Ing. Brejcha: Projekt Odpadu a Jeho Význam

Problematiku nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví lze pokládat za interdisciplinární úkol. Rostoucí riziko nebezpečných odpadů ze zdravotnictví je vyvoláno nejen novými infekčními epidemiemi (vlivem mutací infekčních virů), jejich rychlostí šíření, ale také dynamickým rozvojem medicíny, zdravotnických a hygienických prostředků. Eliminace vlivu těchto faktorů vyžaduje nové systémové metody řešení, např. v logistice a zejména vzdělávání zdravotnického i ostatního personálu.

Nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví je průmysl s obratem přes 1 mld. Kč, na kterém se podílí přes 200 000 pracovníků, kteří mohou být při manipulaci s nebezpečným odpadem ze zdravotního hlediska potencionálně ohroženi. Nejvýznamnější je zřejmě hledisko infekční. Vzhledem k možné rychlosti šíření je z globálního pohledu potenciální hrozbou každá infekce identifikovaná kdekoliv ve světě. I při stále dokonalejších hygienických opatřeních se případné chyby a nedostatky ochranného systému ve zdravotnictví vždy musí řešit. Celý tento »nápor« nových poznatků a hrozeb by měl zvládnout zejména zdravotnický personál ve svých horizontálních i vertikálních strukturách.

Rozpor mezi nároky a společenským oceněním zdravotnických profesí vyvolává růst fluktuace, nedostatek pracovníků, internacionalizaci personálu a zejména pak permanentní potřebu jeho školení. Z Bruselu je preferována podpora edukace různých profesních nebo sociálních skupin ve zvolených oblastech, ale autory a tutory pro podporované programy si každý příjemce podpory musí zajistit sám.

Definování Cílů a Strategií Systémového Řešení Nakládání s Nebezpečnými Odpady ve Zdravotnictví

Jak však definovat cíle a strategií systémového řešení nakládání s nebezpečnými odpady ve zdravotnictví? Je to průmysl? Rozsah oboru nakládání s nebezpečnými zdravotnickými odpady (dále NO) lze dokládat na základě nekomplexních a relativně zastaralých statistických údajů (v červnu 2006 jsou k dispozici na serveru statistiky údaje z roku 2002). Přímo ve zdravotnictví je aktivních zhruba 25.000 subjektů. Pokud z hlediska produkce NO ze zdravotnictví k tomuto počtu doplníme přibližně 12.000 subjektů (např.

Vzhledem k neslučitelnosti zdravotnické a »odpadářské« kategorizace původců NO a účinnosti statistiky lze jen odhadovat roční množství »produkovaných« NO v rozsahu 25 tis. tun (podle statistiky) až 40 tis. tun (podle odhadu). Asi 75 % NO je odstraňováno spalováním (přímo jako NO nebo jako dekontaminát), 25 % NO je dekontaminováno. Oficiálně na skládkách jako dekontaminát skončí 9-12 % NO. Jako recykláž skončí na skládkách zhruba až 7 % NO. Obrat finančních prostředků realizovaných v souvislosti s nakládáním s NO lze v přímo vynaložených nákladech odhadnout na částku 350 mil. Kč a v nepřímo vynaložených nákladech na více než 1 mld.

Čtěte také: Aktivity Ekotýmu: Kompostování

Pokud se pokusíme postihnout počet pracovníků, kteří jsou potenciálně ohroženi NO (zdravotnictví, hyg. Lze si položit otázku - jaká je odborná kvalifikace těchto pracovníků v oblasti nakládání s NO? Lze říci, že základní kvalifikace většiny pracovníků v celé hierarchické struktuře je založena kromě samostudia jen na úrovni školení BOZP.

Edukace jako Hlavní Nástroj Minimalizace Rizik

Za hlavní nástroje k minimalizaci rizik a problémů nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví lze pokládat edukaci, tj. V oblasti cíleného zvyšování kvalifikace již byly zahájeny první kroky firmou ELSYST s.r.o., která je v Praze největší firmou zabývající se sběrem NO ze zdravotnictví. Firma získala grand, který je financován z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu a rozpočtu hl.m. Projekt je postaven na zajištění vzdělávání pracovníků z různých oblastí pracovních činností,kteří přicházejí do styku s nebezpečnými odpady, které mají souvislost se zdravotnictvím.

