Jak správně třídit odpad v kuchyni a snížit jeho produkci

Životní styl každého z nás má značný dopad na přírodu, životní prostředí a velikost uhlíkové stopy. I malá změna v našem přístupu může mít velký přínos. Nejsnadnější způsob, jak snížit uhlíkovou stopu, je třídit odpad. Jednou z cest, jak efektivně zpracovat vyprodukovaný odpad, je jeho správné třídění. Jak správně nakládat s odpadem?

Hierarchie nakládání s odpadem definuje jako nejdůležitější prevenci, pak opětovné využití, recyklaci, energetické využití a nakonec skládkování. Nevíte, jak na třídění odpadu, aby proběhla jeho efektivní “likvidace”? Vždy je třeba zmenšit objem odpadu - zmačkáním, sešlápnutím, rozložením.

Druhy odpadu v kuchyni

Obaly od potravin, odkrojky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky, nespotřebované jídlo - to jsou odpady, které denně produkujeme. Ideální by bylo omezit tento odpad na minimum a zbytek vytřídit, aby ho bylo možné dále využít. Jak na to?

• Zelený odpad ze zahrad (tráva, listí, větve) - tento odpad v ideálním případě vůbec nemusí vzniknout, jelikož se může zkompostovat v místě vzniku v zahradním kompostéru.
• Kuchyňský odpad z domácností (slupky od brambor, zbytky jídel atp.) - dá se taktéž kompostovat v zahradním kompostéru, avšak jeho kapacita vzhledem k množství tohoto odpadu je většinou přehlcena, a proto doporučujeme zavedení třídění tohoto druhu odpadu do perforovaných košíků přímo v kuchyních a následný sběr ve větších.
• Kuchyňský odpad ze stravoven - má úplně jinou konzistenci (je převážně tekutý) než kuchyňský odpad z domácností a je nutno použít speciální řešení, např.

Třídění kuchyňského odpadu

Asi čtvrtinu veškerého komunálního odpadu tvoří bioologicky rozložitelný odpad, zkráceně bioodpad. Do bioodpadu patří zbytky ovoce a zeleniny, skořápky od vajíček a ořechů, sáčky od čaje, můžeme tam vyhodit i lógr od kávy (dokonce i s filtrem). Samozřejmě tam patří i odpad ze zahrady, např.

Bioodpad můžeme jednoduše vytřídit na náš vlastní kompost, pokud nemáme zahradu a chtěli bychom kompostovat, pak si můžeme pořídit tzv. Třídit bioodpad můžeme také do speciálních sběrných nádob, které mohou být přistaveny u domu, nebo to obec může řešit například přistavením velkoobjemových kontejnerů, příp. vlastní kompostárnou, kam je možné bioodpad odvézt. Díky tomu se může bioodpad proměnit na kompost, nebo může sloužit k energetickému využití (třeba v bioplynových stanicích) k výrobě tepla.

Čtěte také: Tuk v odpadu: Co způsobuje?

Bioodpad patří do:

• sběrné nádoby poskytnuté obcí
• sběrné dvory
• komunitní zahrady či komunitní kompostárny
• kontejnery na bioodpad zřízené obcí
• domácí komposty či kompostéry

Jaké druhy bioodpadu lze sbírat v rámci jednotlivých nádob, které poskytuje obec, určuje to, jakým způsobem je bioodpad dále zpracován. Končí-li na kompostárně, není možné třídit bioodpad živočišného původu, v bioplynových stanicích přijímají i tzv.

Veškerý bioodpad rostlinného původu je dobré ukládat do nádoby stojící na kuchyňské lince. Alespoň pro začátek je to dobrá motivace, jak nezapomenout na správné třídění. Využít lze různé obalové nádoby nebo si můžete pořídit speciální košíky určené přímo na kuchyňské zbytky.

Plasty

Nejčastěji se jedná o plasty označené písmennou zkratkou PET, HDPE, LDPE, PP a PS, nebo číslicemi 1-6. K výrobě plastů se celosvětově používá cca 8 % ropy. Problémem pro recyklaci jsou i tzv.

Papír

Přibližně 8 % z našeho komunálního odpadu tvoří papír. Ten bychom měli třídit, protože jej můžeme recyklovat 5 - 7 krát. Jeho recyklací šetříme primární surovinu, která je potřeba k výrobě a tou jsou stromy. Netřídíme papír mastný, nebo znečištěný (např.

