Čína, jakožto největší světový producent skleníkových plynů, čelí závažným problémům spojeným se znečištěním ovzduší. Podle nové studie amerických expertů by to mohlo mít dramatické následky na její populaci: do padesáti let v Číně mohou vzniknout oblasti, kde nemůže lidský organismus přežít.
Když se objeví smog a znečištění ovzduší je cítit při každém nádechu, je jasné, že to lidskému zdraví příliš neprospívá. Tělesnému ani tomu duševnímu.
Podle vědců z University of California zemře v Číně každý rok 1,6 milionu lidí kvůli problémům se srdcem, plícemi a mrtvici v důsledku znečištěného ovzduší. Důvodem jsou především pevné částice v ovzduší. Studie dává znečištění za vinu především emisím ze spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla.
Potvrzuje to i nedávná studie z Číny, zveřejněná odborným časopisem Nature Sustainability, která upozorňuje na vztah mezi kvalitou ovzduší a množstvím dokonaných sebevražd. Výzkum čínsko-amerického týmu zahrnoval data ze zhruba 1 400 stanic pro sledování kvality ovzduší v Číně. Jejich analýzy ukázaly, že v oblastech, kde se zhoršila kvalita vzduchu, narůstá počet sebevražd. Data ukazují, že výskyt sebevražd nápadně souvisí především s teplotními inverzemi, kdy se po několik hodin drží při zemi ve vrstvě chladného vzduchu velké množství znečištění. Problém zřejmě představují hlavně pevné prachové částice nepatrné velikosti, které se mohou dostat do mozku a měnit jeho chemii k horšímu.
Nejlidnatější region Číny, který zahrnuje také metropoli Peking, se může stát do konce tohoto století zčásti neobyvatelným v důsledku extrémních veder, pokud se výrazně nesníží znečištění ovzduší a nezastaví se změny klimatu. Podle zpravodajského serveru CNN před tím varovali vědci z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT).
Čtěte také: Ekologický index poměru světla a početnosti
„Jestliže se výrazně nesníží emise skleníkových plynů, povedou změny klimatu k vlnám vlhka a horka, které do roku 2070 mohou omezit obyvatelnost Severočínské nížiny,“ konstatovali experti z MIT. Postižená bude oblast, kde žije 400 milionů lidí. Výsledky jejich studie jsou podle CNN obzvlášť znepokojující, protože mnozí ze 400 milionů obyvatel regionu jsou rolníci, kteří jsou při své práci vystaveni nepřízni počasí.
Studie připomíná vliv vysoké koncentrace CO2 v ovzduší na index WBT, což je údaj pro kombinaci vysoké teploty a vysoké vlhkosti vzduchu. Při hodnotě WBT nad 35 stupňů Celsia ztrácí i zdravý lidský organismus schopnost ochladit se pocením, což může mít už do šesti hodin fatální následky.
V Severočínské nížině bude hodnota WBT 35 stupňů Celsia při zachování stávající hladiny emisí mezi roky 2070 a 2100 dosažena opakovaně.
„Čína v současné době vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě, což může mít vážné důsledky pro její vlastní populaci,“ uvedl vedoucí studie, profesor Elfatih Eltahir z Massachusettského technologického institutu.
Čínský premiér Li Kche-čchiang vyhlásil "válku" znečištění v roce 2014 kvůli hrozbě, že škody na životním prostředí způsobené více než 30letým hospodářským růstem, mohou vést k sociálním nepokojům. Dílčího zlepšení se však podařilo dosáhnout především díky plnění snadněji dosažitelných cílů i zpomalování ekonomiky.
Čtěte také: Význam indexu podnikatelského klimatu
Ještě před deseti lety patřil Peking k symbolům toxického smogu, který kvůli prachu PM2,5 zkracoval život milionům lidí. Dnes má čínská metropole vzduch čistší než mnohá města v Evropě - výsledkem je jeden z nejrychlejších poklesů znečištění, jaký kdy vědci zaznamenali.
Vláda pod tlakem veřejnosti i vlastních statistik reagovala nebývale razantně. Už v roce 2013 představila takzvaný Air Pollution Prevention and Control Action Plan, někdy označovaný jako „Clean Air Action Plan“. Dokument nařizoval prudké snížení emisí oxidů síry (SO₂) a oxidů dusíku (NOₓ) a konkrétní cíle pro pokles koncentrací PM2,5 v nejznečištěnějších městských aglomeracích do roku 2017.
Čína sáhla po kombinaci nástrojů, které by v liberálnějších režimech jen těžko prošly tak rychle. V největších aglomeracích se uzavíraly zastaralé uhelné elektrárny a ocelárny, část těžkého průmyslu byla přestěhována stovky kilometrů od měst, tisíce malých kotelen a továren prostě skončily ze dne na den. Rozdíl tentokrát nebyl jen v krátkodobém „faceliftu“, ale v systematickém přenastavení energetiky a průmyslu. Podíl uhlí na výrobě elektřiny postupně klesá, roste využití plynu a obnovitelných zdrojů, včetně masivního rozvoje solárních a větrných elektráren. Výsledek je dramatický.
