Ideální podmínky pro pěstování okurek

Dnes si povíme vše, co potřebujete vědět o výsevu a pěstování okurek nakladaček, abyste dosáhli bohaté úrody a vaše domácí nakládání nebo zavařování dopadlo na jedničku! Podíváme se na to, jak se zorientovat v mnoha odrůdách a vybrat ty nejlepší pro vás, aby vám okurky nezplesnivěly a nezhořkly. Ukážeme si postup krok za krokem, jak si vyset nakladačky do záhonu.

Jak pěstovat okurky nakladačky?

Okurky nakladačky můžete pěstovat dvěma způsoby: z předpěstovaných sazenic nebo z přímého výsevu do záhonu. Pro zjednodušení se zaměříme na přímý výsev, kdy se semínka vysévají rovnou na finální místo. Rostliny se tak lépe přizpůsobí venkovním podmínkám a ušetříte čas s přesazováním.

Jak vybrat odrůdy?

Při výběru odrůd je důležité zohlednit především polohu a podmínky, ve kterých pěstujete. Okurky jsou teplomilná plodina a teplo mají opravdu rády. Jinak se pěstuje na jižní Moravě než v podhůří hor. I při výběru odrůd, je potřeba toto zohlednit. Okurky nakladačky se liší odolností vůči chorobám, raností a typem plodů. Pro minimalizaci rizik můžete vybírat odrůdy více či méně odolné proti těmto chorobám. Tuto informaci najdete vždy u konkrétní odrůdy v katalogu odrůd od daného výrobce.

Podle ranosti

Ranost určuje, kdy můžete očekávat první plody a je užitečná pro rozložení sklizně v sezóně. Podle ranosti se nakladačky dělí na velmi rané, rané, středně rané a polorané, což ovlivňuje čas sklizně.

• Velmi rané odrůdy: Dozrávají velmi brzy a jsou ideální pro ty, kteří chtějí sklizeň co nejdříve. Vegetační doba je obvykle 50-55 dní od výsevu. Z konkrétních odrůd je to například Amelia F1, Everest F1, Othello F1, Charlotte F1, Elisabet F1.
• Rané odrůdy: Dozrávají brzy, ale o něco později než velmi rané, s vegetační dobou kolem 55-60 dní. Z konkrétních odrůd to je například Apalosa F1, Karen F1, Hermina F1, Bára F1.
• Středně rané odrůdy: Dozrávají v polovině sezóny, s vegetační dobou 60-65 dní, vhodné pro stabilní sklizeň. Z konkrétních odrůd to je třeba Zuzana F1, Alice F1.
• Polorané odrůdy: Dozrávají později, s vegetační dobou přes 65 dní, vhodné pro prodloužení sklizní do pozdního léta. Z odrůd je to například Valerie F1 nebo Santana F1.

Podle povrchu plodů

Nakladačky se dělí podle povrchu plodů a to konkrétně podle hustoty a velikosti bradaviček či ostnů. Máme dvě hlavní kategorie: hruboostné a hustoostné (někde nazývané taky jemnoostné) odrůdy. Pro nakládání a zavařování jsou vhodné oba typy plodů.

Čtěte také: Jak pěstovat maliny

• Hruboostné odrůdy: Mají hrubé, řídké bradavičky. Rostliny mají zpravidla mohutnější kořenovou soustavou, silnější růst a vyšší vitalitu. To jim umožňuje lépe snášet méně příznivé klimatické podmínky, jako je chlad nebo nepravidelná zálivka. Toto využijete pro venkovní pěstování a také pro vyšší oblasti, kde je riziko chladnějšího počasí a teplotních výkyvů. Z odrůd jsou to například Hermina F1, Zuzana F1.
• Hustoostné (jemnoostné) odrůdy: Mají jemné, husté bradavičky. Rostliny mívají menší vzrůst, slabší kořenový systém a jsou citlivější na chlad a nepravidelnou zálivku. Jsou ideální pro teplé, slunné lokality, typické pro okurkové oblasti. Z odrůd jsou to například Karen F1, Apalosa F1.

