Jak Založit Domácí Kompost

Odumřelé části rostlin, posekanou trávu nebo zbytky z domácnosti dejte na kompost. Snížíte množství vyhozeného odpadu a získáte perfektní materiál pro záhony. Pokud si nejste jistí, co všechno založení kompostu obnáší, jaký kompostér pořídit nebo jaké potraviny do něj (ne)patří - inspirujte se v našem článku.

Proč Kompostovat?

Kompostování je jednoduchý a přirozený způsob, jak zužitkovat kuchyňský a zahradní bioodpad, snížit množství odpadu, a přitom získat prvotřídní hnojivo. Kompost je základní prvek přírodní i permakulturní zahrady. Při správném založení promění běžný bioodpad v kvalitní, sypký materiál plný živin a mikroorganismů.

Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník. Kompostování je totiž přirozený proces rozpadu biologického materiálu. Působí na něj půdní organismy a vzniká humus, tmavě hnědá, drobivá hmota, která skvěle rostlinkám poslouží jako zásobárna živin a minerálních látek.

Krok za Krokem: Jak Založit Kompost

V tomto článku vás krok za krokem provedeme celým procesem: od výběru vhodného místa až po využití hotového kompostu.

1. Výběr Vhodného Místa

Pro správné fungování kompostéru je klíčové zvolit vhodné místo. Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Nejvhodnější je polostín - místo, kde kompost nepřesychá, ale není ani podmáčený. Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm.

Čtěte také: Dóza na bioodpad

Kompost musí stát přímo na zemi, aby měly žížaly a půdní organismy přístup. Vyhněte se betonovému nebo zcela uzavřenému podkladu - kompost potřebuje kontakt se zemí. Nevhodné je betonové či dlážděné podloží. Umístění kompostéru přímo na půdu umožňuje přístup užitečným mikroorganismům a žížalám, které urychlují rozkladný proces.

2. Výběr Kompostéru

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

3. Typy Kompostérů

1. Otevřený kompost:
   • Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem.
   • Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti.
   • Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.
2. Uzavřený kompostér:
   • Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
   • Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem.
   • Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu.
   • Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíců korun. Záleží na typu a velikosti kompostéru i množství materiálu.
   • Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem. Při nákupu tak dobře promyslete, jaký materiál chcete v kompostéru ukládat.
   • Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená.

4. Vrstvení Materiálu

Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál).

1. Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů.
2. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

5. Co Patří a Nepatří do Kompostu

Do kompostu patří:

• Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
• Slupky aj.
• Tráva obsahuje velké množství dusíku.

Do kompostu nepatří živočišné zbytky, oleje, mléčné výrobky, maso, kosti, slané a vařené jídlo. Nevhodné jsou i noviny s barevným potiskem, pleny, stelivo pro masožravce a výkaly.

Čtěte také: Standardy domácího kompostování

6. Udržování Vlhkosti

Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.

Kompost má být vlhký jako vyždímaná houba. V suchu zalévejte, při deštích zakrývejte.

7. Pravidelné Přehazování

Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku. Přístup vzduchu zajistíte pravidelným promícháváním - zhruba každé 4 týdny kompost prohoďte vidlemi.

8. Jak Urychlit Kompostování

Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě. Kompostování se dá urychlit pomocí přírodních urychlovačů, jež obsahují směs mikroorganismů a enzymů. Ty pomáhají rozkladné procesy lépe nastartovat.

9. Zimní Kompostování

Kompostování v zimě nezastavujte - proces se zpomalí, ale nezastaví. Zajistěte proto, aby kompost nezamrzl a pomozte mikroorganismům přikrytím kompostéru (např. senem, listím nebo plachtou). Omezte přidávání nového materiálu, ale pokračujte ve vrstvení a občasném promíchání.

Čtěte také: Domácí kompostování

DIY Kompostér

Proč si vyrobit domácí kompostér a jak na to svépomocí - snadno, levně a ekologicky? DIY kompostér je levný, snadno přístupný a můžete ho přizpůsobit prostoru i objemu odpadu.

Můžete si vyrobit kompostér z palet, dřevěných beden nebo plastových kontejnerů. Připravte si 3-4 dřevěné palety - jedna na zadní stranu a dvě na boky, případně čtvrtá jako dvířka. Zastřešte kompostér (např. prkny nebo víkem) - zabráníte nadměrnému vysychání či promočení.

Kdy je Kompost Zralý?

Kvalitní kompost bývá zralý za 3-12 měsíců podle složení, vlhkosti a teploty. Zralý kompost je tmavě hnědý, voní po lesní půdě a drobí se mezi prsty. Neobsahuje rozeznatelné zbytky.

Využití Kompostu

Na zahradě využijeme kompost při zakládání záhonů jako přímé hnojivo nebo příměs do půdy (přímé hnojení záhonů, truhlíků a květináčů). Do květináčů doporučujeme v poměru cca 1:3 s běžným substrátem, na trávník pouze jako jemný posyp pro výživu.

Časté Chyby při Kompostování

Mezi nejčastější chyby při kompostování patří nevědomost, jak kompostovat kuchyňský odpad. Vlhkost: Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Máte potíže s kompostem?

Tabulka: Co Ano a Co Ne do Kompostu

tags: #jak #založit #domácí #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Dětské pracovní listy – příroda
• Ekologie v systémech vytápění a chlazení
• Regenerace, recyklace a rekuperace: Vysvětlení rozdílů
• Emise a zaslepení EGR ventilu
• Metody měření plísní