Jak Založit a Urychlit Kompostování

Dnes se zaměříme na téma, které je ve světě zahradničení výrazným trendem poslední doby, a tak věříme, že vás bude zajímat. Kompostování je skvělým způsobem, jak zužitkovat organické zbytky, zlepšit kvalitu půdy a zároveň přispět k ekologii. Jedná se přitom o jednoduchou metodu, se kterou může začít každý z nás.

Zkušenost praví, že na každé zahradě se najde biologických přebytků opravdu požehnaně a byl by hřích, aby tento cenný materiál, který je po zdárném zkompostování schopen zastat funkci univerzálního bio hnojiva, účinně podporujícího všechny druhy rostlin, skončil někde na skládce, kde je navíc těžce spalitelný a často je tak důvodem, proč skládky tolik zapáchají daleko do okolí.

V dnešní době je již téměř pro každého přirozené třídit odpad. Papír, plasty, sklo… každý materiál má svůj barevný domeček. Co ale s biologicky rozložitelným odpadem z kuchyně a ze zahrady? Končívá v komunálním odpadu (a tvoří ho až polovinu!), je vyvezen na skládky, kde hnije a tvoří zapáchající plyny, především metan.

Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je jediný druh odpadu, který můžeme sami s pomocí matičky přírody „zrecyklovat“ a přeměnit ho na kvalitní a organické hnojivo, kompost. Kompostování je totiž přirozený proces rozpadu biologického materiálu. Působí na něj půdní organismy a vzniká humus, tmavě hnědá, drobivá hmota, která skvěle rostlinkám poslouží jako zásobárna živin a minerálních látek.

Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Proč Kompostovat?

Jak známo, úrodná půda se vyznačuje dostatečným množství kvalitního humusu, který vzniká právě tak, že necháme v kompostéru přírodu chvíli pracovat s biologickým odpadem, kterým jej postupně zaplníme. Humus má kyprou strukturu, která v půdě zadržuje vodu a zároveň provzdušňuje kořeny, co víc si přát.

Kompostování rozhodně není nějakou novinkou, která by se objevila v posledních letech s ekologickými hnutími. Na vesnicích, zahrádkách, ale i u našich babiček má tohle zužitkování organických zbytků své čestné místo odjakživa.

Věděli jste, že kompostování může zredukovat množství komunálního odpadu až o třetinu? To má velký význam pro snižování množství odpadu na skládkách, kde organický materiál hnije a rozkládá se, čímž často způsobuje produkci metanu - silného skleníkového plynu. Kompost je bohatý na živiny, které zlepšují strukturu půdy, zadržování vody a podporují růst rostlin. Působí jako přírodní hnojivo, které snižuje potřebu chemických přípravků.

Jak Začít s Kompostováním

Rozhodli jste se začít s kompostováním? Projděte si nejdříve všechny dostupné informace a pojďte se s námi podívat, jak začít. V první řadě je potřeba zvolit, zda chcete kompost tvořit v uzavřeném či otevřeném systému. Otevřený systém představuje shromažďování organických zbytků na jednom místě, například na zahradě. Pro uzavřené kompostování pak potřebuje nějakou nádobu či silo.

Pro domácí kompostování je ideální kompostovací nádoba, kompostovací silo nebo zásobník. Pokud nemáte zahradu, můžete využít také balkón. Pokud zakládáte kompost doma, jednoduše začněte do nádoby ukládat organické zbytky.

Čtěte také: Třídění odpadu: založení firmy

Výběr Místa a Kompostéru

Určete si nejprve místo, ideálně bohaté na humus, kde kompost založíte. Takové, kam se bez problému čas od času dostanete i s kolečkem naloženým biologickým odpadem. Vyvarujte se časté chyby, kdy se komposty zakládají v nejrůznějších prohlubních a jiných jámách, kde následně nedochází k dostatečnému proudění vzduchu.

Kompostéru vyberte místo nejlépe v částečně zastíněném rohu vaší zahrady. Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm.

