Problém ovzduší v Ostravě: Příčiny a řešení

Na Ostravsku umírají lidé kvůli špatnému ovzduší asi o dva roky dřív, než kdyby žili jinde. To uvádějí odborníci na životní prostředí v návaznosti na nedávnou studii z časopisu Lancet.

Příčiny znečištění ovzduší v Ostravě

Podle primátora Ostravy Tomáše Macury (ANO) to má více příčin. A své tady hrají i další dva faktory: přeshraniční přenos emisí z polské průmyslové aglomerace, říká Macura: „Druhým specifickým vlivem je geomorfologie území, které v době inverze připomíná papiňák.“

Primátor ale dodává, že nejde tvrdit, že by hlavním znečišťovatelem Ostravska byly polské emise a vše ostatní je míň důležité.

„Je samozřejmě pravda, že v zimě převážně fouká vítr ze severu na jih, ale třeba loni jsme byli svědky anomálie, kdy většinu zimy foukal přesně naopak. Takže musíme pracovat s tím, že všechny zdroje mají jakýsi význam - a je třeba pracovat na všech,“ argumentuje Macura.

Nejen v Ostravě jsou ale vybrané imisní limity pravidelně překračovány. Pro představu je možno uvést, že imisní limit pro polétavý prach (PM10) je stanoven ve výši 40 µg.m-3, pokud jde o průměrnou roční koncentraci. Na měřící stanici v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích byl tento imisní limit v letech 2007-2010 každoročně překročen, v roce 2010 téměř o 20 µg.m-3.

Čtěte také: Problémy životního prostředí Evropa

Nepříznivý stav ovzduší v Ostravě je způsoben především vysokou koncentrací těžkého průmyslu v regionu a geomorfologickými podmínkami hornoslezské pánve, v níž Ostrava leží, neboť při špatných rozptylových podmínkách zejména v zimních měsících se zde znečištění koncentruje. Svůj původ má i v přeshraničním přenosu emisí ze sousední Polské republiky.

Je třeba podotknout, že dopad těchto čtyř skupin zdrojů znečištění ovzduší a jejich vzájemný poměr se v různých částech Ostravy liší. Jak vyplývá z rozptylových studií, je například v ostravské městské části Radvanice a Bartovice naprosto převažujícím zdrojem znečištění ovzduší průmysl, neboť toto území leží v sousedství jednoho z největších průmyslových podniků v oblasti a navíc se od něj nachází ve směru převažujícího větru.

Naopak v některých místech v centru města Ostravy je převažujícím zdrojem znečištění ovzduší silniční doprava, jelikož tudy procházejí vytížené průjezdní trasy pro automobily.

Z celkového pohledu se tedy nelze zaměřit jen na jeden typ zdrojů. Jednak by tím zůstala nevyřešená situace v těch částech, kde tento vybraný typ znečištění ovzduší nemá velký dopad, a jednak i v těch místech, kde je dominantní příčinou špatné situace jeden typ zdrojů (například průmysl), se může po jeho snížení ukázat, že docházelo k tzv. maskovacímu efektu - tedy že po jeho omezení se projevilo též dosud skryté znečištění z jiného typu zdrojů (např. z lokálních topenišť).

Dopady znečištění ovzduší

Ostrava, Karviná a Havířov se podle zmíněného výzkumu ocitly mezi desítkou z tisíce měst Evropy, kde nejvíce obyvatel umírá předčasně, a to v důsledku znečištění ovzduší.

Čtěte také: Přečtěte si o ekologických problémech

Odborník, který se dlouhodobě věnuje vlivu životního prostření na naše zdraví, ale dodává:„Jedinými lokalitami, kde ke snižování nedochází, jsou Ostrava-Bartovice a Ostrava-Radvanice. Tady kvůli průmyslovému komplexu se koncentrace benzo[a]pyrenu pohybují kolem osmi až devíti nanogramů na metr krychlový, což je jedna z nejhůř znečištěných oblastí v Evropské unii vůbec.“

Šrám připomíná 70. a 80. léta v severních Čechách, kde se taky zjišťoval vliv životního prostředí na délku života. I tam vyšlo, že lidé v průměru přijdou o dva roky života. A přesto, že od roku 1990 došlo k výraznému zlepšení prostředí, zkrácení věku dožití tam přetrvává dodnes. „Takže je nutné se domnívat, že se dlouhodobá zátěž na lidech podepisuje a případně se přenáší i do další generace.“

Hodně podobně totiž vyšlo srovnání italského města Bergamo a Ostravy.„Oba trpí tím, že mají vysokou koncentraci obyvatel, dlouhou dobu tam byla průmyslová výroba, což dohromady i v historickém kontextu vytváří velkou zátěž. Dalším přínosem studie je, že pracuje s velmi detailními daty,“ vysvětluje Máca.

