Vzdálenost a efektivita svozu odpadu v České republice

Město Ostrava spolu se svou svozovou společností stále hledá cesty, jak nakládání s komunálními odpady, počínaje svozem až po jejich využití, zefektivnit, zjednodušit pro občany a jak omezit jeho negativní vlivy na životní prostředí.

Někteří obyvatelé ostravských obvodů Ostrava-Jih, Poruba a Slezská Ostrava v posledních dnech zjišťují, že se u jejich domů objevily zcela nové kontejnery na odpad.

Dosavadní kontejnery na směsný odpad, papír a plast o objemu 1100 litrů nahradí svozová společnost OZO Ostrava novými, velkokapacitními, které pojmou zhruba třikrát více odpadu.

Tyto kontejnery budou obsluhovány speciálními svozovými vozidly s bočním výsypem, tzv. sideloadery. Tyto kontejnery obsluhují speciální vozidla s bočním výsypem, takzvanými sideloadery. Jejich unikátní vlastností je, že výsyp kontejnerů ovládá řidič vozu přímo z kabiny.

Lidé je nemusí otevírat, stačí jen šlápnout na kovové zařízení a jejich víka se otevřou. A když je přijede naložit popelářské auto, nevyběhnou z něho dva popeláři, aby kontejner naložili. Takovou novinku ve svozu komunálních odpadů, která ušetří práci zaměstnanců, zavádí ve vybraných lokalitách město Ostrava.

Čtěte také: Umístění kompostu: Důležitá pravidla

„Tento systém, který je ve světě již poměrně častý, ale v Česku zatím novinkou, má své výhody. Jednoznačnou výhodou je efektivita svozu odpadu - úspora místa na kontejnerových stanovištích i času nutného pro jejich obsluhu a samozřejmě nákladů. Občané tím pádem nejsou rušeni a omezováni častou přítomností svozového vozidla v místě, kde žijí. Kontejnery mají navíc nášlapné zařízení, které umožňuje otevřít víko kontejneru bez nutnosti dotýkat se ho rukou při vyhazování odpadu. Jedná se tedy o hygieničtější a bezpečnější odkládání odpadů,“ řekl Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí, který s dalšími zástupci OZO a městského obvodu Ostrava-Jih představil nové kontejnery v ulici Dr. Martínka.

„Tento systém je ve světě již poměrně častý a má své výhody. Kladem je efektivita svozu odpadu - úspora místa na kontejnerových stanovištích i času nutného pro jejich obsluhu a samozřejmě nákladů. Občané tím pádem nejsou rušeni a omezováni častou přítomností svozového vozidla v místě, kde žijí. Kontejnery mají navíc nášlapné zařízení, které umožňuje otevřít víko kontejneru bez nutnosti dotýkat se ho rukou. Jedná se tedy o hygieničtější a bezpečnější odkládání odpadů.

Město Ostrava náleží mezi první města v zemi, která zmíněný sběr a svoz komunálních odpadů zavádí. Aktuálně bylo pořízeno 271 těchto kontejnerů a dvě svozová vozidla,“ konstatuje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.

„Stále hledáme cesty, jak nakládání s komunálními odpady od svozu až po jejich využití zefektivnit, zjednodušit pro občany a jak omezit jeho negativní vlivy na životní prostředí,“ říká jednatel odpadové společnosti OZO Ostrava Karel Belda.

Příkladem toho je podle něj například třídicí linka na směsný komunální odpad, kterou OZO jako první v České republice spustilo do provozu před dvěma lety.

Čtěte také: WC: dodržování norem pro vzdálenost od zdi

Mezi hlavní omezení patří, že místo, kde jsou kontejnery umístěny musí být pro zvedací mechanismus svozového auta dosažitelné z vozovky - vzdálenost, do které auto pro kontejner dosáhne, je maximálně dva a půl metru. A protože je kontejner zvedán do výšky, ani tam nesmí výsypu bránit vzrostlé stromy či elektrické vedení.

