Jak se starat o vodu v přírodě: manuál

Posledních několik let sucha dostalo vodu na první stránky celostátních periodik a webů. Téma, které dlouhá léta nikdo neřešil, se stalo jedním z nejdiskutovanějších. Prokazatelné sucho a vysychání podzemních zdrojů vody by nás mělo vést k tomu, aby se každý snažil co nejvíc omezit používání pitné vody. Jak? Odpovědí mohou být nádrže na dešťovou vodu.

Ruku na srdce, je nutné pitnou vodou zalévat zahrady, splachovat toalety nebo umývat auta? Zejména dnes, kdy vody v naší přírodě obecně ubývá, se to jeví jako čím dál tím větší rozmar. I z toho důvodu může být dešťová voda skutečným bohatstvím. Obecně lze totiž říci, že dešťovku lze využít na většinu domácích prací. Podle odhadů můžete dešťovou vodou nahradit až polovinu veškeré vaší domácí spotřeby. Jedná se zejména o splachování WC a praní prádla.

U praní je dokonce použití dešťové vody výhodnější než její čerpání z vodovodního řádu. Nasbíraná voda je totiž měkčí, což znamená, že budete moci do pračky dát méně pracího prášku.

Efektivní využití dešťové vody

Ke shromažďování a uchovávání dešťové vody je ideální použít podzemní nádrže. Ty zajišťují stabilní teplotu a díky nepřítomnosti slunečního záření v nich nedochází ke znehodnocení vody. Nádrže se usazují do země do nezámrzné hloubky, takže dešťovou vodu tak můžete využívat prakticky po celý rok.

Zásadní rozhodnutí před nákupem nádrže je, jaký objem je pro vás nejvhodnější. To se odvíjí od dvou veličin - obsah odvodňované plochy (velikost střechy) a roční srážkový úhrn v místě vašeho bydliště. To může znít složitě, ale na internetu najdete hned několik kalkulátorů, které vám s výpočtem pomohou.

Čtěte také: Nejdražší koření světa

Kromě samotné nádrže se musíte zamyslet také nad tím, co s další vodou, pokud je nádrž plná. Dobré řešení je instalovat na zahradě ještě takzvaný vsakovací objekt, kde se přebytečná voda za deště uskladní a poté se postupně vsakuje do podloží.

Zalévání dešťovou vodou je ale výhodné nejen z ekonomického hlediska. Dešťová voda je totiž chudá na soli a navíc neobsahuje agresivní chlor. Kapky vody zároveň obsahují vzdušný dusík, který se v nich rozpustí při průchodu atmosférou. Zaléváním dešťovou vodou se tak na listy dostává dusíkaté hnojivo v přirozenější formě.

Jak o nádrž pečovat?

Abychom minimalizovali riziko množení bakterií, voda v nádrži by se měla točit (ideální velikost nádrže pokrývá třítýdenní cykly obměny vody).

• Je nezbytné čistit nátokové filtry, hlavně po každém velkém dešti a obzvláště na podzim, kdy ve vzduchu poletuje hodně listí.
• Důležitá je i dětská pojistka proti jednoduchému otevření poklopu akumulační nádrže dětmi.

Dotace Dešťovka

Cílem programu je motivovat majitele obytných domů k efektivnímu hospodaření s vodou. Mezi podporované oblasti patří zachytávání a využívání srážkové vody pro zalévání zahrady a využívání srážkové vody pro splachování WC. O dotaci můžete zažádat pomocí internetových stránek www.dotacedestovka.cz. Zde naleznete také kalkulačku, která vám vypočítá, na jakou částku můžete v rámci programu dosáhnout.

Zelené střechy a jezírka

Zelená neboli vegetační střecha je střecha částečně nebo zcela pokrytá vegetací a půdou, nebo pěstebním substrátem vysazovaným nad hydroizolační membránu. Střechy se v zásadě dělí podle tloušťky humusové vrstvy na extenzivní (slabší vrstva hlíny) a intenzivní (silná vrstva hlíny, umožňující např. růst křovin).

Čtěte také: Schopnost krajiny zadržovat vodu

Definicemi a popisy různých typů jezírek se dnes internet jen hemží. Jedním z velice oblíbených druhů jezírek je tzv. jezírko koupací, které je takovým víceúčelovým hybridem klasického bazénu a přírodního jezírka.