V současné době probíhají pilotní kurzy projektu, v kterých jsou školeni budoucí školitelé. Představa řešitelů projektu je od příštího roku dána, úpravou zákona 309/2006 Sb, kterým se upravuje zajištění BOZP s platností od 01.01.2007.

Využití Drátkobetonu při Rekonstrukci Mostu

Ing. Elsyst s.r.o. Drátkobeton se v dnešní době nejvíce používá pro nenosné konstrukce, jako jsou např. podlahy. Jeho využití pro nosné konstrukční prvky je stále minimální, což je způsobeno hlavně absencí norem pro navrhování. Přesto se najdou výjimky, které z tohoto standardu vybočují.

Na trase dálnice D1 v km 29,222 - 29,684 se u Hvězdonic nachází most s ev. č. D1-034. Jedná se o nejdelší dálniční most mezi Brnem a Prahou o celkové délce 462 m, který je tvořen dvěma samostatnými konstrukcemi, z nichž každá je pro jeden jízdní směr. Nosným systémem je dvoutrámový spojitý nosník z monolitického předpjatého betonu bez mezilehlých příčníků o devíti polích (42 + 7× 54 + 42 m) a šířce 2× 12,75 m, který se nachází ve výšce až 25 m nad hladinou řeky Sázavy. Most je uložen na podpěrách pomocí kalotových ložisek. Spodní stavba je monolitická ze železobetonu. Opěry jsou stěnové, prosypané s rovnoběžnými křídly a pilíře mají tvar písmene V. Založení je kombinované - hlubinné (vrtané a předrážené piloty, studně) a plošné.

Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?

Konstrukce byla zhotovena společností Stavby silnic a železnic v letech 1970 až 1977 nákladem tehdejších 113 milionů Kčs podle projektu zpracovaného Pragoprojektem. Na základě výsledků diagnostiky bylo v roce 2017 rozhodnuto o provedení velké rekonstrukce mostu spočívající v sanaci spodní stavby, výměně ložisek, statickém zesílení nosné konstrukce pomocí volných kabelů a kompletní výměně mostního svršku.

Projekt rekonstrukce předpokládal obroušení stávající mostovky o 80 až 120 mm a zhotovení spřažené zesilující desky o tloušťce 120 mm. Protože se jednalo o spojení 40 let starého betonu mostovky s betonem novým, bylo nutno se vypořádat se vznikem tahových napětí při smršťování nového betonu. Bylo nutné navrhnout optimální směs, vyřešit dokonalé rozptýlení drátků ve směsi a dopravu a čerpání betonu.

Drátkobeton je materiál, který má cementovou matrici ztuženou krátkými drátky, které by měly být všesměrně orientované a rovnoměrně rozptýlené. Ocel na rozdíl od běžného betonu dokáže velmi dobře přenášet tahová namáhání, a pokud jsou ocelové drátky v cementové matrici dobře zakotveny, dojde k zvýšení tahové pevnosti celého kompozitu. Kromě zvýšení tahové pevnosti se změní i způsob chování materiálu z křehkého na houževnatý. Všechny výše popsané vlastnosti lze dobře využít při spojování betonů různého stáří.

Ze statického hlediska je vhodné, aby obě vrstvy betonu spolupůsobily a při zatížení se chovaly jako jeden monolitický prvek. To je možné pouze za předpokladu přenosu smykového napětí mezi vrstvou starého a nového betonu. Přenos smykového napětí závisí na tahové pevnosti nového betonu, množství spřahovací výztuže a drsnosti styčné spáry. Při navrhování konstrukcí využívajících spřažení starého a nového betonu je nutné zohlednit smršťování nové vrstvy.

