Generace dnešních čtyřicátníků se ve škole učila o díře v ozonové vrstvě a kyselých deštích. Našim dětem předáme štafetový kolík v závodě o šťastnou budoucnost. Zachrání generace současných dětí svět, který jsme my a generace před námi “vyjedli” a zatížili emisemi? Jak je na to připravit? Jak můžeme děti v době, kdy mnohé dávají před pobytem venku a lezení po stromech přednost hraní her a sociálním sítím, vychovat k ekologické odpovědnosti?
Nejlepším způsobem, jak dítě seznámit s životním prostředím, je trávit v něm dostatek času. Kde si lépe užít rodinné chvilky, když ne v přírodě? Zkuste dětem zprostředkovat své zážitky z dětství v přírodě, vezměte je do hor a nechte pořádně ochladit nohy v ledovém potoku.
Do třídění odpadu se děti mohou zapojit už od raného věku. Poproste je, aby vám pomohly s tříděním a mytím odpadků, sešlapávání plechovek by je mohlo i bavit.
Využijte cestu do supermarketu jako příležitost promluvit si o tom, jak naše nákupní chování ovlivňuje životní prostředí. Motivujte své děti, aby si vybraly vážené ovoce a zeleninu spíše než potraviny v plastových obalech. Podívejte se na původ jídla a vysvětlete dětem, že je dobré nakupovat lokální potraviny, které nemají nacestováno tisíce kilometrů letadlem.
Vaše děti tráví hodně času doma. Promluvte s nimi o tom, jak mohou šetřit energií a zdroji. Nainstalujte časovače pro čištění zubů a sprchování, aby neplýtvaly vodou. Naučte je používat poloviční spláchnutí na záchodě, pokud byly jen „na malé“.
Čtěte také: Pomoc přírodě v každodenním životě
Děti milují blízkost živých tvorů. Když nemůžete mít doma psa nebo kočku, pořiďte jim alespoň malou mravenčí farmu.
Skvělou praktickou lekci umožní založení domácí minizahrádky, ať už na dvoře nebo doma na parapetu. Schraňujte s dětmi dešťovou vodu a tou pak rostlinky zalévejte.
Děti by sice měly trávit čas venku, ale když už sedí doma u televize nebo počítače, ukažte jim vzdělávací pořady o divoké zvěři a ekologii, přiměřené jejich věku. Obrazovka umí děti zaujmout, využijte toho.
Vezměte své děti a jejich kamarády na pravidelný úklid odpadků ve vašem okolí. Vybavte je rukavicemi, pytli na odpadky a holemi na sběr odpadků a sledujte, jak uklízejí veřejný prostor.
Mnoho škol má zahradnické nebo ekologické kluby. Ty jsou skvělým místem, kde se vaše děti mohou dozvědět více o péči o naši planetu.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Do války s plasty se můžete zapojit pořízením svačinového boxu, který nahradí plastové pytlíky a obaly. Používejte raději opakovaně použitelné lahve než pití v jednorázových obalech.
Někteří z nás nemají jinou možnost, než vozit své děti do školy autem, ale pokud je šance využít hromadnou dopravu, jít pěšky nebo jet na kole, dělejte to pravidelně. Budete chránit životní prostředí před znečištěním, svému dítěti ukážete, že sami děláte to, co se je snažíte naučit. A navíc: chůze či jízda na kole je zdravá.
Životní prostředí se nám zhoršuje před očima. Procházka lesem je jednou z nejléčivějších činností, kterou pro sebe můžeš udělat. Vlivem těžby dřeva, rozšiřováním měst a lidskou chamtivostí ale takových kouzelných míst neustále ubývá. Zapoj se i ty do aktivní pomoci přírodě. Vyplatí se žít ekologicky - neplýtvat cennými surovinami, dřevem, vodou, energií a k přírodě se chovat s úctou a respektem. I když na to mnohdy zapomínáme, každá rostlina i živočich jsou důležitou součástí koloběhu. Rozmanitá fauna a flóra jsou to, co nás všechny udrží při životě.
Snaž se, aby bylo možné co nejvíce odpadu znovu využít. Odpad v domácnosti pečlivě třiď a vyhazuj do správných kontejnerů. Pokud se ve tvém okolí vhodné popelnice na tříděný odpad nenachází, zavítej čas od času do sběrného dvora (zejména s plasty, sklem, kovy a papírem).
Měj raději méně věcí, ale zato kvalitních. To platí pro obuv, oblečení, vybavení domácnosti a ostatní produkty, které vlastníš. Při každém nákupu přemýšlej a zbytečně věci nenakupuj ani nevyhazuj. Víme, je to těžké, protože se na nás zbytečnosti hrnou ze všech stran a někdy se zkrátka necháme lapit. Ale ty to zvládneš. Rovněž se vyhýbej hromadění jídla a surovin. Mají omezenou dobu spotřeby, a když je nestihneš zkonzumovat, vyhodíš je. Tomu se říká plýtvání.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Zavěs na stromy krmítka a pomoz ptákům přečkat zimu.
