Technická univerzita v Liberci se věnuje vědecko-výzkumným projektům již od svého založení v roce 1953. Od té doby se rozrostla o dalších šest fakult a tím se rozšířilo i spektrum projektů, na kterých pracuje.
Hlavním cílem projektu je vytvořit inovativní inkoust pro technologii 3D tisku na bázi uhlíkatých anorganických materiálů a jejich derivátů, jako je grafen a grafen oxid.
Tento inkoust umožní 3D tisk navržených a optimalizovaných materiálů pro efektivní skladování vodíku opakovatelným způsobem. Výhodou tohoto materiálu bude jeho vysoká kapacita a rychlost adsorpce a desorpce vodíku, a dále také jeho levná příprava z dostupných zdrojů. Technická univerzita v Liberci (TUL) se specializuje na výrobu různých nanostruktur, zejména materiálů na bázi uhlíku pro adsorpční účely.
Primární cíl projektu je vytvořit biokompozit na nanovlákenné bázi s vysokým potenciálem pro podporu biotechnologických odvětví, především anaerobní biotechnologie, čištění vzdušin se zápašnými a nebezpečnými látkami a dalších specifických biofilmových procesů.
Biokompozit se bude skládat z mikrobiálního biofilmu upoutaného na povrchově a strukturálně modifikovaném funkčním nosiči vytvořeným technologií AC zvlákňování. Vývoj aktivního nosiče biomasy bude zahrnovat materiálovou selekci, mikrobiální prospekci, výzkum konstrukčních předpokladů, experimentální produkci a zátěžové zkoušky v průmyslovém měřítku.
Čtěte také: Proč je environmentální odznak důležitý?
Cílem řešení projektu je vyvinout robotizovaný postup výroby nehořlavých produktů z geopolymerních kompozitů s tepelně akumulačními nebo tepelně izolačními vlastnostmi s pomocí 3D tisku.
Cílem tohoto projektu je revoluční změna provozní efektivity a rozhodovacích procesů ve výrobním oddělení společnosti s využitím možností velkých jazykových modelů (LLM) a zpracování přirozeného jazyka (NLP).
Cílem projektu je vytvořit akustický nano-kompozitní materiál nové generace určený k instalaci ve specifických podmínkách dlouhodobých instalací v náročných prostředích.
Předmětem odborných služeb je analýza a optimalizace faktorů ovlivňujících vznik, pohyb a usazování prachu v prostoru optiky laserových čisticích hlav.
Glaukom patří mezi frekventované a komplikované oční onemocnění, které často vede k výraznému poškození zraku, případně až k praktické slepotě. Za hlavní rizikový faktor je považován zvýšený nitrooční tlak (NOT). Snížení NOT je také v současné době jedinou známou účinnou léčbou onemocnění.
Čtěte také: Přeprava odpadu dle nařízení
Cílem projektu je vyvinout antifibrotizační intraokulární nanovlákenný implantát z měkkého, pružného a zároveň mechanicky odolného materiálu na bázi biokompatibilního polymeru polyvinylidenfluoridu, připraveného metodou elektrospinningu na zařízení NanospiderTM. Jeho struktura bude napodobovat nativní filtrační orgán oka, trabekulární síťovinu.
V rámci projektu bude provedeno měření průtoku nitrooční tekutiny skrz nanovlákennou vrstvu pomocí laboratorní filtrační aparatury modifikované pro simulaci perfuze nitrooční tekutiny glaukomatozního i zdravého oka. Funkčnost implantátu z hlediska odolnosti vůči buněčné fibrotizaci bude sledována in vitro s fibroblastovou a endotelovou buněčnou linií. Antiadhezivní vlastnosti materiálu budou testovány mechanicky přímo k oční tkáni.
Implantace nanovlákenného planárního materiálu bude provedena zcela novým způsobem, v rámci implantace umělé čočky s vytvořením podspojivkového filtračního prostoru pro odtok přebytečné kapaliny. Nový postup bude ověřen na kadaverózních prasečích bulbech včetně simulace transportních vlastností při různých hladinách NOT. Funkční vlastnosti implantátu budou popsány in vivo na modelu prasete.
Hlavním cílem projektu je aplikace a replikace přírodních povrchů a struktur na povrch tvarových částí forem a nástrojů a následně plastových dílů vyráběných extruzním vyfukováním s cíleným ovlivněním vybraných povrchových vlastností plastových dílů a eliminace dodatečných operací nebo procesů.
Projekt „AIFES - Automated Intelligent Flight Evaluation System“ vyvíjí robustní cloudovou platformu pro sběr, analýzu a vyhodnocení letových dat ultralehkých letadel s využitím umělé inteligence (AI) a strojového učení (ML).
Čtěte také: 100l zelený koš na třídění: Názor
Systém automaticky zpracovává telemetrická data (např. otáčky motoru, rychlost, aerodynamické zatížení) z avionik, jako jsou Garmin G3X a Kanardia AETOS, a poskytuje personalizovanou zpětnou vazbu pilotům, školitelům a vlastníkům letadel. Hlavními výstupy jsou snížení spotřeby paliva o 10-15 % díky optimalizaci provozu, prodloužení životnosti letadel predikcí opotřebení a zlepšení výcviku pilotů identifikací anomálií a chyb v reálném čase.
