Profesor Ivan Holoubek: Život zasvěcený ekologii a ochraně životního prostředí

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás dne 19. ledna 2025, po dlouhé těžké nemoci, ve věku nedožitých 74 let, opustila jedna z nejvýraznějších osobností Masarykovy univerzity, mezinárodně uznávaný expert na implementaci globálních úmluv chránících zdraví člověka před účinky perzistentních organických látek, profesor Ivan Holoubek.

V noci na dnešek zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Informaci potvrdil mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Profesor Ivan Holoubek zasvětil svou vědeckou kariéru problematice chemického znečištění životního prostředí a s tím souvisejících rizik. Vědě se aktivně věnoval více než padesát let a v médiích se pravidelně vyjadřoval k otázkám vlivu chemických látek na životní prostředí a člověka. Až do posledních chvíle se věnoval expertní činnosti a spolupracoval přitom s mezinárodními i národními institucemi a průmyslem.

Život a kariéra Ivana Holoubka

Ivan Holoubek se narodil 11. dubna 1951 v Brně. Po studiu na střední škole se zaměřením na chemii absolvoval Přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity. Na Karlově univerzitě se poté věnoval ekologii.

V roce 1975 vystudoval Organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Titul CSc. v oboru Ekologie obhájil na Univerzitě Karlově, kde měl v roce 1990 habilitaci v oboru Vědy o životním prostředí.

Čtěte také: Kvalita ovzduší ve Vídni

Profesor Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra RECETOX, které pro něj představovalo 40 let jeho života a práce, a ze kterého se i díky jeho dlouhodobému úsilí stalo špičkově vybavené moderní pracoviště na světové úrovni. Nikdy nezapomněl zmínit, že měl své “velké učitele,” kteří mu pomohli nasměrovat jeho životní cestu a ukázali mu, jak po ní jít. Od nich s velkým respektem čerpal své znalosti a zkušenosti a nezapomněl jim při každé příležitosti vzdát hold.

Heslem profesora Holoubka bylo, že nemá cenu si klást malé cíle a podporoval všechny, kteří se takových velkých cílů nebáli. Měl velkou vůli se problémy chemického znečištění nezabývat „jen“ z vědeckého pohledu, ale aktivně přispět k jejich řešení svou spoluprací s průmyslem, státní správou i mezinárodními institucemi při přípravě a implementaci mezinárodních úmluv.

RECETOX a ochrana životního prostředí

Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem.

Aktivně se podílel na založení Katedry ochrany a tvorby životního prostředí na Přírodovědecké fakultě MU v roce 1983, od roku 1990 ji vedl a formoval. Na Katedře ochrany a tvorby životního prostředí (dnešní RECETOX) působil od jejího založení a vedl ji 23 let (1990−2013).

Významná je zejména jeho činnost v oblasti přenosu vědeckých výsledků do legislativy. Dlouhodobě spolupracoval s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), Organizací OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) a Programem OSN pro rozvoj (UNDP) na podpoře naplňování mezinárodních úmluv, kde se podílel na jejich implementaci ve 25 zemích.

Čtěte také: Vzpomínka na Ivana Bičíka

Zapojil se do Evropského monitorovacího a evaluačního programu EMEP a na observatoři ČHMÚ v Košeticích zavedl už v roce 1988 program dlouhodobého monitoringu perzistentních látek v ovzduší, jediný ve střední Evropě. S neutuchající energií spolupracoval na programech OSN týkajících se ochrany životního prostředí a lidského zdraví a usiloval o naplňování mezinárodních smluv ve více než 25 zemích světa. Založil a zpočátku i vedl Národní centrum pro perzistentní organické polutanty, dnešní Národní centrum pro toxické látky, které propojuje vědce a politiky ve státní správě České republiky a napomáhá tím ke vzájemné komunikaci a sdílení poznatků. V závěru své kariéry rozšířil své působení i na Ústav globální změny Akademie věd ČR, kde vedl výzkumnou skupinu. Toto jeho působení bylo obrovskou profesionální a lidskou pomocí vznikajícímu novému ústavu. Ivan svou erudicí a lidskostí přispěl implementaci měřeni skleníkových plynů, rtuti a aerosolů do evropských a světových monitorovacích sítí.