Mezi hlavní omezení zmíněného nového způsobu svozu odpadů patří, že místo, kde jsou kontejnery umístěny musí být pro zvedací mechanismus svozového auta dosažitelné z vozovky - vzdálenost, do které auto pro kontejner dosáhne, je maximálně 2,5 m. A protože je kontejner zvedán do výšky, ani tam nesmí výsypu bránit vzrostlé stromy, elektrické vedení apod. Pro tato technická omezení musela být místa, kde tento typ kontejnerů bude použit, řádně vytipována, případně i upravena.

Pracovníci OZO Ostrava ve spolupráci s městskými obvody Ostrava-Jih, Poruba a Slezská Ostrava vybrali proto pro projekt přístupnější lokality, jako ulici Dr.

Door-to-door systém sběru odpadu

Žijeme v době chytrých řešení a ta se nevyhýbají ani takovému oboru, jako je odpadové hospodářství. Slyšeli jste už někdy o pojmu door-to-door systém sběru odpadu nebo o pytlovém sběru odpadu?

Princip systému svozu odpadů door-to door spočívá v tom, že občané mají nádoby na třídění u svého domu. Třídění odpadu tak začíná přímo v domácnostech.

Čtěte také: Odpadní hadice myčky Electrolux - délka

Tento způsob sběru je možné řešit formou pytlů nebo barevných popelnic. Tříděný i směsný odpad je evidován formou čárových, případně QR kódů. Prostřednictvím přečtení tohoto kódu přes mobilní telefon dojde k přihlášení k účtu.

Výhodou tak je, že díky takovému systému je možné vést evidenci pro jednotlivé domácnosti a tak mít přehled o konkrétních tocích odpadů.

Obyvatelé obcí a měst, které systém door-to-door využívají, se shodují, že od doby, kdy mají popelnice na recyklovaný odpad přímo u domu, se zlepšila celková recyklační morálka jejich domácností a mají zkušenost s tím, že správnou recyklací může člověk navíc prodlužovat jednotlivé rozestupy svozů.

„Jedná se o adresný systém třídění a svozu separovaného odpadu přímo od jednotlivých domácností osvědčený v mnoha obcích Česka. V Komárově jsme zavedli variantu třídění do plastových pytlů, která je v našich podmínkách ekonomičtější oproti jinde též využívané variantě třídění do plastových nádob, popelnic.

Občan, který má zájem o pytlový sběr, svou domácnost zaregistruje na podatelně Úřadu městyse. Zde mu jsou vydány QR kódy a pytle, žluté na plast a modré na papír, určené pro shromažďování tříděného odpadu. Stejné QR kódy platí po celou dobu účasti v pytlovém sběru. Po řádném naplnění pytlů je občan označí příslušným QR kódem a večer před svozem nebo v den svozu do osmi hodin je umístí před dům. Při svozu pracovníci načtou do systému všechny vytříděné pytle se separovaným odpadem a zaznamenají případné závady.

Těmi se rozumí malá naplněnost pytle, kdy odpadky nejsou sešlapány, špatné třídění, když pytle obsahují něco, co do nich nepatří, nebo neuzavřené, nezavázané pytle, z kterých se odpad může vysypat. Co do pytlů na separovaný odpad patří a co ne, se občané mohou dočíst na webových stránkách obce.

Pytlový sběr má za cíl zvýšit podíl tříděného odpadu v celkové produkci směsného komunálního odpadu v Komárově a tím snížit náklady na svoz a likvidaci odpadu pro domácnosti i městys a dále snížit přeplněnost a nepořádek kontejnerových stání. Pytlový sběr tříděného odpadu je způsobem, jak zkrátit docházkovou vzdálenost v místech, kde občané mají kontejnery na tříděný odpad daleko.

Výsledkem systému door-to-door je větší objem kvalitnějšího vytříděného odpadu. S tím jde pak přirozeně ruku v ruce i mnohem menší množství směsného komunálního odpadu. Díky systému door-to-door je tedy možné snížit množství odpadků ukládaných na skládku a naopak zvýšit objem recyklovaného odpadu.

