Jak mohu jako jednotlivec pomoct přírodě? Tipy a triky

Životní prostředí se nám zhoršuje před očima. Vyplatí se žít ekologicky - neplýtvat cennými surovinami, dřevem, vodou, energií a k přírodě se chovat s úctou a respektem. I když na to mnohdy zapomínáme, každá rostlina i živočich jsou důležitou součástí koloběhu. Rozmanitá fauna a flóra jsou to, co nás všechny udrží při životě. Než o tom dál diskutovat a doufat, že to někdo vyřeší za nás, pojďme změnit naše každodenní návyky a začít životní prostředí aktivně chránit.

Cesta k angažovanosti

Cesta k tématu změny klimatu a angažovanosti byla pro každého jiná. Kláru ze začátku vedly naštvanost, hněv a frustrace. Jakub viděl, kromě jiného, inspiraci v aktivitách svých rodičů. Rozárie se chtěla i na velké problémy dívat o něco pozitivněji. Vnímání témat spojených se změnou klimatu se i jim mnohdy v průběhu proměňovalo. „Když jsem se přidala do Friday for Future, bylo mi čtrnáct. Od té doby jsem se úplně proměnila, protože jsem nevnímala systém, politiku, ani mocenské vztahy. Bylo to čistě morální, vnitřní a emoční rozhodnutí. Teď už celou problematiku vnímám velmi racionálně, strategicky, strukturovaně. Vlastně mi trošku chybí ta malá Klára, kterou strašně trápilo, co se děje s přírodou,” sdílí svoji cestu Klára, která momentálně pracuje v platformě Re-set.

Jakub se věnuje hlavně klimatickému vzdělávání na školách, v rámci spolku Telperion, který založil. „To, že od sebe se studenty nejsme věkově tak daleko, je v našich programech hodně důležité, funguje to,“ říká. „Naše programy jsou relativně dlouhé. Chceme během delšího času studenty poznat, pomoct jim individuálně a s některými potom zakládat školní ekotýmy, aby to semínko zůstalo i skrz aktivity dalších studentů,“ dodává Jakub o programech s názvem Klimatické dny.

S aktivismem začali, když byli ještě malí. Po nějaké době je postihlo vyhoření nebo i klimatický žal. Každý se s tím pere svým způsobem. „Asi před půl rokem agentura Copernicus zveřejnila, že v úhrnu 12 měsíců se oteplilo o 1,5 stupně Celsia. A já jsem si vzpomněl, jak jsem před třemi, čtyřmi měsíci energicky do megafonu na stávce Fridays for Future hlásal: „Co zachrání svět? Jedna celá pět,“ sdílí Jakub svoji frustraci. Udržet oteplení pod 1,5 °C je podle vědců klíčové, abychom minimalizovali katastrofální dopady klimatické změny na ekosystémy, lidské životy a světovou ekonomiku. „Změna klimatu není lineární. Každá aktivita má smysl a bude se násobit. To mě z toho většinou dostane,“ říká Jakub.

„Cítím velkou frustraci. Už to není ani stesk nebo smutek, co mě dřív motivoval. Lidi jsou unavení, momentum už se roztříštilo do hodně témat. Cítím tlak sama na sebe“, sdílí Klára, která zároveň dodává, že je těžké být ve spoustě různých skupin, kde člověk o tématu mluví a obhajuje ho, a kde není anonymní. „Já se chci bavit o kočkách nebo o tom, cos měl k obědu. Ve svém osobním životě hledám lidi, kteří řeší jiná témata.“

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

„Nevěděla jsem, co všechno za tím stojí. Řešila jsem brčka, jednorázové kelímky a neřešila třeba syntetické materiály v oblečení,“ sdílí svoje začátky Rozárie. Po maturitě začala na Instagram natáčet pod účtem shluk.bunek. „Rozhodla jsem se, že budu dělat to, co má největší dopad. Pořád nejím maso, protože to je to nejvíc, co může jednotlivec udělat, ale neřeším, že to není stoprocentně bez obalu, a to se snažím i komunikovat.“

Tipy, jak se zapojit do ochrany přírody

Chtěli byste se sami začít na řešení dopadů klimatické změny podílet? Zde je několik tipů:

1. Začněte si tvořit informační síť lidí (například na sociálních sítích), kteří už se tím zabývají.
2. Nedělejte změny jenom u vás doma, ale snažte se téma přinášet i jinam - do školy, práce, zájmových kroužků.
3. Choďte k volbám.
4. Přemýšlejte dlouhodobě. První emoce a nadšení mohou časem opadnout nebo se změnit.

