Charakteristika ekosystému Jeseníků

Hrubý Jeseník je pohořím se značnou ekologickou hodnotou. Z tohoto důvodu zde byla zřízena Chráněná krajinná oblast Jeseníky s cílem zachovat krajinářské, přírodovědecké, vodohospodářské, rekreační a jiné hodnoty tohoto mohutného horstva.

Chráněn je celý komplex Hrubého Jeseníku, který je s nejvyšším vrcholem Praděd (1.491,3 m n.m.) druhým nejvyšším pohořím v ČR. Oblast je vymezena v částech okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk a celková rozloha tohoto velkoplošného chráněného území činí 736,89 km². Samotný Hrubý Jeseník tvoří asi 75 % celkové rozlohy CHKO Jeseníky. Mimo toto pohoří sem zasahují ještě Rychlebské hory, Hanušovická vrchovina a Zlatohorská vrchovina.

Vodohospodářský význam celé oblasti byl vyjádřen vyhlášením Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb., přičemž hranice tohoto území je shodná s hranicemi CHKOJ.

Lesní porosty pokrývají území oblasti ze 78,2 % a Jeseníky jsou tedy nejlesnatější CHKO v České republice. Jedná se převážně o smrkové porosty, které z velké části nahradily původní převážně jedlobukové porosty, s jejichž zbytky se zde setkáme již jen velmi zřídka. Jejich relikty jsou např.

Květena oblasti je poměrně pestrá. Nejbohatší zastoupení mají zvláště společenstva květnatých luk v kotlinách na východní straně hlavního hřebene pohoří. Z přírodovědeckého hlediska je významné alpínské pásmo, které je v naší republice vyvinuto ještě v Krkonoších a na Kralickém Sněžníku.

Čtěte také: Černé skládky v českých lesích

Nejenom rostlinstvo, ale rovněž i živočišstvo oblasti je značně rozmanité. Bohatý je výskyt zejména jelení a srnčí zvěře, z Tater a z jiných vysokohorských oblastí sem byly v roce 1913 vysazeni kamzíci, kteří se zde dobře aklimatizovali (nyní jich zde žije asi 400 ks). Z ptactva musíme jmenovat tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a sokola stěhovavého, ze sov výra velkého a sýce rousného.

V NPR Velká kotlina byli nalezeni vzácní drobní hlodavci, jako je myšivka horská a rejsek horský a další živočichové.

Geologie a geomorfologie

Z geologického hlediska představují Jeseníky nejvýchodnější část Českého masívu, jenž byl vyvrásněn na konci prvohor. Známé Červenohorské sedlo zde odděluje klenbu keprnickou od klenby desenské na východě pohoří. Keprnická klenba je budována ortorulami, ve vrcholových částech svory a svorovými rulami. Jádro desenské klenby tvoří migmatity, ruly, svory, břidlice, fylity a kvarcity. Ve vrcholových partiích se kvarcity uplatňují v četných skalkách a kamenných mořích.

Pro svoje bohatství rud byly již ve středověku Jeseníky územím s velkým rozvojem hornictví. Hlavním střediskem bylo v té době okolí Jeseníku a Zlatých hor, kde se těžil zinek, měď, zlato, stříbro a olovo.

Z hlediska klimatického jsou Jeseníky chladnější oblastí bohatou na srážky.

Čtěte také: Přírodní fotografie: Les jako oáza klidu

Jednou z nejvýznamnějších součástí CHKO Jeseníky je Národní přírodní rezervace Praděd, která se rozkládá v centrální části Pradědské hornatiny - v nejvyšších partiích Hrubého Jeseníku. Byla zřízena vyhláškou MŽP ČR č. 6/1991 Sb., ze dne 14. 12. 1990. Vznikla spojením 6 samostatných rezervací - Vrchol Praděda, Petrovy kameny, Velká kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava, Divoký důl k nimž byly přičleněny okolní unikátní pralesovité smrčiny a skalní ledovec na Suti. Její výsledná rozloha je nyní 2031,40 ha, což ji činí nejrozsáhlejším zvláště chráněným územím oblasti. Rozkládá se na šesti katastrálních územích a zasahuje do všech tří horských okresů pohoří.

