Spojené království Velké Británie a Severního Irska leží v severozápadní Evropě na Britském souostroví a Normanských ostrovech. Největší část země leží na ostrově Velká Británie a v severovýchodní části ostrova Irsko. Povrch Velké Británie klesá od severu k jihu, pobřeží je členité. Podnebí je tu mírné oceánské, ostrovy na severu jsou velmi deštivé. V zemi se nachází řada chráněných území.
Irsko se od kontinentální Evropy oddělilo po poslední době ledové. Britské ostrovy mají mírné a vlhké přímořské klima s horkým létem a mírnou zimou, ačkoli na severu je zima studenější. Západ je vlhčí, zvláště Irsko.
Severní Irsko, jeden ze čtyř národů tvořících Spojené království, se rozkládá na severovýchodě irského ostrova. Přestože zabírá pouze šestinu rozlohy celého ostrova, nabízí pozoruhodnou geografickou rozmanitost. V roce 2015 proběhla administrativní reforma, která přeorganizovala původních 26 distriktů do 11 nových správních oblastí. Severní pobřeží, známé jako Causeway Coast, představuje jednu z nejdramatičtějších krajin Evropy.
Přestože má většina rostlinstva díky mírnému irskému klimatu delší vegetační dobu, rozmanitost druhů zastoupených na ostrově je podstatně menší než jinde v Evropě. Tak je tomu prý především díky jeho časnému oddělení od evropské pevniny, ke kterému došlo už po poslední době ledové. I když nejspíš nebudete počítat, zda irská vegetace opravdu čítá necelé 4 000 registrovaných druhů, zajisté si brzy povšimnete poměrně řídkého zalesnění ostrova.
V oblasti národního parku Burren (hrabství Clare) dosud přežívají arktické a vysokohorské rostliny z období posledního zalednění. V irských slatinách se vyskytují nejrůznější druhy rašeliníků a také vřes a ostřice. Kdysi rozsáhlé dubové lesy byly na většině území vykáceny již koncem 17. století. V posledních desetiletích dává program pro znovuzalesnění přednost druhům jako je smrk sitka, borovice lesní, borovice pokroucená i jiné druhy borovic, dále také modřín, smrk ztepilý i jedle douglaska.
Čtěte také: Severní Irsko a Anglie: Přírodní rozdíly
S rozmanitostí fauny je to v Irsku podobně jako u rostlinstva. Živočišné druhy, které se zde vyskytují, v převážné většině případů odpovídají těm, na které můžete narazit i v Čechách. Největším volně žijícím savcem v Irsku je jelen lesní. Toho však spatříte jen vzácně.
Británie a Irsko s velkým množstvím příbřežních ostrovů, zvláště těmi na severu, jsou nejlepším místem v Evropě k pozorování mořských druhů. Zvláště pak v hnízdní sezóně kdy jsou mnohé velkolepé útesy přecpané a přímo pulsují životem, nebo začátkem podzimu, kdy se nehnízdící druhy stěhují do severovýchodního Atlantiku a k Severnímu moři a mohou být za příznivího počasí pozorovány z pobřeží (nejlépe na jihovýchodě).
Počet ptačích druhů zaznamenaných mezi lety 1950 a 1999 na Britských ostrovech dosáhl čísla 535 (v Irsku 425). V tomto seznamu není uvedeno 16 druhů, které mohly uniknout se zajetí, 13 druhů, které nebyly pozorovány od konce roku 1949 a osm feral species.
K zajímavým hnízdičům patří buřňák severní (Puffinus puffinus), buřňáček malý a bělavý (Hydrobates pelagicus a Oceanodroma leucorhoa), bělokur skotský (Lagopus l. scoticus), bělokur horský (Lagopus mutus), chřástal polní (Crex crex), kulík hnědý (Charadrius morinellus), lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus), chaluha velká (Stercorarius skua), alkoun obecný (Cepphus grylle) a papuchalk bělobradý (Fratercula arctica). Během pozdního léta a podzimu lze z mořských druhů zastihnout buřňáka šedého (Calonectris diomedea), buřňáka velkého (Puffinus gravis), buřňáka temného (Puffinus griseus), buřňáka středomořského baleárského (Puffinus p.
