Rok 2030 se blíží a spolu s ním přijdou nové požadavky na rekonstrukce veřejných budov, úspory energie i povinné dokumentace. Evropská směrnice EPBD IV i český zákon o hospodaření energií jasně říkají, že energetika už není volitelné téma, ale základní prvek řízení každé obce. Problém je, že mnoho obcí má průkaz energetické náročnosti (PENB) z roku 2014 nebo 2015 a ten už je většinou neplatný. Stejně tak chybí kontroly systému vytápění, které jsou od roku 2023 povinné každých pět let.
„Každý měsíc potkávám starosty, kteří mají propadlý PENB a vůbec o tom nevědí,“ říká Ivan Korolov. „Až když chtějí žádat o dotaci, zjistí, že bez aktuálních dokumentů se žádost vůbec nepřijme.“
Společně ale tvoří systém, který říká, jak obec hospodaří s energiemi, kolik utrácí a kde může ušetřit. Každý z těchto dokumentů sleduje něco jiného.
Základní dokumenty a povinnosti
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)
Ukazuje, jak energeticky náročná je budova, jakou má třídu a kde ztrácí nejvíce energie. Je povinný při výstavbě, větší rekonstrukci, prodeji nebo pronájmu a u všech veřejných budov nad 250 m². Platnost je 10 let.
Kontrola systému vytápění (KSV)
Týká se všech budov s výkonem topného systému nad 70 kW. Provádí se jednou za pět let a kontroluje účinnost, stav a nastavení kotlů, rozvodů i regulace. Bez platné kontroly hrozí pokuty od Státní energetické inspekce.
Čtěte také: Jak často na emise?
„Kdo má v pořádku kotelnu, má v pořádku půlku rozpočtu na energie,“ shrnuje Korolov.
Energetický audit (EA)
Je komplexní analýza, která ukáže, kde se dá snížit spotřeba a kolik to bude stát. Zahrnuje technické i ekonomické hodnocení a doporučení konkrétních opatření.
ISO 50001
Je mezinárodní norma pro systém řízení hospodaření s energií. Přehled o technickém stavu budovy. Legislativní povinnost.
Změny v legislativě od roku 2026
Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost zásadní změny, které upravují povinnost zpracovávat energetické audity a zavádět systém řízení hospodaření s energií (ISO 50001). Změny vycházejí z novely č. 87/2025 Sb., která mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a byla schválena v rámci legislativního balíčku Lex OZE III. Novela přenáší do českého práva požadavky směrnice (EU) 2023/1791 o energetické účinnosti, která nově stanovuje limitní hranici 10 TJ, tedy 2 778 MWh, pro určení povinnosti zpracovat energetický audit.
Tato povinnost se nově týká všech organizací - jak z veřejné, tak soukromé sféry - jejichž průměrná roční konečná spotřeba energií (plyn, elektřina, teplo, pohonné hmoty apod.) za poslední tři po sobě jdoucí kalendářní roky překročí 2 778 MWh. Novela zároveň přesněji vymezuje, co se rozumí energetickým hospodářstvím organizace a jaké složky spotřeby do něj vstupují.
Čtěte také: Frekvence měření emisí
Organizace, které překročí uvedený limit, musí mít energetický audit zpracovaný do jednoho roku od vzniku povinnosti. Prakticky to znamená, že pokud organizace překročí hranici 2 778 MWh k 1. 1. 2026 (na základě spotřeby za roky 2023-2025), musí mít audit hotový nejpozději do 31. 12. 2026. Pokud k překročení dojde později - například k 1. 1. 2027 (spotřeba za roky 2024-2026) - lhůta pro zpracování auditu se posouvá na 31. 12. 2027. Platnost energetického auditu zůstává čtyři roky, stejně jako dosud.
Současně novela obsahuje přechodná ustanovení pro případy, kdy má organizace platný audit i po 1. 1. 2026. V takové situaci zůstává audit platný až do uplynutí své čtyřleté lhůty, bez nutnosti okamžitého přezpracování.