V roce 1950 se na světě vyrobilo 1,5 milionu tun plastu, v roce 2015 to bylo už alarmujících 322 milionů tun a v roce 2020 jsme byli kolem 400 milionů tun odpadu z plastu. Důležité je, že více odpadu produkují domácnosti nežli firmy. Z toho plyne, že každý jednotlivec má podstatný vliv na snižování spotřeby plastů v ČR.
I když je v kurzu jíst cizokrajné ovoce a jiné plodiny, dávej přednost domácím potravinám a lokálním produktům. Podporuj ekologické zamědělství, které používá humánní chovné metody a které nepoužívá pesticidy a jiné chemické látky.
Šetři vodu a elektřinu, kde to jen jde. Nejdříve sáhni do svědomí sám sobě. Opravdu nikdy a nikde nezapomínáš odpadky?
Slovní spojení „s sebou“ má úplně jiný význam, když si jídlo necháváš zabalit do svých vlastních krabiček nebo když si svařák na trzích nebo pivo na fesťácích necháš nalít do své vlastní sklenice a tu použiješ znovu a znovu. Počítá se i káva Starbucks do vlastního hrnečku.
Nevyhazuj! Opravuj, vyměňuj nebo daruj. Existují různé možnosti, jak staré nebo nechtěné věci a oblečení ještě upotřebit.
Pustit se do velkých věcí na vlastní pěst je mnohdy těžké. Využij proto možnost spolupracovat s již zavedenou neziskovou organizací, která nejlépe ví, jak chránit životní prostředí. Nesmíme ale zapomínat, že plícemi celého světa je Amazonský prales.
Zkus zapátrat na internetu. Jistě najdeš další organizace na ochranu životního prostředí. Některé se zaměřují na výsadbu stromů nebo ochranu zvířat, jiné na čistější ovzduší nebo úklid lesů a zatravněných ploch.
Způsobů, jak chránit životní prostředí, je mnohem víc. Některé by tě možná ani nenapadly. Stáhni si náš PDF checklist a zjisti, co už pro přírodu děláš - možná i nevědomky - a jak jinak jí ještě pomoci.
V České republice máme kvalitní značení turistických tras, o které se stará cca 1 500 dobrovolníků. Samosebou.cz připravilo tzv. desatero výletníka, jak na výletech naložit s odpadem:
Dodržujme turistické desatero třídícího výletníka, ať si přírodu zachováme čistou. Třídění odpadu je důležité vždy a všude - i v přírodě, ta si totiž s odpadem, který za sebou na návštěvě zanecháme, bez naší pomoci většinou nepomůže.
Díky správnému třídění papíru jsme v roce 2023 zachránili více než dva miliony stromů. Věděli jste, že takové množství stromů vytvoří za rok kyslík pro 17 000 lidí? Každý z nás pak ročně vytřídí v průměru 45 kilogramů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. Těmi nejzásadnějšími důvody jsou úspora přírodních surovin, zamezení dalších skládek a méně emisí vypuštěných do ovzduší. Tříděním odpadů prokážeme přírodě velkou službu. Nevěříte? Tohle vás možná přesvědčí - třeba takový papír by se v přírodě rozkládal přibližně 4 měsíce, igelitový sáček 25 let, PET lahev 100 let a sklo dokonce tisíce let, možná se nerozloží nikdy. Sama by si tedy příroda s našimi odpady nejspíš neporadila, neporadila by si ani s produkovaným množstvím. Na druhou stranu, námi vytříděné odpady jí ale mohou ušetřit primární zdroje surovin. Záleží to tedy hlavně na nás.
Jedna tuna vytříděného papíru dokáže nahradit až dvě tuny dřeva, každoročně tak tříděním a recyklací papíru zachráníme v ČR před pokácením přes 2 miliony vzrostlých stromů. A třeba recyklací 1 tuny vytříděného skla snížíme exhalace CO2 až o 400 kg. Pokud ve sklárně při výrobě nového skla přidají do sklářského kmene skleněné střepy, ušetří až 65 % přírodních surovin a mohou dosáhnout až 90% úspory energie.