Tabulka: Srovnání vlastností dešťové a pitné vody

Další tipy pro hospodaření s vodou

• Hospodaření s dešťovou vodou a zeleň jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě.
• Pozitivní vliv zeleně na mikroklima měst je nesporný a citelný.
• Zeleň je schopná díky odparu vody tlumit letní teplotní výkyvy, udržuje přirozenou vlhkost půdy i vzduchu a má schopnost zachycovat z ovzduší různé škodlivé plyny i prach.
• Zasakovací průleh, neboli takzvaný svejl (z anglického slova swale = vlhká prohlubeň, mokřina), je rýha vedená po vrstevnici.
• Cílem je zadržet dešťovou vodu na území, zabránit jejímu stékání po povrchu do údolí, zajistit vsáknutí do půdy a tím její zadržení v místě spadu.

Od chvíle, kdy se vodní kapka dotkne povrchu země, je nutné o ní pečovat tak, aby setrvala co nejdéle. Aby se ani hned nevypařila, ani rychle neodtekla pryč. A to vůbec není jednoduché! Ve spojení s klimatickou změnou, která přináší méně časté, ale o to více intenzivnější srážky, máme problém - sucho a povodně.

Řešení je jediné. To, co naprší, musíme u nás zadržet a vodními toky do moří pouštět co nejpomaleji. A přehrady tento problém nevyřeší. Možná někde zmírní intenzitu povodní, možná se někde kvůli nim stačí více vody vsáknout do půdy a podloží, ale z jejich vodní hladiny se spousta vody vypaří.

Voda se skutečně musí začít zadržovat už tam, kam z oblaků dopadne, a ne až v přehradách v dolních částech našich řek. Voda musí mít šanci zůstávat v půdě a vsakovat se do podzemí. Znamená to změnit strukturu lesů, radikálně změnit zemědělské hospodaření, násobně prodloužit délku vodních toků a v jejich blízkosti vytvořit mokřady, tedy místa, kde voda odpočívá. Především to znamená radikálně změnit lidské myšlení.

Péče o studánky

Studánky v lesích, daleko od obydlí, s čistým povodím, v horách, kde není chován skot ani dobytek, není používaných pastvin, mají vodu i v otevřených studánkách daleko přijatelnější, nežli ve studánkách na polích, na pastvinách v prostorech obydlených a rekreačních. V každém případě před používáním vody ze studánek neznámých i na vařeni z potůčků je potřebné prozkoumati povodí po stránce hygienické.

Čtěte také: Instalace vody, odpadů a topení: Časový rámec

• Vytvořit dostatečný spád v odtoku ze studánky, tak aby voda ze studánky rychle odtékala, nezastavovala se, neucpával se odtok a stojící v něm voda nevracela se zpět do jímky.
• Dříve než začneme s budováním studánky, musíme dobře prozkoumat okolí pramene
• Vyhledáme vývěr co nejdále a nejvýše nad potůčkem, abychom měli záruku, že do studánky nebude prosakovat povrchová voda z potůčku.
• Odtok z větší výše má také prudší spád, takže se nebude tolik ucpávat listím, větvemi atd* a voda se v něm nezastaví, ani nebude vracet, čímž by kazila pramenitou vodu studánky.
• Důležité také je, aby pramen měl dostatečně velké povodí. Pramen téměř na hřebeni může v sušším období vyschnout.
• Měli bychom také změřit vydatnost pramene /průtok vody za vteřinu/ a teplotu vody v tůňce pramene.
• Po průzkumu a měření pramene požádáme okresní hygienickou stanici o rozbor vody.

Nadstřešení provedeme ze dřeva, obložení pramene z kamene odtok pomocí korýtka. Doporučuje se studánku nadkrýt, aby nedocházelo k jejímu znečištěni zvěři, nebo - bohužel -i zlými a nepoučenými lidmi. Studánka vyžaduje každoroční údržbu, zejména po zimním období.

tags: #jak #se #starat #o #vodu #v

Oblíbené příspěvky:

• Jak ošetřit znečištěné oblečení
• Kouzlo přírody: Objevte sílu přesličky
• Odpad ve školách: Studie
• Vandalismus odpadkových košů
• Tipy pro ekologické mytí nádobí