Organizace s velkou spotřebou energie nad 23 611 MWh ročně (85 TJ) mají povinnost zavést systém energetického managementu dle normy ISO 50001. Ten nahrazuje povinnost zpracovávat energetický audit a přináší komplexní přístup k řízení spotřeby - zahrnuje průběžné měření, vyhodnocování, nastavování cílů a plánování úspor. Certifikace probíhá jednou za tři roky, s každoročními dozorčími audity.
Zatímco energetický audit poskytuje organizaci komplexní přehled spotřeb a návrh konkrétních úsporných opatření, ISO 50001 zavádí systémové řízení, které vyžaduje aktivní naplňování stanovených cílů a prokazatelné snižování spotřeby i emisí.
Provázanost dokumentů a systémů
Všechno začíná u průkazu energetické náročnosti budovy. PENB popisuje technický stav budovy a ukazuje, jak si stojí z hlediska spotřeby energie. Je to výchozí dokument, který říká, v jaké kondici budova je. Z průkazu energetikcé náročnosti budovy vychází všechno ostatní. Na něj navazuje kontrola systému vytápění. Ta sleduje, jestli topná soustava funguje efektivně, jestli je správně seřízená, a jestli odpovídá tomu, co je uvedeno v průkazu. Když už má obec přehled o tom, jak budovy a systémy fungují, přichází na řadu energetický audit. Ten se dívá na celé portfolio spotřeb. Elektřinu, teplo, plyn i vodu. Jeho úkolem je hledat úspory, spočítat návratnosti a doporučit konkrétní opatření. Výstupem je plán, podle kterého se dá připravit rozpočet nebo žádost o dotaci. Audit ukazuje, kde se obec může zlepšit a kolik to bude stát. Posledním stupněm je ISO 50001. To už není dokument, ale systém. Nastavuje pravidla, jak energii řídit, měřit a zlepšovat. Město, která má ISO, už neřeší jednorázové projekty, ale trvalý proces. Každý rok vyhodnocuje výsledky, stanovuje cíle a sleduje, jestli se úspory opravdu dějí. Ve výsledku tyto kroky tvoří logický celek.
Čtěte také: Odpadové hospodářství v Praze
PENB říká, jak na tom budova je. Kontrola systému vytápění ověřuje, že zařízení funguje, jak má. Energetický audit hledá, kde jsou rezervy. A ISO 50001 nastavuje systém, který to všechno udrží v chodu.
Rizika a chyby při nedodržování legislativy
Když se legislativa nehlídá, problémy přijdou samy. Nejčastější chybou je propadlý PENB. Ten má platnost deset let, ale mnoho obcí vůbec netuší, že je jejich průkaz dávno neplatný. Často se to zjistí až při podání žádosti o dotaci nebo při kontrole ze strany Státní energetické inspekce.
„Nedávno jsme narazili na školu, která měla průkaz z roku 2013. Původně to nikomu nepřišlo divné dokud nechtěli žádat o dotaci a nezjistili, že bez nového PENB se žádost ani neotevře,“ říká Korolov.
Dalším problémem je nesladěnost dokumentů. Obce si nechají zpracovat PENB, ale neprovedou následnou analýzu, nebo jim jejich zpracovatel nevysvětlí význam dokumentu. Tak máte sice průkaz, ale pokud s doporučeními nic neuděláte, je to vlastně jen splnění legislativní povinnosti bez přínosu pro vaší organizaci. Třetí chybou je časový tlak. V prosinci se všichni snaží stihnout kontroly, dodat podklady k dotacím a aktualizovat průkazy. Jenže proces místního šetření, výpočtů a schválení není hotový přes noc. Kdo nechá všechno na poslední chvíli, riskuje zpoždění i ztrátu možnosti žádat o podporu.