Ale vezměme to od začátku. Z barevných kontejnerů jednotlivé vytříděné suroviny nejprve svozové vozy odváží na třídicí linku, kde se dále dotřiďují. Tam se rozhoduje o tom, jaké konkrétní druhy materiálů se aktuálně dotřiďují a jaké druhotné suroviny z námi vytříděného odpadu následně vzniknou. Barvy třídicích kontejnerů zná snad každý. Roztříděné odpady se pak dle požadavků zpracovatelů na třídicí lince slisují do balíků a putují ke konečným zpracovatelům. Z druhotných surovin se vyrábí pomocí recyklace buď úplně nové výrobky, častěji se ale přidávají k dalším surovinám pro výrobu nových produktů. Klasickým příkladem jsou sklárny nebo papírny, kde jsou skleněné střepy, respektive sběrový papír, přidávány k primárním surovinám. Velmi podobné je to i v případě plastů, které mají ale rozmanitější druhové složení, a proto musí být dotřídění v přímé vazbě na požadavky recyklačních závodů. Z materiálově nevyužitelných plastových odpadů se vyrábí alternativní palivo pro cementárny, kde nahrazuje zemní plyn a zároveň se stane součástí vyrobeného cementu.
Možná namítnete, že barevných kontejnerů je na ulicích málo. To však není pravda! Napříč Českou republikou je rozmístěno už více než 350 tisíc kontejnerů a menších nádob na třídění odpadů. Ze svých domovů to k nim má každý z nás v průměru 94 metrů, což jsou necelé 2 minuty chůze.
Již pozítří se koná Celosvětový úklidový den. Lidé, kteří jsou ve sběru odpadků noví nebo se účastní organizovaného úklidu, často nevědí, jak to udělat nejbezpečnějším a nejúčinnějším způsobem. Přinášíme proto tipy od jeho organizátorů, jak na to. Některé jsou ryze praktické, některé vcelku úsměvné. Níže uvedené tipy vycházejí z dlouholetých zkušeností s individuálním sbíráním odpadků i s pomocí a (spolu)organizací větších úklidů.
Každou slupku od brambor, zvadlou květinu či zbytky od kávy a čaje musí popeláři odvézt a město zaplatit za jejich zpracování na skládce či ve spalovně. Přitom je to zbytečné, protože se organický odpad může rozložit na kompost na každé zahradě či dvoře. Některé obce se proto rozhodly snížit objem směsného komunálního odpadu tím, že svým obyvatelům dotují nákup kompostéru. Nejenže se tak může snížit objem odpadu v popelnici až o polovinu, města také ušetří miliony korun za svoz a skládkování a obyvatelé mají kvalitní kompost pro své záhony a květiny. Z kompostérů těží všichni.
Mnozí třídíme plasty, papír či sklo a zapomínáme přitom na bioodpad, který tvoří až polovinu obsahu našich košů. Je paradoxem, že právě tuto složku odpadu, kterou je tak snadné využít, třídíme ze všech nejméně.
Kompostování je jednoduchý způsob, jak se zbavit organických zbytků z kuchyně bez nutnosti je někam vozit a zatěžovat tím dále životní prostředí. Ne každý má ale zahradu. Řešení pro obyvatele bytů však existuje. Pomohou žížaly a jednoduchý vermikompostér. Anebo je tu další skvělý nápad: komunitní kompostér.
Co se všudypřítomnými plasty? Chce to nápad. Třeba takový, jaký dostali bratři Hanákovi z Brna, kterým na hudebních festivalech vadil nepořádek v podobě rozházených plastových nádob. Přišli proto se systémem zálohovaných vymyvatelných kelímků. S designérem vytvořili prototyp vratného plastového půllitru s klipem, který dnes zná snad každý. Jejich podnikatelský záměr ukazuje, jak jednoduchý nápad může ušetřit tuny zbytečného plastového odpadu. Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství.
Před lety se do Thajska vypravil potápět Jan Bareš. Jenže se nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa. Organizace Trash Hero se věnuje dobrovolnickému sběru odpadků v městských parcích, ulicích, řekách nebo na černé skládce. Na příkladu Prahy a Brna je představena běžná podoba úklidových akcí. Dobrovolníci se domluví na místě úklidu na sociálních sítích a organizace Trash Hero zajistí pytle, rukavice a odvoz odpadu z dané městské části.
Tzv. littering je překladem anglického slova „litter“, v češtině představuje ekvivalent pojem smetí či odpad. I proto, že u nás postrádáme vhodný výraz, zdomácnělo označení „littering“ i v ČR. Litteringem u nás tedy označujeme volně pohozený odpad nebo odpad ponechaný na místě, které pro odkládání odpadu není vyhrazeno. Mezi typické zástupce litteringového odpadu patří obaly od sladkostí, žvýkačky, cigaretové nedopalky, obaly od rychlého občerstvení apod.