Praktické kroky pro každodenní život

Ekologie, klimatická změna a ochrana životního prostředí jsou aktuální témata, která se dotýkají bez rozdílu nás všech.

1. Úspora vody

Důmyslná a chytrá spotřeba vody je výzva. Nenechávat téct vodu během čištění zubů nebo holení je základ. To platí i o ručním mytí nádobí. Určitě taky víte, proč jsou na splachovadle nad WC dvě různě velká tlačítka. 🙂 Budeme-li ale o trochu víc kreativnější, přijdeme na další vychytávky. Zastavit vodu během nanášení šampónu, mytí hlavy nebo během mydlení může být jednou z nich. Při péči o domácnost hlídejte, že pračku i myčku naplníte do plna a zapínejte je na úsporné programy.

2. Bezobalové nakupování

Bezobalové obchody už dnes najdete v každém větším městě. Nakupovat bez obalů vyžaduje větší jednorázovou investici na začátku na nákup sklenic nebo dóz, do kterých potraviny uskladníte. Odměnou vám ale budou budoucí úspory, lepší kvalita potravin a také dobrý pocit z toho, že minimalizujete odpad z obalů, kterého jsou kolem nás tuny. Nakupovat bezobalově znamená předem vědět, co a v jakém množství chci nakupovat a podle toho se na cestu vybavit. Místo objemných sklenic a dóz můžete potraviny nakoupit do plátěných sáčků, ze kterých je doma do sklenic přesypete. Na ovoce a zeleninu si pořiďte opakovaně použitelné ekologické sáčky.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

3. Vypínání spotřebičů

Spotřebiče, které jsou v tzv. „stand-by“ režimu, neboli připraveny k použití, vypněte. Takový režim totiž ve skutečnost stále spotřebovává elektřinu. V průměru můžete tímhle způsobem ušetřit až 10 % celkové spotřeby elektřiny.

4. Používání plátěných tašek

Plátěnky jsou v kurzu. Kromě toho, že šetří přírodu díky svému opakovanému použití, jsou navíc trendy doplňkem v nejrůznějších barvách. A zpět k tomu, proč mít alespoň jednu vždy po ruce v kabelce. Je zřejmé, že plastové tašky zatěžují přírodu, navíc jsou dnes u pokladen za poplatek. Se skladnou plátěnkou máte o starost míň. Občas ji vyperte a bude vám dlouho a dobře sloužit.

5. Méně ježdění autem

Opravdu potřebujete všude jezdit autem? Zkuste najít několik příležitostí, kdy vyměníte automobil za hromadnou dopravu nebo třeba kolo. To má navíc tu výhodu, že místo času stráveného za volantem, budete na čerstvém vzduchu a navíc v pohybu.

6. Omezení plastových lahví

Plastové lahve jsou to samé co plastové tašky. Je jich moc a i když se nám celkem dobře daří je recyklovat, snížení jejich produkce přírodě jen prospěje. Voda z kohoutku má u nás velmi dobrou kvalitu. Kdo má rád bublinky, není problém je vyrobit. Na trhu najdete i širokou nabídku velmi kvalitních šťáv a sirupů pro ty, kdo si pití rádi osladí. A na cesty do školy, do zaměstnání nebo za sportem se hodí kvalitní láhev.

7. Péče o okolí

Rozhlédnete-li se v okolí svého bydliště, určitě najdete kousek přírody, kterému můžete věnovat svou péči. Až nastřádáte vodu z omývání ovoce nebo zeleniny, přelejte ji do kbelíku a ten pak vylijte na záhonek, ke keři nebo oblíbenému stromu. Ochrana životního prostředí je něco, co bychom měli dělat často a rádi.

Čtěte také: Průvodce tříděním stavebního odpadu

8. Snížení teploty v domácnosti

Nemusíte být velcí otužilci, abyste zvládli ve své domácnosti snížit teplotu o 1°C. Podle odborných odhadů takové snížení teploty v interiéru sníží náklady za energie zhruba o 6 %. Přidáte-li k tomu snížení teploty ohřívané vody na optimálních 55-60 °C, ušetříte ještě víc.

