Kyslík (latinsky Oxygenium, chemická značka O) je chemický prvek s atomovým číslem 8. Je to bezbarvý, bez zápachu a bez chuti, který tvoří přibližně 21 % zemské atmosféry a je druhým nejhojnějším prvkem v zemské kůře.
V přírodě se nejčastěji vyskytuje jako dvouatomová molekula (O2), která je nezbytná pro dýchání většiny živočichů a mnoha dalších organismů. Kyslík (O2) je jeden z hlavních biogenních prvků vyskytujících se v organismu. Nejrozšířenější prvek v zemské kůře (kolem 49%). Vázaný je obsažen ve vodě, v řadě anorganických a organických látek.
Bezbarvý plyn těžší než vzduch. Při teplotě -183 °C kondenzuje na modrou kapalinu. Tvoří jednak molekuly O2, jednak tří atomové molekuly O3 - ozon. Atomární kyslík O je obdobou atomárního vodíku. Kyslík je velmi reaktivní, hlavně za vyšší teploty se slučuje téměř se všemi prvky. Odolávají halogeny, některé ušlechtilé kovy a vzácné plyny.
Prudká oxidace látek kyslíkem nebo jinými oxidačními činidly za vývoje tepla a světla se nazývá hoření, ke kterému dochází až po zahřátí látky na tzv. zápalnou teplotu. Do této skupiny řadíme oxidy, peroxid vodíku a peroxidy kovů. Oxidy jsou binární sloučeniny kyslíku s jinými prvky, v nichž kyslík s oxidačním číslem -II. je jejich elektronegativnější složkou.
Představte si vzduch, který dýcháme. Je v něm hodně různých plynů, ale jeden je pro nás úplně nejdůležitější - to je kyslík. Dýchání: Každý člověk, zvíře a skoro všechny rostliny potřebují kyslík k dýchání. Oheň: Kyslík taky potřebuje oheň, aby mohl hořet. Voda: Kyslík je taky ve vodě (chemická značka vody je H2O, takže dva vodíky a jeden kyslík).
Čtěte také: Přírodní izotopy uhlíku
Kyslík byl nezávisle objeven a popsán několika vědci v 18. století:
Kyslík je nejhojnějším prvkem v zemské kůře (asi 46 % hmotnosti), kde je vázán v minerálech a horninách. Kyslíkový cyklus: Je součástí biogeochemického cyklu, který propojuje atmosféru, hydrosféru, biosféru a litosféru. Standardní oxidační stav je -2, ale může mít i jiné (např. ¹⁸O: Vzácný stabilní izotop (0.205 %), používá se v izotopových studiích (např.
Ve vzduchu se vyskytuje v 99,3 % všeho kyslíku izotop 16O. Další dva izotopy jsou kyslík-17 a kyslík-18.
Kyslík se vyskytuje v 99,3 % všeho kyslíku. Další dva izotopy jsou kyslík-17 a kyslík-18.
Kyslík je silné oxidační činidlo, reagující často s organickými látkami a kovy, s nimiž vytváří oxidy. Je potřebný pro hoření a se zvyšujícím se podílem kyslíku je hoření agresivnější. Díky vzplanutí a nereaktivností s kyslíkem je velmi nebezpečný.
Čtěte také: 16O a 18O v paleoklimatologii
Kyslík přechází při teplotě 54,4 K. Je světle modré barvy a je silně paramagnetický. V roce 1924 G. N. Lewis formuloval teorii, že molekuly kapalného kyslíku tvoří dvojice s opačným spinem, tato teorie však nebyla úplně potvrzena.
Kapalný kyslík je široce využíván v lékařství a letectví. Je velmi nebezpečný pro materiál, který je touto kapalinou ovlivněn. Také se využívá jako palivo pro rakety.
Čtěte také: Jaderný odpad: radioaktivní izotopy
tags: #izotopy #kyslíku #výskyt #v #přírodě