Mnoho lidí si zřejmě neuvědomuje následky svého chování - například volně pohozené žvýkačky se mohou v přírodě rozkládat neuvěřitelných 50 let, cigaretové nedopalky přibližně 15 let. Ty ale navíc uvolňují zdraví škodlivé látky, například dehet. Cigaretové filtry obsahují plasty, které se časem rozpadají na mikroplasty. Tyto malé plastové částice ale nedokážeme jednoduše odstranit a kvůli svým drobným rozměrům se dostávají do půdy, kontaminují vodu a dříve či později se tak stanou součástí potravního řetězce…
Littering je komplexní problematika, která trápí města, obce a přírodu, jež si s pohozeným odpadem v mnoha případech nedokáže bez naší pomoci poradit. Pro města a obce je littering značnou zátěží v mnoha směrech a na jeho řešení musí obce vynakládat nemalé prostředky.
Kdo by rád pomohl uklidit z přírody odpad, může se zapojit do projektu Ukliďme Česko. Jeho hlavním záměrem je od roku 2013 na území ČR aktivně bojovat proti černým skládkám a nepořádku ve městech, obcích a v přírodě. Do projektu se mohou zapojit jednotlivci, rodiny, skupiny nebo i firmy v rámci teambuildingu. Hlavní úklidový podzimní den letos připadá na sobotu 17. 9. 2022, a pokud tento úklid zaregistrujete na stránkách uklidmecesko.cz, organizátoři podpoří tuto vaši aktivitu i úklidovými pomůckami a navíc se tato vaše prospěšná činnost zobrazí na mapě úklidů.
I „ploggeři“ mají v hledáčku pohozené odpady. Kromě toho, že běžci koukají, aby nezakopli o nějaký kořen či jinou překážku, a nedopadli tak tvrdě na hubu, ještě při této náročné aktivitě sbírají odpady. Pojem pochází ze švédského „plocka upp“, protože právě ve Švédsku proběhl v roce 2016 první organizovaný sběr odpadu za běhu. Sbírání odpadu ale může být spojeno i s pohybovými aktivitami, jako jsou například dřepy, protahování, ohýbání atd.
Plogging založil v roce 2016 ve Švédsku Erik Ahlström, který ho začal provozovat ve Stockholmu potom, co se přestěhoval z horského střediska Åre. O dva roky později se do téhle aktivity zapojilo už přes 36 milionů ploggerů, kteří dohromady naběhali 1,5 miliardy kilometrů. Každý den se pak do ploggování zapojuje kolem 20 000 lidí, a to ve více než 100 zemích. Že běhání nepatří mezi vaše koníčky? Nevadí - plogging, respektive jeho myšlenku můžete praktikovat i při procházkách se psem, jízdě na kole nebo na horských túrách. Hlavní je to, že trávíte svůj čas v přírodě a zároveň ji ulevíte od odhozených odpadků.
Inspiraci pro své ploggování můžete najít i na sociálních sítích. Na Instagramu nebo Pinterestu stačí do vyhledávání zadat #plogging a ukáže se vám celá řada příspěvků z celého světa. Stejně tak se i vy můžete podělit o své zážitky a inspirovat ostatní.
Ploggování je samozřejmě větší zábava ve skupině, v rámci které si můžete dát i nějakou výzvu nebo soutěž o tom, kdo posbírá nejvíc odpadků. Podívejte se, jestli je ve vašem okolí nějaká ploggovací skupina a připojte se k ní. A pokud žádnou nenajdete, založte ji třeba sami. Namotivujte své kamarády, rodinu nebo svým kolegům v práci navrhněte originální teambuilding.
Zapojit se můžete i do aktivit Trash Hero - mezinárodního dobrovolnického ekologického projektu.
Jak asi tušíte, nejčastěji se setkáte s plastovým odpadem - sáčky a igelitovými taškami, PET lahvemi a na výletních trasách i s plastovými příbory. Potkáte i dost nedopalků od cigaret, účtenek a v dnešní době i jednorázových roušek. Pamatujte, že přírodní ekosystém může negativně ovlivnit už malá část odpadu.
Samosebou.cz připravilo tzv. desatero výletníka, jak na výletech naložit s odpadem:
Dodržujme turistické desatero třídícího výletníka, ať si přírodu zachováme čistou. Třídění odpadu je důležité vždy a všude - i v přírodě, ta si totiž s odpadem, který za sebou na návštěvě zanecháme, bez naší pomoci většinou nepomůže. A tak se chovejme v přírodě jako doma, ale třiďme odpad, protože to má smysl!
| Druh odpadu | Kam s ním? | Poznámky |
|---|---|---|
| ABS plast | Kontejner na plasty | Nejlépe s elektrospotřebičem do elektroodpadu nebo automobilem na vrakoviště. |
| Akumulátory | Sběrné dvory, kontejnery na elektroodpad | Obsahují nebezpečné látky. |