9. Úsporné praní

Když chcete prát úsporně s ohledem na přírodu, na 90°C perte co nejméně. Většina bakterií se zničí už při 60°C. Čím menší teplota, tím menší zátěž a větší úspora energie. Pokud není prádlo příliš znečištěné, perte na 40 °C. Když jste zvyklí silně zašpiněné prádlo předpírat, namočte ho místy předpírky do vody a přidejte do ní starou dobrou sodu. Ušetříte tak vodu, energii i prací prášek. Nezapomínejte pračku naplnit do plna.

10. Oprava a darování věcí

Rozbité věci nechte opravit, funkční posílejte dál. Platí to pro téměř celé spektrum zařízení našich domácností. Prodloužením jejich životního cyklu přispějte k ochraně přírodních zdrojů (vody, energie, materiál), které jsou potřeba na výrobu nových. Dávejte šanci už použitým věcem, kterým nic nechybí a byla by škoda je vyhodit jen proto, že je někdo jiný už nechce. Nejen že pomůžete chránit životní prostředí, ale taky ušetříte. Není to krása? A jako třešničku na dortu budete mít ze všeho dobrý pocit.

Podpora užitečného hmyzu

Vaším velkým koníčkem je hmyz, konkrétně včely. Jaký je rozdíl mezi včelami v úlech např. na Petříně nebo na střeše Národního divadla a včelkami samotářkami?

Nejprve mi dovolte poupravit, že mým koníčkem jsou včely. Lepší by bylo říci, že se dlouhodobě zabývám pomoci zvířatům a přírodě vůbec kolem nás, čehož součástí jsou i včely, ale ne včely medonosné. Ty jsou sice úžasní opylovači, ale jejich komerční chov v úlech, se vším co dnes obnáší, nelze nazvat přírodním. Mnohem více mě zajímají původní divoké druhy samotářských včel, které nežijí v rojích (odtud to jméno samotářské), ale poměrně skrytým, ale nesmírně užitečným životem. Málo se ví, že jich díky nám lidem a hospodaření v krajině ubývá a to jak početně, tak druhově. Ale i tak jsou jich stále desítky druhů od velikosti několika milimetrů po velikost čmeláka. A jsou to samozřejmě také výborní opylovači. Některé druhy se rozmnožují v dutinkách v zemi, jiné ve zdech, a další zase v trouchnivějícím dřevě nebo dutých stoncích rostlin. Na rozdíl od včel medonosných nedávají nám lidem med a asi i proto jsou na okraji lidského zájmu, byť se to pomalu zlepšuje.

Bohužel přílišné zaměření na chov včel medonosných, ať již z komerčního zájmu na prodej medu, nebo s domněnkou, že další a další úly včel medonosných jsou ohromná pomoc přírodě, ubírají i z toho mála potravy, co si ostatní hmyz (třeba i čmeláci) může kolem nás ve městech najít. I to se velmi pravděpodobně projevuje na poklesu stavů původních divokých včel.

Proto bych mnohem raději, než často marketingové akce s instalací úlů včel medonosných na dalších a dalších místech, viděl omezení chemických postřiků a také výsadbu rostlin, které jsou pro hmyz atraktivní a to hlavně takových, které kvetou časně na jaře nebo i na podzim, kdy hmyz hlavně ve městech hladoví a je odkázán na zahrady a zahrádky, jejichž majitelé neztratili rozum a nepřetvořili své zahrady na království anglických trávníků a tújí, což je taková sterilní zelená poušť. Dobrým příkladem je třeba vrba jíva. Ta byla dříve k vidění na mnoha sídlištích a pak s označením plevel byla nahrazena v lepším případě jiným stromem, v horším a častějším jen trávníkem, aby sekací čety, které mají za úkol posekat důsledně každý kvítek, měly lehčí práci a nemusely svými sekačkami nic objíždět. Proto pokud opravdu chcete pomoci opylovačům, nezačněte chovat včely medonosné, ale sázejte rostliny, které opylovače uživí.

A k čemu je vlastně dobrý tento druh hmyzu ve velkém městě jako je Praha? V přírodě vše souvisí se vším a mnoho souvislostí stále ještě neznáme, byť si říkáme páni tvorstva. I malé dítě ví, že opylovači opylují květy a bez nich bychom měli mnohem menší úrodu. Ale takové plody nejsou úrodou a potravou jen pro nás, ale i pro další a další tvorečky. A těmi se zase živí další zvířata. Pokud chceme i ve městech živou přírodu a ne sterilní anglické parky, kde se sice hezky korzuje, ale jinak je tam mrtvo, musíme se snažit, aby i ve městech to pro všechny ty tvorečky kolem nás bylo k žití. Jako příklad rád dávám komáry a netopýry. Je lepší komáry zničit insekticidem, nebo nalákat jejich přirozené predátory netopýry?