Nachází se zde mnoho rostlinných a živočišných druhů, které jsou chráněny mezinárodními úmluvami (např. Bernská konvence o ochraně fauny a flóry, Bernská konvence o biodiverzitě). NPR Praděd rovněž tvoří jádrovou část evropské sítě EECONET a tato plocha je také součástí sítě zvláště chráněných území Evropské unie NATURA 2000.

Celá rezervace je součástí reprezentativního nadregionálního biocentra Praděd, které obsahuje soubor ekosystémů alpínských a klimaxových smrčin, ledovcový kar, autochtonní porosty, výskyt endemitních a zvláště chráněných rostlin a živočichů.

Centrální část Hrubého Jeseníku od údolí Studeného potoka u Bělé pod Pradědem po motorest Skřítek nad Klepáčovem včetně závěru údolí Divoké Desné, Bílé Opavy a masívu Mravenečníku. Dále zahrnuje mj. Petrovy kameny, vrcholy Malý Děd, Praděd, Vysoká hole, Kamzičník, Máj, Břidličná a Pecný.

Podloží je tvořeno krystalickými horninami desenské klenby a jejího obalu (migmatity, ruly, svory, kvarcity, hlavně fylity, v břidlicích křemenné vložky). Území bylo modelováno v glaciálu a postglaciálu.

Čtěte také: Nové Biotopy v Sokolovsku

Soubor významných geomorfologických jevů a horských ekosystémů (vrcholové skály, alpínské hole a prameniště v přirozeném bezlesí nad horní hranicí lesa, lavinové dráhy v karech, rozvodnicová vrchoviště, lesní porosty) v nejvyšších částech Hrubého Jeseníku. Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina.

Pedologie

Území je charakteristické širokým spektrem půdních typů. Nacházejí se zde polygonální a girlandové půdy (litozemě s rankery a nevyvinutými podzoly až kryptopodzoly v oblasti Vysoké hole a Petrových kamenů), vrchovištní organozemě (glejová) až organozemní (kambické) gleje (trvale zamokřené polohy kolem potoků a prameniště) a humusový a kambický podzol, místy se znaky oglejení. Zrnitostně převažují půdy písčitohlinité, s vysokým podílem skeletu.

Flora a fauna

Nejvýznamnějšími lokalitami jsou Petrovy kameny hostící dva endemické druhy zvonek český jesenický (Campanula gelida) a lipnici jesenickou (Poa riphaea), kar Velké kotliny s více než 350 druhy a poddruhy vyšších rostlin: kopyšník tmavý (Hedysarum hedysaroides), jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica), hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticum), lipnice alpská (Poa alpina), psineček alpský (Agrostis alpina), hořec tečkovaný (Gentiana punctata), jestřábník huňatý (Hieracium villosum); Tabulové skály: vrba bylinná (Salix herbacea), jestřábník alpský (Hieracium alpinum); Malá kotlina: hořec jarní (Gentiana verna), kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), pupava Biebersteinova sudetská (Carlina biebersteinii subsp. sudetica), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vrchoviště Sedýlko s bradáčkem srdčitým (Listera cordata) a ostřicí mokřadní (Carex limosa), vrchoviště Jezerníky s blatnicí bahenní (Scheuchzeria palustris) a přírodní lesní porosty pralesovité struktury v údolí Bílé Opavy, aj.

