Skládka, například ta ležící na pomezí Slivence a Velké Chuchle, kam se v 70. a 80. letech vyvážel komunální odpad hlavního města, se od roku 1986 nevyužívá. Vyvézt skládku je podle odhadů nemyslitelné, protože náklady by se vyšplhaly na 20 miliard korun. Čtyři miliony tun odpadu by navíc odpovídaly 500 tisícům nákladních automobilů.
Skládka v Chuchli se zpřístupní lidem. Po první části tříbodového plánu se prostor začne překrývat. Až se to tady zpevní, tak se skládka překryje jílem, aby do ní nic neteklo. Po třiceti letech se bude muset provést další údržba, aby se udržel kopec bez sesuvů půdy.
Ve třetí a závěrečné fázi, asi za dva roky, dojde k posledním, nejviditelnějším úpravám, které ocení zejména místní. Kromě proměny vegetace by se prostor v horní části měl otevřít lidem. V plánu je sezení s výhledem, piknikové místo, trialové hřiště, fitness a herní prvky, psí louka i altány.
Boj proti hrozícímu rozšíření skládky u Čáslavi až o 12 hektarů vstupuje do další fáze. Na řadě je veřejné projednání Ministerstva životního prostředí. Jde o takzvaný proces EIA = posuzování vlivů na životní prostředí.
Důrazně odmítáme a nesouhlasíme s dalším extrémním rozšířením skládky AVE CZ o více než 12 hektarů. Nechceme být již dále „odpadkovým košem“ komunálního i nebezpečného odpadu pro celou republiku. Podle dřívějších informací AVE CZ komunální odpad na skládku vozí více než 100 obcí a měst z okolí. Odpad zde také ukládá i přes 200 firem a živnostníků, včetně nebezpečného odpadu.
Čtěte také: Strání a Květná: Příroda
Studie s názvem EUROHAZCON zjistila 33% nárůst nechromozomálních vrozených vad u obyvatel žijících v okruhu 3 km od 21 studovaných skládek nebezpečného odpadu. Žádáme, aby skládka nebyla rozšířena.
Podle neveřejného stanoviska odboru dohledu nad vojenským letectvím ministerstva obrany současná skládka narušuje ochranné pásmo vodorovné roviny provozní plochy letiště o 7 metrů, jakékoliv navýšení skládky je v rozporu s územním rozhodnutím o ochranném pásmu na vzletové a přistávací prostory letiště Čáslav vydané stavebním úřadem Čáslav. Dříve šlo o 262 metrů m. „max. výška skládkového tělesa nepřevýší úroveň 300 m.
Při posledním zaměření skládky na počátku roku 2023 zbývalo necelých 7 % objemu kapacity pro ukládání odpadů. Při dosavadních průměrných ročních návozech odpadu lze tedy očekávat naplnění kapacity skládky v průběhu roku 2024. Pokud bude průměrný návoz odpadu, bude podle AVE CZ slovy starosty Čáslavi Jaromíra Strnada kapacita skládky naplněna v září nebo říjnu 2024.
V této souvislosti je nutné také zmínit, že město Čáslav, respektive občané města Čáslav přišli nejméně o téměř miliardu korun. Čáslav by měla vymáhat po společnosti AVE CZ za nevybírání poplatků za uložení odpadu podle Národní centrály proti organizovanému zločinu cca 1 mld. Kč. Navrhujeme změnu provozního řádu skládky, který by změnil dosavadní poměr skládkovaného odpadu. Žádáme ukončení skládkování v co nejkratším termínu.
Usnesení Městského zastupitelstva z 3. 4. 2023 o rozšíření skládky:
Čtěte také: Klimatické změny a mezilidské vztahy
Německé úřady vyzvaly firmu Roth International, aby zbylý odpad odvezla. Zatímco pět naplněných kamionů už z Jiříkova před dvěma měsíci odjelo, na místě stále zůstává zhruba 170 tun nelegálně přepravovaného odpadu. Německé úřady už vyzvaly firmu Roth International, aby skládku zlikvidovala.
Odpad na Bruntálsko podle původních dokladů poslala německá společnost Roth International, od které ho převzala firma Piroplastik. Ministrstvo životního prostředí zajistilo uvolnění zadržených pěti kamionů během letošního ledna. Více než 50 tun už Němci v kamionech v lednu skutečně odvezli.
Podle informací ministerstva nelegální dovozy odpadů v posledních letech narůstají. Jde zejména o odpad z Německa, Itálie, Rakouska a Polska, z jehož dovozu podle ministerstva profitují i české subjekty, které dovozy organizují či domlouvají.
Ekologicky zaměřený Benátecký čtyřlístek uctil Den Země na benátecké skládce odpadu a to v sobotu 23.dubna dopoledne. Většina z nás ani netušila, že jde o největší skládku v Česku a že její životnost je počítána až do roku 2051! Skládka zahájila svůj provoz v roce 1994. Skladuje se nejen komunální odpad, ale také nebezpečný odpad.
Skládkové zapáchající vody tečou do jímky, odkud jdou na čističku založenou na principu reverzní osmózy (to je např. metoda přípravy destilované vody). Skládka je rozvodem trubek a hadic také pravidelně „zavlažována“, aby se zabránilo samovznícení (z chemických reakcí uvolňujících teplo). Na tělese skládky jsme mohli vidět kompostovací plochu, kde se skladuje (a přemísťuje) převážně biologický odpad, který je využitelný jako „organické hnojivo“ především do parků.
Čtěte také: Léčivá láska
Na závěr prohlídky jsme navštívili třídírnu odpadů, kam se vozí tříděný odpad. Plasty se např. třídí na sedm druhů (čiré PET lahve, modré a zelené PET lahve, silnější plasty, folie apod.), dále se třídí papír, sklo. Vytříděný odpad se lisuje a „výlisky“ se prodávají. U plastů je cca 40% odpadu, který nevyhovuje a musí se sládkovat.
tags: #ing #laska #skladka #co #to #je