Indikátory pro hodnocení kvality ovzduší

V rámci Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí - Prostředí pro život, který je financován Technologickou agenturou ČR (TA ČR), vznikl unikátní projekt ARAMIS („Integrovaný systém výzkumu, hodnocení a kontroly kvality ovzduší“ / „Air quality Research, Assessment and Monitoring Integrated System“).

Tento projekt sdružuje klíčové experty z rezortních organizací Ministerstva životního prostředí, vysokých škol a Akademie věd ČR a disponuje špičkovým vybavením a infrastrukturou mateřských institucí.

Projekt je prioritně zaměřen na vývoj, aktualizaci a tvorbu nástrojů, metodik a postupů pro hodnocení kvality ovzduší, emisí klasických znečišťujících látek i skleníkových plynů včetně jejich projekcí a kvantifikaci dopadů na zdraví obyvatelstva a ekosystémů, spotřebu energie, ekonomiku a další aspekty života.

Ambicí projektu je prostřednictvím aplikace výsledků přispět ke zlepšení životního prostředí, zejména kvality ovzduší na území republiky.

Cílem projektu je vývoj metod kontroly kvality ovzduší, identifikace zdrojů znečišťování ovzduší a jejich podílů na koncentracích znečišťujících látek se zaměřením na hlavní stávající problémy kvality ovzduší a obtížně kvantifikovatelné druhy znečištění.

Čtěte také: Cestovní ruch a životní prostředí

V návaznosti na výše uvedené budou vyvíjeny modelové nástroje pro posuzování rozptylu znečistění ovzduší, a to jak s ohledem na aktuální koncentrace, tak i se zaměřením na budoucí rozvoj technologií.

Se zřetelem na vliv na zdraví obyvatelstva bude na vybraných lokalitách v České republice hodnocen dopad ultrajemných částic, a to i s ohledem na vnější vlivy, jako jsou např. meteorologické podmínky.

Součástí řešení projektu je také odhad podílu mlhy a námrazy na celkové atmosférické depozici.

Zajímavým výsledkem projektu budou i mapy fytotoxických dávek ozonu pro různé rostliny.

Celým projektem se prolíná hodnocení vlivu dopravy, a to jak na zdraví obyvatelstva, tak na množství emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů.

Čtěte také: Indikátory znečištění ovzduší: Lišejníky

Neopomenutelným úkolem tohoto projektu je vývoj metodik a emisních faktorů využívaných v přípravě emisních bilancí a to v návaznosti na reportingové povinnosti EU a požadavky mezinárodních závazků (Úmluva LRTAP a její protokoly).

Součástí výzkumu metodik v oblasti skleníkových plynů je i analýza potenciálu biomasy a také predikce budoucího vývoje emisí a kvantifikace dopadů politických nástrojů zajišťujících snižování emisí, nebo dodržování emisních stropů na spotřebu energií, ekonomiku a další indikátory pomocí makro-ekonomických modelů a optimalizačního modelu energetického systému.

V rámci řešení projektu bude také vyhodnoceno rozmístění stanic sledování kvality ovzduší, které vyústí v návrh obnovy státní sítě imisního monitoringu.

Řešení projektu je naplánováno na dobu šest a půl let, tj. do 31. 12.

Výzkumné aktivity v této oblasti jsou zaměřeny na vývoj emisních inventur jak „klasických“ znečišťujících látek, tak skleníkových plynů.

Čtěte také: Znečištění vody fekáliemi

Od roku 2019 je vývoj těchto specializovaných metodik podpořen v projektu TK02010056 Rozvoj metodik pro reporting emisí a propadů skleníkových plynů a jejich projekcí, včetně projekcí emisí tradičních polutantů.

Doplnění a zkvalitnění emisních faktorů

DC 1.1 - Doplnění a zkvalitnění emisních faktorů pro fugitivní emise (vč. plošných zdrojů), lokální topeniště, zemědělství a kvantifikace emisí ve struktuře a rozsahu požadovaném pro účely provádění emisních inventur a modelování kvality ovzduší (vč.

Oblast výzkumu emisí znečišťujících látek zahrnuje vedle postupů ke zdokonalení jejich kvantifikace pro účely národní emisní bilance také postupy k územní a časové disagregaci, nezbytné pro zpřesnění modelových podkladů používaných pro hodnocení kvality ovzduší v co nejpodrobnějším územním rozlišení.

Hlavním cílem řešení bude doplnění a zkvalitnění emisních faktorů pro fugitivní emise zdrojů prachových částic v rozsahu od specifických vyjmenovaných zdrojů (recyklační linky stavebních hmot), přes již částečně do emisní inventury a modelových podkladů zahrnutých zdrojů (těžba nerostných surovin a především jejich další zpracování a nakládání s nimi, chovy zvířat, polní práce vč. používání hnojiv) až po doposud nezahrnuté zdroje, ke kterým patří zejména proces větrné eroze půdy.

Další část řešení pokrývající oblast doplnění emisních faktorů bude zaměřena na spalovací zdroje používané pro lokální vytápění.

Budou zkoumány relevantní podklady a datové toky pro pravidelnou každoroční popř.

Odvození a aplikace národně specifických emisních faktorů při odhadu emisí skleníkových plynů (metanu) z enterické fermentace a z nakládání se statkovými hnojivy z chovu skotu a prasat, aplikace modelu uhlíkové bilance při reportování emisí ze zemědělských půd v sektoru LULUCF, dále aktualizace modelu nitrátové bilance pro potřeby odhadů emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek, využití dat Národní inventarizace lesů ČR při odhadu emisí a propadů z lesnictví.