Předčasná úmrtí jsou podle ekonoma Mácy jen špičkou ledovce: „Pod tím najdeme řadu dopadů, které se projevují ve zvýšené nemocnosti, a to od chronických nemocí po, v případě krátkodobých zvýšených koncentrací, zvýšené pracovní neschopnosti. Pokud ale přesto lidé chodí dál do práce, nejsou tolik produktivní.“

Nejde jen o zaměstnance, ale i o děti a mládež, která se při studiu nutně hůř soustředí, takže v té době dostávají míň efektivně vzdělání.

Čtěte také: Dopad obnovitelných zdrojů na životní prostředí

„To celé se pak projevuje do ekonomického systému - a to v každém stupni. Neznamená to jen vyšší výdaje zdravotního systému na léčení, ale i nižší výkon celé ekonomiky. Protože ti, co takto trpí, jsou často míň produktivní,“ říká ekonom.

Podobně argumentuje i lékař Šrám: „Ve studiích, které se dělaly na Ostravsku, se u dětí zjistil zvýšený výskyt astma bronchiale.“

Vyšetřovaly se dva tisíce děti v desíti pediatrických ordinacích. „Právě v Radvanicích mají děti, hlavně v prvním roce života, nejvíc respiračních onemocnění. Takže to opravdu zdravotní stav dětí v předškolním věku výrazně ovlivňuje,“ dodává Šrám.

Znečištěné ovzduší nepříznivě působí na lidské zdraví a snižuje kvalitu bydlení i života. Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, přitom zaručuje ve své hlavě čtvrté všem lidem na území ČR hospodářská, sociální a kulturní práva. Mezi ně podle článku 31 Listiny patří i právo na ochranu zdraví. Každý má také právo na příznivé životní prostředí, a to podle článku 35 odst.

Možná řešení

Podle ostravského primátora Tomáše Macury se politika v posledních pěti deseti letech zaměřila na Polsko, kde se stav hodně zlepšil. Také tam vznikají občanské iniciativy, i tam existují kotlíkové dotace, protože i Poláci chtějí dýchat čistý vzduch. „V česko-polském pohraničí je stále přes 500 tisíc neekologických domácích kotlů, které v zimě kouří směrem k nám,“ uvádí Macura.

„Ale tlak na setrvání u ekonomiky uhlí je tam stále ještě větší než u nás. I když je pravda, že na vládní úrovni si Polsko jako by už uvědomilo šance, které jim skýtá nové rozpočtové období v EU, kde je velký objem peněz na konec uhlí.“

Primátor říká, že Ostrava je lídrem v zavádění nízkoemisní hromadné dopravy a také klade důraz koncept čištění komunikací od prachu, který jinde v Česku nenajdeme.

„Už během několika dnů budeme první z velkých měst, kde nadobro vypneme všechny dieselové autobusy. Čerpáme evropské dotace na kotlíkové dotace, u kterých bychom ale potřebovali, aby dál pokračovaly. Pak jsou tady velké transformační fondy, které budou k dispozici pro pracovní místa po odklonu od uhlí. A je třeba, aby se naše fabriky na využití těchto peněz nachystaly,“ tvrdí Macura.

Primátora Macuru trápí omezená pravomoc samotných měst v oblasti regulace průmyslu.„Ta je přenesena na kraje, které vydávají integrovaná povolení. To znamená povolení, za jakých podmínek mohou průmyslové fabriky provozovat i své jednotlivé provozy. Uvítal bych, kdyby byla tato pravomoc přesunuta na města a obce, alespoň na ty s rozšířenou působností. Protože jsme těm lokálním znečišťovatelům blíž než kraje,“ říká ostravský primátor.

Ekonom Vojtěch Máca tvrdí, že dát větší pravomoci obcím a městům by smysl mělo. „Když se například pro Ostravu připravoval program zlepšování kvality ovzduší, tak se zjistilo, že stát obcím ani nemůže nic ukládat, protože je to samospráva. Takže stát má vůči unijním požadavkům splnit dejme tomu nějaké imisní limity, nebo emisní stropy, ale vlastně některé nástroje není schopen zařídit. Čili tam by dávalo smysl dát víc pravomocí obcím a níž. Na druhou stranu - některé záležitosti jste schopni líp koordinovat na úrovni státu nebo na úrovni kraje.“

Primátor Macura podporuje chystané firemní řešení i pro nejvíc znečištěné části Ostravy Radvanice a Bartovice. Firma Liberty Ostrava, která provozuje železárny, plánuje výstavbu hybridních pecí.

