Často se nám při běžných činnostech podaří způsobit si drobnou ránu, popáleninu, či odřeninu. I když ve většině případech nejde o nic komplikovaného, snažíme se zabránit tomu, aby zranění zanechala na naší kůži velké stopy.
Možnost zranění číhá všude, v bezpečí není člověk doma, v práci ani v přírodě. Ačkoliv se může zdát, že jsou v těle důležitější orgány, bez nichž nemůžeme žít, člověk nemůže přežít ani se značně poškozenou kůží. Stačí si vzpomenout na popáleniny. Poškození kůže zanechává následky v podobě jizev a je vždy více či méně bolestivé.
Vyrazili jste na túru do přírody s přáteli nebo dokonce o samotě, ale stala se vám nepříjemná nehoda, která sice nutně nevyžaduje lékařské ošetření, ale bez ošetření se neobejde? Pravděpodobně tím nejčastějším zraněním, ke kterému při výletech přírodou dochází, jsou puchýře. Ještě o něco horším zraněním, které vás může úplně vyřadit, je vymknutý kotník a samozřejmě popáleniny.
Pokud se jedná o menší zranění, určitě ho zvládnete ošetřit i sami. V opačném případě je důležité vědět, jak si přivolat pomoc i uprostřed neznámého lesa bez signálu GPS. Pokud jste na výletě v přírodě, rozhodně nepodceňujte ani drobné poranění.
Drobné rány můžeme ošetřit sami, komplikovanější rány bychom měli vždy směřovat do nemocnice k odbornému ošetření. Mezi tzv. rizikové rány řadíme rány hluboké, bodné a střelné rány, pokousané rány, velké tržné rány a také rány v rizikovém prostředí. Za rizikové prostředí považujeme tropické oblasti, vysokohorské prostředí a zimu.
Čtěte také: Varroáza a přírodní léčba
Co dělat, pokud se ocitnete v situaci, kdy je dezinfekce potřeba, ale nemáte žádnou u sebe? Rozhodně nad tím nemávejte rukou, protože ránu i její okolí musíte nejprve vyčistit alespoň proudem vody, případně jí zbavit zanesených nečistot. Pokud máte hotovo, shánějte se urychleně alespoň po přírodních zdrojích, které mohou být alternativou za chemickou dezinfekci.
Které běžně dostupné přírodní i jiné zdroje to jsou?
Pokud jde o hojení můžeme využít léčivou sílu bylinek. Příroda nám totiž nabízí spoustu léčivých rostlin, které pomáhají ránu přirozenou cestou regenerovat, chránit před infekcí a usnadňovat její hojení.
V přístupu k hojení ran se mnohé změnilo, hojně se využívá vlhká terapie. Moderní materiály udržují optimální vlhkost v ráně, což podporuje regeneraci tkání a snižuje riziko infekcí.
Používání antibiotik umožnilo efektivně bojovat s bakteriálními infekcemi. Léčba ale vždy musí být racionální a cílená. Pokud chybí známky infekce, nejsou antibiotika k léčbě chronických ran vhodná jako první volba a léčba patří pouze do rukou lékaře.
Čtěte také: Babské rady na kašel
Přelom v hojení ran přineslo také využití tzv. podtlakové terapie, díky které jsme schopni zahojit i rozsáhlé pooperační rány a stavy kdysi neslučitelné se životem. Z dalších metod se k ošetření ran využívají např. hyperbarická oxygenoterapie, lasery, biolampa, ultrazvuk a další formy přístrojových technik.
Jedním z velkých problémů moderní medicíny i ošetřovatelství je bezesporu narůstající rezistence bakteriálních původců různých onemocnění. Maggot terapie mimo jiné také pomáhá řešit mikrobiální klima v ráně.
Živé larvy nejen požírají devitalizovanou a odumřelou tkáň, ale enzymy, které vypouštějí, ji dále štěpí, výsledkem je velice kvalitní fibrinolýza a nekrektolýza. V roce 2003 byla larvální terapie schválena Vědeckou radou Ministerstva zdravotnictví ČR jako léčebná metoda.
K maggot terapii je využíváno larev Lucilia sericata (bzučivky zelené) z rodu dipteria (dvoukřídlí). Tato terapie je alternativou k chirurgické a enzymatické nekrektomii. Tato terapie je jakýmsi speciálním biologickým obvazem, jehož základem jsou právě larvy bzučivky zelené a prodyšná nylonová síťka.
Larvy se v ráně ponechávají 3-4 dny (dle růstu larev) a sterilně se mění jen čtverce gázy. Role sestry při léčbě larvami spočívá hlavně v psychické podpoře pacienta, který může během růstu larev pociťovat lechtání až bolestivost defektu, ale většinou jsou tyto pocity jen ojedinělé a pokud se vyskytnou, tak až v konečných stadiích léčby.
Čtěte také: Řešení mastitid v ekologii