Plechovka je úžasný vynález, první zmínky pocházejí už ze 14. století a větší rozmach pak plechové obaly zaznamenaly s koncem druhé světové války. Původní plechovky se vyráběly z oceli, ale dnešní plechovky se již vyrábí z hliníku a jsou tak podstatně lehčí.
Společně se sklem a plastem jsou nápojové plechovky nejhojněji využívaným obalovým materiálem v nápojovém segmentu. Nejenom na festivalech je občas potřeba dobít baterky energeťákem nebo se osvěžit vychlazeným syceným mokem. Tak až se příště osvěžíš lahodným studeným nápojem v plechu, nezapomeň jej vytřídit.
Hliník se průmyslově získává z bauxitu a kryolitu při teplotě asi 950 stupňů. Bauxit se u nás ale netěží a při jeho zpracování vznikají až 3 tuny odpadového materiálu a pouze 1 tuna čistého hliníku. Hliník je pro své vlastnosti sice skvělým konstrukčním a obalovým materiálem, ale je taky mnohem náročnější na spotřebu energie a vody v porovnání s plasty nebo sklem.
Plechovky od nápojů mají v rámci svého životního cyklu největší dopad na životní prostředí. Při jejich výrobě totiž vznikne 3x více odpadu než samotného hliníku. Proto je důležitá jejich recyklace, která znamená až 75% úsporu energie!
Výroba hliníkových plechovek je energeticky velmi náročná a recyklací můžeme ušetřit 95 % energie a 90 % vody. Díky recyklaci 1 kg hliníku můžeme ušetřit až 5 kg bauxitu, 4 kg chemických látek a 14 kWh elektřiny! Recyklace znamená až 75% úsporu energie.
Čtěte také: Nová pravidla pro třídění odpadu pro firmy a obce
Po vyhození hliníkové plechovky do správného kontejneru putuje odpad do recyklačního závodu, kde se přemění na nové hliníkové výrobky. Třídění odpadu je tedy pozitivním krokem k tomu, jak pečovat o životní prostředí.
Čím dál častěji se v ulicích objevují i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Určeny jsou především na sběr plechovek a drobnějšího kovového odpadu. Mnohde se sbírají společně s plasty či nápojovými kartony (viz návodná samolepka na kontejneru). V některých obcích lze sbírat kovy do pytlů.
Hlavním místem pro sběr většiny kovových odpadů stále zůstávají sběrné dvory a výkupny druhotných surovin, kde za ně dostaneme i peníze. Do kontejnerů na kovy patří drobnější kovový odpad, který lze skrz otvor bez problémů prostrčit.
Hliník a jiné kovy patří do 14 tisíc šedých kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Ve většině měst a obcí Česka se ale od roku 2020 třídí kovy společně s plastem, k tomu slouží celkem 115 tisíc žlutých kontejnerů doplněných samolepkou „Kovy“.
Asi pětina měst a obcí v republice se zatím k tomuto systému nepřipojila, tam bohužel kovy a plechovka patří do směsi. Na čistých festivalech díky dohodě se zajištěnými svozovými společnostmi třídíme plechovky do žlutých částí Třikoše, tedy dohromady s plastovým odpadem.
Čtěte také: Jak správně třídit odpad: Kompletní průvodce
S plechovkama od limči a piva už nemusíte čekat na „železnou neděli“. Jako houby po dešti se v obcích množí kontejnery na třídění kovů. Takže pokud se snažíte žít aspoň v rámci možností trvale udržitelně a místo plechovek preferujete lahváče, teď už se za nadměrnější nákup fazolí a hrášku v plechové piksle stydět nemusíte. Stačí je totiž prostě a jednoduše vytřídit.
Kromě plechovek od fazolí se mi doma pomalu, ale jistě hromadí i další druh obalů, který si zaslouží vytřídit do kovů. Plechovky od piva, limonád nebo třeba tuby od sladkýho kondenzovanýho mlíka nebo od krému na ruce. A taky víčka od jogurtů (těch prej ale musí být hodně - ideálně ve větší kuličce). Přesně tyhle drobnosti, kterých se ale za týden nebo dva může nahromadit pěkná kupička, jsou ty typy obalů, který patří do starýho železa. Teda ne-e. Patří do kontejneru na třídění kovů.
