Česká republika, stejně jako zbytek světa, čelí stále naléhavější výzvě v podobě změny klimatu. Tato změna přináší řadu rizik, ale i příležitostí, a proto je klíčové se na ni aktivně připravovat. V roce přijetí „Pařížské dohody", kterou dosud podepsalo 192 účastníků Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (z nichž 101 ji již ratifikovalo), zpracovávají čeští badatelé vědecké expertizy, aby se Česká republika připravila na jednu z největších současných společenských výzev.
Na otázky, jež jsou apelem pro vědce i představitele veřejného a soukromého sektoru hledali odpovědi účastníci konference „Jak připravit Českou republiku na změnu klimatu", kterou 10. listopadu 2016 připravily Ústav výzkumu globální změny AV ČR (ÚVGZ) a Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s Agrární komorou ČR a Státním pozemkovým úřadem.
Strategie adaptace České republiky
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky. Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod.
Téma přizpůsobování se dopadům změny klimatu je důležité i na úrovni Evropské unie. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU. Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017). Průběžné plnění AS ČR bylo vyhodnoceno v roce 2019, v současnosti se strategie mj. na základě tohoto hodnocení aktualizuje.
Cílem naší infografiky je přinést přehled dopadů změny klimatu a navrhovaných adaptačních opatření. V doprovodném textu uvádíme příklady již provedených adaptačních opatření a ekonomických nástrojů nutných pro posílení odolnosti společnosti i ekosystémů vůči dopadům změny klimatu.
Čtěte také: Jak na odpad u sprchového koutu?
Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím.
Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi.
Ekonomické aspekty a nástroje
Adaptační strategie nedoporučuje zavádět nové ekonomické nástroje pro podporu realizace adaptačních opatření. Spíše by se mělo využít těch stávajících, které již do určité míry k adaptaci na změnu klimatu slouží. Při využití nástrojů a jejich případné úpravě je nutné zvážit, zda má daný nástroj působit motivačně (např. dotace na výstavbu zelených budov) nebo zda má sloužit pouze jako zdroj příjmů na zajištění prostředků pro poskytování podpory (např. silniční daň).
Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld.
Institucionální bariéry a vzdělávání
Příprava, implementace a monitoring a evaluace adaptačních opatření probíhá na různých úrovních správy (místní, národní, regionální, …), což do celého procesu vnáší řadu institucionálních bariér. Studie publikovaná časopisem Urbanismus a územní rozvoj tyto bariéry mapuje na lokální úrovni a navrhuje způsoby, jak je minimalizovat.
Čtěte také: Praktický průvodce instalací odpadu pro WC
Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy (Státní politika životního prostředí 2012-2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program EVVO, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Strategie celoživotního učení apod.). Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je nutné také soustavně osvětově působit na širokou veřejnost a průmysl.
Opatření, která se vážou k tomuto cíli jsou buď průřezová (realizace informační kampaně, propagace informačního systému pro šíření a výměnu informací Climate-ADAPT, popularizace na festivalech nebo v knihovnách apod.), nebo se vztahují k určité oblasti a k odborné veřejnosti. V oblasti lesnictví by se tak měly například propagovat realizované příklady udržitelného lesnictví, v oblasti vodního režimu je jedním z cílů zase například zapojit veřejnost do procesu tvorby a připomínkování příslušných plánů.
Věda a výzkum
Věda a výzkum mají zásadní roli při zdokonalování adaptace na změnu klimatu a také při zmírňování tohoto jevu. Mezi důležité oblasti, na které by se měl výzkum zaměřit, patří například snížení zranitelnosti společnosti a zvýšení její odolnosti vůči klimatickým extrémům, práce s klimatickými modely, problematika ekosystémových služeb a jejich hodnocení, modelování dopadů změny klimatu na sociální a ekonomické systémy či vývoj adaptačních opatření a jejich vyhodnocování ve vybraných hospodářských sektorech nebo v souvislosti s vodním režimem a dalšími ekosystémy.
Dopady změny klimatu na klíčové sektory
Lesní hospodářství
Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Celá situace je komplikována složením lesních porostů v Česku, které neodpovídá stavu, ve kterém je obranyschopnost zaručena přirozenými mechanismy.
Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů. Realizace adaptačních opatření bude respektovat ekonomické cíle lesního hospodářství (zásadu zachování konkurenceschopnosti). Obecně lze ale očekávat, že zvýšené náklady na šetrnější těžbu a dopravu dříví budou kompenzovány nižšími náklady na obnovu a výchovu mladých lesních porostů.
Čtěte také: Příprava odpadu pro WC: podrobný návod
Zemědělství
Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytu ranních mrazíků, suchých období v letních měsících a výskytu extrémních srážek. Ranní mrazíky mohou mít devastující účinky například na některé druhy ovocných stromů.