Smršťování je fyzikálně-chemický proces, při kterém dochází ke zmenšení objemu betonu. Intenzita smršťování je nejvyšší v raných fázích a s časem klesá. Zhruba po 30 až 60 dnech se dle okolního prostředí (jeho teploty a vlhkosti) celý proces prakticky zastaví nebo je eliminován jinými nesilovými účinky. Po realizaci nadbetonávky na starou betonovou vrstvu dojde tedy ke vzniku přídavných tahových namáhání způsobených právě smršťováním, protože u staré vrstvy konstrukce již smršťování proběhlo, ale v nové vrstvě právě probíhá.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

Tloušťka původní betonové vrstvy bývá až na výjimky výrazně větší, než je tloušťka nadbetonávky, takže nová vrstva není schopna vyvolaným tahovým namáháním původní beton nijak deformovat, a trhliny tak vzniknou právě v nové vrstvě, která navíc není dostatečně vyzrálá a nedosáhla svých finálních pevnostních charakteristik. Při návrhu drátkobetonových konstrukcí je často předmětem debat otázka koroze rozptýlené výztuže a jejího vlivu na trvanlivost materiálu.

Ke korozi dochází za předpokladu, že je ocelový prvek v kontaktu s plynným kyslíkem, že se v jeho okolí nachází dostatek vlhkosti (relativní vlhkosti vyšší než 50 %), a především když má okolní prostředí pH < 9,5. Poslední bod je stěžejní pro použití oceli v betonu, protože nově vyrobený beton má podle složení obvykle pH mezi 12 až 13. Ochrana proti korozi vysokou hodnotou pH betonu však netrvá po celou dobu životnosti konstrukce, protože zemská atmosféra obsahuje oxid uhličitý, který proniká do pórové struktury betonu postupně od povrchu do jeho hlubších vrstev a za přítomnosti vody reaguje s portlanditem obsaženým v betonu za vzniku uhličitanu vápenatého (karbonataci betonu), a tím dochází ke snižení pH krycí vrstvy. Pokles pH betonu je však velice pomalý, u správně navržené a provedené konstrukce probíhá po desítky let.

V případě koroze drátků jsou chemické procesy stejné jako u koroze běžné ocelové výztuže, avšak s tím rozdílem, že se ocelové drátky rovnoměrně rozptýlené po objemu drátkobetonové konstrukce nacházejí i v oblasti krycí vrstvy. Drátky, které jsou v oblasti krycí vrstvy, začnou korodovat ještě před uplynutím plánované životnosti konstrukce. Případná koroze drátků na povrchu drátkobetonu nemá vliv na statickou funkci ani životnost konstrukce a jedná se pouze o estetickou vadu.

Použití drátkobetonu při rekonstrukci si vyžádalo řadu porovnávacích zkoušek mezi standardním řešením z prostého betonu a navrhovaným řešením z drátkobetonu. Využití drátkobetonu během rekonstrukce nosné části dálničního mostu bylo průkopnické a ve svém objemu i největší, které bylo v ČR dosud realizováno. Tloušťka drátkobetonové desky byla cca 120 mm a byla ukládána na odbouranou část nosné konstrukce. Po odbourání části staré konstrukce byl celý obnažený povrch omyt tlakovou vodou a osazen spřahovacími trny, aby se zlepšily podmínky spolupůsobení mezi starým a novým betonem, jak bylo popsáno výše. Spřahovací trny byly do původní mostovky vlepeny pomocí chemické kotvy. Receptura byla navržena podle požadavků na pevnostní třídu a vliv prostředí, přesné označení použitého betonu bylo C30/37 - X0, XC1‑4, XD1‑3, XA1‑3, XF4.

Složení kameniva a písku bylo upraveno podle vlivu drátků na nakypření betonu. Ø 0,75 mm, tahová pevnost oceli 1 200 MPa). Volba drátků vzešla z nejlepšího poměru ceny a efektivity. Betonárna na Chodově, kde výroba probíhala, disponuje hřídelovou míchačkou Stetter BHS o objemu 2 m3, která není upravena pro dávkování drátků. V betonárně probíhal běžný provoz, takže kromě betonů pro rekonstrukci dálničního mostu byly vyráběny i jiné betony. Kdyby byly drátky přidávány rovnou do míchačky, bylo by nutné míchačku stále čistit, aby se zbytky drátků nedostávaly i do betonu pro jiné zakázky.

