Změna klimatu je závažným environmentálním, ekonomickým a společenským problémem, který vyžaduje naši pozornost. Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají od 7. do 8.
Nejvýznamnějším krokem pro mezinárodní ochranu klimatu bylo přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. V roce 1997 k ní byl přijat tzv. Kjótský protokol. V prosinci 2015 byla v Paříži schválena nová smlouva o ochraně klimatu, tzv. Pařížská dohoda, kterou akceptovaly všechny smluvní strany.
Hlavním cílem Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Pařížská dohoda se kromě snižování emisí skleníkových plynů (tzv. mitigace) zaměřuje také na přizpůsobování se negativním dopadům změny klimatu (tzv. adaptace), financování klimatických opatření v rozvojových zemích, uplatňování moderních technologií a budování kapacit v rozvojových zemích.
Česká republika jako členský stát Evropské unie je plně zapojena do společného evropského úsilí a přispívá k naplňování cílů snižování emisí skleníkových plynů stanovených do roku 2020 a 2030.
Čtěte také: Zdeněk Kučera a teologická ekologie
V reakci na změnu klimatu je možné přijímat dva základní typy opatření:
Adaptace na dopady změny klimatu jsou nezbytné proto, že ani ty nejrychlejší a největší omezení produkce skleníkových plynů nemohou klimatickou změnu zastavit, pouze sníží její dynamiku.
Politika ochrany klimatu v České republice na období 2017 až 2030 s výhledem do roku 2050 definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská dohoda a závazky vyplývající z legislativy Evropské unie).
Tato strategie v oblasti ochrany klimatu do roku 2030, s výhledem do roku 2050, by tak měla přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízko-emisní hospodářství ČR.
V říjnu 2015 byla vládou ČR schválená Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR na roky 2015-2020, s výhledem do roku 2030. Dokument představuje národní adaptační strategii ČR, která kromě zhodnocení pravděpodobných dopadů změny klimatu obsahuje návrhy konkrétních adaptačních opatření, legislativní a částečnou ekonomickou analýzu, atd.
Čtěte také: Příprava na školu v přírodě
Ochrana klimatu je ale záležitostí nás všech a bude vyžadovat spolupráci s partnery na místní úrovni. Proto v krajích, obcích i městech vznikají strategické dokumenty, které mohou být provázány s plány udržitelné městské mobility.
Speciální strategie přizpůsobení se změnám klimatu jsou zpracovány například pro následující kraje a města: Moravskoslezský kraj (aktualizováno 2020), Praha, Brno, Ostrava, Opava, Uherský Brod, Chrudim, Uherské Hradiště (v přípravě), Hlučín, Kopřivnice, a další...
Česká republika se stala důležitým iniciátorem změn v rámci zelených politik EU. Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040 (EK navrhla snížení emisí o 90 %), který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický.
Hlavní podmínkou pro přijetí nového cíle EU do roku 2040 je pro Českou republiku zajištění konkurenceschopnosti evropského a českého průmyslu, dostupné ceny čisté energie a minimalizace negativních sociálních dopadů na občany.
Žádáme zásadní úpravu systému obchodování s povolenkami, abychom ochránili domácnosti. Česká republika rovněž odmítá plánovaný zákaz prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035, protože považuje tento krok za předčasný a ohrožující dostupnost dopravy pro širokou veřejnost i průmysl.
Čtěte také: Význam molekulární ekologie
Česká republika významně přispěla i k úpravě evropské taxonomie, která stanovuje, jaké ekonomické aktivity mohou být považovány za environmentálně udržitelné. Díky českým návrhům byla zavedena větší pružnost a respekt k národní specifice, což pomůže lépe chránit průmyslovou konkurenceschopnost a zároveň podporovat zelené investice.
Hloubkový průzkum dat pěti organizací zabývajících se ochranou přírody a klimatu zjistil, že pouze menšina poslanců a poslankyň Evropského parlamentu během mandátu 2019-2024 jednala tak, aby chránila naši planetu a evropskou Zelenou dohodu.
Srovnávací přehled EU parlamentu se zabývá individuálním hlasováním každého poslance či poslankyně Evropského parlamentu během volebního období 2019-2024 a hodnotí je na základě doporučení pěti evropských ekologických organizací.
Klimatická koalice je platformou českých nestátních neziskových organizací, které se zabývají zejména ochranou klimatu a životního prostředí, zmírňováním klimatické krize a přizpůsobováním se jejím dopadům, společenským aspektům klimatické krize, rozvojovou spoluprací a humanitární pomocí. Vznikla v roce 2007.
ČEMU SE VĚNUJEME:
Změna klimatu představuje proměnu dlouhodobého charakteristického režimu počasí na Zemi. Během geologické historie Země se světové klima změnilo mnohokrát, přičemž ve většině případů šlo o proměny trvající tisíce až miliony let.
Pro poslední dva miliony let bylo charakteristické střídání doby ledové a meziledové, kdy se průměrná globální teplota lišila jen o několik stupňů Celsia. V současné době probíhající změna klimatu se však liší jak svou rychlostí tak i svou příčinou, kterou jsou globální změny způsobené lidskou činností.
tags: #ochrana #klimatu #ČR #hlasování