Unikátní krajinářskou fotografii nevytvoříme za přímého slunce uprostřed dne. Mnohem zajímavější snímky na nás v přírodě čekají při východu či západu slunce, v noci nebo při nějakých specifických povětrnostních podmínek. Navážeme na základní tipy pro focení v přírodě, které jsme si představili posledně. Tentokrát se zaměříme na focení za zajímavých atmosférických podmínek.
Východ i západ slunce vytváří nejkrásnější momenty dne. U mě fotografování východu slunce patří vůbec k tomu nejoblíbenějšímu. Často totiž také bývá bezvětří, a tak bývají příjemné podmínky, i když teploměr ukazuje nízké teploty. Doba okolo východu slunce jako bonus často nabízí tvořící se mlhy v údolích, které dodávají fotkám perfektní atmosféru. Není nad to fotit vycházející slunce nad probouzející se krajinou.
Focení takových zajímavých podmínek není úplně jednoduché.
Pro fotografování mlh a inverzí je nejdůležitější vědět, kdy a jak vlastně mlhy vznikají.
Největší šanci na pronásledování mlh máte brzy ráno při východu slunce, a to zejména na jaře a na podzim. Abyste pěkně nafotili inverzi nebo mlhy, chce to hodně sledovat počasí. Já bych doporučil aplikace Windy a Clear Outside, kde díky spoustě statistik a vrstev v mapách můžete vyčíst, zda se takový druh mlhy následující den objeví.
Čtěte také: Tipy pro dokonalou svatbu v přírodě
Focení blesků a bouřek může být parádním, ovšem i dramatickým zážitkem.
V noci je nejlákavější fotit Mléčnou dráhu.
Na závěr vám poradím pár tipů k focení mého nejoblíbenějšímu fenoménu, který můžeme v přírodě vidět, a sice polární záře. Možná si řeknete, k čemu mi to bude, když v Česku není skoro nikdy k vidění. To ale není úplně pravda. Jestli vás polární záře zajímá, určitě tuto stránku sledujte. Na polární záři vždy upozorňuje. Větší šanci na její pozorování ale máte samozřejmě dál na severu. Od nás nejblíž najdete ideální podmínky za polárním kruhem ve Skandinávii a je celkem jedno, jestli se vydáte do Norska, Švédska nebo Finska.
Co to vlastně polární záře je? Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře Země ve výškách od 80 km. Jsou výsledkem poruch v magnetosféře Země způsobených slunečním větrem. Závisí tedy na aktivitě na Slunci, a tu dnes umíme sledovat a předpovídat.
Na focení v přírodě mám nejraději pozdní odpoledne až západ sluníčka. Všechno se barví do oranžova, jsou dlouhé stíny a krajina je krásně plastická...Kousek od našeho studia je kopec zvaný Rochuz. Západy slunce tam bývají úplně nádherné a navíc tam nebývá přelidněno.
Čtěte také: Inspirace přírodou pro váš interiér
Tip pro vás: vyberte si jakékoliv místo, kde to máte rádi. Nemusí to být nic honosného, nakonec to vidíte na fotkách.
Vemte si s sebou na focení drobné rekvizity.
Jaro je kouzelné období. Po dlouhých zimních měsících se příroda probouzí, všechno kolem nás začíná ožívat a znovu nabírat barvy i vůně. S touto změnou přichází i nové příležitosti pro fotografování - sluneční paprsky se prodírají mezi listy, stromy se halí do záplavy květů, a vzduch je plný jarní svěžesti. Právě tahle proměna mě vždycky inspiruje k tomu, abych vyrazila ven a zachytila tu křehkou krásu jara na portrétních fotografiích.
Jaro je to období, kdy má každé zákoutí svůj osobitý půvab a přímo láká k zachycení těch nejkrásnějších momentů. Osobně mám nejraději focení v květech šeříku a magnólií. Tyto květiny mě fascinují nejen svou barvou, texturou a vůní, ale také atmosférou, kterou kolem sebe vytvářejí. Dokážou portrétům dodat jemnost, romantiku i trochu tajemné elegance. Při výběru místa se vždy zaměřuji na to, aby prostředí snímek přirozeně rámovalo, ale nezastínilo hlavní motiv - osobu před objektivem.
Tip pro začínající fotografy: projděte si lokalitu předem a všímejte si, jak se světlo mění během dne. Může to být klíč k vytvoření dokonalé atmosféry!