„Největší úspora vzniká tím, že začnete včas,“ uzavírá Korolov. „Pak se vyhnete stresu, pokutám a zbytečným nákladům.“
Často i vidíme, že se nabízí i Průkazy energetické náročnosti budovy bez místního šetření. Místní šetření je ale zásadní, a pokud neproběhne, tak energetický štítek není průkazný, a hlavně většinou ani neodpovídá reálnému stavu budovy. Proto dbejte na to, aby váš realizátor vždy prováděl místní šetření.
Plánování a kontrola
Každá obec by si měla do konce roku 2025 udělat přehled o svém majetku a dokumentech. Které budovy mají platný PENB, kde chybí kontrola vytápění, které objekty mají největší spotřebu jestli se na vás vztahuje povinnost mít energetický audit či ISO 50001. Hlavní je zkontrolovat, jestli všechny dokumenty jsou platné, a jestli vůbec jsou. Z těchto informací se dá vytvořit plán, jak zvládnout příští roky. Ano. Každá veřejná budova s podlahovou plochou nad 250 m² musí mít platný průkaz energetické náročnosti a ten být navíc vyvěšen na viditelném místě - typicky u vstupu. Povinnost se týká i škol, úřadů, kulturních domů či sportovních zařízení. Stejně tak musí mít průkaz každá budova, která se pronajímá nebo prodává a má více než 50 m². Kontrola systému vytápění se provádí každých pět let, a to pouze v období, kdy lze systém skutečně posoudit - tedy během topné sezóny. Pokud se instaluje nový kotel nebo jiný zdroj tepla, je nutné provést první kontrolu do tří let od uvedení do provozu.
PENB posuzuje energetickou třídu a technické parametry jedné konkrétní budovy. Naproti tomu energetický audit se zaměřuje na celou organizaci nebo soubor budov - analyzuje spotřeby, navrhuje konkrétní úsporná opatření a vyhodnocuje jejich návratnost. Pokud chybí platný PENB nebo kontrola systému vytápění, může Státní energetická inspekce uložit pokutu až do výše 200 000 Kč za budovu. U chybějících energetických auditů či systému ISO 50001 se sankce mohou pohybovat ještě výš. Kromě rizika pokut to znamená i ztrátu přístupu k dotačním titulům a zbytečné provozní ztráty.
Revize kotle řeší pouze bezpečnost zařízení a odvod spalin, zatímco kontrola systému vytápění (KSV) hodnotí účinnost, hydraulické vyvážení, regulaci a ztráty v soustavě. Tyto aspekty mají přímý dopad na výši spotřeby energie. KSV tedy doplňuje revize, ale zároveň poskytuje praktická doporučení, jak snížit náklady i emise CO₂. Ideálně vždy, když má obec nebo firma více budov a plánuje dlouhodobé úspory. PENB poskytne základní přehled o každé budově, KSV odhalí ztráty v topném systému a energetický audit určí, kde se vyplatí investovat do modernizace.
Legislativa v oblasti měření emisí
Práva a povinnosti v oblasti čištění, kontroly a revizí spalinových cest jsou nově od 1.1.2016 uvedeny v zákoně o požární ochraně č.133/1985 Sb. a novém prováděcím předpisu - vyhlášce č.34/2016 Sb.
Základní legislativní předpisy:
- Zákon 183/2006 Sb. (stavební zákon)
- Zákon 133/1985 Sb. (zákon o požární ochraně)
- Vyhláška 268/2009 Sb. (o technických požadavcích na stavby)
- Nařízení vlády 91/2010 Sb. (o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv)
- Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování
Určené technické normy
Metody měření, odběru vzorků, případně provádění analýz, které jsou reprezentativní a průkazné, a které co nejpřesněji odrážejí skutečnosti o:
- jednorázovém měření emisí v souladu s ustanoveními § 4 odst. 1, resp. kontinuálním měření emisí v souladu s ustanovením § 7 odst. 1, vyhlášky č. 415/2012 Sb.