„Chceme podpořit jejich plánovanou poměrně zásadní modernizaci, a to výstavbu hybridních pecí. Ty by umožnily staré sovětské koksárenské baterie zastavit, nebo je alespoň z velké části odstavit. Tak by firma mohla vyrábět ocel víc ze šrotu a ne jen z prvotních zdrojů. Mám pocit, že to mají naplánováno někdy od roku 2024 až 2025. Teď se dělají přípravné práce.“

Lékař Šrám i právník Máca se pak shodují, že řešení pro Ostravsko musí být komplexní.

„Velmi pozitivní jsou kotlíkové dotace, které mohou znečištění ovzduší z lokálních topenišť výrazně snížit. Další věc je, že by se město mělo soustředit na kontrolu technického stavu vozidel, jestli odpovídají požadavkům silničního provoz. Tím by se mohlo snížit znečištění z dopravy.

Vliv klimatické změny na kvalitu ovzduší

V nejpostiženějších obcích v regionu, jako jsou Radvanice, výrazně ubylo dní, kdy hodnoty polétavého prachu ve vzduchu překračovaly denní limity. Je to rekord. Tak málo dní, kdy byly překročené limity prachu v ovzduší, v Radvanicích ještě meteorologové nezaznamenali. Až loni. V minulosti šlo o mnohem vyšší čísla. Před třemi lety to bylo třeba 58 dní a v roce 2015 téměř sto dní.

Lidem se v roce 2023 dýchalo lépe v celé Ostravě a okolí. Na otázku „Jak se vám teď dýchá?“ odpovídají obyvatelé Radvanic úsměvem. „Konečně jsme se dočkali. Po šedesáti letech, co tady bydlíme. Její sousedka Eliška Kubačáková, která má dům ještě trochu výše na kopci za Těšínskou ulicí, si současný stav ovzduší také pochvaluje. „Teď se nám dýchá perfektně a užíváme si to. Už loni jsme intenzivně zaznamenali změnu - v zimě byl čistý sníh, mohla jsem věšet prádlo venku, nemusela jsem uklízet terasu,“ říká žena, která v Radvanicích bydlí patnáct let.

Jednou z příčin lepšího ovzduší je prozatímní ukončení provozu hutě Liberty Ostrava. Místním vyhovuje také to, že utichl hluk, který slyšeli hlavně v noci. „Pořád tam něco vypouštěli, třískali, vylévali,“ popisuje Kubačáková. Také obyvatelky rodinných domků na Dalimilově ulici si všimly změny. „Lidem, kteří tam pracují, to nepřeji, ale pro nás je to lepší,“ pokyvuje hlavou žena, která ve slunném dni okopává zahradu.

Starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), který je zároveň městským radním pro životní prostředí, vnímá, že se v obvodu lépe dýchá. Přičítá to právě situaci v huti Liberty. „Ukazuje se, že samotný útlum má velice významný vliv na zlepšení životního prostředí. Kdyby tam stála moderní ocelárna, kterou různí majitelé huti slibují posledních třicet let, tak bychom měli čistší ovzduší,“ míní.

Vliv má i počasí, zásadně záleží na směru a rychlosti větru. Meteorologové odhadují, že by hodnoty polétavého prachu mohly klesnout v místě až o čtvrtinu a benzo(a)pyrenu o dvě třetiny.

Jeho předběžná zpráva o kvalitě ovzduší v roce 2023 uvádí, že se loni dýchalo lépe v celém Česku. Pomohlo tomu méně znečišťujících látek ve vzduchu i příznivé počasí. A to i přesto, že kvůli vyšším platbám za energie lidé více vytápěli různými pevnými palivy.

Podle Radima Seiberta z ČHMÚ může za menší množství smogových situací také změna klimatu. „Ta v regionu způsobila větrnější počasí a tím zlepšila rozptylové podmínky, zároveň se zkracují topné sezony,“ popisuje. Nejsou to ale jediné faktory. Významný vliv podle něj mají opatření ve vytápění domácností i v průmyslu.

Vliv dopravy na znečištění ovzduší zkoumá projekt “Vliv dopravy na znečištění ovzduší v rámci trasy TEN-T Ústí nad Labem - Mělník - Zdiby” - zkráceně TENT AIR. Mobilní měření za pomoci špičkových technologií, analýza výsledků měření i modelování rozptylu látek, jsou prováděny za podpory EHP Norských fondů.

tags: #problém #ovzduší #Ostrava #příčiny #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Krajinář Gustav Porš
• Ohrožený makak
• Možnosti sponzorování ochrany přírody
• Nová pravidla pro STK a emise v ČR
• Likvidace odpadu: Cena za tunu