Jeden z prvních kroků, ke kterým se člověk ve vztahu k životnímu prostředí odhodlá, bývá třídění odpadu. V dnešní době se to počítá za takové minimum toho, co může člověk pro planetu udělat. Dostaví se dobrý pocit, když hodíme pet lahev do žlutého kontejneru, skleněnou lahev do zeleného a krabici od balíčku do modrého. Pokračuje to ale dále tak, jak si myslíme? Podle nedávných průzkumů se lidé v Česku ve třídění zlepšují, což je sice dobrá zpráva, ale třídění samotné není až tak černobílé.
Třídění odpadu je klíčové pro ochranu životního prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji. Správným tříděním můžeme zajistit, že se suroviny znovu využijí a sníží se množství odpadu, které končí na skládkách nebo ve spalovnách.
Poté, co hodíte plastový odpad do popelnice na plasty, bude převezen do třídírny. Pracovníci ve třídírnách musí všechen přivezený plastový odpad prozkoumat a důkladně roztřídit podle barvy i druhu plastu. Nicméně druhů plastů jsou lidé v třídírnách schopni rozlišit jen málo, a tak je zbylý plastový odpad pro recyklaci nevhodný a následně míří do spaloven nebo slouží pro výrobu alternativního paliva do cementáren. Nově se plasty nesmí ukládat na skládky, což mělo mít za efekt větší recyklaci. Nicméně jediný efekt potom je, že se větší procento plastů pálí ve spalovnách, což znečišťuje ovzduší a životní prostředí víc než skládky.
Klíčová pro udržitelnost plastových obalů je jejich recyklovatelnost, tedy opětovné využití i poté, co se stanou odpadem. To však nemůže fungovat bez těch, kteří obal správně vytřídí a nasměrují k recyklaci. Způsob třídění mohou usnadnit informace na obalech a tzv. recyklační symboly. Poznáte je?
Plasty jsou jednoduše řečeno směsí chemických látek, v přírodě téměř nepodléhají přirozenému rozkladu, proto je velmi důležité co nejvíce plastů vytřídit z běžného komunálního odpadu do žlutých kontejnerů. Do žlutých kontejnerů na plast (popř.muktikomoditního sběru) vhazujte jen to, co je vyznačeno na nálepce na kontejneru nalepené. Cokoli jiného do nich vhodíte, nebude zpravidla zpracováno. Nesprávným tříděním plastů pouze proces komplikujete a prodražujete. Třiďte kvalitně. Pokud shromažďujete doma plasty v pytlích nebo taškách, do kontejneru je z nich vysypte. V některých lokalitách je možné sbírat plasty dohromady s kovy a nápojovými kartony.
Čtěte také: Ekologická stopa psích exkrementů
Co patří do žlutého kontejneru:
Co nepatří do žlutého kontejneru:
Papír se vyrábí z vláken celulózy celkem jednoduchým způsobem. Primárně se vyrábí z přírodní celulózy především ze smrku.
Co patří do modrého kontejneru:
Co nepatří do modrého kontejneru:
Čtěte také: Papírové tašky pro podnikání
Sklo má velkou výhodu v tom, že se dá recyklovat opakovaně, v podstatě do nekonečna.
Nápojové kartony jsou složeny z různých materiálů, jsou ale vyrobeny tak, aby byly recyklovatelné. Pro recyklaci nápojových kartonů je podstatná papírová část, jsou tedy recyklovány převážně v papírnách.
Co patří do kontejneru na objemný odpad - starý nábytek, koberce a linolea, matrace, sportovní náčiní, velká zrcadla, sanita (tj. Co zde odevzdat nelze - stavební odpad, bioodpad, pneumatiky, lednice, televizory a monitory, zářivky a výbojky, autobaterie, jiné nebezpečné odpady a ostatní využitelné složky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, nápojové kartony apod.).
Přijímaný odpad: objemný odpad (nábytek, zařízení domácnosti), kovy, dřevo, odpad z údržby zeleně, suť z bytových úprav, papír, sklo, plasty, nápojové kartony, nebezpečné odpady, pneumatiky, použitý textil, obuv a oděvy, jedlé oleje a tuky (v uzavřených pet lahvích), elektrická a elektronická zařízení (např. všechny druhy odpadu lze odevzdat zdarma - kromě suti, která je zdarma do 4m3/osobu/rok (při jedné návštěvě max.
Občané hl. m. Prahy mají možnost k odevzdání vysloužilých elektrozařízení a baterií na několika místech. Jedná se zejména o sběrné dvory hl. m. Prahy, kterých je v současné době 20 a také stacionární červené kontejnery, kterých je na území hl. m. Prahy umístěno cca 300. Do těchto kontejnerů je možno odevzdat mobilní telefony, IT zařízení, hobby nářadí, kuchyňské spotřebiče, elektronické hračky a ostatní drobné elektrozařízení s maximálními rozměry 51x36x40 cm. Odevzdání výrobků s ukončenou životností na sběrných dvorech hl. m.
Čtěte také: Pytlíky s potiskem šetrné k životnímu prostředí
Provozní doba všech sběrných dvorů hlavního města Prahy: 8 30 - 18 00 hod.
