Jak Založit Kompost v Duchu Permakultury

Kompost je přírodní hnojivo, které má příznivý vliv na úrodnost a kvalitu půdy, vyživuje rostliny výrazně efektivněji než umělá hnojiva. Kompost se v půdě dále rozkládá až z něj vznikne humus. Hlavním úkolem kompostu je zlepšení zdraví půdy a rostlin. Kompost je nejlevnější alternativou likvidace zbytků z domácnosti. Kompostování urychluje proces biologického rozkladu.

Co je Permakulturní Zahrada?

V první řadě je nutné si uvědomit, že permakultura není jen o zahradničení. Jde o praktickou filosofii založenou na poznání, že příroda člověka bohatě uživí, dá-li jí k tomu příležitost a přestane ji v honbě za vysokými výnosy ničit a drancovat. Slovo permakultura - permaculture - vzniklo ze sousloví permanent agriculture, tedy trvalé či trvale udržitelné zemědělství.

Celý pozemek tak tvoří uzavřený, kolující a vše využívající celek, jehož všechny části jsou využívány, společně fungují v rovnováze a vzájemně se podporují, ať už jde o rostliny, zvířata, ale i stavby.

Permakulturní zahrádkář se nesnaží ovládnout přírodu, ale naopak s ní aktivně spolupracuje. Zčásti se navrací k moudrosti našich předků, nebojí se ale ani experimentovat a hledat nová řešení. Nepoužívá chemická hnojiva ani jedovaté postřiky. Pokud přírodě nebudete bránit, nastolí si svůj vlastní pořádek a v boji se škůdci si poradí i bez chemií nabitých pomocníků.

Pozor ale na rozšířený omyl. Permakulturní zahrada se rozhodně nerovná bezúdržbová zahrada. V porovnání se zahradou klasickou na ní ale časem skutečně budete mít podstatně méně práce. Aby ale přinášela užitek a potěšení, bude vždy potřebovat nějaké vaše zásahy, jinak se z ní stane neprostupná divočina.

Čtěte také: Třídění odpadu: založení firmy

Jak Založit Permakulturní Zahradu?

Využívat principů permakultury můžete jak na pozemku o rozloze několika hektarů, běžné zahradě, ale třeba i na balkóně. Podstatou je vybírat především rostliny, které do daného podnebného pásma a nadmořské výšky přirozeně patří. Rostliny nejsou sázeny do monokultury, ale tak, aby bylo dosaženo co nejlepších vzájemných vztahů. Dokonce i zelenina je pěstována ve smíšených kulturách nebo polykulturách.

V permakulturní zahradě by měl být zastoupený také vodní prvek - nejlépe v podobě přírodního, případně i koupacího jezírka osázeného vodními rostlinami, které zároveň vodu čistí a mohou sloužit jako úkryty pro užitečné vodní živočichy. A chybět by samozřejmě neměla ani zvířata, ať už ta domácí, ale i divoká. Při vytvoření vhodných podmínek a úkrytů můžete do zahrady nalákat množství přínosných živočichů, jako jsou ježci, žáby, ptáci a užitečný hmyz.

Důležité jsou i používané materiály, které by samozřejmě měly být za všech okolností přírodní. Z nich můžete vytvářet cestičky, záhonky a různé zahradní stavby jako např. altánky, pergoly, můstky a mola, lavičky, nebo také prolézačky, bludiště, dětské domečky a úkryty atd.

Kompostování v Permakulturní Zahradě

Autorka článku: Katka ŠpačkováKompost je zahradníkovo zlato, které vzniká z organického odpadu a organických zbytků. K tomu, abychom vytvořili kvalitní kompost, musíme přidávat „hnědé“ a „zelené“ složky ve vyváženém poměru. Hnědá představuje uhlík (C), tedy všechny suchémateriály rozkládající se pomaleji. Zelená zastupuje dusík (N) a sem řadíme veškerý „šťavnatý“ odpad jako je posečená tráva, natě rostlin, kuchyňský odpad, spadané ovoce.

K obohacení kompostu minerální látkami používáme dřevní popel o objemu max. 3%, který dodává draslík (pozor na chemicky ošetřované či lepené dřevo), vápenatá hnojiva: mletý vápenec, který je univerzální, dolomitický vápenec, který obsahuje i hořčík amletá vápna na neutralizaci pH kyselých materiálů a půdy, využívá se i při kompostování rostlin napadených nemocemi.

Čtěte také: Jak vyrobit kompost z palet

Aby se nám začal tvořit kompost, jsou nezbytné další dvě základní složky, kterými jsou voda a vzduch/kyslík. Pokud je v kompostu příliš mnoho zelených složek plných vody, nezůstává místo pro vzduch. Ten potřebují k přežití aerobní bakterie, které nám zajišťují rozklad materiálů. Bez přístupu kyslíku vzniká páchnoucí hnijící hmota plná jedovatých látek. Je proto důležité překládat zelené složky těmi hnědými a to až v poměru (uhlík/hnědé: dusík/zelené) 25-30:1. Pokud se totiž spotřebuje příliš mnoho dusíku, vzniká kompost chudý na živiny. Pokud je nedostatek uhlíku (méně než 15:1), což je časté například při velké dávce posečené trávy, dusík se mění na amoniak. Suchý materiál vytváří dutinky, kterými proudí vzduch, stejně jako mezery v kompostéru.

