Zeleň odpradávna vytváří životní prostředí člověka. Tím, jak člověk neustále stupňuje tlak na přírodu, je třeba si její funkce neustále připomínat. Význam zeleně stoupá ještě s faktem, že v našem regionu je nejhorší kvalita ovzduší v Evropě. Zeleň je také chráněna naší legislativou.
Stromy fungují jako účinné lapače prachu. Množství zachyceného prachu je úměrné velikostí koruny, ploše listů a také jejich povrchem. Kromě prachu stromy pohlcují oxid uhličitý a produkují kyslík. Například 1 dospělý vzrostlý buk o listové ploše 1600 čtverečních metrů uvolní za den 1,75 kg kyslíku. Za vegetační období takový strom zásobuje kyslíkem 10 lidí!
Kromě produkce kyslíku stromy z atmosféry odčerpávají oxid uhličitý, který využívají při stavbě svých těl a při metabolických procesech. I přes to, že v noci, když neprobíhá fotosyntéza, dýchají kyslík a produkují oxid uhličitý, stromy odeberou z atmosféry více oxidu uhličitého a vyprodukují více kyslíku. Takový strom je také účinným lapačem prachu a jen za vegetační sezónu zachytí až 1 tunu prachu. Stromy nejvíce zachytávají právě obávaný jemný prach, který je lidskému zdraví nejvíce škodlivý.
Při měření prachu ve znečištěných oblastech bylo zjištěno, že v městských částech bez zeleně se množství prachových částic pohybovalo v rozmezí 10 000 - 12 000 na 1 m3. Vysazování stromů v urbanizovaných oblastech může snížit znečištění ovzduší měst prachovými mikročásticemi až o jednu čtvrtinu. Vyplývá to z nové studie, na kterou upozorňuje únorové vydání zpravodaje DG Environment Evropské komise. Prachové částice s průměrem menším než deset mikrometrů (PM10) představují velkou novodobou hrozbu pro lidské zdraví.
Nová studie dokazuje, že tyto částice dokáží velmi účinně zachycovat stromy na povrchu svých listů či jehlic. Nejlepšími „čistícími stroji“ na mikročástice prachu jsou stromy s největším povrchem jehlic nebo listů, jako například modřín, borovice či jasan. Největší efekt pro zlepšení kvality ovzduší má vysazování těchto druhů spíš solitérně než ve skupinách.
Čtěte také: Ochrana ovzduší: Emise, imise a depozice v kontextu
Potenciál stromů pohlcovat tyto mikročástice vědci zkoumali ve skotském Glasgowě a v kraji West Midlands v Anglii, konkrétně ve městech Birmingham, Wolverhampton a Coventry. Model vygeneroval množství scénářů, které ukazují, že koncentrace částic PM10 pocházejících z lidské činnosti lze snížit o 7 až 26 procent. Studie odhaduje, že v Glasgowě polapí stromy z ovzduší každý rok 4,99 tuny částic PM10. Ve West Midlands dnes stromy pohlcují sedm procent prachových mikročástic pocházejících z lidské činnosti, což ročně představuje 39,63 tun částic PM10 odstraněných z ovzduší.
Funkční ekosystém města zahrnuje směs druhů stromů o různých velikostech a stáří zároveň s půdou, zajišťující jeho růst a produktivitu. Pokud jsou stromy ve městech zdravé, zajišťují komunitě kvantitativně hodnotitelné ekosystémové služby. Vědecké studie prokazují, že stromy přinášejí environmentální a sociální benefit přímo související s vratností a udržením přírodních cyklů.
Stromy hrají obrovskou roli při tvorbě klimatu. Největší účinek spočívá ve výparu vody, který je důležitý při vyrovnávání teplotních extrémů. Jeden vzrostlý buk o zmiňované listové ploše dokáže v letním období odpařit až 400 litrů vody, což vede k zvýšení vlhkosti v jeho okolí až o 10 %. Při vypaření uvedeného množství vody se spotřebovává teplo, které v přepočtu na sluneční energii představuje 280 KWh. Výpar má za následek ochlazování okolí a pokles teploty může být až 3 stupně.