Renomé profesora Holoubka, mezinárodně uznávaného experta, přivedlo na Masarykovu univerzitu a do Brna tisíce zahraničních účastníků konferencí, workshopů a letních škol. Mezinárodní letní škola environmentálních věd, jejíž tradici založil už v roce 2005, je od té doby pořádána každoročně, a významně přispívá k viditelnosti Masarykovy univerzity ve světě.

Ocenění a uznání

Cenu města Brna získal Holoubek kromě jiného za to, že jeho aktivity přiváděly do Brna stovky zahraničních účastníků konferencí a díky tradici mezinárodních letních škol přijely i tisíce mladých vědců. Významná byla i jeho pedagogická činnost.

Vzpomínky a ohlasy kolegů a přátel

„Ivan byl člověk s velkým srdcem a měl rád lidi kolem sebe. Ničeho se nebál a do velkých výzev šel s úsměvem. Jako byl pyšný na své učitele, chlubil se i svými studenty. Podpořil každou novou iniciativu a kdykoliv mohl, otvíral nám všem dveře. Děkujeme, Ivane,“ uvedla současná ředitelka centra RECETOX Jana Klánová.

„Zpráva o Ivanově odchodu mne nesmírně zasáhla. Nikdy bych nemohl dělat, co dělám teď, nikdy bych nebyl tím, čím jsem, pokud bych ho nepotkal. A takových je nás velmi mnoho. Bude mi strašně chybět jeho lidskost, ochota naslouchat, velkorysost. Vždy, když jsem pod něčím kleknul, tak mne podpořil, nezištně pomohl. Nikdy nezapomeneme,“ řekl prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Čtěte také: Bartoš a ekologie v ČR

„Odešel skvělý bard, erudovaný vědec. Rozhovory s ním byly vždy plné pohody, úsměvů a optimismu. Ivanova pomoc v počátcích fungování našeho ústavu, kde se ujal vedení oddělení monitoringu skleníkových plynů, byla velice potřebná. Nelze zapomenout na naše společné večeře, kdy Ivan předváděl své kuchařské umění, a tyto opulentní hostiny byly doprovázeny dlouhými diskusemi o odborných tématech i o životě. A život Ivan opravdu uměl žít. Jeho odchod mne bolí, odešel mi kamarád. Ivane, budeš na nám chybět!“ vzpomíná prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., dr. h. c.

Ing. Kateřina Šebková, Ph.D., M.A. uvedla: „Tato smutná zpráva rozhodně přesáhne hranice našeho státu i kontinentu. Profesor Holoubek byl několik desetiletí neúnavným školitelem i průvodcem mnoha odborníků ve vědě, ale i na ministerstvech nejen u nás a na Slovensku, ale také v mnoha zemích východní Evropy, Kavkazu, Balkánu, v Africe, na Blízkém Východě i v ostrovních státech Asie a Pacifiku. Pomáhal nastavovat smysluplnou legislativu, spolupráci mezi průmyslem a státní správou a neúnavně školil, jak zjistit rozsah znečištění prostředí a ovzduší toxickými látkami a jaká opatření přijmout pro odstranění znečištění. Bylo mi vždy velkou ctí na jeho práci navazovat."

„Ivan Holoubek byl nepřehlédnutelnou renesanční osobností s nepochybně silnými názory a nevyčerpatelnou životní energií. Jsem vděčný za všechny příležitosti a obrovskou svobodu, které velkoryse dával mně i všem svým dalším studentům a následovníkům," dodal prof. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D.

Prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr. řekl: "Ivan Holoubek byl skvělý kamarád a kolega, ale také člověk, který dokázal svým přístupem inspirovat a motivovat každého, kdo měl to štěstí ho poznat. Byl člověkem s velkým srdcem, který dokázal vnést do života druhých radost, laskavost, moudrost a humor. Pro mne osobně byl Ivan obrovskou inspirací. Obdivuji jeho schopnost bojovat s nepřízní osudu, zvláště v posledních letech, kdy se statečně postavil těžké nemoci. Bojoval s urputností a odhodláním, které byly pro něj typické. Ivane, děkuji Ti za vše, co jsi pro mne, naši skupinu a každého, kdo Tě znal, udělal. Kousek Tebe si každý z nás poneseme ve svých srdcích a Tvůj odkaz bude pokračovat skrze všechno, co jsi vytvořil. S hlubokou úctou a vděčností za Tvoje přátelství a podporu."