Z významných druhů živočichů se zde vyskytuje okáč menší (Erebia sudetica subsp. sudetica), o. horský (E. epiphron subsp. silesiana), reliktní obaleč (Sparganotis rubicundana), brouk mrchožrout (Silpha tyrolensis). Lokalita představuje významné hnízdiště lindušky horské (Anthus spinoletta), pěvušky podhorní (Prunella collaris), kosa horského (Turdus torquatus), hýla rudého (Carpodacus erythrinus) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe) aj.

Evropsky významná druhová lokalita, slučující 3 recentně známé lokality výskytu mechu šikoušku zeleného (Buxbaumia viridis).

Ochrana přírody

Primární bezlesí - likvidace borovice kleče (Pinus mugo), olše zelené (Alnus viridis), jinak bez zásahu. Eventuálně pastva nebo kosení.

Lesní porosty - nutno monitorovat kůrovce, ponechávání veškerého mrtvého dřeva v porostech, provenienčně nepůvodní porosty obnovovat podsadbami a podsíjemi SM, v 8., 9. lvs výsadbou jeřábu, v 6.,7. lvs (na vhodných stanovištích i v 8. lvs) buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jilmu drsného (Ulmus glabra) a jedle (Abies alba), ochrana před zvěří. Vybrané lesní celky směřovat k samovolnému vývoji.

V celém prostoru sledovat stavy kamzíka i ostatní spárkaté zvěře.

Na ochranu šikoušku zeleného (Buxbaumia viridis) je nutné zajistit ponechávání trouchnivějícího dřeva, dále je třeba zamezit výrazným změnám v druhovém složení stávajících porostů, kácení a odstraňování vzrostlých stromů, které by způsobily změny ve vlhkostních a světelných podmínkách stanoviště.

Pro zachování stabilní populace lipnice jesenické (Poa riphaea) a zvonku jesenického (Campanula gelida) je nutné zamezit jakýmkoliv turistickým aktivitám v okolí Petrových kamenů. Žádoucí je eliminovat rozrůstající se maliník (Rubus idaeus) a metlici trsnatou (Deschampsia cespitosa) z úpatí skal.

Na ochranu střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus) je nutné zachovat příznivý vodní režim, zejména na podmáčených plochách. Ochrana pramenišť a drobných vodních toků před disturbancí lesní technikou a chemizací.

Část přirozeného bezlesí je postižena výsadbou nepůvodní borovice kleče (Pinus mugo), která již byla z lokalit Velká a Malá kotlina odstraněna. Z nepůvodních druhů se zvolna šíří olše zelená (Alnus viridis), z výsadeb z počátku 20. století přežívá několik limb (Pinus strobus).

Stále se rozvíjejícím turistickým ruchem a sjezdovým lyžováním je negativně ovlivněno především okolí Ovčárny. Část lesních porostů v nejvyšších polohách byla založena uměle nevhodným sadebním materiálem.

Jedna z lokalit výskytu mechu šikoušku zeleného (Buxbaumia viridis) ve Velké kotlině se nachází v bezprostřední blízkosti cesty, po níž vede turistická značka a naučná stezka.

Významné lokality

Jednou z nejvýznamnějších součástí CHKO Jeseníky je Národní přírodní rezervace Praděd, která se rozkládá v centrální části Pradědské hornatiny - v nejvyšších partiích Hrubého Jeseníku.

Vrchol Praděda (497,13 ha) je části rezervace, ve které je cílem ochrany zachování alpínských a subalpínských smrčin v oblasti alpínské hranice lesa, společenstva vrchovišť a skal.

Velká kotlina (224,97 ha) je velmi významnou lokalitou, která patří k floristicky nejbohatším lokalitám nejen v ČR, ale i ve střední Evropě. Její tvar byl modelován ledovcem (má tvar ledovcového karu) a vlivem působení větru, vody, sněhu, lavin, různého režimu oslunění a tepla zde vznikla pestrá mozaika rozmanitých stanovišť umožňujících výskyt přibližně 480 druhů vyšších rostlin a asi 40 druhů rostlinných společenstev. Vedle druhů arkticko - alpínských (lipnice alpská) se zde vyskytují druhy teplomilné (černohlávek velkokvětý) a mnohé druhy zde dosahují svých výškových maxim výskytu (rákos nebo konvalinka vonná v 1.300 m n.m.).