Data z monitoringu i satelitů ukazují, že od roku 2013 klesly emise oxidu siřičitého ve východní Asii zhruba o 75 procent, významně se snížily i koncentrace PM2,5. Atmosférická vědkyně Laura Wilcox v rozhovoru pro podcast The Conversation Weekly připomíná, že jde o „největší a nejrychlejší snížení znečištění ovzduší, jaké jsme kdy na planetě viděli“.
Podle vědců z Institutu pro energetickou politiku Chicagské univerzity (EPIC) se velký pokrok ve zkvalitňování ovzduší v uplynulých pěti letech do průměrné délky života promítl již nyní. "Čína vítězí v boji proti znečištění ... (Země) dosáhne výrazného zlepšení, pokud jde o zdraví lidí," řekl ředitel EPIC Michael Greenstone.
Čtěte také: Sledování kvality ovzduší na Apple Watch
Od roku 2017, kdy Čína zahájila kampaň proti spalování uhlí a zpřísnila emisní normy u vozidel a průmyslu, snížila se koncentrace škodlivých velmi malých částic PM2,5 na průměrných 39 miligramů na metr krychlový, což je pokles o 9,3 procent.
Znečištění ovzduší není jen zdravotní problém. Aerosoly - drobné částice a kapky v ovzduší - odrážejí část slunečního záření zpět do vesmíru nebo ovlivňují tvorbu oblaků. Nová studie mezinárodního týmu vedeného Bjørnem Samsetem, publikovaná v časopise Communications Earth & Environment, využila 160 simulací klimatických modelů, aby oddělila vliv úbytku aerosolů ve východní Asii od ostatních faktorů. Jinými slovy: když Čína a její sousedé zredukovali smog, zmizela část „ochranného slunečníku“, který dosud zakrýval, jak silně na klima tlačí emise CO₂ a dalších skleníkových plynů.
Efekt se neprojevuje jen na globálním průměru, ale i regionálně. Čistší vzduch nad východní Asií vede k většímu ohřevu severního Pacifiku a mění cirkulaci atmosféry. Nejde jen o Čínu. Jak připomíná článek Cleaner air in east Asia has driven recent acceleration in global warming - new study, podobné procesy probíhají i v Evropě a Severní Americe, kde se emise aerosolů snižují už od 80. let.
Vědci, kteří se tématu věnují, to ale odmítají. Čínský příběh je v tomto směru paradoxně inspirací. Ukazuje, že i obří ekonomika s více než miliardou obyvatel dokáže během deseti let dramaticky změnit kvalitu ovzduší - pokud se politická vůle spojí s technickými možnostmi. Stejný typ rozhodnosti bude potřeba i u CO₂.
Koronavirovou krizi už Čína zřejmě překonala a život se v zemi vrátil k normálu. To se odrazilo i v opětovném zvýšení hladiny oxidu dusičitého, oxidu siřičitého či jemných prachových částic. V Číně se v posledních týdnech výrazně zhoršila kvalita ovzduší poté, co země uvolnila přísná opatření zavedená v souvislosti s šířením koronaviru. Množství některých jedovatých látek ve vzduchu překročilo hodnoty ze stejného období loňského roku. K vyššímu znečištění přispěla především obnova průmyslové výroby.
Podle autorů studie osmdesát jedna procent Číňanů stále žije v oblastech, které nesplňují kritéria pro kvalitu ovzduší Světové zdravotnické organizace.
Mezi lety 1990 až 2017 se v Číně množství škodlivých částic ve vzduchu snížilo o devět procent. O 60 procent méně lidí mezi lety 1990 až 2017 zemřelo či onemocnělo chorobami způsobenými vzdušným znečištěním, jako je mrtvice, chronická obstrukční porucha či jiné nemoci dýchacího ústrojí. Vzdušné znečištění se v Číně za uplynulých 27 let snížilo o devět procent. V čínském ovzduší ubyly od roku 1990 hlavně prvky poškozující ozonovou vrstvu a částice pocházející ze spalování olejů a pohonných hmot.
I tak by se dalo shrnout počínání Čínské lidové republiky za jejími hranicemi. Při stavbách elektráren nebo při těžbě minerálů vzácných kovů se firmy neohlížejí na místní environmentální zákony, naopak přispívají k ničení životního prostředí. Takové případy hlásí africké i evropské země.
Většina z čínských projektů je spojena s nedodržováním místních environmentálních pravidel. Čínská právnička Čang Ťing-ťing, která dlouhodobě žije mimo zemi, se proto domnívá, že firmy dělají za hranicemi to, co si dříve dovolovaly i doma, když se nemusely na životní prostředí příliš ohlížet. Se změnou politiky Pekingu se ale musely podřídit přísnějším pravidlům. Za hranicemi na ně ale nikdo tak silný tlak nevyvíjí, uvedla pro Inside Climate News.
Podobně mluví i bývalý premiér tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä, který Čínskou lidovou republiku označuje za koloniální mocnost, která uplatňuje dvojí standardy.
Na tom, že se z Číny stala továrna světa, která po téměř celém světě rozváží levné výrobky, má vliv ale i Západ, který využil ekonomického otevírání země v 80. letech minulého století. Tehdy do země přesunul část své výroby a problém se znečišťováním prostředí z výroby a továren přesunul jinam. Levný dovoz z Temu nebo Sheinu ohrožuje evropské výrobce.
tags: #index #znečištění #ovzduší #Čína