Dr. Ing. Vladimír Ždímal vzpomíná: "Ivan byl jako zjevení. Pár let jsme se nemohli v rámci Velké výzkumné infrastruktury ACTRIS dohodnout, jak se všechna ta měření na stanici budou jmenovat dohromady. ČHMÚ desítky let provozuje Observatoř Košetice, o pár metrů vedle postavil před asi deseti lety CzechGlobe Atmosférický stožár Křešín, k tomu Recetox analyzuje z dané lokality persistentní organické polutanty a různé nově objevené znečišťující látky a naše skupina se do toho už nějakou dobu plete s atmosférickými aerosoly. Přišel Ivan na výroční mítink infrastruktury a řekl, že to nazveme Národní Atmosférická Observatoř Košetice. A bylo vyřešeno."

„Milý Ivane, můj velký učiteli od raných studijních let, můj nedosažitelný vzore v pracovitosti, v profesionálnosti a současně v odzbrojující lidskosti. Můj kolego, se kterým jsme toho mnoho “odmakali”, můj příteli, s nímž jsme zažili nezapomenutelné terény, oslavy slunovratů, můj milý veliký člověče! Děkuji za vše, co jsi byl, žil a vytvořil. Zdravím Tě tam nahoru, kde určitě sedíš u sklenky výběrového vína s prof. Matouškem, a těším se, až se znovu shledáme!" řekl Prof. Jakub Hofman, Ph.D.

Prof. Blahoslav Maršálek, Ph.D. dodal: "Ivan by významná osobnost nejen propojující vědu s praxí a legislativou, ale také osobnost lidského nadhledu, respektu a velkorysosti. Byl neutuchající optimista a dovedl kolem sebe šířit dobrou náladu, pracovitost a radost z žití. Pro mě byl jeden z nejinspirativnějších kolegů, které jsem kdy poznal a jsem vděčný za roky společných pracovních i rodinných, kulinářských aktivit. Ivane, budeš nám opravdu moc chybět."

Doc. RNDr. Zdeněk Šimek, CSc. uvedl: "Znám Ivana již od svých studií a studijních pobytů na PřF MU. Byli jsme v kontaktu během jeho pedagogického i vědeckého působení na FCH VUT a samozřejmě více než dvacet let na RECETOXu. Tak jak bylo vždy jeho zvykem, měl opravdový zájem o mou práci na všech pracovištích, kde jsem právě působil, ale i o mimopracovní život. Jsem mu vděčný za podporu a za příležitost zakotvit na RECETOXu. Bude nám chybět jeho každodenní přítomnost. Budeme však dlouho cítit jeho duchovní přítomnost a sdílet pozitivní přístup k životu."

RNDr. Petra Růžičková, Ph.D. vzpomíná: "Milý Ivane, byl jsi náš oblíbený profesor, který nás dokázal nadchnout a ukázat směr, jakým se profesně vydat. Byl jsi kolega, kamarád a člověk, kterého si vážím. Ráda budu vzpomínat na vše, co jsme spolu zažili - Ovzduší, Letní školy, slunovraty, Tvoje kuchařské dovednosti, hudbu, která nám zněla kanceláří, Tvoji pohostinnost a dobrou náladu. Měl jsi dar kolem sebe šířit radost, energii a chuť do života. Pozdravuj, prosím, pana prof. Matouška - věřím, že tam nahoře si už spolu povídáte. Jsem vděčná, že jsme se mohli potkat. Děkuji Ti za všechno."

RNDr. Petra Přibylová, Ph.D. dodala: "Díky svému nadšení pro obor jsi mi určil profesní cestu. Díky své živelnosti jsi mě přesvědčil, že svět můžu měnit i z Brna. Naučil jsi mě pít whisky, rozpoznat kvalitní červené víno i hovězí, rozpoznávat lidskou blbost, stoupnout si před kamery... a ještě spoustu věcí jsme nestihli. Děkuji za vše. Už teď mi chybíš, příteli."