Platforma je navržena jako modulární a škálovatelné řešení, které přináší inovaci do segmentu ultralehkých letadel, kde podobné technologie dosud chybí. Očekávaným ekonomickým dopadem je nárůst obratu žadatele o 24,5 mil.
Firma KWS CZ s.r.o. ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci (TUL) se v rámci projektu zaměří na vývoj designu a modifikace povrchových vrstev pro bioaplikace (tj. biostimulační, biokompatibilní a antibakteriální tenké povlaky, (např. DLC, TiO2, TiN a vrstvy s příměsí dalších prvků).
Cílem projektu je navrhnout funkční povrch (biostimulační, antibakteriální) s vysokou adhezí k většině typů materiálů (sklo, polymery, kovy, keramika, aj.) a se zvýšenou odolností proti otěru. Vývoj tenkých povlaků s požadovanými vlastnostmi umožní firmě rozšířit portfolio svých výrobků a nabízet je firmám se specifickými požadavky na povrch. Přínosem projektu bude vývoj a ověření funkční vlastnosti povrchové úpravy se zaměřením na následnou aplikaci.
Poly- a perfluoralkylované sloučeniny (PFAS) jsou skupinou antropogenních látek s významnou povrchovou aktivitou, extrémní chemickou a tepelnou stabilitou a unikátními hydrofobními a lipofobními vlastnostmi. Vzhledem k jejich velkému průmyslovému použití, výše zmíněné stabilitě a toxicitě se ukázaly být velmi nebezpečné pro životní prostředí.
Konvenční technologie čištění odpadních vod mají zjevné nedostatky a mezi jejich alternativami jsou nanotechnologie vnímány jako jedny z nejlepších a nejperspektivnějších technologií, přičemž se jako nejúčinnější jeví magnetické nanočástice.
V současnosti je stále jednou z významných komplikací spojených s umístěním zdravotnického materiálu do/na tělo vznik infekce spojené s biologickým materiálem a následná tvorba biofilmu. Legislativně jsou upřednostňovány in vitro metody biologického testování vlastností materiálů, jako alternativa k in vivo testům na zvířatech, v rámci principů 3R.
Cílem této studie bude optimalizovat výstupní cytometrické analýzy a detekci buněčných populací a jejich specifických znaků.
V posledních desetiletích vzbudily PFAS značný vědecký zájem vzhledem ke svým perzistentním vlastnostem. Z tohoto důvodu by praktická, ekologicky udržitelná a snadno aplikovatelná metoda detekce a stanovení PFAS vzbudila mimořádnou pozornost nejen v oblasti environmentální chemie, ale i v dalších oborech, jako je například laboratorní medicína.
Hlavním cílem předkládaného projektu je vývoj ekologicky šetrné, cenově dostupné, rychlé, citlivé a zároveň robustní metody stanovení PFAS pomocí UV-Vis spektroskopie. V závěrečné fázi bude navíc využita umělá inteligence ve spojení se zpracováním obrazu pro predikci specifických forem PFAS na základě barevných změn chromoforů nanesených na papírovém nosiči, a to při kontaktu s reálnými vzorky vody.
Výstupem projektu DIWIDERE bude digitální řešení - platforma DIWIDERE pro implementaci a provoz digitálního dvojčete hlubinného úložiště radioaktivního odpadu (HÚRAO). Jedná se softwarové řešení, které naplňuje moderní požadavky na digitální produkt, neboť je realizováno jako robustní digitální cloud-native platforma umožňující simulaci a vizualizaci v zásadě libovolných jevů, konkrétně dějů spojených s dlouhodobým uložištěm jaderného odpadu.
Evropský digitální inovační hub - severní a východní Čechy, navazuje na existující propojení odborného a technologického know-how progresivních digitalizačních aktivit svých partnerů, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti digitální transformace malých a středních podniků a veřejných institucí, inovací, technického vzdělávání a základního a aplikovaného výzkumu - to vše ve vazbě na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost.
V rámci dílčího předloženého DP projektu by mělo být řešena problematika topologických optimalizací pro 3D tisk plastů a kovů. To přináší jednodušení a zefektivnění konstrukce výrobních přípravků s efektivním využitím technologií 3D tisku a vstupních surovin, ale i dosažení ekonomického a technicky funkčního řešení.
Návrh projektu předpokládá vývoj polymerního materiálu pro jehož výrobu bude využit plastový odpad pocházející z vraků aut, jako např. nárazníky, dveřní obložení, střešní a středové konzole. Odpadní materiál bude po technologické recyklaci a aditivaci, opětovně využitelný v automobilovém průmyslu a bude i nadále opětovně recyklovatelný.
Projekt bude realizovat udržitelnou kolekci oděvních výrobků.
Projekt má dva dílčí cíle. Prvním z nich je vývoj a ověření energeticky efektivních průmyslových elektrodialyzérů schopných recyklovat různé typy cenných složek z průmyslových odpadních vod (POV). Důraz bude kladen na dosažení maximální...
tags: #ing #vlastimil #zeleny #souhlas #k #nakladani