Materiál Pro Kompostování

Materiál pro kompostování (kompost může být ze všeho, co kdysi žilo) musí být v poměru 25-30 dílu uhlíkatého materiálu : 1 dílu dusílatého materiálu. (Uhlíkatý materiál je často suchý a šustivý, dusíkatý vlhký a zavánějící). POZOR! poměr 25-30:1 neznamená vždycky, že dáte 25-10 kyblíků slámy na 1 kyblík hnoje. Poměry dusíku a uhlíku jsou v různých materiálech různé.

Uhlíkatějsí materiál, který má větší poměr než 25-30:1 (C:K) se pomalu rozkladá. Je dobré materiál nakrátit na malé části / kousky, aby se zvětšila jeho plocha a ryhleji se rozložil.

Kompostování na Volné Hromadě nebo v Kompostéru?

Existují dva typy kompostování - kompostování na volné hromadě a kompostování v kompostéru. Oba způsoby mají kompostování mají své výhody i nevýhody. Záleží tedy především na vašich preferencích a volném prostoru pro kompostování.

Kompostování v Kompostéru

Mezi hlavní výhody kompostování v kompostéru patří fakt, že se jedná o výrazně čistší proces, než je kompostování na volné hromadě. Kompostér pomáhá udržet kompostovaný materiál na jednom místě, díky čemuž se právě snáze udržuje čistota. Dost často se jedná i o prostorově méně náročnější řešení, což je výhoda pro lidi s omezeným prostorem. Některé modely kompostérů mají více komor, což umožňuje jednodušší rotaci materiálu a zároveň zvyšuje rychlost rozkladu. Jedinou případnou nevýhodou kompostování v kompostéru může být pořizovací cena tohoto zařízení.

Čtěte také: Kompostování

Kompostování na Volné Hromadě

Vytvoření „volné” hromady je podstatně levnější než koupě kompostéru. Výhodou je i fakt, že vzhledem k velikosti tohoto kompostu, do něj můžete vkládat větší kusy materiálu, což může zvýšit rychlost rozkladu. Nevýhodou tohoto typu kompostování je fakt, že se jedná o méně čistou cestu, než je kompostování v kompostéru. Kompost na volné hromadě bývá navíc výrazně cítit, což se nemusí líbit vašim sousedům. Volná hromada také zabírá daleko více místa než kompostér.

Co je to Vlastně Kompostér a Kam Ho Umístit?

Kompostér je v podstatě taková „kouzelná krabička” z recyklovaného plastu, dřeva nebo plechu, která slouží k přírodnímu zpracování organických odpadů a vytváření kompostu. je o výběr kompostéru, nabídka je dnes více než široká. Z materiálů vede především plast, dřevo nebo pozinkovaný plech. Větší dřevěné kompostéry jsou určené na prostorné zahrady. Pro malé zahrádky se nejvíce hodí kompostéry o objemu asi 400 až 600 litrů. Menší plastový kompostér je pak ideální na dvorek i balkon.

Pokud jde o stanoviště kompostéru, to by mělo být umístěno na místě, které je chráněno před přímým slunečním zářením, prudkým deštěm a silným větrem. Kompostér by nikdy neměl být vystaven celodennímu přímému slunci, aby se kompost zbytečně nepřehříval a nevysušoval. Zároveň by měl mít přímý kontakt se zemí, aby do něj měly volný přístup žížaly a další mikroorganismy, které pomáhají s rozkladem materiálu.

Jak Založit Kompost Krok za Krokem

Kompost můžete založit kdykoliv během roku, pokud máte dostatečné množství vhodného materiálu. Nicméně nejvhodnější doba pro jeho založení je na jaře, kdy se zvyšuje teplota a aktivita mikroorganismů v půdě. To umožňuje rychlejší rozklad organického materiálu. Vhodným obdobím je také podzim, kdy máme k dispozici největší množství organického odpadu ze zahrady.

