Vliv komunity, dětí a ekologie na dopad na životní prostředí

V Československu se tak objevila druhá vlna environmentalismu. Vracet do Evropy se tudíž začala nejen česká a slovenská společnost pod vedením dua Václavů: Havla a Klause. Kam se však vraceli?

Na počátku 90. let 20. století byli opravdu radikální? Aspoň tak to část lidí vnímala, a proto na počátku 90. let následovalo období sebenaplňujícího se proroctví. Po roce 2000 zde prakticky zmizelo environmentální hnutí jakožto sociální hnutí, protože hnutí je více než jen součet několika nevládních organizací.

S tím, jak se environmentální aktivismus zúžil na profesionální a expertní činnost v nevládních organizacích, zúžila se i možnost, jak být aktivní. Zakládají místní spolky, kandidují do místních zastupitelstev. A ať je takových co nejvíc a co nejrychleji.

Text je balzám na duši. Pěkný článek, děkuji. Vážím si toho, že v roce 1989 podnikli krok, bez něhož bychom zde dnes jako Hnutí DUHA nebyli. Mně tím vlastně velmi podstatně (a nejspíš k lepšímu) ovlivnili život. Chtěl bych poděkovat i jejich nástupcům. Ale těch lidí, kterým vděčí Hnutí DUHA za svoje výsledky, je mnohem více.

Když Hnutí DUHA něco prosazuje, chce, aby to byla zásadní změna, a chce s ní hlavně uspět. Co se týče repertoáru nástrojů, nebyli jsme v devadesátých letech o nic moc radikálnější, než jsme v Hnutí DUHA dnes. Shodneme se, že chceme planetu bránit, na tom se nic nezměnilo a to nás spojuje. Honza Beránek a Jakub Patočka to popisují naprosto výstižně a stejně tak i roli, kterou bychom směrem k nim měli sehrát. Efekt, který popisují, bezesporu má. Naděje tu bliká.

Čtěte také: Dopad obrovské hromady odpadu na mořský ekosystém

Nebojte se být radikální. A ještě jedna věc. Dost nás to tehdy všechno bavilo. Věděli jsme, že společně máme velikou sílu. Text původně vyšel v Deníku Referendum.

Jak ale bude vypadat naše společnost, chce-li zvládnout změnu klimatu? Až se za dvacet let možná spustí Temelín, odstaví se dva stávající bloky. S Evropskou unií smlouváme, zda bychom si mohli ponechat svou zaostalost v rozvoji domácích obnovitelných zdrojů energie. Soudy se nevyhýbají ani důležitým koncepčním dokumentům.

Věcná argumentace ekologických organizací a expertů pak ve srovnání s frázemi jejich oponentů působila věrohodněji a sympatičtěji. Není divu, že se do něj politici nehrnou. Politici se raději vydávají na lov voličů snadnějšími stezkami. Nenávidí konfrontaci. V konfrontaci se necítí komfortně, protože argumenty zpravidla nestojí na jejich straně.

Radikální akce určitě pomohou politiky rozhoupat. Jak toho dosáhnout? Vzít moc korporacím revolucí můžeme. A o to jde. Jenže to jde pomalu. A mají pravdu. Socialismus i kapitalismus jsme měli za nefunkční. Řešení jsme viděli v decentralizaci a lokalizaci ekonomiky. Ale to není na revoluci.

Jistě, protestuje se proti vládě a proti porušení některých demokratických principů. Čím to, že aktivity Milionu chvilek dokážou mobilizovat tak širokou masu sympatizantů? Není vÅ¡ak právÄ› urÄitá vágnost důvodem, proÄ Milion chvilek dokázal oslovit tolik lidí?

Čtěte také: Kompostování: Průvodce

Text původně vyšel v Deníku Referendum. Text původně vyšel v Deníku Referendum. Text původně vyšel v Deníku Referendum. Kladno spouští pilotní projekt komunitního kompostování.