Díky pestrým stanovištním podmínkám zde nacházíme řadu vzácných rostlin - hvozdík kartouzek jesenický, jitrocel tmavý sudetský, což jsou rostliny endemické (nikde jinde na světě se nevyskytují). Desítky dalších druhů, které se ve Velké kotlině vyskytují, jsou zařazeny nejen do seznamu kriticky ohrožených rostlin, ale též do Červené knihy ČR.

Malá kotlina (129,08 ha) je obdobou Velké kotliny s výskytem kropenáče vytrvalého, pupavy dlouholisté, vemeníčkem zeleným a ostřicí tmavou.

Petrovy kameny (19,10 ha) je územím nesoucím jméno podle stejnojmenného vrcholu (1.438 m n.m.). Rozkládá se na severovýchodním svahu Vysoké hole nad chatou Ovčárna. Cílem ochrany tohoto území je zachování druhového bohatství subalpínské květnaté nivy, okolních alpinských holí a vegetace vrcholové skály - endemitické druhy zvonek jesenický a lipnice jesenická spolu s dalšími vzácnými druhy rostlin.

Lokalita Bílá Opava (238,00 ha) se nachází na jihovýchodním svahu Pradědu v hluboce zaříznutém údolí pramenné části Bílé Opavy. Předmětem ochrany jsou přirozené smrkové porosty s charakterem pralesa. Území je významnou genetickou bankou horského ekotypu smrku a velmi cenné je jeho kaňonovité údolí s vodopády.

Divoký důl (138,40 ha) má za úkol chránit porosty přirozených svahových, suťových a roklinových lesů. Nachází se ve stejnojmenném ostře zaříznutém dole západně od Pradědu. Jedná se o hluboké soutěskovité údolí vyhloubené potokem ve skalách budovaných krystalickými břidlicemi. Skalnaté srázy jsou porostlé autochtonním lesním porostem s převahou smrku a s příměsí klenu, buku a javoru.

Další Národní přírodní rezervací je NPR Rašeliniště skřítek (166,65 ha), která představuje typ sedlového rašeliniště přechodného typu (mezi vrchovištěm a slatinou) spolu s přirozenými smrkovými porosty na rašelinném podkladě. Rašeliniště má tundrový ráz, vlhká místa se tu střídají s tůňkami a prameništi, s prvky smrkového rašelinného lesa a rašelinných luk. Z nejvýznamnějších rostlinných druhů se zde vyskytuje např.

NPR Rejvíz (s ochranným pásmem má rozlohu 341,19 ha) je největším rašeliništěm na Moravě i ve Slezsku. Má dvě jezírka - Velké mechové, které je zpřístupněno a Malé mechové, ke kterému je přístup zakázán. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo díky klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5,6º C, roční úhrn srážek 1400 mm, nadm. výška 730 - 805 m).Vedle typické rašelinné vegetace - zejm. rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj. - je zde zastoupena i původní borovice blatka, bříza karpatská a smrkové porosty. Mezi další vzácné rostliny zde rostoucí patří masožravá rosnatka okrouhlolistá, vstavač plamatý, mečík střecholistý, blatnice bahenní a kyhanka sivolistá.

NPR Šerák - Keprník (1174,44 ha) je vůbec nejstarší rezervací na Moravě. Byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna (tehdy o rozloze 172 ha). Předmětem ochrany jsou zejména subalpínské hole, horské klimaxové smrčiny pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu a uměle vysazené borovice kleče a také několik poměrně rozlehlých vrchovištních rašelinišť. Rašeliniště vznikla na základě nepropustného podloží keprnické ruly, které vytvořilo podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin (roční úhrn srážek 1100 - 1200 mm, průměrná roční teplota 2,2° C). Nachází se zde také zajímavé skalní útvary - tzv. svědecké skály na Keprníku (1.422,8 m n.m.) a Vozkovi (1.377,1 m n.m.), které jsou tvořeny staurolitickým svorem.