Čtěte také: Doklad o Emisích Auta

Sklo

Zhruba 3,5% komunálního odpadu tvoří odpad ze skla. To je snadno rozpoznatelný materiál, který je tudíž lehce tříditelný. Jeho recyklací navíc šetříme značné množství primárních surovin - při výrobě nového skla můžeme nahradit až 65 % sklářských písků, ale také energie. Vadí ale, když do skleněného kontejneru vytřídíme, co tam nepatří. LCA studie uvádí, že jsou z hlediska uhlíkové stopy nejekologičtější variantou vratné skleněné obaly.

Kovy

Asi 2,5 % komunálního odpadu tvoří kovy, které patří do šedých kontejnerů. V některých obcích ale může probíhat tzv. Do kontejnerů na kovy třídíme plechovky od nápojů, konzervy, ale i víčka od jogurtů, prázdné tuby či aerosolové nádobky (spreje). Netřídíme obaly mastné, znečištěné a se zbytky toxických látek, barev, laků.

Prevence vzniku odpadu a plýtvání jídlem

Většina komunálního odpadu je v Česku tvořena obaly a to v množství 1,23 milionu tun za rok. Neuvěřitelné číslo a o důvod více, proč se snažit snižovat negativní dopady konzumního způsobu života. Stačí k tomu pár změn, které mohou výrazně pomoci - třeba přizpůsobit nákupy reálné spotřebě, kupovat zboží ve “vhodných obalech”, třídit odpad a podobně.

Nekupovat potraviny v nadbytečných obalech je jednoduché, a přitom velmi účinné. Týká se to hlavně vody, ovoce a zeleniny. Uvážlivá spotřeba, správné skladování či vaření ze zbytků znamenají úsporu dalšího odpadu.

Odpadu může vzniknout v kuchyni opravdu hodně, a to při jednom jediném nákupu či vaření! Přitom množství vyprodukovaného odpadu můžeme ovlivnit v nemalé míře už při nákupech, kde to všechno vlastně začíná… Je velký rozdíl, jestli se vydáváme na nákupy s jednorázovou plastovou taškou, nebo s opakovatelně použitelnou. Zda nakupujeme ovoce, zeleninu a pečivo v jednorázových plastových sáčcích, šunku a sýry v menších jednorázových plastových obalech… Koření samosebou v malých baleních vyrobených z kompozitních materiálů, a i když jsme čtyřčlenná rodina, v lednici máme vždy jogurty v malých plastových kelímcích; to samé platí u drogistických obalů.

Čtěte také: Jak na ucpaný sifon pračky

Už při nákupech můžeme šetřit životní prostředí a snižovat svoji uhlíkovou stopu - stačí trošku změnit naše návyky, které mohou přinést nemalé úspory v množství vyprodukovaných obalových odpadů. Až příště vyrazíme na nákup, stačí pár drobností, které ale přinášejí velké úspory v množství vyprodukovaných obalových odpadů. Stačí vzít opakovaně použitelnou nákupní tašku, koření koupit ve větším balení či na váhu do vlastní opakovaně použitelné nádoby, jednorázové sáčky nahradit vlastními opakovaně použitelnými, pokud je nás více, kupovat větší či přímo rodinná balení a pokud je to možné, pak nakupovat přímo u lokálních farmářů a výrobců/prodejců. V případě, že preferujeme nákupy do vlastních opakovaně použitelných nádob, jsou vhodnou alternativou specializované bezobalové prodejny.

A v neposlední řadě je důležité omezit tzv. food waste, protože právě plýtvání jídlem je celosvětovým palčivým problémem. Jen pro zajímavost - v ČR tvoří dle analýz cca 25 % objemu popelnic se směsným odpadem bioodpad. Celosvětově připadne každý rok na osobu průměrně 74 kg potravinového odpadu, z hlediska zátěže pro životní prostředí vznikne cca 37 % globálních emisí skleníkových plynů v souvislosti s produkcí potravin.