Pro Pole U Sv. Prokopa se jako hlavní riziko paradoxně jeví jeho dostupnost. Bojím se, že jak zaseju, tak po tom lidi budou šlapat, protože to nepoznají. Nebo mi úrodu někdo sklidí.“ Lada proto uvažuje o informační tabuli a osvětě v okolí. Pole U Sv. Prokopa; Lesní zahrada Lucie a Bretta. V okolí Prahy se městským zemědělcům blýská na lepší časy.

V oblasti vstupu zemědělství do lesa bych byl velmi opatrný. Z okolního lesa navštěvují pole divoká prasata. V zimě byla bidla vyndaná na hromadě u kraje pozemku.

Máte-li pocit, že ve vašem okolí někdo najednou z minuty na minutu utrpěl infarkt, jste na omylu. Školní jídelny nejsou jen součástí špatných vzpomínek na dětství. Jsou jedním z prvních bojišť tažení proti civilizačním chronickým onemocněním.

Proto Margit Slimáková (a další odborníci a iniciativy) vysvětluje, že jídlo by mělo být sestaveno z opravdových primárních surovin, ideálně v bio kvalitě či doma vypěstovaných. Naopak o ten kousek, o který jsme ochudili ovoce, nafoukneme zeleninu, ideálně rozmanitou a čerstvou. Plně podporuji Nutriční doporučení ministerstva zdravotnictví, která jsou základem programu Zdravá školní jídelna.

Čtěte také: Tipy proDomácí kompostování

Nejpodstatnější změnou je však postupná proměna kultury a způsobu vzájemných vztahů mezi zúčastněnými hráči. Národní park totiž nelze dlouhodobě úspěšně spravovat bez širšího konsenzu. Vůli ke kompromisům a k proměně pohledu však projevily i samy obce. Autor pracuje v Hnutí DUHA na ochraně NP Šumava.

Životní podmínky se pomalu mění i v Evropě. Poukazuje na skutečnost, že i dnes se spousta lidí rodí do hrozných podmínek, zatímco my žijeme v hojnosti. Nejde ale pouze o rozhodnutí, zda dítě mít, či nikoli. To všechno a mnohem víc je pevně svázáno se zemědělskou půdou.

Existuje však velice nenápadný a většině lidí zatím neznámý nástroj, který v posledních letech zažívá renesanci - pachtovní smlouvy. Celý ráz krajiny se změnil. Na svazích půda zmizela a objevila se holá skála.

Pacht je svobodná vůle obou stran, stává se však, že vlastník zemědělce vydírá. Metodiku VÚMOPu doporučují nevládní organizace, svaz vlastníků půdy i zájmová sdružení. To se týká všech zemědělců.

Ale škoda je, že jim nikdo neporadí, že oni to mají v rukách,“ myslí si Rom. Podobně je na tom i David Ježek z obce Cholupice. Pokud jde o dotace, podle Ježka sice pobídky pro začínající zemědělce existují, ale netýkají se bohatých regionů, jako je Praha. Podpora pro začínající zemědělce by však podle něj neměla být pouze finanční, ale i koncepční - vzdělávací.

Toto tvrzení podporují i nová data z dílny organizace Friends of the Earth. Až tedy budete někdy kritizovat zemědělce za monokulturní lány, pesticidy nebo ztrátu biodiverzity, nejprve se zamyslete nad tím, zda nevlastníte nějakou půdu a jak máte nastavenou pachtovní smlouvu.

Papež František jasně podporuje snahu klimatických hnutí o udržanie zvýšenia priemernej teploty na Zemi pod 1,5 stupňa Celzia. Otázka spolupráce ekologických a kresťanských hnutí je zložitá a otázkou je, či je tu vôbec ochota spolupracovať. Pohľad na ňu z vesmíru astronauti popísali ako neuveriteľný zážitok: každý z nás zdieľa jednu krehkú Zem.

Proč? Ve stejný čas se podobných blokád konalo v Německu více. Fosilní energetika je nemoc, která zabíjí život na Zemi. Víc bílých krvinek, prosím.

