Klimatické podmínky Jablonecka a charakteristika Libereckého kraje

Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky a tvoří pouze 4,0 % území celé České republiky. Se svými 3 163 km² je 2. nejmenším v republice.

Území zahrnuje sever České kotliny i Českého ráje, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor. Svým severním okrajem tvoří v délce 24,1 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 133,5 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému.

Celý kraj je převážně hornatý a jeho výšková členitost odpovídá charakteristikám pahorkatiny. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrchol Kotel nad Rokytnicí nad Jizerou v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n. m. leží v okrese Liberec v místě, kde řeka Smědá opouští území České republiky. Nejznámějším vrcholem kraje je Ještěd, který je se svými 1 012 m nejvyšším vrcholem Ještědského hřebenu.

Klima v severovýchodní části kraje (Jizerské hory, Krkonoše a podhůří) spadá do lehce chladné oblasti. Západní a jihozápadní část má podmínky mírně teplé oblasti.

Vody jsou z území kraje odváděny do tří řek a dvou moří. Západ kraje tvoří povodí Ploučnice, východ kraje leží v povodí Jizery, přičemž obě řeky se vlévají do Labe, a sever se nachází v povodí Lužické Nisy, respektive Odry. Velké části kraje patří do chráněných oblastí přirozené akumulace povrchových vod. V kraji jsou rovněž prameny minerálních vod a léčivé rašeliny.

Čtěte také: Jímky Jablonec nad Nisou likvidace

Liberecký kraj náleží z přírodovědeckého hlediska k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. V kraji se nachází Krkonošský národní park, 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Kokořínsko - Máchův kraj a Český ráj, který je navíc součástí globálních geoparků UNESCO), rovněž 8 národních přírodních rezervací, 9 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací a 73 přírodních památek.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny byla v roce 2021 jako první česká přírodní památka připsána na seznam světového dědictví UNESCO pod položku Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. V kraji jsou také vyhlášeny 3 ptačí oblasti a v Jizerských horách s přesahem do Polska oblast tmavé oblohy.

V surovinové základně Libereckého kraje dominují kvalitní sklářské a slévárenské písky, významný je také výskyt nízkoobsahových uranových rud, jejichž těžba však byla utlumena. Pro kraj byla charakteristická také těžba a zpracování dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.). V současné době je lomová činnost zaměřena na těžbu písků, štěrkopísků a drceného kameniva. Do okresu Semily zasahují zásoby černého uhlí z podkrkonošské pánve.

Ke konci roku 2024 měl Liberecký kraj celkem 449 494 obyvatel (4,1 % České republiky) a podle tohoto ukazatele je tak druhý nejmenší. Průměrná hustota 142,1 obyvatel na km² převyšuje republikový průměr. Nejvyšší koncentrace obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou (212,0 obyvatel na km²) a Liberec (182,9 obyvatel na km²), výrazně menší potom v okresech Semily (109,7 obyvatel na km²) a Česká Lípa (95,9 obyvatel na km²). K 31. 12. 2024 bylo na území kraje 215 obcí a průměrná rozloha obce činila 14,7 km². Podíl městského obyvatelstva činil 76,7 %. Se 108 090 obyvateli je hlavním centrem kraje Liberec, druhým největším městem je Jablonec nad Nisou s 46 209 obyvateli.

Obyvatelé Libereckého kraje mají průměrný věk 43,2 let, to je jen o 0,1 více, než je republikový průměr. Věková skladba obyvatel je v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Liberecku a Českolipsku patří populace k nejmladším v republice, naopak na Jilemnicku a Tanvaldsku je jednou z nejstarších.

Čtěte také: Kontejnery na zeminu Jablonec

Liberecký kraj má stále převážně průmyslový charakter. V průběhu dvaceti let tradiční textilní průmysl ztratil své dominantní postavení, hospodářská recese z konce roku 2008 oslabila průmysl skla a bižuterie, který se zase jistě dostává nahoru. A tak převažuje zpracovatelský průmysl, který je zaměřen na výrobu automobilových komponentů a výrobu pryžových a plastových výrobků. V zemědělství, které je pouze doplňkovým odvětvím, jsou hlavními plodinami obiloviny a pícniny v návaznosti na chov skotu. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky Libereckého kraje je cestovní ruch.

Hrubý domácí produkt na obyvatele v Libereckém kraji v roce 2023 vykazoval 72,8 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky, na celkovém HDP České republiky se kraj podílel 3,0 %.

Podíl nezaměstnaných osob vypočtený z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k 31. 12. 2024 v Libereckém kraji činil 4,46 %, tj. 5. nejvyšší hodnota v rámci mezikrajského srovnání.

Školství reprezentuje síť základních a středních škol. Pro Liberecký kraj je typické silné zastoupení středních uměleckých škol nadregionálního významu. Jedná se především o střední uměleckoprůmyslové školy sklářské a bižuterní. Vysoké školství je zastoupeno Technickou univerzitou v Liberci.

Základní zdravotnickou péči zajišťuje síť ambulantních zařízení a lékáren. Akutní, následná a rehabilitační péče je zabezpečena sítí 9 nemocnic akutní péče a 1 nemocnicí následné péče. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením Libereckého kraje je Krajská nemocnice Liberec. Zařízením nadregionální zdravotní péče je Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou. V Libereckém kraji jsou dvě lázeňská střediska (Lázně Libverda a Lázně Kundratice), kde se léčí choroby pohybového ústrojí, srdce, krevního oběhu a revmatismus.