Na to navazující aktualizace výpočetního aparátu používaného pro odhad emisí skleníkových plynů ze sektoru AGRI a LULUCF v souvislosti s implementací metodických změn.

Výzkum a doplnění stávajících informací pro specifické skupiny zdrojů, např.

Hlavní činností v rámci dílčího cíle bude výzkum dostupných poznatků o zdrojích a činnostech produkujících emise znečišťujících látek, konkrétně nevyjmenovaných v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v platném znění.

Souběžně bude probíhat šetření relevantních stížností týkajících se především obtěžování emisemi prachu, popř. korozivními nebo zdraví ohrožujícími látkami přítomnými ve venkovním ovzduší.

Dále bude posuzována, s přihlédnutím k případným stížnostem nebo emisní významnosti, prahová projektovaná kapacita, uvedená u některých kategorií zdrojů přílohy č. 8 vyhlášky č. 415/2012 Sb.

Rovněž bude provedena rešerše legislativy a odborných zpráv k emisním inventurám v okolních zemích zaměřená na porovnání způsobu klasifikace stacionárních a mobilních zdrojů.

Nad rámec zadávací dokumentace budou zpracovány relevantní informace o provozu zdrojů, jejich emisní významnosti, četnosti i potenciálním vlivu na lokální kvalitu ovzduší, zdraví a „pohodu“ obyvatel ovlivněných jejich provozem.

Rovněž budou tyto zdroje zkoumány z pohledu zpracování národní inventarizace emisí, plnění mezinárodních závazků týkajících se reportingu a modelování kvality ovzduší znečišťujících látek, podílejících se na zhoršené kvalitě ovzduší v ČR.

V současné době je k identifikaci zdrojů nejčastěji využívána metoda CMB nebo PMF, případně modelové výpočty.

ČHMÚ má praktickou zkušenost s druhými dvěma metodami, které úspěšně otestoval na vybraných lokalitách.

Ve spolupráci s ČGS a ÚCHP AV bude metodika dále rozvíjena a upřesňována.

Pro emisní projekce je ve světě běžnou praxí stavět predikce na kombinaci makro modelů, které daný systém optimalizují.

Pro modelování potenciálu biomasy z lesní a zemědělské půdy jsou v současnosti vytvořené modely v GIS prostředí, které využívají informací o klimatických a půdních podmínkách na jednotlivých pozemcích (evidovaných v LPIS).

Státní správa a samospráva vyžaduje pro rozhodování podkladové nástroje, které v současné době nejsou dostupné.

Každá změna připravovaných projektů vyžaduje aktualizaci rozptylové studie autorizovanou osobou, což není příliš flexibilní.

Cílem projektu je vyvinout nástroje, které umožní rychlý náhled na dopady nových záměrů a jejich změn.

Cílem výzkumu je navrhnout a v praxi ověřit co nejpřesnější, nejvěrohodnější a nejefektivnější způsob určování podílu zdrojů znečišťování ovzduší na imisních koncentracích problémových látek.

Zvláštní důraz bude kladen na kvalitativní a kvantitativní rozlišení sekundárního aerosolu a vyhledání spolehlivých markerů různých typů znečištění.

Součástí výzkumu bude využitelnost měřicích kampaní s vysokým časovým rozlišením, standardních dat měřených v síti imisního monitoringu a izotopových systémů pro identifikaci zdrojů.

Emisní projekce a scénáře

DC 2.2 - Emisní projekce znečišťujících látek a skleníkových plynů do roku 2050 s důrazem na scénáře vedoucí ke klimatické neutralitě, vyhodnocení potenciálu snížení emisí a imisí, emisní a imisní scénáře vývoje, vč.

V rámci přípravy emisních projekcí dojde ke koordinaci aktivit se sektorovými experty, bude upravena metodika především pro projekce ze sektoru energetiky.

Bude ustanovena meziresortní platforma.

Pro vybrané zdroje bude vytvořena kalkulačka umožňující výpočet předpokládaných emisí na základě vývoje volitelných parametrů.

Bude probíhat výzkum metodických postupů pro plnění emisních projekcí směrem k uhlíkové neutralitě a dodržování emisních stropů.

Budou připraveny a vyhodnoceny scénáře zahrnující technologický a palivový mix, predikci emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů a náklady do roku 2050.

Model TIMES-CZ bude připraven na propojení s modulem zdravotních dopadů emisí a s makroekonomickým modelem.

Při řešení budou zohledněny očekávané změny klimatu, tedy změny podmínek pro pěstování energetických a konvenčních plodin, což podstatným způsobem ovlivňuje skladbu plodin, výnosy a v důsledku i potenciál biomasy.

Cílem bude identifikovat půdu skutečně využitelnou pro zemědělskou produkci.

Budou vytvořeny datové vrstvy odrážející změny klimatu vzhledem k definici klimatických regionů s prolnutím s informacemi o geografické lokaci pozemků (LPIS).

tags: #indikátory #pro #hodnocení #kvality #ovzduší #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Zbavte se zápachu z odpadu
• Zážitky a poznávání v Kunčicích
• Znečištění ovzduší a mužská plodnost
• Látkové vložky: Použití a údržba
• Řešení problému s odpadky u kontejnerů