To platí i v oblasti vzdělávání, což škola absolutně neumí a ani nemůže umět. Vůbec nerespektuje, jak se učí mozek dítěte, který nejprve vyhodnocuje, jestli není v ohrožení, a až pak kouká, jestli má daná věc smysl.

• ⇒ PH: Sběr tříděného odpadu - obdoba hry: Rybičky, rybáři jedou- zvolíme 3 děti představující KONTEJNERY (sklo, papír, plast)- ostatní děti (=TŘÍDĚNÝ ODPAD) stojí proti nim na druhé straně herny- učitelka vypráví příběh, jakmile v něm použije slovo: KONTEJNERY, vyrazí děti s tímto označením na druhou stranu a snaží se posbírat (chytit) co nejvíce tříděného odpadu- pochytané děti si sednou na stranu mimo hrací plochu- hra pokračuje do sebrání (pochytání) všeho tříděného odpadu- PŘÍBĚH: Na našem sídlišti jsou umístěné uzamykatelné schránky na kontejnery… někdy však přicházejí s odpadem i malé děti a vysypou mimo, neboť nedosáhnou do kontejneru…to není dobře a proto je nutné uklízet prostor, aby se neproháněli potkani mezi kontejnery…… tříděný odpad nesypeme do běžných kontejnerů… ale třídíme ho podle barev, které označují i naše kontejnery….. rozluštíme naše barvy, žlutou, modrou, zelenou na našich kontejnerech…atd.
• ⇒ SH (hmat): PAPÍR, PLAST, SKLO- navazuje na činnost - PH: Záchrana Země- padák necháme rozložený, děti sedí kolem něj- učitelka pošle po kruhu 1 odpad (např. papír), děti si ho osahají, uč.
• ⇒DH: Společné třídění skutečného odpadu - připravíme obrázky kontejnerů, objasnění - společné třídění odpadků k obrázkům - odpadky: igelitový pytlík, kelímek od jogurtu, sklenice, noviny, toaletní rulička, bublinková folie, plastový obal např.
• ⇒ DH: Kam patřím?- pomůcky: obrázky A4 s barevnými kontejnery - učitelka rozmístí na koberec barevné kontejnery (papír, plast, sklo, bioodpad). následně určuje pohyb dětí v prostoru třídy pomocí zadání (např. Jste papír, kam patříte?
• ⇒ DH: Odpadky ala padák- pomůcky: padák- každá barva na padáku symbolizuje druh kontejneru: (modrá =papír, zelená = sklo, žlutá = plast, červená = elektro)- děti chodí pomalu okolo padáku položeném na zemi a učitelka říká: Kam vyhodíte noviny?
• ⇒ DH: Do plastu, papíru nebo skla? - pomůcky: 3 barevné kartičky pro každého, které odpovídají i barevně kontejnerům - (modrý - papír, žlutý - plast, zelený - sklo)- každý žák obdrží sadu kartiček- učitel jmenuje různé odpady a děti zvedají nad hlavu správnou kartičku- pro menší děti: děti dostanou pouze modrý a žlutý papír, přičemž každý drží v jedné ruce- odpady: např.
• ⇒ DH: Co je z čeho vyrobeno?
• ⇒ DH: Uklízíme les nanečisto- motivace pohádkou: Jak se zvířátkům podařilo uklidit les (Pohádková knížka Třídilka) - na koberec postavíme strom, děti se sednou na čáru- po koberci učitelka rozháže jak věci, které tam patří ( klacíky kaštany, listy, oříšky..) a odpadky (papírky, plastové lahve, sklenice, brčka…)- učitelka si volá dvojice, kdy každý chytne ucho tašky a jdou do lesa sbírat odpadky- každé dítě najde 1 věc a dá ji do tašky- tašku předávají další dvojici- posléze: třídíme nasbíraný odpad ke správnému kontejneru (obrázky)- Kde je odpadu nejvíce /nejméně?
• ⇒ Barevná PET víčka do popelnice- pomůcky: Obrázky barevných kontejnerů zalaminovaných (lze i více barev, pokud máme i více barevných plastových víček (tzn.
• ⇒ PL: Ubližování přírodě - ke stažení ZDE
• ⇒ PL: Špatné chování v lese - ke stažení ZDE
• ⇒ PL: Co nepatří do lesa - ke stažení ZDE
• ⇒ PL: Barevné kontejnery - ke stažení ZDE
• ⇒ PL: Třídíme odpadky - ke stažení ZDE
• ⇒ PL: Barvy kontejnerů (zrakové vnímání) - ke stažení ZDE
• ⇒ PL: Co nepatří do přírody?