Někteří lidé mi píší, že je v Praze málo ptáků a hledají viníky všude jinde než u sebe. Za malý počet ptáků ve městech, ale nemohou straky, na které se to rádo háže, ale nedostatek hnízdních úkrytů a tzv. starých doupných stromů a samozřejmě také nedostatek potravy. Keře jsme vymýtili a staré stromy vykáceli - důvod se vždy našel a sekací čety obstarávají zbytek. Mnoho ptáků má hmyz jako podstatnou část jídelníčku. Pokud není hmyz - nejsou ptáci. Tak jednoduché to je.

Žije se tu včelám samotářkám dobře, mají dostatek vody, zeleně a potravy ve městě nebo je tomu spíše naopak? Už jsem to částečně odpověděl výše. Dostatek potravy najdou v přírodě přátelských zahradách, kde se nepoužívá chemie. Ve vyhledávání prostor pro své dutinky jsou velmi kreativní a mnohdy využívají i otvory v rámech plastových oken. Bohužel část lidí je schopno na tyto mírumilovné a užitečné tvorečky povolat deratizéry s postřikem. Jsem nadšen z trendu návratu květnatých luk do měst a ze zákazu používání pesticidů v nich. To je cesta, jak zachovat některé druhy hmyzu alespoň ve městech, když český venkov, díky velkozemědělství je plný chemie a postřiků.

A co mohu udělat já jako jednotlivec pro udržitelnější svět užitečného hmyzu? Má cenu třeba stavět tolik oblíbené hmyzí domečky nebo tím hmyzu moc nepomohu? Každý z nás může udělat strašně moc na své zahradě, zahrádce, předzahrádce, ale i balkonu nebo okenním parapetu. Kus květnaté louky, výsadba rostlin atraktivních pro opylovače, nepoužívání pesticidů a další škodlivé chemie, instalace květnatých truhlíků, pítka s vodou pro letní měsíce a jako třešničku na dortu třeba i instalaci domečků pro hmyz, ale takových, které opravdu pomáhají.

Spotřeba a minimalismus

Lidé si teď mohou uvědomit, že toho potřebují mnohem méně. V mém okolí se spousta lidí pustila do generálního úklidu a probírky věcí. Uvědomují si, co nepotřebují. Takové uvědomění může směřovat k tomu, že přijdou na to, že jsou schopni žít s menším příjmem a začnou chtít trávit méně času v práci a mít více času sami pro sebe.

Peníze jsou volební lístky. Teď jsou lidé doma v karanténě. Já myslím, že by bylo super, kdyby si všichni doma uklidili. Aby si člověk uvědomil, co v životě má, aby upřednostnil rodinu a sociální vazby před hromaděním věcí. Zbavil se předmětů, které nepotřebuje a neslouží mu, a přešel na příjemný minimalismus. Teď má člověk čas vyházet věci z půdy a projít si věci ve sklepě. A to je fajn. Když lidé pošlou věci dál do oběhu za peníze, získají tím příjem. V rozvinutém světě bychom si teď měli uvědomit, že potřebujeme míň, než kolik teď máme.

Ve věcech, které máme doma, jsou ukryté přírodní zdroje, je v nich virtuální voda, uhlíková stopa, nezapočítané negativní externality do ceny výrobku,… To vše je dobré začít vidět a uvědomovat si. Myslím, že je teď také fajn se zamyslet nad biodiverzitou okolí. Mně se hodně líbí iniciativa na sběr vody v domácnosti - Kbelík vody. Zatím není ani jedna známka toho, že půdní sucho letos nebude, bylo málo sněhu a nedoplnila se půdní voda. Každý si může vymyslet, jak a kde zachytávat dešťovou vodu nebo vodu z domácnosti a jak ji dál využívat.

Změna byznys modelu

Já se bojím, že ne. Protože skutečná ekologie a skutečná transformace je v byznys modelu jako takovém. Pokud například firma Coca Cola řekne, že bude používat do svých PET lahví 100 % recyklátů a tím je ekologická, tak je to greenwashing. Protože jsou celosvětově na prvním místě v odhazovaném odpadu. Když se uklízí pláže, slumy a další místa, je tam nejvíc odpadků právě od Coca Coly. Řešení je zamyslet se nad produktem jako takovým. Coca Cola není zdravý nápoj, je to jed.

