Recyklace stavebního odpadu a postupy v České republice

Přes polovinu z celkové produkce všech odpadů v ČR tvoří stavební a demoliční odpady. Ty však jsou v současnosti téměř kompletně využity. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, recyklace stavebních a demoličních odpadů (SDO) je vcelku složitý technologický proces.

Legislativa a povinnosti

Stavebním a demoličním odpadem je dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, odpad vznikající při stavebních a demoličních činnostech.

Původci odpadu jsou povinni při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby dodržet postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace. Cíl vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech.

Stávající odpadová legislativa ukládá původcům i zpracovatelům stavebních a demoličních odpadů řadu povinností. Cílem má být maximální možné využití těchto odpadů, a také znovupoužití stavebních materiálů, vše v duchu oběhového hospodářství.

Naše legislativa se podrobně věnuje pravidlům nakládání se stavebním odpadem i jeho samotnou recyklací. Pro běžného občana platí, že stavební suť nebo jiný stavební odpad v žádném případě nesmí být odstraňován prostřednictvím běžných kontejnerů určených pro směsný komunální odpad. Likvidaci stavebního odpadu provádějí výhradně sběrné dvory nebo specializované firmy.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Postup recyklace stavebních a demoličních odpadů

Předně je třeba zajistit dokonalou separaci. Tím se myslí oddělení jednotlivých materiálových složek. Nejprve skla, plastů, kovových konstrukcí, dřeva a dalších. Ty je možné zpracovávat podle druhu. Následně pak beton, cihly, asfalt a další.

Dále je třeba dbát na to, aby ve zpracovávaných odpadech nebyly příměsi nebezpečných látek. A ty odpadní složky, které jsou označeny jako nebezpečné odpady, je nutno likvidovat separátně a v souladu s předpisy.

V celém procesu recyklace jednoznačně platí, že kvalita recyklátů a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních prací, resp. třídění materiálů z demolice přímo v místě jejich vzniku.

Z hlediska recyklace je velmi výhodné zvolit takový postup demoličních prací, který by také umožňoval využití celých stavebních prvků a dílců. To je relativně nový trend, patrný zřetelně v zemích EU - recyklací se tak rozumí nejenom zdrobňování, třídění a separace stavebních sutí a odpadů, ale také postupy, vedoucí k přímému znovuvyužití celých stavebních prvků a dílců.

Je samozřejmé, že opětovné využití celých stavebních prvků je dnes možné spíše ve výjimečných případech - zde se jedná zejména o problém, který je nutno řešit při projektu samotné stavby, jejíž existence se předpokládá v konkrétním ohraničeném časovém úseku a poté je plánována její demontáž.

Čtěte také: Praktické tipy pro recyklaci

Třídění stavební suti

Při běžných demoličních pracích se ukázalo zcela nezbytné (z hlediska dalšího využití stavební sutě) provádět důsledné třídění. Je jednoznačně prokázáno, že třídění již na stavbě je mnohem účinnější a také levnější, než u výrobce recyklátu. Je to dáno zejména tím, že při demolici lze snadněji oddělit od minerální sutě veškeré cizorodé materiály - zejména dřevo, plasty, dehtové lepenky, kovy apod., než je to možné z netříděné sutě, která může vzniknout při nešetrné celkové demolici.

Ukázalo se jako účelné, klást při třídění během demoličních prací důraz zejména na:

• oddělení kontaminovaných materiálů od nekontaminovaných
• oddělení cizorodých materiálů od minerálních sutí určených k recyklaci (zejména dřeva, lepenky, sádrokartonů, plastů, kovů atd.). S tím souvisí vytvoření třídícího logistického systému, kdy jsou tyto materiály separovány v několika kontejnerech.

Zejména by měly být odděleny tyto materiály:

• kovy
• organické materiály - zejména použité dřevo
• některé minerální látky - kamenivo, maltoviny
• další (zejména nebezpečné) odpady - nátěrové hmoty, azbesty, apod.

Je nutné roztřídění inertní minerální sutě alespoň na tyto druhy:

• cihelná stavební suť
• betonová suť
• živičné sutě (kry)
• výkopová zemina

Metody úpravy stavebních odpadů

Technologie, použitá při zpracovávání stavebních odpadů, má zásadní vliv na kvalitu produkovaných recyklátů. Je přirozené, že existují a úspěšně se provozují i recyklační zařízení, vybočující z tohoto ustáleného schematu, nicméně je zcela jednoznačné, že až na výjimečné případy není výroba kvalitních recyklovaných materiálů myslitelná bez tří základních technologických operací - předtřídění - drcení - následné třídění.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

K tomu by se měla v budoucnosti přidat i další technologická operace - separace lehkých a prachových částic, příp. praní - tato činnost je zcela běžná v recyklačních zařízeních v zemích EU a s postupnou certifikací některých recyklovaných produktů u nás bude jejich přítomnost v řadě linek nezbytná.

V současnosti existuje v oboru recyklací stavebních sutí řada firem, využívajících pouze část výše uvedeného základního řetězce. Jedná se jak o provozování nejrůznějších třídících zařízení bez drtiče, tak také naopak - provozování samotného drtiče (většinou menších rozměrů) bez předtřídění a následného třídění. Vede je k tomu takřka vždy snaha, snížit na minimum provozní náklady.

Využití samostatných třídičů

Využití samostatných třídičů nemusí vést vždy ke znehodnocení recyklovaných materiálů. Osvědčily se např. při recyklaci výkopové zeminy, obrovský kus práce vykonaly např. také při odstraňování následků povodní na Moravě. V případě tak velkých množství netříděných sutí to byla pravděpodobně jediná možnost, jak separovat minerální sutě od ostatních odpadů a využít je při další stavební činnosti - zejména se jednalo o zpevňování hrází, příp. stavbu místních komunikací.