Ještě více lze klimatický význam vegetace demonstrovat na následujícím příkladu: 1 ha bukového lesa odpaří za den 25 000 - 30 000 litů vody a za celé léto je to až 3 600 000 litrů vody. Voda, která se přes den odpaří, v noci zase kondenzuje v podobě rosy. Při kondenzaci vodních par se pro změnu uvolňuje teplo, takže se zase vzduch ohřívá. Kromě výparu vody přijaté půdou, stromy při dešti zachycují vodu v korunách, kterou pak znovu odpaří. V průměru se např. pro les udává 5 litrů vody na 1 m2 zachycených při dešti.
Další význam spočívá ve zmírňování ohřívání povrchu. Tím, že stromy zastiňují prostor pod sebou, nedochází k jeho prohřívání. Zatímco při letním slunečném dni se asfaltová plocha rozpálí až na 60 stupňů °C, tak pod stromy se teplota půdy pohybuje kolem 20 stupňů °C. Města tvořená velkým množstvím zpevněných ploch a malým zastoupením zeleně se v létě přehřívají. Z přehřátých ploch stoupá teplý vzduch vzhůru a na jeho místo se tlačí chladnější z okolí, čímž dochází k turbulenci vzduchu a víření prachu způsobených místními větry.
Čtěte také: Definice Emisí a Imisí Zvuku
Stromy zeslabují účinky větru nejen ve volné krajině, ale také ve městech, kde se rychlost větru zvyšuje zejména v dlouhých rovných ulicích. Ke zpomalení větru a narušení jeho nepříznivých účinků jsou zejména na zemědělské půdě používány větrolamy, které chrání zemědělskou půdu před erozí. Rychlost větru klesá v krátké vzdálenosti už nejen před samotným stromem, ale zejména za ním. Čím více stromů je vedle sebe, tím je účinek větší.
Stromy dokáží díky své stavbě rostlinného těla pohlcovat i hluk. I když tato funkce není tak významná a většího účinku je dosahováno až při větší větších plochách vegetace, je ve městech každé procento snížení hluku vítané. Např. pás lesa o šíři 80 metrů tlumí hluk přibližně o 20 dB.
Kromě už výše uvedených funkcí stromy produkují fytoncidy, které přímo hubí některé choroboplodné zárodky nebo bakterie. Zeleň také působí uklidňujícím dojmem. Stromy také ovlivňují množství kyslíkových iontů ve vzduchu, které mají velký vliv na náš organizmus. Kladně nabité ionty mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví. Jsou příčinou bolesti hlavy, napomáhají rozvoji alergií, astmatu, deprese a dalších negativních účinků na zdraví. Tyto škodlivé ionty produkuje řada lidských vymožeností a nejvíce jich je ve městech a v uzavřených budovách. Naopak záporně nabité kyslíkově ionty zase pozitivně působí na zdraví člověka.
Stromy nám naopak pomáhají tyto škodlivé látky (např. prach) zachytávat. Je už celá řada vědeckých studií, které jasně prokazují, že ve znečištěných oblastech je mnohem větší výskyt alergií než v oblastech, kde je čistý vzduch a vyšší podíl zeleně. Strom je živý organizmus a na stromech je existenčně vázáno velké množství živočichů a také rostlin a hub. Na kůře žijí různé druhy řas, mechů a zejména v horách i zajímavá společenstva lišejníků. Na stromy je vázána celá řada hmyzu, na které jsou zase navázáni další živočichové jako jsou ptáci, kteří je využívají jako zdroje potravy. V dutinách stromů se kromě některých druhů ptáků rozmnožují netopýři a někteří drobní savci. Starý strom s dutinami a trouchnivým kmenem je hotovou zoologickou zahradou.
Povolení ke kácení dřevin se vztahuje na kácení dřevin rostoucích mimo les. Kácení v lesích upravuje zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů a vztahuje se na ně jiný režim upravený tímto zákonem. Každý, kdo má les, hospodaří podle lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, která mj. Kácení dřevin mimo les upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.