Doprava čerstvého betonu na stavbu probíhala pomocí autodomíchávačů o velikosti bubnu 8 m3. Aby byl beton co nejvíce homogenní, byly tyto domíchávače plněny pouze na 6 m3. Drátkobeton byl na stavbě ukládán pomocí pumpy, následně byl rozprostírán hráběmi a poté vibrován tak, aby nedocházelo k segregaci drátků ke spodnímu povrchu.

Všechny realizované zkoušky drátkobetonu byly prováděny současně i na vzorcích z běžného betonu (označení PB), aby bylo možné porovnat použití drátkobetonu (označení DB) a klasické řešení. U čerstvého drátkobetonu byla sledována konzistence a homogenita, tedy rovnoměrnost rozložení drátků.

Homogenita čerstvého drátkobetonu byla zjišťována pomocí magnetického separátoru, jehož stěny jsou obloženy silným magnetem, který během protékání čerstvého drátkobetonu zachytí všechny ocelové drátky, které se následně omyjí a zváží. Ze zvážené hmotnosti drátků a definovaného objemu drátkobetonu lze stanovit stupeň ztužení a porovnat s navrženou recepturou. Při výrobě byl odebírán beton pro normová zkušební tělesa, a to krychle o hraně 150 mm pro stanovení objemové hmotnosti a tlakové pevnosti a trámce o velikosti 100 × 100 × 400 mm pro stanovení pevnosti v tahu za ohybu.

Nejsledovanějším parametrem byla tlaková pevnost, u níž byl monitorován i detailní vývoj v čase z důvodu možného zatížení konstrukce.

V následujícím grafu jsou vidět naměřené výsledky z výrobní přípravy rekonstrukce. Nejdůležitější je porovnání červené křivky „PB - stavba - pumpa“, tedy vzorků z prostého betonu vyrobených na stavbě (běžně používané řešení - referenční vzorky), s černou křivkou „DB - stavba - pumpa“, tedy vzorků vyrobených z drátkobetonu odebraného na stavbě za čerpací pumpou (beton použitý pro modernizaci mostního objektu). Obě křivky dosahují prakticky stejných hodnot, čímž se potvrzuje, že přidáním drátků nedochází k nakypření betonu.

Zkušební trámce pro stanovení pevnosti v tahu za ohybu byly zkoušeny čtyřbodovým ohybem bez zářezu. Průměrná pevnost po 28 dnech na vzorcích betonu odebraného na stavbě za čerpadlem (tj. odpovídajících materiálu uloženému do konstrukce) činila 4,3 MPa a přesahovala pevnost prostého betonu cca o 10 % (tyto vzorky byly vyráběny pouze na betonárně, dosažená pevnost byla 4 MPa).

Byly provedeny též zkoušky odolnosti povrchu drátkobetonu odebraného na stavbě za čerpadlem proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek metodou C. Zkoušky byly provedeny na povrchu válců Ø 150 mm. Zkušební tělesa byla zatěžována 115 cykly a každých 25 cyklů byla zjištěna hodnota odpadu z povrchu válce. Celková hodnota odpadu na konci zkoušky byla v průměru 580 g/m2.

Poslední realizovanou zkouškou bylo měření odtrhové síly mezi původním a novým betonem. Tato zkouška byla opět provedena pro prostý beton a drátkobeton. Pro zkoušku byly zhotoveny dvě testovací desky (pro každý materiál jedna) o rozměru cca 1 × 1 m a ve stáří sedm dnů byla měřena soudržnost mezi oběma vrstvami. Drátkobeton dosáhl soudržnosti 1,01 MPa a prostý beton 1,18 MPa, což bylo více, ale rozdíl byl opět minimální.

Použitím drátkobetonu se změnil charakter porušení betonu nové vrstvy z obecně křehkého na houževnatý. Zdárného výsledku bylo dosaženo díky spolupráci všech partnerů výstavby, kteří se nebáli tuto technologii využít a pomáhat při její realizaci.