Firma, která těží uhlí, ale chlubí se tím, že v kanceláři třídí odpad, také není ekologická. Je celkem jedno, jak lidé jezdí do práce, jestli na kole nebo MHD, pokud obden někdo z jejich firmy létá na služební cestu. To je hodně důležité si uvědomit, že mnohdy je “ekologie” firem totální greenwashing. Ony se třeba snaží, ale jde o to, co vedení firem dovolí lidem, kteří v ní mají na starost ekologii a udržitelnost.

Globální dopad a osobní maximum

Obecně mi přijde, že je hezké, aby si člověk uvědomoval, jak sám může přispět, ale zároveň je důležité si uvědomit, že náš globál ovládá 26 lidí. Kdyby se změnili, tak by se změnil náš globální ekosystém. Je to hodně o nich. To, že se ČEZ rozhodne ukončit hnědouhelné elektrárny, to je ta důležitá změna. Je potřeba rozlišovat lokální dopad a globální dopad.

Sama petice podepisuji, mám ráda ty, kde se rovnou ukazuje, kolik lidí podepsalo. Petice nám mohou pomáhat si uvědomit, kolik lidí má stejný názor a vyžaduje změnu. Já osobně mám ráda i stávky, obsazování dolů a lesů aktivisty.

Ono se často říká, že se nacházíme v krizi hodnot. Myslím, že to je spíš nevyjasnění hodnot. Pokud jsme pořád v režimu, že oslavujeme někoho, kdo je bohatý, tak jsou naše hodnoty zvrácené. Na úkor čeho jsou lidé nejbohatší? Většinou je to o tom, že někde vytěžili nějaký přírodní zdroj, který zpeněžili. Měli bychom chtít do těchto zisků započítávat negativní externality = negativní dopad na životní prostředí. Ozdravovat oblasti po těžbě nebo těžbu nezačít, protože to místo má vyšší biologickou hodnotu, než když se vytěží. Myslím, že ekologii pomůže pozvednutí hodnot. Dát na první místa rodinu, zdraví a místo peněz mít životní prostředí.

Zmínila jsi odpady a firmy, které dělají hodně odpadu. Četla jsem, že správné vyřazení roušky nebo respirátoru je uzavřít je do pytle, zavázat a takto vyhodit do směsného odpadu. Je to děsivé. Zmiňuješ roušky, ale v nemocnicích se používají celoobleky. Když se na některých místech dělá vyšetření na koronavirus z krve, tak si doktor na každého pacienta bere celý nový oblek z netkané textilie. To jsou recyklované PET lahve, mikroplasty. Když si dáš jednorázovou roušku na pusu, tak přímo inhaluješ mikroplasty, které ti zůstanou v plicích. Je pro mě úplně děsivé takovou rouškou použít. Když lidé, co šijí roušky doma, místo po bavlně sáhnou po látce s příměsí umělého vlákna, tak ani neví, že si škodí mikroplasty. Plíce je ale neumí vyloučit a to může působit spoustu zdravotních problémů. Mikroplasty jsou něco, čeho se globálně bojím. Bavlněné roušky jsou tou lepší volbou.

Chtít míň a zpomalit. Udělat si vnitřní analýzu. Uvědomit si, že hodnota není ve věcech ani v zážitcích a cestování. Myslím si, že by si lidé měli uvědomit, že je nás téměř 8 miliard. Potřebujeme, aby každý z nás snížil tlak na životní prostředí. A zaměřil se místo toho na to, co může dát.

Další krok, co může každý udělat, je ustoupit od živočišných produktů. Než se schválí zákaz klecového chovu v ČR, poptávejme vejce od babiček na vesnicích, nebo je nejezme. Chtějme zdravé slepice a zdravé hospodářství. Člověk může ovlivnit stravu, práci, nakupování, způsob cestování (až to bude možné) a vztahy se sousedy a komunitou.

Tabulka: Tipy pro udržitelnější život

tags: #jak #mohu #jako #jednotlivec #pomoct #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody
• Jak vybrat koš pod dřez do 500 mm?
• Tipy pro přežití v přírodě
• Charakteristika sladkovodních ekosystémů
• Více o skladbě nosníků