Inteligentní systém nakládání s odpady v Jaroslavě nad Nežárkou

Česko je zemí, kde se zákaz skládkování posunul z dlouhodobě očekávaného roku 2024 až na rok 2030 a v nakládání s odpady se zdůrazňuje především význam recyklace. Ekologické organizace jako Arnika, Hnutí DUHA, Greenpeace a Děti Země často bojují v rámci povolovacích řízení s projekty i malých spaloven a naopak předcházení odpadů a recyklace mají řešit dokonce problémy plastového odpadu v oceánech.

Podle nich již při současné kapacitě českých spaloven, při vyšší míře recyklace (až 70%) a předcházení odpadů, další skládky ani spalovny nemáme potřebovat.

Zvonečník se od tohoto alibistického přístupu některých ekologických organizací distancuje s odkazem na odpadové statistiky (k roku 2019 v ČR ročně produkce 5,9 milionů tun komunálních odpadů, reálná kapacita spaloven a cementáren do 1,2 milionu tun a při ambiciózní recyklaci 65-70% místo dosavadních 40% chybějící kapacita spaloven přes 600 tisíc tun).

Vyzývá k systémové veřejné podpoře výstavby nových spaloven v regionech, kde tyto spalovny chybějí. Právě absence veřejné podpory spaloven je klíčová pro finální cenu naložení s odpadem pro zákazníky - sice tak podporovaná recyklace nevychází špatně, ale spalovny jsou rozhodně dražší než skládky (běžná cena odpadových položek v ZEVO činí 3000 Kč/t, skládky zákazníkům nabízejí poloviční cenu).

V čistě tržním prostředí cenově samozřejmě vyhrávají skládky nad vším ostatním. Řada obcí kontrakty na energetické využití odpadů ani nemá, nejsou k tomu ani nijak motivovány a přes pokroky v recyklaci české skládky zbytečně bobtnají.

Čtěte také: Trendy v inteligentních sifonech

Energetické využití odpadu

Zařízení na energetické využití odpadu, pražská spalovna odpadů. Zvonečník vnímá spalovny odpadů jako energetická zařízení, která je nutné posuzovat podobně jako jiná energetická zařízení a ne jen jako odpadová zařízení.

Směsný komunální odpad má v současnosti pro spalovny uspokojivé složení. V posledních desetiletích výrazně narostlo využívaní plastových obalů, s nárůstem recyklace ale ve směsném odpadu není tolik plastů, že by byl nadměrný problém s nálepy na kotlech či nadměrně stoupla výhřevnost spalovaných odpadů (běžně se pohybuje 7-14 MJ/t a úplné optimum pro spalovny 10-11 MJ/t).

Po náběhu spalovacího procesu spalovna běžně nepotřebuje pomocné dodávky zemního plynu nebo topného oleje, a je cenným zdrojem energie bez ohledu na počasí. Jelikož část odpadů tvoří papír a další produkty ze dřeva/biomasy, jde částečně také o využívání obnovitelné energie - ovšem bez běžného uvolňování rakovinotvorných látek do ovzduší jako u domácích kotlíků.

Velký význam má ale zejména likvidace plastů, kterých se nikdy nezrecykluje 100 %. Zvonečník se nejen vyslovuje pro systémovou investiční i provozní veřejnou podporu spaloven a za smysluplné považuje projekty spaloven s kapacitami 100-120 tisíc t/rok a efektivním využitím tepelné energie (Jihlava, Pardubice, Karviná, Mělník).

Vyslovuje se také pro zdůraznění, že spalovny odpadů jsou plně energetická zařízení, ale dosud pro ně platí zvláštní emisní limity, protože z tohoto pohledu jsou brány jako odpadářská zařízení a nikoli energetické zdroje.

Čtěte také: Funkce chytrého koše Xiaomi

Ve Vídni mají dokonce čtyři spalovny odpadu, z toho jednu pro odpad nebezpečný. Všechny jsou zapojeny od městského okruhu soustavy zásobování tepelnou energií a dodávají teplo obyvatelstvu podnikům a institucím.

Problémy a výzvy v odpadovém hospodářství

Obecně vzato - komplet odpadové hospodářství EU se vyznačuje tím, že se odpady exportují do třetích zemí (Asie, Afrika) , druhotné využívání plus recyklace je zoufale nedostatečné a tolerují se mafiánské způsoby "likvidace" odpadů. ČR by se měla podívat do Švédska, kde i na malých městech spalovny běžně fungují a veřejnost to bere jako normální věc.

Jsou to dva způsoby, jak se odpad může ocitnout na různých místech na světě. A to, oč by měla být naše snaha je, abychom uvažovali už u koupi o tom, že je to také odpad, což se trochu snaží právě bezobalové obchody, které nejsou ještě moc popularizované.

Na oněch ostrovech si nemůžou říct ani to, protože ostrovy samy o sobě nemají prostor ani pro skládkování natož pro recykláty v množství, které nemůžou využít. Co se děje s odpadem ze spaloven? Kolikrát menší objem zaujímá než původní "palivo"? Obecně je popel o.k.

Doporučení a řešení

Určitě je nás většina, kdo takto uvažuje. Jak je možné, že ta skupina uřvanců doblbne lidi tak, že jsou proti potřebné věci?

Čtěte také: Snížení hluku a emisí CO2

Souhlasím. Recyklovat lze jenom část odpadů. To je dáno hlavně technologicky, ale i ekonomicky.

U likvidace odpadů je to stejné jako u všech jiných činnostech- schází jednoduchý ucelený plán, aby činnost fungovala. Není problém na straně spaloven, s jejich emisemi, co s odpadem dál, co s popelem. Problém je ve sběru odpadu a jeho tříděním. Černé skládky jsou výjimka, málokdo odveze hromadu plastů do lesa. Určitě je to marginální problém.

Ve městě by měly být objemné různorodé kontejnery, na kterých by mělo být jasně napsáno, co tam patří a co ne. V současné době jsou kontejnery malé, na plasty jsou stále přeplněné. Kontejnery by měly umožňovat lepší třídění- tj ne jeden kontejner na všechny plasty ale na více druhů plastů. Jsou-li přeplněny kontejnery na papír nebo na biolog. odpad, nic se neděje, ale plasty se pod kontejnerem nerozloží. Se sklem nevhodným na zpracování také není problém, může se zahrabat do země. Největší problém jsou plasty, které je třeba lépe třídit.

Jelikož třídění odpadů je jistě nejnáročnější, pomohly by jakékoli způsoby- zálohování, školení dětí ve škole, popisky na velkých různorodých kontejnerech umožňujících lepší třídění. Do ČR přišlo velké množství Ukrajinců- proč by nemohli třídit odpady? Přebytky z fotovoltaiky by se mohly využít na drcení plastů.

Co se týče sotva pochopitelných výhrad ekologických spolků, hnutí a organizací s využíváním směsného komunálního odpadu, v zařízeních pro energetické využití odpadů, splňujících všechna zákonná kritéria na znečišťování životního prostředí, uplatňovaná ze zákona v ČR i EU:

1. v čí prospěch při svých kampaních proti výstavbě moderních ZEVO tyto organizace skrytě vystupují.
2. kdo finančně hradí jejich činnost, včetně osobních nákladů jejich členů.

tags: #inteligentní #systém #nakládání #s #odpady #Jarosov

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie a Právo - obsah
• Ostrava a kvalita ovzduší
• Udržitelnost a polystyren
• Listnaté stromy a keře
• Ochrana přírody Havířov