Čtěte také: Prachové emise a ovzduší
Mezi dřeviny rostoucí mimo les patří např. Zahradou se myslí pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a uzavřený veřejnosti. V takových zahradách je možné kácet jakékoliv dřeviny bez povolení.
Povolení ke kácení dřevin je nutné u dřevin rostoucích mimo zahrady, pokud má daná dřevina ve výšce 130 cm obvod kmene (nikoli průměr!) 80 cm a větší. Pokud taková dřevina má menší obvod než 80 cm ve výšce 130 cm, nepodléhá povolení. Povolení vyžaduje také kácení zapojených porostů dřevin tj. i mladých stromů a keřů, dosahuje-li jejich plocha 40 m2 a více. Např. máme-li na louce nebo pastvině zapojený porost náletových dřevin nebo keřů o ploše 5x8 m2, tj. 40 m2, už musíme žádat o povolení.
O povolení ke kácení dřevin je nutné žádat příslušný městský nebo obecní úřad. Ze zákona o ochraně přírody vyplývá, že vlastník pozemku je vlastníkem stromu, nikoliv ten, kdo takový strom vysadil. O povolení ke kácení dřeviny může žádat pouze vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Protože povolení kácení má více forem, je nejvhodnější se pod podáním žádosti o povolení ke kácení informovat na městském nebo obecním úřadě.
Pro kácení dřevin musí být zákonný důvod. Za zákonný důvod nelze považovat padání větví listí, plodů nebo stínění, jak je občany často udáváno. Za důvod ke kácení může být ohrožení bezpečnosti osob a majetku např. Vyhláška říká, že kácení se provádí zpravidla v době vegetačního klidu, což je v podstatě během zimního období. Důvodem, proč je kácení omezeno mimo vegetační dobu, je zejména to, že stromy představují prostředí pro hnízdění řady druhů ptáků, poskytují rozmnožovací úkryty netopýrům a žije v nich mnoho dalších organizmů.
Většina ptáků hnízdí od dubna do poloviny až konce července. Netopýři, kteří se rozmnožují v dutinách stromů, se v nich zdržují zpravidla do konce srpna. Pokácení stromu s hnízdem nebo kolonií netopýrů je porušením zákona o ochraně přírody, za které je možné udělit i nemalou pokutu. Ačkoliv vyhláška přímo nenařizuje kácení v době vegetačního klidu, je lepší s kácením počkat alespoň do podzimu. Pokácení stromu, kde se nachází kolonie samic netopýrů s mláďaty nebo hnízdo sýkorek, není jen porušením zákona, ale je značně bezohledné. Optimální doba pro kácení dřevin je od 01.08.
Ořez dřevin, ať už ze zdravotních nebo bezpečnostních důvodů, nevyžaduje povolení. Výjimku tvoří pouze památné stromy, kde je nutné stanovisko orgánu ochrany přírody. Ořez dřevin je péčí o dřeviny ve smyslu § 7 zákona o ochraně přírody. U ošetřování dřevin se doporučuje jedno pravidlo, řezat méně a častěji, než jednou a radikálně. Je zřejmé, že ve městech a obcích nebo tam, kde je velký pohyb osob, je třeba stromy pečlivě sledovat a ošetřovat hlavně z důvodu bezpečnosti. Mnohdy i krásné staré stromy je nutné z důvodu bezpečnosti a špatného zdravotního stavu pokácet. Když na někoho spadne větev z dřeviny rostoucí mimo les, je za případnou újmu zodpovědný vlastník dřeviny, při tom platí, že vlastníkem dřeviny je majitel pozemku, na kterém dřevina stojí a to i přes to, že strom vysadil někdo jiný.
Stromy tvoří neodmyslitelnou součást životního prostředí člověka a bez jejich existence se neobjedeme. Než nějaký strom pokácíme, měli bychom se nejprve zamyslet nad jeho funkcemi a pak teprve jednat.
tags: #jak #stromy #zlepšují #kvalitu #ovzduší