Do směsného odpadu nikdy nevhazujeme nebezpečné odpady, nepatří sem ani využitelné odpady (např. ke sběrným nádobám neodkládáme žádné další odpady (např. zajištění dostatečného objemu sběrné nádoby je povinností vlastníka objektu (dle § 7 odst. 4) vyhlášky č. 20/2022 Sb.
Plné či nevyprázdněné malé tlakové nádoby, plynové kartuše či turistické vařiče - nádoby se stlačenými plyny všech velikostí jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř, při jejich explozi může dojít k poškození zařízení, techniky a ohrožení obsluhy = patří do černé popelnice na směsný komunální odpad použité hasicí přístroje, kyslíkové bomby a další velké lahve pod tlakem - patří do míst zpětného odběru, některých kovošrotů, na čerpací stanice a do specializovaných firem.
Potíží recyklace plastového odpadu je ta skutečnost, že jsou vždy porovnávány ceny nové suroviny (tzv. virgin) a recyklátu. O recyklovaných materiálech se říká, že mohou 2-3× přesáhnout cenu nové suroviny. Zpracovatelé proto musí neustále hledat cesty jak na trh dodávat vysoce kvalitní recykláty. A ještě po očku sledovat trh. Problém recyklace je navíc obsáhlejší i díky množství používaných aditiv. Ta se do plastů přidávají proto, aby lépe plnily svou funkci při různých aplikacích. A ať chceme, nebo ne, plasty v drtivé většině s rostoucí teplotou degradují. Proto pokud chceme vyrábět kvalitní výrobky, ne vždy je možné spoléhat na recykláty.
Ve skutečnosti nejhorším plastovým odpadem v mořích jsou mikroskopické plastové částečky. Jsou to různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů. Tento sajrajt není jen v mořích. Je i ve vzduchu, pitné vodě, džusech, medu nebo soli. Tyto částečky mají schopnost cestovat po celé planetě a pronikat tkáněmi a vázat na sebe toxiny. A odborníci zatím nedokáží přesně definovat, jaké dlouhodobé účinky může tato skutečnost mít na naše zdraví. Navíc lze předpokládat, že se tyto mikroplasty dále mohou rozpadat do forem nanometariálu.
Polystyren vymysleli ve firmě BASF někdy v roce 1949. Tento materiál je nejvíce používán ve stavebnictví a v obalovém průmyslu. Statisticky vzato až 80% veškerého vyrobeného polystyrenu spotřebuje stavebnictví. 20% spotřebuje obalový průmysl. Roční spotřeba polystyrenu v ČR je zhruba 60 tisíc tun (z toho se 12% využije v obalovém průmyslu).
Polystyren, například z domácích rekonstrukcí se nesmí házet do žlutého kontejneru na plast. Za jeho vyhození do směsného odpadu nebo na skládku hrozí pokuty. Naopak obyčejný obalový polystyren do žlutých kontejnerů vhazovat samozřejmě lze.
PVC obsahuje chlór. Chlór se může uvolňovat. Oficiálně se PVC jmenuje Polyvinylchlorid. PVC je velmi oblíbený plast. Je to třetí nejpoužívanější plast na světě. Především proto, že jeho výroba je levná. Jeho aplikace je v mnoha aplikacích v současnosti téměř nenahraditelná. Ale při nedokonalé tepelné likvidaci (recyklace plastů někdy probíhá i tepelně) se uvolňuje chlorovodík. Avšak především některé látky ze skupiny dioxinů. Je dost pravděpodobné, že dioxiny jsou s silně karcinogenní. Proto PVC do kontejnerů na plast nikdy neházejte (recyklační značka 3). A hlavně, hlavně ho nepalte doma v kamnech nebo na ohništi.
V případě materiálu, ze kterého je obal vyrobený, se nejčastěji setkáváme s grafickým symbolem recyklačního trojúhelníku doplněného buď číslem nebo zkratkou materiálu nebo obojím. Obrazec sestávající ze tří plných šipek ve tvaru rovnostranného trojúhelníku je tzv.
Příklady recyklačních kódů:
Každý den skončí v barevných kontejnerech kilogramy tříděného odpadu. Co se s nimi děje, když je seberou popelářské vozy? Putují na linky, kde jsou znovu tříděny. A potom se proměňují v surovinu, ze které se vyrábí další produkty. Pojďte s námi nahlédnout, jak se pracuje s vyhozeným plastem, papírem a kovem.
PET lahve, kelímky od jogurtu nebo igelitové sáčky končí ve žlutých kontejnerech. Jejich obsah putuje na třídicí linku, kde obsluha vybere vše, co do nich nepatří. Plasty jsou roztříděné také podle druhu. Zbytek nevyužitelných plastů se semele a skončí například ve stavebnictví nebo jako palivo v teplárnách a cementárnách.
Papírové vlákno lze recyklovat až sedmkrát. Přesto není znovuzpracování papírového odpadu považováno za příliš ekologické, a to s ohledem na velkou spotřebu vody. Třídění papíru má ale smysl, když uvážíme, kolik vyhozeného papírového odpadu by jinak skončilo na skládkách.
Železný šrot a barevné kovy jsou považované za cennou surovinu. K recyklaci se využívají zejména různé plechovky, elektrozařízení, stavební ocel nebo třeba vraky automobilů. Šrot se slisuje do balíků, čistí se a následně se tepelně zpracovává, aby z něho mohly vzniknout další železné výrobky.
tags: #igelitive #pytliky #trideny #odpad #recyklace