Tento příspěvek byl připraven díky podpoře Studentské grantové soutěže (SGS), projekt SGS20/109/OHK1/2T/11 měl název Zkušební metody a aplikace cementových kompozitů. Výzkum a vývoj drátkobetonu probíhal částečně za podpory projektu Centrum pro efektivní a udržitelnou dopravní infrastrukturu (CESTI) řešeného v rámci programu Centra kompetence TAČR č.

Výzkum Využití Netradičních Zdrojů Druhotných Surovin

U předkládaného projektu je předmět výzkumu zaměřen na netradiční zdroje druhotných surovin z průmyslu, výzkum v oblasti jejich získávání, úpravy a využití, dále na problematiku využití netradičních zdrojů druhotných surovin/odpadů na základě využití principů cirkularity (a to zejména ve slévárenské výrobě). Mezi zkoumané potencionálně využitelné zdroje surovin lze zařadit kovonosné odpady a druhotné suroviny se sníženou kvalitou (např. špony, vlastní vrat), produkované metalurgické odpady (např.

Hlavním cílem projektu SP2025/026 je získání nových poznatků z oblasti možnosti využití netradičních zdrojů druhotných surovin, zahrnující jak návrh přípravy a postup úpravy, tak také zpracování těchto netradičních druhotných surovin s ohledem na nejvyšší výtěžností zájmových prvků a jejich další využití.

V průběhu řešení projektu bude pozornost zaměřena především na:

• využití netradičních zdrojů druhotných surovin/odpadů na základě využití principů cirkularity,
• vytipování vhodných odpadních materiálů (netradičních zdrojů druhotných surovin) dle materiál. a technolog. vlastností,
• návrh přípravy, postupu úpravy a zpracování odpadních materiálů s co nejvyšší výtěžností zájmových prvků,
• stanovení podmínek pro hydrometalurgické získávání vybraných kovů z druhotných surovin,
• stanovení vlivu následného zpracování, predikce deformačního chování a vývoje struktury.

Výsledky z jednotlivých dílčích oblastí budou průběžně konzultovány v rámci řešitelského týmu a následně pak bude upraven a optimalizován další postup prací. Předpokládá se spolupráce při verifikaci výsledků z dalšími pracovišti, tuzemskými i zahraničními pracovišti i průmyslovými partnery. Výsledky budou presentovány na tuzemských i zahraničních konferencích, dále pak i v odborných časopisech.

Projekt Návštěvnického Střediska NPP Hodonínská Dúbrava - Dům Přírody Hodonínské Dúbravy

Zhotovitel bere na vědomí, že dílo je prováděno v rámci realizace schváleného projektu s názvem Návštěvnické středisko NPP Hodonínská Dúbrava - Dům Přírody Hodonínské Dúbravy, číslo projektu CZ.05.4.27/0.0/0.0/19_129/0010842. Dílo je dále prováděno za spolupráce Nadace Karel Komárek Family Foundation.

Zhotovitel odpovídá za to, že dílo bude realizováno v uvedeném rozsahu, kvalitě a s parametry stanovenými projektovou dokumentací, zadávací dokumentací veřejné zakázky, stavebním povolením a touto smlouvou.

Realizace Díla a Změny v Průběhu Provádění

Objednatel je oprávněn i v průběhu provádění díla požadovat záměny materiálů a technologií oproti původně navrženým a sjednaným materiálům a technologiím v projektové dokumentaci a zhotovitel je povinen na tyto záměny přistoupit. Požadavek na záměnu materiálů a technologií musí být písemný. Zhotovitel má právo na úhradu veškerých prokazatelně vynaložených nákladů. Před vlastním provedením musí být každá vícepráce, dodávka a služba technicky a cenově specifikována ve Změnovém listě a ten odsouhlasen objednatelem a autorským dozorem.

Časový Harmonogram a Místo Plnění

Zhotovitel po vzájemné domluvě s objednatelem upřesní a do 20 dnů po zahájení díla předá objednateli k odsouhlasení časový harmonogram prací. Místem plnění je město Hodonín, Lipová Alej 3532/19, pozemky parc. č.: st. 5818, 2058/68, 2058/44 v k. ú. Hodonín, Česká republika.