Letní sucha budou ovlivňovat především oblasti střední a jižní Moravy, středních a severozápadních Čech, dolního a středního Polabí a Povltaví, které jsou klíčové pro zemědělskou produkci ČR. Aktuální přehled využití půdy v ČR mapuje agentura CENIA. Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi.
Podle Jiřího Musila ze společnosti Agdata, českého dodavatele technologií pro chytré zemědělství, šetří digitalizace zemědělství zhruba 50 % člověkohodin měsíčně.
Vodní hospodářství
V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Citelným dopadem změny klimatu na vodní hospodářství je stav sněhové pokrývky, která přirozeným způsobem akumuluje vodu. Tání sněhu se posouvá směrem do zimy a voda poté chybí v pozdních letních a podzimních měsících.
Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek.
Celkově jsou ve vodním hospodářství náklady na kompenzaci škod způsobených klimatickou změnou výrazně vyšší, než náklady na plánovaná systémová opatření. Předpokládaná roční výše finančních prostředků pro systémová adaptační opatření je 4,2 mld. Kč, zatímco průměrný roční podíl státu na náhradách škod způsobených povodněmi je odhadován na 8,5 mld. Kč (období mezi roky 1990 a 2010). Stát se navíc podílí například i na kompenzaci dopadů sucha v zemědělství (AS ČR str. 87).
Adaptace v městském prostředí: Praha jako příklad
Česká republika, a také hlavní město Praha, čelí v posledních dekádách zvýšené četnosti extrémních projevů počasí souvisejících s měnícím se klimatem. Zvyšují se průměrné roční teploty vzduchu a nadále se pravděpodobně bude zvyšovat frekvence výskytu, intenzita i délka trvání období s extrémně vysokými teplotami. Stoupá riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní a roste rovněž rozkolísanost průtoků (sucha vs. povodně).
Očekává se, že zimní úhrny srážek se budou zvyšovat a letní srážkové úhrny budou naopak klesat, významně vzroste počet dnů bezesrážkového období a riziko vzniku sucha.
Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. V důsledku toho může být ohroženo zdraví obyvatelstva v letních měsících.
Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov. Ekonomická analýza zde zahrnuje pouze renovaci energeticky úsporných budov, která je adaptačním i mitigačním opatřením zároveň. Předpokládá se, že státní investiční podpora těchto renovací se státu vrací na daních z příjmu firem, zaměstnanců, na nevyplacených dávkách v nezaměstnanosti atd. Očekává se, že na 1 mld. investovaných korun připadá 0,97-1,21 mld.
Strategie adaptace hl. m. Prahy
Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navazuje na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, schválené Usnesením vlády ČR v roce 2015. Zaměřuje se na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí opatření blízkých přírodě s využitím přirozených vlastností vegetace.
Adaptační strategie je také zaměřena na zachování vodních, půdních a biologických složek přírody a krajiny a na zachování a obnovu ekosystémů odolných vůči změně klimatu a přispívajících k prevenci katastrof. V případě, že ekosystémově založené přístupy nelze využít nebo jsou neúčinné, budou navržena vhodná technická (tzv. šedá) a měkká opatření (například systémy včasného varování, informační kampaně a podobně).
Na Strategii adaptace hl. m. Klimatická změna v Praze se již projevuje zvýšením teploty vzduchu, zvýšením efektu tepelného ostrova města a zvyšujícím se počtem vln veder. Podle klimatických modelů se tyto projevy budou dále prohlubovat. Celkové roční srážkové úhrny mají být podobné jako v současnosti, ale zimní srážkové úhrny se mají zvyšovat, letní srážkové úhrny budou naopak klesat. Významně vzroste počet dnů bezesrážkového období a období sucha. Očekává se zvýšení intenzity a extremity přívalových dešťů a také výskyt a trvání bezsrážkových epizod a sucha. Vyšší četnost vln horka a jejich delší trvání, umocněných efektem tepelného ostrova města (tzv. urban heat island; UHI).
Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu v Praze
- Vyšší četnost vln horka a jejich delší trvání bude umocněno efektem tepelného ostrova města (tzv. urban heat island; UHI).
- Bleskové povodně na malých urbanizovaných povodích, podpořené vysokým podílem nepropustných povrchů a vysokým povrchovým odtokem srážkových vod.
- Sucho (hydrologické, rostlinné fyziologické /zemědělské/, socioekonomické).
Návrh a realizace vhodných adaptačních opatření mohou tyto negativní dopady postupně zmírňovat a vytvářet přijatelné podmínky pro život obyvatel Prahy.
Specifické cíle Strategie adaptace hl. m. Prahy
- Snižovat dopady extrémních hydrologických jevů - přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m.
Stručný popis předpokládaných důsledků změny klimatu V Praze se dlouhodobě zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu a klimatické modely předpokládají zvýšení počtu tropických dní (Tmax. > 30 °C), nocí (Tmin.