Doc. Mgr. Klára Hilscherová, Ph.D. řekla: "Jsem velmi hrdá a vděčná, že jsem měla možnost Ivana poznat a dlouhodobě s ním pracovat už od studentských let. Zásadně ovlivnil můj život už při rozhodování o výběru zaměření vysokoškolského studia, kdy naše diskuse při přijímacích zkouškách pomohla mému rozhodnutí studovat tehdy jím a kolegy nově založený obor Ochrana a tvorba životního prostředí. Jeho práce je velkým přínosem pro oblast environmentální chemie a ochranu životního prostředí. Díky založení RECETOX, svým dlouhodobým vzdělávacím a mezinárodním aktivitám, a zejména svým přátelským podporujícím přístupem a poskytnutím prostoru pro rozvoj nových myšlenek a výzkumných směrů, se podílel na formování celé řady expertů, pokračujících v práci na environmentálních otázkách, ale i v dalších důležitých oborech. Ivane, děkujeme ti z celého srdce a moc si vážíme všeho, co jsi pro nás, RECETOX i životní prostředí udělal!"

Prof. Martin Scheringer, Dr. sc. nat. vzpomíná: "The first time I met Ivan was at a workshop in 1998. I learned from him about all the changes and developments that were ongoing at RECETOX and in the Czech Republic 25 years ago. Ivan then invited me to the first RECETOX summer school in 2005 and this is how I got to know Brno, the institute and many new friends and colleagues. In all the following years, the summer school was always a welcome and pleasant opportunity to come back and spend time with Ivan. I will always remember Ivan's energetic lectures about Persistent Organic Pollutants and that it is not enough that is done to combat this huge pollution problem and his never-ending effort to mitigate POPs pollution in many parts of the world. On a personal level, Ivan played an important role in my life because he was one of the key people who helped me to join RECETOX as a member of faculty. It is with gratitude and sadness that I say good-bye to Ivan Holoubek."

Hana Kordačová dodala: "Ivan byl můj kamarád od roku 1986 a s jeho rodinou jsme jezdili na zimní dovolené. V roce 1993 jsme se potkali na zastávce u botanické zahrady - já byla o berlích, což mu připadalo nadmíru směšné. Tam mi nabídl místo odcházející sekretářky a já s radostí přijala. Tím začalo krásných 22 let spolupráce."

Prof. RNDr. Petr Klán, Ph.D. řekl: "Ivana jsem poznal jako kolegu a kamaráda, který dokázal štědře rozdávat optimismus, ironii i životní nadhled, a se kterým i dvoutýdenní pracovní pobyt na zamrzlých Špicberkách mohla být skvělá zábava. Byl nezapomenutelným člověkem plným energie, nadšení a vnitřní síly, která nevyprchala ani když byl vážně nemocný. Bude nám chybět."

RNDr. Milan Váňa, Ph.D. vzpomíná: "Zpráva o úmrtí Ivana, mého dlouholetého spolupracovníka a přítele, mne hluboce zasáhla. Ve vzpomínkách mě přenesla do konce osmdesátých let, kdy Observatoř Košetice zahajovala svůj provoz a Ivan, tehdy mladý výzkumník, inicioval zahájení monitoringu perzistentních látek. Díky tomu dnes disponujeme i z celosvětového hlediska naprosto unikátní řadou měření. Ivan měl vždy velice široký rozsah aktivit, ale Observatoř Košetice byla pro něj po celou kariéru srdeční záležitostí. Často a rád se tam vracel i jako uznávaný vědec, profesor a ředitel centra RECETOX. Hrál významnou roli při integraci observatoře do mezinárodních programů a projektů a bude natrvalo patřit k těm, kteří z malé stanice na Vysočině udělali špičkovou evropskou výzkumnou infrastrukturu. Všichni, kdo jsme měli čest s ním po více než tři desetiletí úzce spolupracovat, na něj budeme s láskou vzpomínat."

