Filípková z odboru mediální komunikace kraje.

Plzeňská teplárenská garantuje obcím splnění veškerých zákonných ekologických a emisních limitů. Studie proveditelnosti doporučila roštovou spalovnu s roční kapacitou 60 000 až 100 000 tun odpadu za 2,5 miliardy korun. Dalším krokem po zpracování projektu je proces posouzení vlivu na životní prostředí EIA.

Dopady na Obce a Financování

Pokud by spolupráce Dobrovolného svazku obcí Plzeň, Chotíkov a město Touškov s Plzeňskou teplárenskou nepokračovala, skládka by byla uzavřena a spalovna by z nějakých důvodů nemohla být postavena, přišel by například Chotíkov minimálně o polovinu svého rozpočtu na straně příjmů, které nyní plynou především z poplatku za skládkování.

Investor se zavázal poskytovat obci (rovněž se to týká města Touškov, kde zatím proti stavbě nebyl žádný významný odpor) jak jednorázové, tak opakované finanční náhrady a příspěvky. Například na investice dostane Chotíkov téměř 60 milionů korun, ovšem až po vydání pravomocného stavebního povolení. Předtím mu poplynou jen menší částky, ale zatím je stále v chodu skládka, která obci přináší slušné příjmy. Od roku 2010 má například dostávat 700 tisíc korun ročně na pořádání kulturních, společenských, sportovních a jiných akcí.

Čtěte také: Financování obcí a skládky

Vývoj Produkce Odpadu v Plzni

Z indikátorů města Plzně lze odvodit poměrně stabilní produkci komunálního odpadu. Produkce směsného komunálního odpadu na občana se zvýšila jen zhruba o jeden kilogram za rok. Mírný nárůst a pokles produkce komunálního odpadu je způsoben přílivem občanů pobývajících na území města za účelem zaměstnání, ale rovněž může být ovlivněn kvalifikovaným odhadem SKO, neboť na území města není jeho evidence. Pozitivně lze hodnotit nárůst vytříděných složek na území města. Poklesu nebezpečného odpadu oproti roku 2005 pomohlo fungování zpětného odběru elektrozařízení.

Závazky a Cíle Plánu Odpadového Hospodářství

Cíl zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 nelze splnit, neboť na území města Plzně ani v Plzeňském kraji neexistuje patřičné zařízení. To však není jen problém města Plzně, ale celorepublikový, které se snaží řešit zatím pouze legislativa zpřísňujícími pravidly pro skládkování. I z pohledu plánu ČR je vytvoření integrovaného systému nakládání s odpady cílem neplněným. Je nutné si uvědomit, že nakládání s odpady na regionální úrovni je propojené na státní síť zařízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území. Dosud nebyly definovány klíčové technologie a postupy nadregionální spolupráce. Na regionální úrovni pak nejsou doposud vytvářeny integrované systémy nakládání s odpady a zajišťovány dostatečné technologické kapacity pro plnění všech cílů POH.

S předchozím úzce souvisí i plnění cíle snižování BRKO ukládaných na skládky.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí Písek

tags: #50 #obcí #skládka #odpadu #studie #proveditelnosti