Zranitelnost a výzvy v Praze
Nárůst zranitelnosti obyvatel lze očekávat zejména ve středu hlavního města (městské části Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 10 a Praha 11). V těchto městských částech se rovněž projevuje vyšší citlivost vůči dopadům vln horka, která je dána vyšším podílem populace nad 65 let a velkou zastavěností území jednotlivých městských částí.
Návrh opatření pro Prahu
Níže navrhovaná opatření A.4.1 až A.4.7 pro adaptaci na zvyšování teploty, na tepelný ostrov města a na vlny horka jsou vzájemně provázána a mají pozitivní vliv také na dosažení specifického cíle B (snížit dopady extrémních hydrologických jevů - přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti).
Adaptace na snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m.
Specifický cíl: Snižovat dopady extrémních hydrologických jevů - přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti.
Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu v oblasti hydrologického režimu
- Přívalové deště a změny rozložení srážek
- Povodně
- Sucho a úbytek zásob půdní a podzemní vody
Zranitelnost a výzvy
- Zranitelnost vůči povodním
- Zranitelnost vůči období sucha
Návrh opatření B.1 Ochrana před povodněmi na Vltavě, Berounce a dalších tocích na území hl.m.
Další sektory a adaptační opatření
Ekosystémy a biodiverzita
Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě. Vedle zásahů člověka je tedy ovlivňuje právě změna klimatu. Například změna průměrné roční teploty může vést k vymizení určitých druhů rostlin nebo živočichů. Protikladem jsou zde invazivní druhy rostlin a živočichů, které jsou odolné vůči změnám klimatu, mohou se nekontrolovaně šířit a zaujmout v ekosystému místo původních druhů.
Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností.
Zdraví a hygiena
Zdraví a hygiena mohou být ovlivněny extrémními teplotami a s nimi souvisejícím zvýšeným výskytem hmyzu, roztočů, infekčních nemocí. V důsledku sucha poté může docházet k migraci obyvatelstva.
Cestovní ruch
Projevy změny klimatu mohou na jedné straně snížit atraktivitu jednotlivých turistických destinací například vlivem úbytku sněhové pokrývky, zároveň zde lze očekávat zvýšený výskyt a šíření infekčních nemocí. Důraz adaptačních opatření je kladen zejména na osvětu všech účastníků cestovního ruchu.
Doprava
Česká republika hraje významnou roli tranzitní země jak v dopravě silniční, tak i železniční. Vlivem extrémních projevů počasí může dojít k dočasnému omezení průjezdnosti některých tahů. Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování. Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí. Výzkum nových technologií by měl být zaměřen na odolnost konstrukcí vůči výkyvům teplot, přívalovým vodám, námraze, vysokým teplotám, atd.
Průmysl a energetika
Změna klimatu se v oblasti průmyslu a energetiky projevuje zejména ohrožením stability kritické infrastruktury. Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla nebo zajištění fungování přenosové sítě i při výpadku jednotlivých prvků.
Mimořádné události a ochrana obyvatelstva
V rámci adaptačních opatření doporučuje národní adaptační strategie podporovat a vyvíjet systémy predikce a varování před mimořádnými událostmi. Průkopníky v oblasti mimořádných událostí a ochrany obyvatelstva je v tuzemsku platforma Mobilní rozhlas pro efektivní komunikaci samospráv s občany a aplikace Záchranka, která umožňuje v krizových situacích rychlým způsobem kontaktovat záchranáře.
Role armády České republiky
Klimatické změny zhoršují bezpečnost světa, a tedy i České republiky. Je to riziko tak velké, že Armáda České republiky představila dokument, který tuto hrozbu nejen popisuje, ale především navrhuje řešení, která by měla armádě pomoci nebezpečí spojená s klimatem řešit.
„Změna klimatu není jen ekologický problém, ale i otázka bezpečnosti. Ovlivňuje stabilitu regionů, přístup k přírodním zdrojům, zvyšuje riziko konfliktů, akceleruje migraci. Mění též podmínky, ve kterých naši vojáci operují. Tuto situaci proto musí naše obrana brát vážně," uvedl k dokumentu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý.
Dokument má podle úřadu tři hlavní cíle: zajistit připravenost na dopady změny klimatu, bojeschopnost v novém operačním prostředí a také snižovat negativní vliv činnosti ozbrojených sil na životní prostředí.
Klimatické otázky budou podle dokumentu zahrnuty do přípravy příslušníků ozbrojených sil, včetně specializovaných vzdělávacích programů, výcviku a cvičení. Budou dále rozvíjeny vzdělávací kurzy a vědecko-výzkumné činnosti Univerzity obrany zahrnující problematiku klimatu, bezpečnosti a obrany.
Dokument přiznává, že adaptace na změnu klimatu vyžaduje adekvátní investice do nových technologických řešení či postupů.
tags: #jak #připravit #Českou #republiku #na #změnu
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]