Kvalita ovzduší v České republice dlouhodobě nesplňuje požadavky stanovené národní a evropskou legislativou pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů a vyvolává v zatížených oblastech významná zdravotní rizika pro jejich obyvatele.
Město Prostějov se nachází na okraji Hornomoravského úvalu, při úpatí Drahanské vrchoviny. Podnebí města je značně ovlivňováno jeho polohou v tzv. inverzní kotlině, otevřené k východu, ale uzavřené převládajícím větrům ze severu a západu, což je klimaticky dosti nevýhodné (špatně větraná kotlina přináší vysokou prašnost).
Ovzduší města Prostějova je ovlivňováno třemi základními typy zdrojů znečištění:
Velké zdroje znečištění ovzduší na území města Prostějova nejsou v krajském měřítku významné, významným faktorem negativního vlivu na ovzduší se i však vzhledem k negativnímu trendu stává automobilová silniční doprava.
Markantní je především zvýšení intenzity dopravy na silnicích R/46 a II/150 včetně městského okruhu. Doprava, kromě přímých emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, polyaromatických uhlovodíků a tuhých částic přináší i sekundární znečištění ovzduší rozviřováním prachu s následkem zvýšené koncentrace tuhých částic.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Řešení problematiky dopravy (případný obchvat, rekonstrukce, regulace automobilové dopravy ve městě, zlepšení veřejné dopravy, podpora cyklistické dopravy) se tak stává významným krokem i z hlediska zlepšení kvality životního prostředí.
V některých lokalitách se rozhodující složkou negativních vlivů znečištění ovzduší s přímým dopadem na zdravotní stav a pohodu obyvatel stávají emise z domácích topenišť na pevná paliva.
Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší pro rok 2019 v ČR je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, který vymezuje zóny a aglomerace, na jejichž úrovni se hodnotí kvalita ovzduší.
Pro území Olomouckého kraje platí vymezená sledovaná zóna odpovídající územní jednotce NUTS 2, tedy území krajů Olomouckého a Zlínského. Zákon o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky.
Podrobnosti posuzování a hodnocení kvality ovzduší dále specifikuje vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Každoročně jsou vymezovány oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví.
V rámci vyhodnocení je sledováno území s překročením imisního limitu, dle přílohy č. 1, bod1+3 zákona o ovzduší, tj. „ZdrLVCA - překročení imisního limitu LV bez přízemního ozonu“ se sledovanými látkami SO2, CO, PM10, PM2,5, NO2, benzen, Pb, As, Cd, Ni, benzo[a]pyren.
Mezi sledované imisní limity ČHMÚ, která jsou významná pro území Olomouckého kraje jsou považovány PM10 a benzo[a]pyren.
Suspendované částice PM10 jsou tvořeny směsí pevných a kapalných částic o aerodynamickém průměru menším než 10 µm. Roční imisní limit PM10 je 40 µg.m-3 . Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 je 50 µg.m-3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení hodnoty denního imisního limitu za rok, při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený.
Benzo[a]pyren zastoupený v oblasti sledování kvality ovzduší je produkován téměř výhradně spalovacími procesy, při nichž nedochází k dostatečné oxidaci přítomných organických spalitelných látek. Mezi jeho nejvýznamnější zdroje se proto řadí spalování pevných paliv v kotlích nižších výkonů (především uhlí), především v domácích topeništích, a doprava.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
V roce 2019 pokrývala oblast s překročenými imisními limity v Olomouckém kraji poměrně rozsáhlé území Hornomoravského úvalu a Moravské brány a zasahuje na území 243 obcí kraje, z nichž u 232 ovlivňuje přímo její zastavěné území. Překročení imisních limitů tak má dopad až na 514 093 obyvatel, což představuje 81,5 % populace Olomouckého kraje.
Z hlediska nejvíce znečišťující látky byl v roce 2019 v Olomouckém kraji největší problém s benzo[a]pyrenem, který překračoval imisní limity zdaleka nejvíce. Ve velkých městech, zejména v Olomouci a Prostějově, se na překračování imisních limitů podílely ještě oxidy dusíku. Prachové částice do 10 mikrometrů (PM10) naopak v roce 2019 nezhoršovaly kvalitu ovzduší tak významně.
Podle dat IRZ za ohlašovací rok 2019 je na území Olomouckého kraje evidováno 77 zdrojů úniku do ovzduší. V území jsou rozloženy analogicky k oblastem s překročenými imisními limity, tj. především v jižní části kraje, v oblasti od Šumperku po Hranice.
Mezi nejčastější látky, které do ovzduší z provozoven unikají patří zejména amoniak (provozovny s chovem zvířat nebo se smíšeným hospodářstvím), oxidy uhlíku, síry a dusíku (především Cement Hranice, Vápenka Vitošov, Teplárna Olomouc či Přerov a Precheza Přerov) a další látky a jejich sloučeniny (především zpracování odpadů).
Významnou aktivitou ovlivňující řešení aktuálních problémů v oblasti životního prostředí je zařazení Prostějova do národní sítě Zdravých měst. Zapojením do tohoto mezinárodního projektu se účastnické město zavázalo hledat cesty k podpoře zdraví, udržitelného rozvoje a kvality života, tedy cílů, jejichž dosažení je přímo podmíněno zlepšováním kvality životního prostředí.
Specifickým nástrojem pro naplnění výše uvedených cílů je implementace místního Plánu zdraví a kvality života (navazujícího na Deklaraci Projektu Zdravé město Prostějov), jehož zpracování vychází z požadavků na plánování na úrovni Místní Agendy 21.
V roce 2010 naplnilo město Prostějov kritéria pro kategorii „C“ místní Agendy 21. Tato skutečnost byla doložena naplněním oficiální Databáze MA21 daty v požadovaném rozsahu a kvalitě.
tags: #emise #Olomoucký #kraj #Prostějov #znečištění #ovzduší