Cena Díla a Fakturace

Cena díla podle odst. 6.2. činí DPH 21%. Zhotoviteli vzniká právo na zvýšení sjednané ceny teprve v případě, že změna bude schválena smluvními stranami formou uzavření dodatku ke smlouvě. Přílohou faktury musí být odsouhlasený soupis provedených prací, dodávek a služeb. Odsouhlasené faktury vystavené v souladu se zákonem o DPH musí být předány zhotovitelem objednateli nejpozději 13. dne v měsíci plnění zdanitelného plnění a řádně doloženy nezbytnými doklady, které umožní objednateli provést jejich kontrolu.

Smluvní strany se dohodly na pozastávce ve výši 10 % z ceny díla bez DPH dle této smlouvy. Objednatel uhradí faktury až do výše 90 % celkové ceny bez DPH a DPH odvede v plné výši.

Kontrola a Dozor Nad Prováděním Díla

Objednatel je oprávněn průběžně kontrolovat provádění díla a zhotovitel je povinen na písemnou výzvu objednatele prezentovat průběžné výsledky zpracovávání díla a poskytnout mu požadovanou dokumentaci. Zhotovitel je povinen umožnit výkon autorského dozoru. Zhotovitel se zavazuje zajistit, že nový poddodavatel bude splňovat kvalifikaci minimálně v rozsahu, v jakém byla prokázána v zadávacím řízení.

Povinnosti Zhotovitele

Zhotovitel se zavazuje provádět dílo s odbornou péčí a zajistit, aby při provádění díla nedocházelo k poškozování životního prostředí či jiných škodlivých látek v souvislosti s prováděním díla. Zhotovitel je povinen činit opatření, která jsou nezbytná k ochraně životního prostředí.

Přejímací Řízení a Předání Díla

Dílo bude považováno za řádně dokončené a předané objednateli jako celku a odstraněním všech vad a nedodělků zjištěných v rámci přejímacího řízení. O úspěšném vyzkoušení bude sepsán protokol, který bude obsahovat potvrzení o tom, že dílo je připraveno k přejímacímu řízení. Zhotovitel je povinen sestavit pro přejímací řízení díla jmenovitý seznam exponátů, do kterého budou zaznamenávány případné vady a nedodělky, termíny odstranění vad a nedodělků a potvrzení o odstranění vad a nedodělků, popř. prokazovat, že práce jsou provedeny bez vad a nedodělků. Dílo je předáno podpisem protokolu o předání a převzetí díla jako celku objednatelem.

Vlastnictví a Autorská Práva

Objednatel se stává vlastníkem zhotovovaného díla a všech věcí, které zhotovitel opatřil k provedení díla od okamžiku jejich zabudování do díla. Předáním a převzetím díla předává zhotovitel veškerá autorská práva na objednatele. Zhotovitel poskytuje objednateli licenci k užití díla, včetně zdrojových kódů apod.

Odpovědnost za Vady a Záruční Doba

Zhotovitel odpovídá za vady, které dílo má v době jeho předání. Záruční doba pro AV techniku je v délce min. 24 měsíců. Záruční doba pro ostatní části díla je v délce min. 36 měsíců. K zajištění splnění závazků zhotovitele vyplývajících z poskytnuté záruky za jakost zhotovitel předá objednateli bankovní záruku ve smyslu § 2029 a n. o. z., a to na celou záruční dobu.

V případě nesplnění termínu předání (max. do 3 měsíců) je objednatel oprávněn uplatnit záruční plnění v bance, která záruku vystavila. Objednatel je povinen vady bez zbytečného odkladu písemně zhotoviteli (reklamace). V reklamaci budou shledané vady popsány. Odstranění vad bude provedeno na vlastní náklady zhotovitele.

tags: #ing #brejcha #projekt #odpadu #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Jablečný ocet proti plevelu
• Odpad v České Republice a energetika
• Activities of the Czech Union for Nature Conservation Jihlava
• Ekologické otázky v umění
• Praktické koše na tříděný odpad