Čtěte také: Jablonec nad Nisou: příroda

Sociální činnost je zaměřena z velké části na péči o seniory, o ty je postaráno sítí domovů pro seniory a domů s pečovatelskou službou. Významné postavení v oblasti sociální péče pro zdravotně postižené v Libereckém kraji zaujímá Jedličkův ústav. Soustavu zařízení sociální péče (sociálních služeb) dále dotváří také řada azylových zařízení a krizových center zaměřených na léčbu a prevenci závislostí.

Liberecký kraj má bohatou kulturně historickou tradici, která se odráží ve velkém množství stavebních a historických památek i kulturních zařízení. K institucím nadregionálního významu patří především Severočeské muzeum v Liberci, Oblastní galerie Liberec a Krajská vědecká knihovna v Liberci. Významnými kulturními institucemi jsou dále Divadlo F. X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní divadlo v Liberci, Zoologická a Botanická zahrada v Liberci.

Mezi kulturní zařízení regionálního významu patří řada muzeí a galerií v různých částech kraje. Např. rozsáhlé sbírky nejrůznější hasičské techniky nabízejí muzea v Novém Oldřichově a Chrastavě.

Samostatnou zmínku si zaslouží tradice skla a bižuterie, která návštěvníkům nabízí tzv. Křišťálové údolí zastřešující sklářské, bižuterní a šperkařské firmy, instituce i školy z celého kraje, které se otvírají veřejnosti nebo nabízejí koordinovaně nejrůznější tematická zaměření a programy. Známá sklářská muzea se nacházejí v Novém Boru, Kamenickém Šenově a Železném Brodě, jedinečné je Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Muzeum Českého ráje v Turnově vlastní sbírky nejen z oblasti zlatnictví a šperkařství, ale i geologie a mineralogie, které jsou jedinečné nejen v rámci České republiky, ale i Evropy.

Území Libereckého kraje je rovněž známou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Výjimečná krajina, přírodní útvary a pozoruhodnosti, kulturně historické památky regionu se stávají cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků. V kraji je několik specifických území (Krkonoše - západní část, Jizerské hory, Turnovsko - Český Ráj, Doksy a okolí, Lužické hory, Podkrkonoší), které mají silně rozvinuté aktivity spojené s cestovním ruchem.

K historicky cenným objektům s vysokou návštěvností patří hrady a zámky (Bezděz, Zákupy, Sloup, Lemberk, Frýdlant, Sychrov, Grabštejn, Frýdštejn, Hrubý Rohozec, Trosky, Valdštejn) a řada církevních objektů (bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí nebo poutní kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích). Krajinu obohacují mnohé vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero. Rozvoji cestovního ruchu napomáhají silniční a železniční hraniční přechody i množství přechodů pro pěší a cyklisty v rámci malého pohraničního styku.

Na území Libereckého kraje působí Euroregion Neisse-Nisa-Nysa, nejstarší uskupení tohoto druhu na českém území.

Správní obvod SO ORP Frýdlant se nachází na severu Čech v nejsevernější části Libereckého kraje a sousedí celkem se třemi obcemi s rozšířenou působností, a to ORP Liberec, Jablonec nad Nisou a Tanvald, přičemž na celém území SO ORP Frýdlant žije k 1. 1. SO ORP Frýdlant se rozkládá na území 349,36 km2 a zahrnuje celkem 18 obcí.

SO ORP Frýdlant je s průměrnou hodnotou zalidnění 70 obyvatel na km2 pod hodnotou, které dosahuje Česká republika (135) nebo Liberecký kraj (140). Hospodářské podmínky v SO ORP Frýdlant jsou výrazně ovlivněny jeho vysokohorskou polohou a rozsáhlými lesními porosty. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem.

Geomorfologicky náleží celé území SO ORP Frýdlant do provincie Česká Vysočina, soustavy Krkonošsko-jesenické a podsoustavy Krkonošské. Převážná většina území spadá do celku Frýdlantská pahorkatina. Pouze malá okrajová část na východě (k. ú. města Nové Město pod Smrkem a obcí Bílý Potok, Lázně Libverda) patří již do celku Jizerské hory, podcelku Smrčská hornatina, okrsku Vysoký jizerský hřbet. Také jižní část SO ORP (části k. ú.

Pro reliéf jsou charakteristické horské hřbety Jizerských hor, které lemují zájmové území z jižní a jihovýchodní strany. Podstatnou část tvoří pahorkatinný reliéf Frýdlantské pahorkatiny s velkým množstvím menších vrcholů se zaříznutými údolími vodních toků, zejména Smědé, Olešky, Lomnice, Řasnice, Jizery a mnoha dalších. Nejvyšším bodem území je vrch Smrk (1124 m n. m.), který je zároveň nejvyšším vrcholem Jizerských hor nacházející se ve východní části území na hranici s Polskem. Naopak nejníže položeným je místo, kde zájmové území, zároveň i Českou republiku, opouští vodní tok Smědá na severozápadní hranici s Polskem (212 m n.

Z geologického hlediska je zájmové území součástí soustavy Českého masivu, konkrétně lužické (západosudetské) oblasti. Pro Frýdlantskou pahorkatinu jsou typické zejména kvartérní ledovcové sedimentární horniny, především jíly, varvy a spraš. Ostrůvkovitě se zde vyskytují i magmatické horniny, zejména granity, granodiority. V severovýchodní části území lze narazit i na ruly a ortoruly.

tags: #jablonec #nad #nisou #klimaticke #podmínky #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Emise a STK v Novém Jičíně
• Vliv vos na přírodu
• O havárii v Bezděkově u Žatce
• Jak třídit odpad: Průvodce výběrem košů
• Slovník botaniky, zoologie a ekologie