Mgr. Petr Hladík z Ministerstva životního prostředí řekl: „Pan profesor Ivan Holoubek byl výjimečný a laskavý člověk. Vykonal mnoho nejen na poli vědy a věřím, že jeho odkaz bude žít dál. Bude chybět nejen vědecké ale i brněnské komunitě.“

Ing. Klára Wajdová dodala: "Ivan Holoubek byl vědec, který z ničeho nedělal vědu, vše s ním bylo řešitelné. Ivan byl vždy elegantní moudrý pán se srdcem na dlani, který dokázal nadchnout pro dobrou věc ostatní. Vysvětlil i nám nevědcům, co je potřeba udělat, aby se nám na světě žilo lépe a abychom alespoň tušili, co si svými činy způsobujeme. Dělal to tak, že i my „úředníci“ z ministerstev jsme si z toho odnesli podstatné, a ještě se cítili obdarováni možností nahlédnout do tajů chemie a ekotoxikologie v doprovodu vtipného a milého člověka. Na Ivana Holoubka jsem byla hrdá, když jsem ho viděla reprezentovat Českou republiku v zahraničí. Dělal naší zemi skvělé jméno po desítky let. Neúnavně vysvětloval ve světě i doma. Získal v ČR politickou podporu pro implementaci mnohostranných environmentálních smluv zaměřených na chemické látky. Obdivovala jsem ho jako vědce, člověka, ale i jako manažera, který dokázal RECETOX předat skvělým nástupcům. Je velká škoda, když takoví lidé odcházejí. Ale to, co nám předali, zůstává. A Ivan v naších srdcích zůstane…"

Ing. Karel Bl... vzpomíná: "Milý Ivane, kamaráde, Tvůj odchod nebyl překvapením, ale to neznamená, že rána nebolí. Znali jsme se skoro 40 let a nejméně polovinu doby jsme intenzivně spolupracovali. Nebudu se pokoušet o výčet našich společných aktivit - tolik času na tomhle světě už nebudu mít. Nemůžu ale nevzpomenout Stockholmskou úmluvu - Tvoje zaujetí pro POPs, a množství poznatků, které jsi mi předával, způsobilo, že jsem to na ministerstvu někam dotáhl a stali jsme se známými na globální scéně. V paměti budu mít navždy společnou cestu na COP do Punta del Este, Uruguay, poslední aprílový den. Nepřiletěly nám kufry, jediná možnost nákupu náhradních oděvů byla v místním supermarketu. Tvá zasvěcená pomoc při nákupu nepochybně přispěla k tomu, že následující den, když jsme se při zahájení konference setkali s naším velvyslancem a uruquayským ministrem zahraničí, byly naše outfity předmětem jejich upřímného obdivu. Tvůj hlavní přínos k řešení krizových situací spočíval ve společné, dobře kontrolované konzumaci vhodných nápojů. Zatímco u červeného vína jsem tě bral za nezpochybnitelnou autoritu, u whisky jsme měli odlišné preference. Věřím, že shovívavě přehlídneš můj bourbon, který upíjím. Takhle to, Ivane, zůstane."

Ivan Holoubek byl obdařen takovou jiskrou, srdečností a přímočarostí, že nebylo možné pěstovat s ním čistě věcný a profesionální vztah. Zajímal se o člověka, rád se dělil o radost ze života. Dokud se nezačal potýkat se svou vážnou nemocí, denně jsme se mohli těšit na jeho profilu na sociální síti z fotografií toho, co si připravil k obědu. Rád žil, dobře jedl, užíval si krásy světa a přítomnost lidí.

Se svou nemocí zápolil dlouho a statečně. Diagnóza jej zasáhla v plné intelektuální síle a chuti účastnit se veřejného dění. V posledních letech věnoval velké úsilí také Ukrajině, které pomáhal zbavovat se toxických materiálů v průmyslových oblastech. Měl spousty plánů, které musel opustit. Ale i sám způsob, jak se postavil své nemoci, byl ohromující. O vidině blízkého konce dovedl mluvit i zcela prakticky. Vedle toho o sebe pečoval takřka metodicky, aby své podlomené zdraví ještě více neohrozil. Nad nemocí vybojoval dobrý rok či rok a půl života k dobru, a i tento čas ve velké míře věnoval práci. Nikdy nezapomněl zdůraznit: Díky za každé nové ráno. A myslel to vážně. Rána dne 20. ledna 2025 se už nedočkal.

tags: #ivan #holoubek #ekologie #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické plenky a odpad
• Dopady klimatických změn na ekonomiku ČR
• Označování infekčního odpadu
• Tipy pro deskové hry
• Po narození dítěte v ČR