Odolnost vůči chorobám

Okurky jsou náchylné k několika běžným chorobám, jako je plíseň okurková, padlí okurkové, virus okurkové mosaiky, bakteriální skvrnitost okurek. Pro minimalizaci rizik můžete vybírat odrůdy více či méně odolné proti těmto chorobám.

Nehořké odrůdy

Při výběru odrůd okurek nakladaček můžete vybrat odrůdy, které jsou nehořké. Hořkost u okurek způsobuje látka zvaná cucurbitacin, která se může objevit při stresu rostliny, například při nedostatku vody nebo teplotních výkyvech. Geneticky nehořké odrůdy jsou šlechtěny tak, aby tuto látku netvořily, a zaručují tak konzistentní, příjemnou chuť bez hořkosti. Tuto informaci hledejte zase na sáčku od semínek nebo v katalogu daného výrobce. Například Hermina F1 nebo Apalosa F1 geneticky nehořké jsou.

Odrůdy pro skleníky

Pro pěstování ve sklenících, foliovnících nebo obecně na místech, kde může být nedostatek opylovačů, jako jsou včely vybírejte tzv. partenokarpické odrůdy. Partenokarpie je vlastnost, kdy rostlina vytváří plody bez opylení, což znamená, že nepotřebuje pyl od samčích květů ani opylovače, jako jsou včely. Partenokarpické odrůdy najdete mezi hruboostnými i hustoostnými, ale častěji se vyskytují mezi hustoostnými, protože jsou často šlechtěny pro skleníkové podmínky. Já osobně bych do skleníku, fóliovníku nebo dovnitř vybírala partenokarpickou odrůdu a nejlépe hustoostnou.

Z konkrétních odrůd hruboostných partenokarpických je to například Hermina F1 nebo Zuzana F1 zatímco z hustoostných partenokarpických potom odrůda Apalosa F1 nebo Karlos F1.

Odrůdy pro venkovní pěstování

Pro pěstování venku v nižších polohách si můžete vybrat téměř jakoukoliv odrůdu chcete a můžete tak různě experimentovat. Při pěstování ve vyšších polohách doporučuji vybírat na chlad a teplotní výkyvy odolnější hruboostné odrůdy.

Čtěte také: Fíkus benjamín: Stanoviště a péče

Pro venkovní pěstování doporučuji se vyhnout partenokarpickým odrůdám, u kterých může dojít při opylení hmyzem k deformaci plodu. Obvykle jde o zkroucené plody a to při strkání do sklenic při zavařování nechceme :-)

Termín výsevu

Pro termín výsevu okurek je klíčové dobře vyhřátá půda o teplotě alespoň 15°C a zohledněte polohu, kde pěstujete. Pro venkovní záhon je možné vysévat od 25.4. S jistotou vysévejte od 15.5. tedy po zmrzlých. Vysévat můžete až do poloviny června. Sklizeň z venkovního záhonu obvykle začíná v červenci. Pozdní výsev jak do skleníku tak i na záhon je rizikovější kvůli vyšší vlhkosti v červnu, která podporuje vznik plísně okurkové. Proto pro tyto výsevy doporučuji vybírat odrůdy s odolností vůči plísni.

„Na Marka sej oharka“ - vysít nebo ne?

U pěstování nakladaček se traduje pranostika „Na Marka sej oharka“, která doporučuje výsev okurek kolem 25. dubna, na svátek svatého Marka. Moje osobní zkušenost z posledních asi 6 let, kdy jsem to zkoušela je taková, pár krát mi to vyšlo ale když byl chladnější rok tak jsem musela třeba i 3x přesívat. A to jsem v 250 metrech na hané :-) A proto pokud chcete set na jistotu, tak vysejte až po „zmrzlých“, tedy po 15. květnu a použijte netkanou textilii jako ochranu proti chladu.