Využití samostatných drtičů

Využití samostatných drtičů se jeví v současnosti velmi diskutabilní. Je to dáno zejména tím, že jsou provozovány takřka výhradně firmami, které mají tuto činnost jen jako doplněk - zejména stavební firmy, které chtějí snížit náklady na likvidaci či zpracování stavebních sutí využitím vlastního zařízení. K tomuto účelu používají malé a relativně jednoduché mobilní drtiče. Kvalita výstupních recyklátů je pak velmi špatná a tyto materiály lze použít pouze na zásypy či jiné obdobné účely. Nehodí se však pro aplikaci nosných vrstev (podloží komunikací, parkovišť apod.).

Nejúnosnější se jeví využívání malých kontejnerových čelisťových drtičů (zejména jednovzpěrných), které jsou navíc vybaveny podávacím vibračním předtřídičem. Získaný recyklovaný materiál (který je možno v případě potřeby navíc přetřídit jednoduchým mobilním třídícím zařízením alespoň na dvě frakce) je pak využíván většinou v lokalitě umístění drtiče. Jedná se zejména o využití na různé terénní úpravy, zásypy, podloží chodníků apod.

Na druhé straně je však třeba zdůraznit, že se zde nejedná o recyklaci v pravém slova smyslu - recyklovaný materiál je většinou znehodnocován a použit pro podřadné účely. V zahraničních pramenech je tato činnost označována jako „Down-Cycling“.

Z výše uvedených důvodů lze označit jako jediný způsob opravdu efektivního zhodnocení stavebních sutí jako plnohodnotných druhotných surovin jejich zpracování (recyklace) renomovanou firmou, disponující odpovídajícím zařízením - ať mobilním nebo semimobilním, příp. stacionárním.

Recyklace stavebních odpadů v ČR

V ČR existuje v současnosti takřka 30 těchto firem a lze konstatovat, že v uplynulých několika letech se kvalita produkovaného recyklátu, díky postupně získávaným zkušenostem, zlepšila. Přesto však, v důsledku absence obecných předpisů deklarujících kvalitu recyklátů, nedosahuje zpravidla kvality certifikovaných recyklátů v zahraničí.

V roce 2008 vydalo Ministerstvo životního prostředí metodický návod pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. V ideálním případě se doporučuje jednotlivé konstrukční celky staveb opětovně využívat k původnímu účelu. Pokud toto není možné, doporučuje se odpad mechanicky (fyzikálně) upravit na recyklát a ten dále využít buď jako stavební výrobek, nebo materiálově jako upravený stavební odpad v místě k tomu určenému, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchů postižených lidskou činností.

Recyklační linky představují rotační drtiče a třídiče. Při jejich činnosti je nutno minimalizovat hluk a prach. Kmenovými produkty jsou tzv. recykláty (živičný, betonový, cihelný, směs živice, betonu a kameniva, jemné násypné směsi tříděné a netříděné z betonu a cihel, jemné směsi pro antuková a travnatá hřiště).

Stavební a demoliční odpady neupravené do podoby recyklátu nelze využívat na povrchu terénu (s výjimkou odpadu podskupiny 17 05 00 - Zemina vytěžená, kategorie "O"), protože u neupravených stavebních a demoličních odpadů nelze obecně prokázat obsah škodlivin ve vodném výluhu ani v sušině, a tedy je nelze neupravené využívat na povrchu terénu. Neupravené stavební a demoliční odpady kategorie Ostatní odpad je možné pouze ukládat na skládky jako odpad, který nelze hodnotit na základě jeho vyluhovatelnosti.

Jako příklad opětovného použití stavebního odpadu se nabízí vybudování skalky na zahrádce ze starých použitých cihel, nebo stavba dětského pískoviště, případně houpačky ze starých dřevěných trámů ze zbourané kůlny. Opětovným použitím se nerozumí například zarovnání terénu odpadní neupravenou sutí.

Velký pozor je třeba dát zejména na nebezpečné látky, které se mohou ve stavebním odpadu vyskytnout, například eternitové střechy (obsahují azbest), staré barvy, vyjeté motorové oleje apod. Tyto odpady mohou vážně ohrozit nejen životní prostředí, ale především lidské zdraví. Musí být předány do sběrných dvorů.

Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady

V listopadu 2018 byl uveřejněn Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady jako doporučený návod na podporu recyklace využitelných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů.

Správné nakládání se stavebními a demoličními odpady předcházením vzniku odpadu a podpora recyklace využitelných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů je zásadní z hlediska udržitelnosti a kvality života.

Protokol se zaměřuje na jednotlivé kroky nakládání se SDO a uvádí příklady dobré praxe z členských států EU. Vhodně zvolené postupy a protokoly řízení kvality by měly dodavatelům zabezpečit kontrolu jednotlivých procesů a zajistit kvalitu výsledných výrobků.

Stavební výrobky a materiály, vyrobené zpracováním stavebních a demoličních odpadů musí být z hlediska splnění technických parametrů a environmentálních vlastností posuzovány shodnými postupy jako primární stavební výrobky a materiály, v souladu s požadavky evropských norem nebo posouzení.

tags: #recyklace #stavebního #odpadu #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Orientace v odpadovém hospodářství
• Kotel na uhlí 5. třídy
• Význam ochrany přírody
• Otevírací doba skládky Vydlaby
• Život a ohrožení ary arakangy