1. Vyberte vhodné místo, které je dobře přístupné, chráněné před větrem i sluncem, a kde se vám bude snadno přidávat nový materiál do kompostu.
2. Na místě, na kterém bude kompostér umístěn, vykopejte na ploše o velikosti a rozměrech kompostu 15 cm zeminy a položte na něj drenáž. V případě jílovité zeminy se jedná o vrstvu písku, naopak u písčité půdy půjde o vrstvu jílovité zeminy.
3. Zvolte si vhodnou nádobu - kompostér. Ten si můžete vyrobit nebo zakoupit. Existuje mnoho různých typů a velikostí kompostérů, od jednoduchých pytlů přes otevřené nádrže až po složité kontejnery s uzávěrem a ventilací.
4. Použijte žádoucí materiál ke kompostování. Řeč je o organickém materiálu, jako jsou listy, tráva, větve, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, skořápky, apod.
5. Materiál rozložte po vrstvách do kompostéru. Doporučuje se začít s vrstvou zdroje uhlíku, jako jsou suché listy a větve. Následující vrstva by měla být zdrojem dusíku. Použijte tedy zbytky ovoce a zeleniny, zelené rostliny. Tyto vrstvy střídavě opakujte.
6. Dejte pozor na poměr uhlíku a dusíku, který by měl být v poměru 2:1 pro uhlík. Zjednodušeně řečeno to znamená, že na 2 až 3 díly hnědého materiálu přidejte 1 díl zeleného.
7. Udržujte správnou vlhkost, aby mohly mikroorganismy správně rozkládat použitý organický materiál.
8. Kompostovaný materiál pravidelně otáčejte, aby se zajistilo jeho rovnoměrné rozkládání.
9. Pokračujte s přidáváním materiálu do kompostéru a jeho promícháváním, dokud se kompost nevytvoří. Vždy vyčkejte na dokončení procesu. Kompostování může trvat několik týdnů až měsíců. Vždy v závislosti na množství i typu materiálu.

Co do Kompostu Patří a Co Naopak Ne?

Správně fungující kompost není jen hromada ledajakých organických zbytků. Naopak. Kompost má pevný řád.

Co Vše Lze Kompostovat?

• veškeré slupky od ovoce a zeleniny
• zahradní odpad - posekaná tráva a listí, odřezky z keřů a stromů, sláma, seno, třísky, piliny
• kávová sedlina a čajové zbytky
• skořápky z ořechů
• skořápky od vajec
• trus hospodářských zvířat
• dřevěný popel
• nebo dobře rozložitelný papír - novinový papír, papírové utěrky

Co Naopak Do Kompostu Nepatří?

• Plevele a rostliny napadené škůdci a chorobami
• Slupky z tropického ovoce a pecky
• Materiály živočišného původu - maso, kosti a mléčné výrobky
• Kameny nebo stavební suť
• Popel z uhlí a cigaret
• Plasty, porcelán, kovy a různé nerozložitelné materiály
• Chemikálie, léky nebo barvy
• Trus psů a koček

Kompostování s Kalifornskými Žížalami

Autor propaguje chov kalifornských žížal a nabízí jednoduchý způsob, jak pro tato zvířátka zřídit obydlí, tedy kompostér, prakticky zdarma a bez velké časové investice. Navrhuje takovou žížalí věž „zasadit“ na zahradu, kde nám bude zúrodňovat půdu. V našem klimatu by kalifornské žížaly nepřežily zimu a našim domácím žížalám bohatě stačí, když budeme odkládat kuchyňské zbytky spolu s další organickou hmotou ze zahrady do běžného kompostéru, zřízeného třeba ze starých palet, nebo můžeme zakládat malé „ploché komposty“ přímo uprostřed záhonků, kde pěstujeme rostliny náročné na živiny (třeba tykve).

Kalifornské žížaly se živí kuchyňským odpadem a špatně snášejí, když jim do substrátu přidáte zahradní zeminu. Proto bude asi lepší, když Lawtonův nápad využijete pro domovní kompostér a vsadíte ho do nějakého truhlíku.

Postup Práce:

1. Pokud se rozhodnete pro potravinářskou PVC trubku a máte vrtačku, vyvrtejte v její dolní polovině několik otvorů.
2. Věž je nutné umístit do půdy ve svislé poloze a dostatečně hluboko, aby byla zcela stabilní (upěchujte půdu kolem věže, ale ne uvnitř).

Údržba

Údržba je jednoduchá. Alespoň jednou za pár dní dopřejte žížalám trochu zeleninových zbytků, posekanou trávu nebo i vlhký karton či rozstříhané noviny a udržujte obsah věže mírně vlhký.

Vyplatí se Kompostovat?

Ano, kompostování se rozhodně vyplatí. Díky kompostováním můžete snížit podstatně velké množství odpadu, které vaše domácnost vyprodukuje. Snižujete tak i množství odpadu, které končí na skládkách a má podíl na vzniku skleníkových plynů. To znamená, že kompostováním výrazně přispíváte k ochraně životního prostředí. Pokud tedy kokejtujete s bezodpadovým stylem života, je kompostování přesně pro vás. Pamatujte, že zero waste začíná doma.

Používáním kompostu také snižujete náklady na hnojení zahrady nebo záhonů. Kompost je navíc podstatně šetrnější k půdě, než komerční hnojiva. Zároveň zvyšuje obsah organických látek v půdě, což vede ke zlepšení její struktury a podpoře růstu rostlin. Kompostováním pomáháte podpořit místní ekosystémy, jelikož vytváříte přirozené prostředí pro mikroorganismy a hmyz.

tags: #jak #založit #kompost #permakultura

Oblíbené příspěvky:

• Fekální znečištění vody
• Životní prostředí Českého ráje
• Více o WC Jika Lyra
• Dubajská zimní příroda
• Průvodce tříděním odpadu