- kvalitě paliv určených ke spalování ve stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší v souladu s ustanovením § 17 odst. 2 vyhlášky č. 415/2012 Sb.
- kvalitě lodních paliv v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 vyhlášky č. 312/2012 Sb.
Stanovení určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů je prováděno zveřejněním ve Věstníku UNMZ na webových stránkách ÚNMZ.
Ohlašovací povinnosti
Provozovatelé stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší mají povinnost ohlašovat údaje z hlediska agendy ovzduší související s jejich provozem prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) Údaje se ohlašují za předchozí kalendářní rok a za celou provozovnu.
Povinnost ohlašovat údaje SPE má provozovatel každého stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší s výjimkou chovů hospodářských zvířat (kód 8 přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší).
Poplatky za znečišťování ovzduší
Provozovatel/poplatník má povinnost podat poplatkové přiznání za provozovnu, u které je celková výše poplatku za poplatkové období 50 000 Kč a více. Sazby poplatků jsou zákonem stanoveny pro čtyři zněčišťující látky - TZL, SO2, NOx a VOC a jsou stanoveny za tunu vypuštěné znečišťující látky za rok. Zpoplatnění podléhají pouze znečišťující látky, jejichž emise musí provozovatel podle zákona měřit nebo počítat.
Kvalita paliv
Povinnost ohlašování údajů o kvalitě paliv se vztahuje na všechny osoby uvádějící na trh v ČR těžký topný olej, plynový olej a pevná paliva určená pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW, pro která jsou v příloze č. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb. stanovena kvalitativní kritéria.
Měření emisí
Pokud jste domácnost, revize plynového kotle není povinná, s výjimkou výchozí revize při instalaci. Firmy a podnikatelé mají povinnost provádět revizi každé 3 roky. V případě pojistné události může pojišťovna odmítnout plnění, pokud se prokáže, že kotel nebyl řádně udržován. Revize plynu je povinná po každé nové montáži zařízení (tzv. výchozí revize). Dále pak každé 3 roky u komerčních objektů a provozoven. Nejlépe jednou ročně - ideálně před topnou sezónou. Pravidelné čištění a kontrola zvyšují účinnost kotle, snižují riziko poruchy a prodlužují jeho životnost. Majitel nemovitosti hradí výchozí nebo zákonnou revizi.
Ano, termín měření emisí po dohodě s provozovatelem oznamujeme 5 dní předem na příslušnou Českou inspekci životního prostředí. Cena se odvíjí podle počtu zdrojů a druhu měřené znečišťující látky.
Měření hluku a vibrací
Cílem akreditovaného měření hluku je ověřit, zda hluk v pracovním nebo komunálním prostředí splňuje hygienické limity stanovené právními předpisy. Měření se doporučuje při uvedení nového provozu do provozu, změně technologie, stížnostech na hluk nebo v rámci pravidelných kontrol pracovního prostředí. Akreditovaní technici provádějí měření pomocí kalibrovaných přístrojů s platným certifikátem metrologické návaznosti (ověření + kalibrace). Doba měření závisí na rozsahu a typu zakázky - obvykle od jedné hodiny (např. tepelná čerpadla) do několika hodin (např. až 24 hodin - měření dopravního hluku). Vyhodnocení a zpracování akreditovaného protokolu o měření probíhá individuálně, podle složitosti a požadavků zákazníka.
Ano, v mnoha případech je měření hluku u novostaveb povinné. Akreditované měření se provádí zejména při kolaudaci objektů určených k bydlení, ubytování, školství nebo zdravotnictví, aby bylo doloženo splnění hygienických limitů hluku podle Nařízení vlády č.
Ano, naše akreditovaná laboratoř provádí měření vibrací v pracovním prostředí. Měření vibrací je jedním z podstatných faktorů pracovního prostředí při tzv. kategorizaci prací. Uplatňuje se zejména u pracovníků ve strojírenství (např.
tags: #jak #často #měřit #emise #kotelny #legislativa
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]