Významné jsou, v Českém masívu ojedinělé mrazem tříděné kopečkovité půdy (tzv. thufury) na Keprníku. Výrazným skalním útvarem jsou Obří skály na severním svahu Šeráku, nad údolím Vražedného potoka. Jedná se o téměř 1 km dlouhou skalní hradbu a mrazové sruby ve svoru. Na Moravské straně rezervace se nacházejí pralesovité porosty smrčin, které byly založeny roku 1856 na popud Rakouského říšského spolku pro zalesňování vysokých poloh - tzv. Branenská cenová kultura. Měla výměru 39 ha, nachází se ve výši 1.246 - 1.385 m n.m. a svého času to byl nejvýše položený lesní porost vzniklý umělým zalesňováním v celé Rakouské monarchii. Nyní se zachoval na ploše 12 ha. V NPR se dále vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin mezi něž patří např.

Přírodní rezervace Borek u Domašova (12,68 ha) nad údolím Zaječího potoka chrání přirozený porost jedlí, borovic, smrku a modřínu na sutích devonského křemence.

PR Bučina pod Františkovou myslivnou je rezervací o rozloze 13,70 ha, která se nachází poblíž Františkovy myslivny na příkrém údolním svahu Zámeckého potoka. Chrání nejvýše položenou původní klenovou bučinu pralesního charakteru.

PR Filipovické louky o výměře 2,22 ha má za úkol zabezpečit před nežádoucími vlivy trvale podmáčené a rašelinné louky s výskytem vzácných rostlin - ostřice blešní, prstnatce májového a dalších.

PR Františkov (13,30 ha) se nachází poblíž osady Františkov u Branné. Byla vyhlášena za účelem ochrany původních porostů v jedlobukovém vegetačním stupni, navíc významných z genetického hlediska. Území není veřejnosti přístupné.

PR Franz - Franz o rozloze 17,04 ha chrání významné lesní biocentrum.

Další rezervací je PR Jelení bučina v k. ú. Ludvíkov pod Pradědem.

PR Niva Branné chrání nivu řeky Branné s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Nachází se v k. ú. Branná u Šumperka.

Třetím nejrozsáhlejším zvláště chráněným územím v Hrubém Jeseníku je Přírodní rezervace Pod Jelení studánkou. Má rozlohu 541,97 ha a jedná se o evropsky významnou lokalitu výskytu mravence druhu Formica lugubris s unikátní četností mravenišť, kterých je zde okolo dvou tisíc.

PR Pod Slunečnou strání (14,99 ha) chrání přirozený smíšený les na suti v jedlobukovém vegetačním stupni v hluboce zaříznutém údolí s balvanitým svažitým terénem. Kromě ochrany genofondu původních rostlin a živočichů jsou předmětem ochrany hnízdiště chráněných druhů ptáků - čápa černého a holuba doupňáka.

Přirozený biotop tetřívka obecného a řady obojživelníků, např. čolka horského chrání PR Pstruží potok na k. ú. Stará Ves. Jedná se o ekosystém ombotrofního rašeliniště, podmáčených smrčin a olšin v pramenném území Pstružího potoka. Vyskytuje se zde mnoho vzácných druhů rostlin - např. rosnatka okrouhlolistá, korálice trojklaná, vachta trojlistá a další. Tato rezervace již patří do Hanušovické vrchoviny.

tags: #lesy #Jeseník #ekosystem #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Přespání v přírodě Jeseníky
• Tříděný odpad v Prostějově
• Známé osobnosti a ekologie
• Ekologická výchova v praxi
• Dopady emisí oxidu uhličitého