Motivační úvodní příběh pro téma: Jednoho dne se planeta Země probudila smutná. Její lesy už nebyly tak zelené jako dřív, řeky byly plné odpadků a vzduch byl špinavý. „Co se to se mnou děje?“ povzdechla si smutně. Rozhlédla se kolem sebe a viděla děti, které si hrály venku. Rozhodla se jim říct, co ji trápí. „Děti, potřebuji vaši pomoc!“ ozvala se jemným hlasem. „Lidé zapomněli, jak se o mě starat. Moje stromy jsou káceny, moji obyvatelé - zvířátka - ztrácejí své domovy a moje vody jsou plné odpadků.

• ⇒ Diskuse: Co je odpad? - Co je odpad? Kde se bere? Kam ho vyhazujeme? - Kam odváží popeláři všechen odpad? (na skládku, ničí příroda, proto je nutné i třídit, protože z papíru udělá nový papír, ze skla nové sklo a z platu třeba lavičky) .
• ⇒ RV: Kam vyhazujeme odpadky?- pomůcky: papírové kontejnery (žlutý, modrý, zelený, popř. červený); odpadky (papírové ubrousky, odstřižky z VV, papír, kelímky od jogurtů, igelitové sáčky, plastová lahev, ohryzky od jablka, sklenice, časopis,…- děti sedí v kruhu, uvnitř jsou rozmístěné kontejnery- učitelka vytahuje po jednom předmětu- kdo ví, kam by ho vyhodil, zvedne ruku a jde ho umístit do správného kontejneru- předmět přitom pojmenujeme a řekne, zda patří do plastů, skla či papíru- Které kontejnery nám zde ještě chybí? (na textil, hliník, elektro, směsný odpad, nebezpečný odpad)- Když chceme vyhodit nábytek, ledničku, kameny, barvy, kam jej rodiče odvezou?
• ⇒ RV: Bioodpad- Co se dělá se slupkami a jiným přírodním odpadem? Jak se jmenuje místo, kam můžeme vyhodit třeba slupky od brambor a kde se z nic stane hnojivo pro jiné rostliny?- Jak vypadá kontejner s bioodpadem? Jakou má barvu?- Co je kompost?
• ⇒ Vzdělávací videa na TV (edu ČT)- Proč vyhazujeme odpadky?
• ⇒ RV: Co se děje s jednotlivým odpadem? ODPADNÍ VODA - vypouští se do kanalizace, teče potrubím, podzemními kanály do čistírny odpadních vod. Pak se vrací zpátky do řek, nedá se už pít. ORGANICKÝ ODPAD - odváží se do kompostárny (velké otevřené haly, kde se v dlouhých hromadách po dobu několika týdnů rozkládá na kompost. Lze pak prodávat jako hnojivo a substrát zemědělcům a zahradníkům. Kdo má zahradu, může kompostovat, kde najdeme stovky žížal. Odpad se přemění na tmavý humus, který dáváme do záhonů. PAPÍR - rozmočí se ve vodě a jeho vlákna se opět použijí, starý papír lze přeměnit na nový 5-7x. PLAST - mnoho druhů (tvrdý, měkký, barevný, s toxickými přísadami). Pouze pečlivě vytříděný starý plast lze roztavit a použít jako nový (to se ale z důvodu časové a finanční náročnosti nedělá, proto se vyrábí stále nový plast). Ze směsi plastů se dají vyrobit tmavé odolné předměty (lavičky do parku). Plast lze proto recyklovat jen 1x ale často ANI JEDNOU. Protože plast ale dobře hoří, spaluje se pro výrobu elektřiny a tepla. SMĚSNÝ (ZBYTKOVÝ) ODPAD - odváží se na skládku odpadu. Kdysi to byla jedna velká hromada v krajině, jenže jí prosakovala dešťová voda a vyplavovala škodlivé a jedovaté látky, které se dostávaly do naší podzemní vody. Navíc při rozkladu vzniká i hořlavý metan, který může vybuchnout + škodí našemu klimatu, proto byly tyto skládky uzavřeny. Dnes jsou skládky utěsněny zespodu fólií, na ni se po vrstvách ukládá odpad, trubky odvádějí škodlivou prosakující vodu, vznikající plyn se zachycuje a využívá jako zdroj energie. Na svrchu se zakryjí opět fólií a zeminou a někdy se z nich stane park. Jiné se spalují a energie vzniklá při spalování se využívá k výrobě energie, vytápění skleníků a domácností.