Čtěte také: Vzdělávací aktivity v přírodě
Pokud je srdcem jarní fotografie příroda, pak světlo je její duší. Jarní světlo je naprosto jedinečné - má v sobě jemnost po zimě, ale zároveň už získává na intenzitě. Právě to z něj dělá dokonalého parťáka pro focení portrétů. S jeho pomocí lze vytvořit snímky s nádherným přirozeným nádechem, který zvýrazní rysy modelu a dodá fotografiím měkkost i hloubku. Největší zázraky se často dějí během tzv. zlaté hodiny - krátce po východu nebo těsně před západem slunce.
Pokud zlatá hodina zrovna není na programu, není důvod zoufat. I jarní odpoledne má co nabídnout - stačí hledat světlo, které je rozptýlené přes stromy, keře nebo jemný stín. Takové světlo pomůže eliminovat tvrdé přechody a vytvoří rovnoměrné osvětlení obličeje, což je klíčové pro jemný a lichotivý vzhled portrétů. Dalším skvělým trikem je využití protisvětla. Když se model postaví zády ke slunci, získáte magický efekt - světlo vytvoří kolem vlasů jemnou záři, tzv. světelnou konturu, která snímku dodá snovou, až pohádkovou atmosféru.
A na závěr: Nebojte se experimentovat! Hrajte si s různými úhly světla, sledujte, jak se mění během dne, a zkuste zachytit tu jedinečnou hru světla a stínů, kterou jarní příroda nabízí. Mnohdy se právě díky světlu podaří zachytit emoce, které by jinak zůstaly skryté - a to je na focení v přírodě to nejkrásnější.
Jaro je jako malíř s plnou paletou barev. Všude kolem nás se objevují pastelové tóny květin, sytě zelená tráva a jemné odstíny nebe. Tyto barvy mají ohromnou sílu - mohou ovlivnit atmosféru fotografie a dodat snímkům živost nebo jemnou harmonii. Jedním z mých oblíbených triků je sladění oblečení modelu s okolním prostředím. Světlé pastelové pozadí, například šeříkové nebo magnóliové květy, může krásně kontrastovat s tmavšími tóny oblečení a naopak. Tím se dá vytvořit vizuální hra, která přitáhne pozornost. Zároveň je skvělé pracovat s texturami - jemnost květin, hrubší textura stromové kůry nebo hebkost trávy mohou vytvořit zajímavé kontrasty a dodat fotografii hloubku. Nebojte se zkoušet různé kombinace a hledat, co funguje nejlépe.
I když je příroda okouzlujícím pozadím, pravou esencí každého portrétu jsou emoce. Můžete mít tu nejkrásnější lokalitu na světě, ale pokud z modelu nevyzařují přirozené pocity, zůstane snímek jen „hezky naaranžovanou fotkou“.Během focení se proto vždy snažím vytvořit uvolněnou a pohodovou atmosféru. Chci, aby se model cítil dobře - někdy stačí nenápadný vtip, jindy krátká pauza nebo malá procházka mezi focením. Právě ty nečekané momenty, kdy člověk zapomene, že je před objektivem, často vedou k těm nejautentičtějším a nejkrásnějším záběrům. Zaměřuji se na drobné detaily - pohled stranou, jemný úsměv nebo chvíli, kdy model přirozeně sklopí oči. Tyhle momenty mají kouzlo a mohou do snímku přinést příběh a hloubku.
Focením ale práce nekončí. Následuje fáze postprodukce, která může snímku dodat finální kouzlo. Vždy se snažím, aby úpravy byly co nejjemnější - nechci potlačit přirozenost, ale spíš zvýraznit světlo, barvy a emoce, které jsem zachytila. Jemná retuš mi umožňuje doladit detaily - trochu zesvětlit obličej, upravit kontrast nebo srovnat tón pleti. Výsledkem by měla být fotografie, která působí přirozeně, ale zároveň vyzařuje harmonii a profesionalitu.
S chytrým přístupem a dostatkem trpělivosti dokáže pořídit výjimečnou fotografii zvířat každý milovník přírody.Lásce k přírodě mě naučili moji rodičové. Jako plachý mladík jsem se v přírodě cítil nejlépe. Nyní ji již čtyřicet let fotografuji. Dokumentování přírody je pro mě přirozený proces, protože cítím, že jsme všichni její součástí. Nemusíte nikoho žádat o svolení: Stačí se chovat jako host a ona vás přijme.
tags: #inspirace #foceni #v #prirode #tipy