Během jara a zvláště podzimu vykonávají birdeři z celé Británie a někteří ze zbytku Evropy svoji každoroční pouť na toto krásné souostroví ležící 28 mil jihozápadně od hlavních ostrovů. Lákají je sem bělostné pláže, skalnaté zátoky, vřesoviště, kvetoucí pole, živé ploty, jezírka a lesní zákoutí, kde se mohou na tahu zdržovat některé neobvyklé druhy. Scházejí se proto, aby si s novými starými přáteli mohli v hospůdkách vychutnat všechny ty ptačí historky.
Čtěte také: Co vidět v Irsku?
Mezi dubnem a květnem a od půli září do začátku listopadu se tu může teoreticky vyskytnout cokoliv ze Severní Ameriky 3000 mil na západě po sibiřské druhy 3000 mil na východě. Pozorování budníčka zlatohlavého a tangary šarlatové v jednu chvíli v jedné skupině stromů nebo lindušky rudokrké a lesňáčka černohlavého na jednom poli nejsou vůbec běžná.
Od konce července do začátku listopadu je birdery vyhledáván západní Cornwall. Jednak kvůli pozorování mořských druhů (hlavně od konce července do půli září) a také k zastižení tažných druhů a rarit z řad Nearktických zatoulanců (od půli září po začátek listopadu).
Rašeliniště, blata a slatě zabírají v současnosti 200 000 hektarů irského území. Plocha rašelinišť se zmenšuje hlavně následkem těžby. Oproti minulosti se dnes rašelina, kterou místní používají hlavně jako palivo, těží hlavně mechanizovaným způsobem. Typickými rostlinami, se kterými se na území rašelinišť setkáte, jsou různé druhy vřesů, masožravých rostlin (zejména rosnatky), orchidejí či rákosů.
Během druhé světové války, kdy bylo v Irsku nedostupné uhlí, spotřeba rašeliny prudce vzrostla. Stát proto založil společnost Bord na Móna, která dodnes dohlíží na její mechanizovanou těžbu (ta probíhá převážně v hrabstvích nacházejících se ve střední části ostrova a ročně čítá na 4 miliony tun). Během své činnosti tato společnost podstatně zmodernizovala nejen způsob těžby, ale i výsledné produkty.
Určité množství lidí v Irsku stále těží rašelinu po starém, ručně, takzvaným borkováním. Tento způsob je k přírodě sice podstatně šetrnější, trvá však také výrazně déle. Rašeliniště se totiž nejdříve musí odvodnit a zbavit povrchové vrstvy, teprve potom se může začít se samotným odrýpáváním. Jelikož vytěžené cihly (borky) obsahují 85 % vody, nechávají se několik týdnů schnout.
Čtěte také: Irsko – příroda a zajímavosti
Rašelina není jediným přírodním zdrojem, který se v Irsku těží. Od sedmdesátých let minulého století probíhá v jeho pobřežních vodách odčerpávání zemního plynu i ropy. Irsko je pak také největším evropským producentem zinku, jenž získává ze svých dolů v Navanu, Galmoy a Lisheen.
Při cestách do Velké Británie se doporučuje dbát zvýšené opatrnosti, a to zejména během pobytu ve větších aglomeracích. Při pobytu u moře je nutné věnovat velkou pozornost skutečnosti, že u britských ostrovů činí rozdíl mezi hladinou přílivu a odlivu na mnoha místech i několik metrů a že příliv přichází velmi rychle. V některých oblastech na pobřeží jsou tzv. plovoucí písky, které jsou nebezpečné.
tags: #irsko #přírodní #podmínky #mapa