Požadavky na stanoviště

Okurky nakladačky potřebují teplé, slunné místo s minimálně 6-8 hodinami slunce denně. Půda by měla být hlinitá, bohatá na humus. Naopak by neměla být příliš těžká nebo zamokřená, protože to může vést k hnilobě kořenů. Vyhněte se místům vystaveným průvanu nebo chladným větrům, protože okurky jsou citlivé na nízké teploty, zejména v počátečních fázích růstu.

Rotace plodin

V rámci rotace plodin jsou vhodné předplodiny okurek především ty plodiny, které zlepšují strukturu půdy a nezvyšují riziko chorob, jako jsou hrách, cibule, pór, fazole, řepa, košťáloviny. Naopak nejsou vhodné brambory, jahody nebo jiné tykvovité, protože mohou zvyšovat riziko plísně okurkové.

Čtěte také: Česká republika pro školy v přírodě

Vhodní sousedé

Okurky, především když jsou pěstované na oporách, mohou být velic dobře kombinované s ostatními rostlinami v rámci smíšené výsadby. Velice dobře se snášejí s koprem, fazolemi, celerem, řepou nebo kukuřicí, která jim poskytuje stín. Kopr navíc odpuzuje škůdce.

Nevhodní sousedé

Vedle okurek nepěstuje brambory, melouny, dýně, cukety ani rajčata. Tyto rostliny navzájem bojují o živiny a k tomu ještě mohou sdílet stejné choroby a škůdce. vedle okurek se nedoporučuje pěstovat ani fenykl, který může bránit okurkám v růstu.

Jak připravit záhon?

Před výsevem půdu odplevelte a důležité je dodat organickou hmotu a to nejlépe vrstvu kompostu. V rámci pěstování bez rytí můžete navézt vrstvu kompostu 5-10 cm na podzim, v předjaří nebo i těsně před výsevem. Pokud budete půdu připravovat alespoň 2-3 týdny dopředu, můžete přidat i granulovaný nebo jiný uleželý hnůj, ale není to nutné.

Vysévat budu tzv. "na vodu" a do jednotlivých jamek. Dříve jsem vysévala do rýhy, ale takto ušetřím osivo a je to rychlejší. Díky vodě v jamce mají semínka dostatek vlhkosti pro klíčení, je zde menší šance, že zaschnou a obecně klíčí rychleji.

Následná péče

Po výsevu je důležité zajistit správné podmínky pro to, aby semínka vyklíčila. Při teplotě půdy 15-20 °C semínka vyklíčí za 7-14 dní. Při nižších teplotách to může trvat déle, proto je klíčová teplá půda.

Zálivka

Nakladačky jsou náročné na vláhu, zejména v prvních fázích růstu a potom během období tvorby plodů. U mladých rostlin je důležité, aby půda byla pouze mírně vlhká, aby se předešlo hnilobě kořenů. Zalévejte pravidelně, ideálně 2-3x týdně, a to v závislosti na počasí. Zalévejte ráno nebo večer, aby se minimalizovalo odpařování vody. Voda by neměla být příliš chladná, ideálně by měla být blízká teplotě půdy. Zalévejte ideálně většími dávkami, méně často.

Ochrana proti mrazu

Okurky jsou teplomilné rostliny a teploty pod 10 °C jim mohou způsobit škody. Pokud se rozhodnete pro časný výsev, je nutné chránit záhon bílou netkanou textilií. Chrání před chladem a udržuje vlhkost. Po 15. květnu ji můžete sundat.

Ochrana před škůdci

Po vyklíčení je potřeba ochránit mladé sazeničky především před slimáky a mšicemi. Proti slimákům může přirozeně pomoci mulč, mechanické bariéry nebo jiné prostředky a proti mšicím funguje i například smíšená výsadba s koprem.

Co nás čeká dál?

Okurky máme vyseté a teď jen, ať nám počasí přeje. Po vyklíčení se následně rostlinky vyjednotí na vzdálenost 20 cm, aby měly dost prostoru pro růst a nezapomeňte je zalévat.

Při péči je dobré okurky zaštipovat a určitě doporučuji je pěstovat vertikálně, tzv. Okurky na záhonech díky teplému počasí rostou a tak si pojďme připomenout, co je ještě třeba hlídat a udělat. Abychom byli při pěstování této oblíbené plodové zeleniny úspěšní, musíme dodržovat některé zásady, které jsou pro jejich dobrou sklizeň a chuť důležité.