Je ale potřeba všechno dobře analyzovat a zhodnotit, aby se obci takový systém vyplatil. Může se totiž stát, že pro tak velké množství vytříděného odpadu se nenajde využití - a to je celkem časté - a celý proces obecního sběru, svozu a likvidace odpadů se prodražuje. Pokud se obec pro systém door-to-door rozhodne, je nutné, aby se hned v počátku ubezpečila, že má všechny potřebné informace.

Je potřeba vše důkladně propočítat, aby například počet svozů odpovídal potřebám, neboť neefektivní nastavení svozů vede ke zvýšení celkových nákladů. Pokud se obec rozhodne pro systém třídění door-to-door, je potřeba zvážit všechny jeho aspekty ještě před jeho spuštěním: spočítat, o kolik se zvednou náklady na svoz, jak se změní frekvence svozu a o kolik se změní hmotnost odpadu.

Je nutné zamyslet se, zda má pro obec například smysl očipovat popelnice a vážit odpad, aby vše bylo kontrolovatelné, nebo by pro ni byl vhodnější jiný systém monitoringu. Při rozhodování musí obec vycházet ze základu svého fungování a zjistit, zda lze systém svozu odpadu přenastavit tak, aby se zlepšil, jestli je to ekonomické a zda taková změna vůbec zapadá do strategie obce.

Vědomé a informované rozhodování každou obec lépe připraví na případné zavedení zcela nového systému, bude mít jasno v tom, kde náklady ušetří a kde vzrostou. Pak je možné najít kompromis mezi pohodlím, efektivitou, ekologií a udržitelností z pohledu nákladů.

Donáškový systém sběru odpadu se používá pro způsob třídění odpadu, který odnášíme do kontejnerů na třídění odpadu ve veřejně přístupné síti. Obvykle se jedná o kontejnerová stání v sídlištní zástavbě, u bytových domů či na určených místech v obci či ve městě, nejčastěji v lokalitách s větším počtem obyvatel nebo na frekventovaných místech.

Součástí veřejně přístupných kontejnerových stání bývají obvykle kontejnery, do kterých je možné třídit papír, plasty, sklo, kovy a nápojové kartony. Někdy jsou jejich součástí i další sběrné nádoby - například na tříděný textil, jedlé tuky a oleje, elektroodpad apod.

Tzv. odvozný systém sběru odpadu, běžně označovaný jako tzv. door-to-door (setkat se můžeme také s označením „individuální sběry odpadu z domácností“), se pak dělí na dva hlavní způsoby: door-to-door sběr odpadu do individuálních nádob a sběr do pytlů (tzv.

Rozhodnutí, jakým způsobem bude pro obyvatele měst či obcí zajištěn sběr odpadu, je čistě v kompetenci měst a obcí. Ty při nastavování svého odpadového hospodářství zohledňují různé faktory (například zaplněnost nádob a intenzitu svozu, cenu za svoz, dostupnost třídění apod.) s cílem najít co nejefektivnější řešení.

Tento způsob sběru odpadu vyžaduje ochotu obyvatel třídit odpad, který vyprodukují.

Veřejně přístupná hnízda kontejnerů jsou u nás nejčastěji využívána tam, kde na jedno sběrné místo připadá vyšší počet obyvatel, a kde se tedy vyprodukuje i větší množství odpadu. Dále jsou to například místa s omezeným prostorem (např. sídliště) či zvýšenou fluktuací lidí.

V rámci sběrných míst se můžeme setkat i s multikomoditním sběrem, například plastů a nápojových kartonů.

Částečně ze stejného důvodu, kterým je vzdálenost k třídicím nádobám, vyšší efektivita tohoto způsobu třídění a větší ochota lidí třídit odpad, přistupují obce k individuálnímu sběru tříděného odpadu do nádob s menším objemem (120-240 l).