Hniloba ke kompostování totiž rozhodně nepatří, pouze postupný a přirozený rozklad organického materiálu neboli tlení, což je rozdíl.

Pořiďte si kompostér. Může mít podoby obyčejné kompostové hromady zabírající prostor přibližně 1,5 x 1 m. Úsporu prostoru vám zajistí kompostér vyrobený z dřevěných latí, neboť v případě klasické kompostové hromady se bioodpad vrství na jednom konci a z druhého konce hromady se přeměněný odebírá. Délka se tak může protáhnout.

Boom zažívají v poslední době zejména termokompostéry, vyrobené z plastu a vybavené praktickým víkem.

Čtěte také: Jak vyrobit kompost z palet

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Zakládání Kompostu

Kompost by měl mít objem alespoň 1 m3, počítejte tedy se základnou minimálně metr krát metr. Důležité je založit kompost na holé zemi, aby měl kontakt s půdními organismy. Zapomeňte na betonové podložky nebo folie.

Na dno kompostéru je nejlépe umístit hrubší, a tím pádem vzdušný materiál, jakým je například dřevní štěpka.

Spolehlivým receptem na správné kompostování je vrstvení podle osvědčených pravidel. Do spodní části běžného kompostu patří větve či kousky mrtvého dřeva co by materiál tvrdšího zrna. Ten tvoří jakýsi předěl mezi hlínou a dalším bioodpadem, aby se k mikroorganismům usilovně pracujícím v kompostéru dostal snáze kyslík.

Dále rozlišujeme dusíkatou a uhlíkatou vrstvu. To je, řekněme prazáklad pro obsah pozdějšího hnojiva, které budeme mít z vlastních biologických přebytků k dispozici. Nanášejte vrstvy o tloušťce cca 10 cm. Všechno zelené, ale i přebytky z kuchyně včetně skořápek od vajec tvoří dusíkatou vrstvu. Všechno hnědé, vlhké i suché tvoří uhlíkatou vrstvu. Patří sem sláma, listí, piliny atd.

Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

Co Kompostovat a Co Ne

Různorodost bioodpadu vám zaručí rovnoměrné a bezproblémové kompostování. Míchejte vlhký materiál se suchým, porézní s hutným, „zelený“ (tráva, zbytky z kuchyně) s „hnědým“ (papír, piliny, kůra). Vlhké prostředí je nezbytnou podmínkou pro dobře odvedenou práci půdních mikroorganismů.

Na kompost dáváme veškerý kuchyňský odpad, ale jen syrový, žádné vařené jídlo. A potom veškerý odpad ze zahrady, kromě napadených částí rostlin (např. plísní na rajčatech), aby nedocházelo k jeho opětovnému rozšíření po zahradě.

Vyvarujte se plnění kompostu surovinami jako jsou piliny z dřevotřísky, citrusové plody, tráva ze závadového prostředí - od silnice apod. Do kompostu patří tráva, s použitím Bacti UK i větší množství čerstvě posečené trávy, sláma, drcená kůra a drcené větve stromů, štěpka, popel ze dřeva, listí ovocných stromů, chlévský hnůj, zahradní zemina.

Udržování Vlhkosti a Vzduchu

Vlhké prostředí je nezbytnou podmínkou pro dobře odvedenou práci půdních mikroorganismů. Zkuste vzít hrst kompostu do ruky a co nejsilněji ji zmáčkněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.

Správnou vlhkost zajistí i osázení kompostu. Ideálními kandidáty jsou okurky, cukety nebo dýně: listy kompost ochrání před slunečním žárem i přívalovým deštěm a díky přítomnosti rostlin určitě nezapomenete zkontrolovat, zda kompost nepotřebuje zalít.

Kyslík je třetí nedílnou součástí hladkého průběhu kompostování. Bez jeho přítomnosti bioodpad začne hnít a v humus se nám nepromění. Správně založený kompost se začne po pár dnech zahřívat a teplota uvnitř se bude pohybovat kolem 50 ºC. Znamená to, že se mikroorganismy daly pilně do práce. Důležité je hromadu po prvním měsíci promíchat.