Další tipy pro pěstování okurek

• Příprava půdy: Před výsevem nebo výsadbou okurek je důležité připravit záhony. Okurky mají rádi výživné humózní půdy, proto je dobré dodat před výsadbou do půdy uleželý chlévský hnůj, kompost nebo minerální hnojivo.
• Výsev: Pro výsev bychom měli mít v každém případě k dispozici čerstvá semena a použít nejlépe hybridní osivo F1. F1 jsou vyšlechtěné tak, aby dobře odolávaly chladovým šokům a z nepřízně počasí se v krátké dokázaly vzpamatovat. Zároveň by měly být zárukou vyrovnané kvalitní úrody a dobré chuti.
• Předplodiny: Z hlediska předcházejících kultur bychom neměli dávat okurky na stejné stanoviště vícekrát po sobě (z důvodu silného tlaku půdních houbových chorob) a nebo na místa kde jsme pěstovali v předešlém roce brambory, popř. zahradní jahody. Ideální předplodinou je hrách, fazole, řepa a nebo cibule.
• Opora: Někteří zahrádkáři pěstují odrůdy polních okurek, které mohou bez problémů po celou dobu vegetace ležet na záhoně. Daleko lepší ale je, použít nějakou pevnou oporu. Jsou to buď ocelové šroubovice, které se běžně prodávají a nebo si můžeme nějakou oporu v podobě dřevěné nebo drátěné rozebíratelné konstrukce vyrobit. Docela zajímavým nápadem je pěstování okurek na pletivu, které se v místě, kde okurky máme, přiváže k do země zaraženým kůlům.
• Zálivka: Tady je třeba respektovat to, že okurky absolutně nesnášejí studenou vodu, stejně tak jako ji nemají rády třeba papriky nebo melouny. Hadicí bychom zalévat mohli, je ale důležité abychom čerpadlem brali vodu z nějaké velké nádoby, kde se měla šanci alespoň trochu ohřát. Nikdy nezaléváme na list, ale pouze ke kořenům. To proto, abychom nepodporovali tvorbu plísní.
• Hnojení: I když někteří pěstitelé říkají, že základní hnojení v podobě minerálních hnojiv nebo kvalitního hnoje před výsadbou stačí, většinou to pravda nebývá. Okurky mají poměrně slabý kořenový systém, který je navíc náchylný na sucho i přemokření. Deficit ve výživě se většinou velice brzy projeví na listech, dále pak nevyrovnaným nakvétáním či následně na plodech, jež se špatně vyvíjí. Během vegetace proto okurky přihnojujeme, nejlépe speciálními hnojivy na plodovou zeleninu. Nedostatek fosforu způsobuje matné bronzově zelené zbarvení plodů a nedostatek draslíku se projevuje na listech, kde se vytváří mezižeberní nekróza.
• Ochrana před chorobami: V současné době je asi největším problémem plíseň, které se v tomto teplém a vlhkém počasí velice dobře daří. Pokud nezasáhneme, může nenávratně zničit celou úrodu, je tedy třeba včas provést postřik, poradíme se v odborné prodejně (přípravky se neudtále mění). Při aplikaci postupujeme podle návodu na etiketě nebo na příbalovém letáku a dodržet musíme také ochrannou lhůtu.

Proč pěstovat okurky?

1. Chuťová rozmanitost: okurky jsou osvěžující a chutné.
2. Snadná péče: okurky jsou relativně nenáročné na péči.
3. Bohatá úroda: při správné péči můžete sklízet velké množství okurek.

Tabulka odrůd okurek podle ranosti

tags: #ideální #podmínky #pro #pěstování #okurek

Oblíbené příspěvky:

• CNG a emise CO2
• Klíč k Efektivní Akci v Klimatu
• Omezování světelného znečištění
• Čištění linolea: podrobný návod
• Krajinná ekologie - metody