Ekožena - dámské hygienické potřeby: Chceme se hýčkat jako v bavlnce, užívat pohodlí, (ne)šet­řit, mít více času, vytvářet méně odpadu a používat materi­ály šetrné k přírodě? Potřebujeme se cítit bezpečně, čis­ťounce, zdravě? Pocity čistoty a bezpečí nám neúnavně zaručují všechny reklamní spoty i plakáty.

Přesto, že se o tomto spotřebitelském tématu mnoho nenamluví, je běžnou a neodmyslitelnou součástí života všech žen. Na výrobu vložek a tamponů se používá papír, buničina bělená či nebělená chlorem, bavlna, ale také umělé hmoty a chemické látky v podobě parfémů, gelujících látek a běli­del. Obaly jsou zpravidla pla­stové. Použité vložky a tampony končí ve směsném odpa­du. Nedají se recyklovat, prostě se použijí, vyhodí a pořídí nové.

Pro menstruaci nemusíme používat jednorázové vložky, ale máme na výběr k přírodě šetrnější varianty. V České republice najdeme několik firem, které se specializují šití látkových vložek. Pro větší pocit jistoty je možno si do slipových vložek pořídit vkládací vložky nebo sáhnout po vložkách vrstvených, které umožňují zvolit si tloušťku vložením další vrstvy. Většina vložek neobsahuje narozdíl od běžných vložek na jedno použití absorpční gely, deodorační přísady, nejsou běleny chlórem a jsou pohodlnější.

Vložky je po použití dobré přeprat vlažnou vodou a skladovat v kyblíku s uzavíratelným víkem. Vodu v kyblíku vyměnit každý den a nepojpozději do tří dnů vložky vyprat. Poté je nutné vložky vyprat v pračce v ekologicky šetrném prostředku při teplotě 40-60 stupňů Celsia. Je potřeba brát tělo a vše co z něj vychází jako posvátné. Menstruační krev je symbolem plodnosti a ženskosti. Tato krev je vysoce okysličena, je tou nejčistší krví a nese dekódovanou DNA.

Pokud chcete začít používat pratelné vložky, začněte třeba o víkendu, který strávíte doma. Věřte, že se v dnešním hektickém životním rytmu ráda podvoluji tisícileté zákonitosti, nezbyt­nosti, pravidelnosti. Vezměte si pratelné vložky s sebou. Dnes už se prodejem zabývá řada obchodníků a obchodnic. Na internetu vyhledávač najde desítky odkazů.

tags: #hromada #plen #dite #ekologie #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje a životní prostředí
• Vliv emisí z dopravy
• Komfortní nádoby na tříděný odpad
• Tipy na romantické ubytování v přírodě
• kódy odpadu