Sběrné nádoby pro individuální sběr odpadu jsou v rámci door-to-door systému časté u rodinných domů.

V polovině roku 2024 bylo podle dostupných dat na našem území k dispozici na 650 tisíc sběrných nádob pro jednotlivé domy nebo domácnosti v režimu sběru door-to-door.

Nádoby určené pro individuální sběry odpadu v obcích tvoří momentálně významnou součást sběrné sítě odpadních nádob v ČR a významně pomáhají při efektivním rozvoji a zahušťování sběrné sítě.

Tento typ odpadu můžeme třídit jak donáškovou formou, tak v rámci door-to-door systému.

Při třídění odpadu do pytlů v rámci donáškové formy stanoví město či obec místo, kam a za jakých podmínek mohou obyvatelé nosit a odkládat pytle s odpadem.

Sběr odpadu do pytlů v rámci door-to-door odvozného systému odpadu pak znamená, že odpad v pytli dáme ve svozový den před dům a svozová firma jej odveze.

Bez ohledu na to, jakou formou se u vás třídí odpad, je to důležité - umožníme tak recyklaci odpadu či jeho jiné efektivní využití místo jeho ukládání na skládky. Šetříme tak primární suroviny a další zdroje a pomáháme tak zmírňovat negativní dopady na přírodu a životní prostředí.

Sběr kuchyňského odpadu

Cílem sběru kuchyňského odpadu by mělo být snížení množství směsného komunálního odpadu (SKO), ekonomická efektivnost, odklonění kuchyňského odpadu od skládkování a aktivní zapojení motivovaných občanů.

Důkladný sběr kuchyňského odpadu dům od domu pomůže snížit množství skládkovaného odpadu, zvýšit míru vytříděného odpadu a dokáže kuchyňský odpad proměnit na elektrickou energii, teplo nebo hnojivo.

Většina občanů nechce a nebude chodit s vytříděným kuchyňským odpadem přes polovinu obce nebo sídliště. Nádobu na bioodpad umístěte tam, kde stojí i kontejner na SKO. Občané už si zvykli, že odpady vynáší na určité místo. Rozdíl bude jen v tom, že kuchyňský odpad vyhodí do hnědé nádoby.

Představte si velké přeplněné nádoby na směsný odpad, které zapáchají, jsou špinavé a odpudivé na první pohled. Jak asi budou vypadat velkokapacitní nádoby plné bioodpadu? Po první špatné zkušenosti je občané nebudou chtít znovu otevřít a není se čemu divit - kromě zápachu v nich mohou objevit hmyz nebo hlodavce. Raději sáhněte po menších nádobách (120 nebo 240 l) s provětrávanými stěnami, s kovovou odtokovou mřížkou a případně i ochranným povrchem proti bakteriím.

Cílem sběru kuchyňského odpadu je snížit množství, které končí na skládce. Protože tvoří více než třetinu černých nádob na SKO, motivace občanů musí být opravdu velká. Sběr kuchyňského odpadu od dveří s pravidelnou evidencí nádob a odpadu umožní kontrolu systému.

Při zavedení třídění kuchyňského odpadu dbejte na pohodlí a srozumitelnost pro občany. Oni jsou uživateli systému a jejich spokojenost ovlivní výsledky. Občané musí mít dostatek informací nejen před, ale i během zavádění systému. Zároveň je důležité podporovat jejich motivaci i v dalším období po zavedení. Vydat jednu tiskovou zprávu nestačí. Myslete na všechny občany. Připravte komunikační plán pro všechny věkové kategorie.

Sbírejte kuchyňský odpad pohodlně a účinně.

tags: #vzdálenost #a #efektivita #svozu #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Monoblok zpracování odpadu – princip fungování
• Litovelské Pomoraví
• Konference o ekologii na Sicílii
• Zajímavosti Bukovinky nad Labem
• Jak ovlivňuje městský úřad život v Chotěboři