Aby ale bylo jasno hned na začátku - rozumíme lehkých kovů a nefalšovaným králem lehkých kovů je hliník! Železo a další barevné kovy patří do sběrných surovin nebo do sběrných dvorů.
Proces recyklace kovů začíná na dotřiďovací lince, kde dochází k ručnímu oddělení od všeho nekovového. Celý proces recyklace je poměrně rychlý - použité plechovky se často již do 2 měsíců po vytřídění vrátí do oběhu v nové podobě a stanou se novými plechovkami nebo třeba součástí elektrospotřebičů. Kovy lze recyklovat, stejně jako sklo - donekonečna!
Recyklace nápojových plechovek není tak snadná, jak se leckde můžete dočíst. Fólie, ze které je plechovka vyrobená je tenká. Při běžném tavení by shořela. Proto se plechovky lisují do „briket„. Takovéto slisované plechovky již je možné zpracovávat metalurgicky. I tak při jejich recyklaci vzniká množství odpadních látek, jako jsou laky a barviva. Barviva a laky tvoří zanedbatelnou váhu každé plechovky (cca 2%) a vypálí se ještě před tím, než dojde k tavení kovu.
Čtěte také: Tipy pro výuku třídění odpadu hrou
K recyklaci nápojových plechovek je nutné používat speciální technologie. V České republice se recyklací nápojových plechovek věnují například Alutherm nebo Kovošrot Moravia.
Nejběžnější zpracování nápojových plechovek (a drobných kovových odpadů z šedivých kontejnerů) je zhruba následující: obsah kontejnerů (popř. ze sběrných dvorů) se sveze k dotřiďovací lince. Zde se vše vyklopí na pás a přichází ruční dotřídění - odstraňuje se vše, co není kovové. tedy plasty, papír, guma a vůbec vše, co jsme spolu s kovovým odpadem do kontejnerů naházeli. Vyřazují se i tlakové nádobky.
Dotříděný odpad putuje po pásu dál k magnetickým separátorům, které dokáží magnetickou cestou oddělit všechny magnetické obaly (rozuměj ty materiály, které magnet přitáhne). Vše neželezné putuje k dalšímu dotřídění. Zde bývá další separátor, který funguje na principu vířivých proudů. Ten dokáže oddělit hliníkové materiály.
Odpad je pak následně slisován do balíků a prodáván. Tam následuje tavení, lisování... a výsledný produkt je dále prodáván do továren, kde se z nich vyrábějí nové plechovky, popřípadě jiná udělátka.
Z toho vyplývá, že k recyklaci hliníku se váže masivní doprava a zpracovatelský průmysl. Kovová část dotříděného odpadu se prodává ke zpracování v metalurgickém průmyslu. Nicméně jedná se o naprosto zanedbatelné množství v porovnání s kovovými odpady ze stavebnictví a průmyslu.
Nicméně i toto „zanedbatelné“ množství je v konečném důsledku zásadní. I přes náročnost recyklace jsou hliníkové plechovky stále oblíbenější. Jsou ideálně skladovatelné, dobře chrání obsah a jsou zjevně levné. Porto, nakupujete-li v hliníkových plechovkách, třiďte je. To je to nejmenší, co můžete udělat.
Máte na výběr: buď budete třídit odpad zdarma a za ochranu naší planety získáte „jen“ dobrý pocit, nebo si tím můžete vydělat i nějakou korunu navíc. Málokdo totiž ví, že se plechovky od piva nebo jiné hliníkové obaly dají odevzdat do sběrny surovin. Cena, kterou za prodej hliníkových obalů dostanete, se pak odvíjí od jejich hmotnosti.
To nám všem dává další motivaci, proč plechovky nevyhazovat do směsného odpadu. Stačí je postupně je sbírat do pytle, po nějaké době je odvézt do sběrny surovin a něco si vyděláme.
tags: #jak #správně #třídit #odpad #plechovky