Šest tipů pro snížení množství a využití potravinového odpadu

1. Plánování jídelníčku a nákupů: pomůže týdenní plán - kromě toho, že při samotném nakupování dosáhneme časové úspory, v konečném důsledku šetříme eliminací potravinového odpadu peníze i přírodu.
2. Správné skladování potravin: může výrazně prodloužit trvanlivost potravin.
3. Využití zbytků potravin: pokud přece jen máme nějaké zbytky jídel, určitě stojí za zamyšlení, jak je využít při přípravě nových pokrmů (například pečené maso lze použít druhý den do sendvičů nebo salátů, pečené kuře do rizota, tortilly či salátu apod.).
4. Třídění bioodpadu: je řešením pro efektivní využití biologicky rozložitelného odpadu, který můžeme tříděním proměnit ve výživnou půdu nebo využít energeticky namísto uložení na skládku odpadu, která zbytečně zabírá místo přírodě i jejím obyvatelům.
5. Domácí konzervování, zmrazování či sušení jsou způsoby, jak využít zbytky ovoce a zeleniny, ale třeba i masa. Namísto vyhození tak můžeme značně prodloužit dobu, kdy je možné tyto potraviny konzumovat - není nad domácí marmeládu či zamraženou omáčku, kterou jen ohřejeme, když nestíháme vařit. A jak se na dovolené hodí zavařené maso, domácí lunchmeat či sušené ovoce!
6. Tip: Nejlepší je předcházení vzniku odpadu vždy, když je to možné. Zbytky jídel a potravin můžeme využít při vaření beze zbytku, které je kromě udržitelného přístupu ke zdrojům výzvou!

Nejčastější chyby při třídění

• Vaničky od masa: Do plastů se třídí jen v případě, že nejsou od krve, ani jinak zašpiněné. Jinak patří do směsného odpadu.
• PET lahve od oleje: Před vhozením do kontejneru na plasty je dobré lahev vymýt od zbytků oleje, ideálně saponátem na nádobí.
• Polystyrenové termoboxy: Pokud neobsahují zbytky jídla nebo nejsou mastné či jinak znečištěné, lze je vytřídit do plastů.
• Nádobí z varného skla: Do kontejneru na sklo nepatří. V kuchyni bývá vystavováno vysokým teplotám, má proto i vyšší teplotu tavení než klasické sklo. Proto není možné varné sklo recyklovat dohromady se sklem klasickým. Patří tedy do směsného odpadu.
• Porcelán: Stejně jako keramiku nelze ani porcelán recyklovat. Patří do kontejneru na směsný odpad.
• Sáčky od kávy, instantních polévek a dalších sypkých potravin: Většinou se jedná o tzv. kombinované/ kompozitní obaly, tj. vyrobené z více druhů materiálů. Každý materiál vyžaduje přitom jiné podmínky pro recyklaci, proto tyto kombinované obaly nelze znovu materiálově využít. Své místo mají ve směsném odpadu.
• Zbytky potravin: Zbytky rostlinného původu lze vytřídit do bioodpadu, stejně jako kávovou sedlinu nebo sáčky od čaje. Živočišné zbytky patří do směsného odpadu.

Změny v třídění v Brně

• Sklo se vhazuje do zelenobílého DUO kontejneru či popelnic. Třídíme podle barev: barevné sklo do zeleného kontejneru, čiré do bílého.
• Bioodpad (biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu) pocházející především z kuchyně patří do hnědé popelnice.

Patří sem: kuchyňské zbytky (slupky, jádřince, pecky, odřezky ovoce a zeleniny), pokojové rostliny, zemina z květináčů, popel z dřevěného uhlí, kávová sedlina

Nepatří sem: rostliny napadené plísní, živočišné zbytky (maso, kosti, kůže), skořápky od vajíček, mléčné zbytky (sýry, jogurty, mléko), oleje ze smažení, exkrementy, uhynulá zvířata, cigaretové nedopalky

Bioodpad je nutné vyhazovat bez sáčků, i když jsou kompostovatelné. Zahradní odpad, jako je listí, tráva, spadané ovoce, posekané větve či plevel vkládejte do černých kontejnerů s hnědým víkem o objemu 1100 l. V případě, že tento kontejner nemáte poblíž, prosím odevzdejte zahradní odpad na sběrná střediska odpadu.

tags: #odpad #v #kuchyni #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální stav znečištění prachem na Slovensku
• Více o ekologických aspektech obalů
• Slepování odpadního potrubí: Průvodce
• Informace o skládce Dvůr Králové
• Programy škola v přírodě Železné hory