Urychlení Kompostování

Celý proces lze samozřejmě urychlit pomocí vhodného prostředku, například ve formě granulátu od české značky AgroBio. Ten obsahuje ty správné bakterie, které přírodě pomůžou.

Kompost si nežádá přespříliš údržby. Hromada se postupně zhutní, což zredukuje přísun kyslíku a kompost je potřeba přibližně po dvou měsících promíchat a znovu navrstvit.

Kompostování se dá urychlit pomocí přírodních urychlovačů, jež obsahují směs mikroorganismů a enzymů. Ty pomáhají rozkladné procesy lépe nastartovat.

Kompostovací procesy můžete urychlit. Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě.

• Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
• Udržujte kompost dostatečně vlhký.
• Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Kdy je Kompost Hotový?

Čerstvý kompost je asi 3 měsíce starý a stále v něm můžete identifikovat jednotlivé složky. Zralý kompost se vyznačuje stářím půl roku až rok. Poznáte jej podle tmavě hnědého až černého zbarvení. Pach připomíná lesní půdu, a kromě skořápek už z drtivé většiny nerozeznáte původní složky.

Pokud jej před použitím prosejete, hodí se jako přísada na veškeré travnaté i zahradní plochy, záhony a v neposlední řadě jako kvalitní zemina pro květináče všeho druhu.

Využití Kompostu

Kompost je černé zlato. Není lepšího organického materiálu, kterým zúrodníme zahradu. Používá se prakticky všude, pro obohacení půdy na zeleninových záhonech, pro letničky, ve skleníku nebo jako příměs do půdy pro zakládání trávníku.

Vyzrálý kompost můžete do půdy zapravit hráběmi (stačí 1-2 cm silná vrstva ročně).

Typy Kompostování

Není kompostování jako kompostování. I tady můžeme rozlišovat hned několik druhů. Tenhle typ kompostování známe asi všichni. Snad na každé zahrádce najdete místo, kam se hází organický odpad a vzniká kompost. Jednoduše probíhá ve volném kompostéru nebo právě na hromadě na zahradě.

Už jste slyšeli o vermikompostování? Tento typ zpracování organických zbytků využívá žížaly, které rychle rozkládají organický odpad a vytvářejí kvalitní kompost. Právě díky rychlosti zpracování je vermikompostování vhodné do bytů, kde nemáte tolik prostoru pro uchovávání většího množství odpadu.

Komunitní kompostování je skvělý způsob, jak se spojit s lidmi ve vašem okolí a efektivně nakládat s odpadem. Kompost můžete začít vytvářet v zahrádkářských koloniích, ale i se sousedy. Oblíbené je kompostování například v některých částech Prahy, kde se jedná o jakýsi „společný projekt“.

Kompostování v Bytě

Ne každý má k dispozici zahradu, kam by kompostér mohl umístit. Věděli jste, že kompostovat můžete i bytě? Nemusíte se bát! Použijte vermikompostér s žížalami nebo uzavřený kompostér s aktivní ventilací.

Zkušenosti Zahrádkářů

Zkušenost zahradnice: Máme klasický otevřený kompostér, který se skládá ze 2 částí - do jedné kompost celý rok ukládáme, na podzim ho přeházíme do druhé části. Bezedné kompostéry mají přímý kontakt s půdou, takže se do navršeného odpadu dostanou žížaly - ale třeba i myši. Pokud chcete drobným hlodavcům v přístupu do kompostu zabránit, položte pod kompostér králičí pletivo.

Teď už víte, jak na založení kompostu i jak celý proces kompostování urychlit.

tags: #jak #založit #a #urychlit #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• DVD tipy: Místo v ohrožení
• Závažné důsledky znečištění dusíkem
• Bioplyn z organických zbytků
• Koše do koupelny
• Tipy pro třídění odpadu