Kdy založit kompost a jak na to

Chcete si na své zahrádce založit kompost? Kompostování je skvělým způsobem, jak snížit množství odpadu, šetřit peníze na hnojivech a přispět k udržitelnosti životního prostředí. Pokud váháte, jak začít, zde je praktický průvodce, který vás provede všemi kroky založení kompostu.

Už jste o kompostu přemýšleli, ale vlastní ještě nemáte? Neváhejte! Teď je zrovna dobrý čas na jeho založení. Vlastní kompost má spoustu výhod a můžete jej založit nejen ve vzdáleném koutu zahrady, ale i na balkoně bytu.

Kdy je nejlepší čas na založení kompostu?

Kompost se hodí založit na podzim. Ideální dobou pro založení kompostu je podzim, kdy je na zahradě velké množství přírodního odpadu jako jsou listí nebo tráva. Pokud jste nestihli založit kompost na podzim, tak to zkuste v období mírné zimy nebo na jaře.

Na jaře dosahují venkovní teploty příznivějších hodnot než v chladnějším období. Na podzim se v zahradě nachází velké množství organického materiálu.

Kde by měl kompost stát?

Kde by měl kompost stát? Nejlépe se pro něj hodí polostinné místo, jež zaručí, že bude v kompostu udržována stálá vlhkost, ale na druhou stranu také teplo. Tyto dva atributy totiž pomohou kompostu ve snazším zrání. Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm. Dále je důležité, aby stál na půdě - je tedy třeba vytrhat případnou trávu.

Čtěte také: Moravskoslezský kraj a třídění odpadu

V žádném případě nestavte kompostér například na beton a podobné neprodyšné povrchy, přes které by se k jeho obsahu nedostaly žížaly společně s dalšími půdními organismy.

Jak začít?

Na dno kompostéru dejte vrstvu slámy a nalámaných větviček. Ta zajistí kompostu vzdušnost a nezabrání vstupu půdních organismů dovnitř. Kompost se vytváří ve vrstvách. První vrstva je vysoká přibližně 30 cm a přijde přímo na půdu.

Na dno dejte vrstvu slámy a nalámaných větviček. Ta zajistí kompostu vzdušnost a nezabrání vstupu půdních organismů dovnitř. Jako další přichází na řadu vrstva o výšce 5 cm až 10 cm ze zahradní zeminy, „očkování“ hromady kompostu. To znamená, že do kompostu přidáte potřebné mikroorganismy. Pro zajištění dostatku kyslíku pro mikroorganismy nasypte dovnitř občas malé větvičky.

Co do kompostu patří a co ne

Pamatujte, že by to neměly být jediné odpady. Různorodost je vždy plus. Ideálně byste měli střídat vrstvy zelené a hnědé hmoty, ale tak pracuje málokdo. Pamatujte ale na to, že pro kvalitní kompost je potřeba víc než jeden typ odpadu.

Kompost je místo, kam shromažďujeme většinu, ale ne všechen, biologický odpad z domácnosti i zahrady. Některé odpady na kompost vyloženě nepatří, jiné by se ke kompostování sice hodily dobře, ale ztížili by nám práci v následujících letech. Mluvím o masných zbytcích a plevelu. Ač biologické, masné zbytky se na kompost skutečně nedávají.

Čtěte také: Růženin lom - přírodní oáza

Ze zahrady je to také téměř vše, ale určitě ne plevel. Ten by se sice také dobře rozložil jako ostatní zeleň, ale také by v kompostu zanechal semena, která byste roznesli na všechny záhony společně s kompostem. Samozřejmě se na kompost nehodí větvičky, kameny, sklo a plasty. Ty se samozřejmě nerozloží.

Co patří do kompostu:

• Posečená tráva - nejlépe mírně oschlá, aby se zabránilo hnilobě
• Listí a odřezky keřů - tento odpad se kompostuje rychleji, pokud je nařezán na malé kousky
• Zvadlé květiny, byliny a plevel - ideálně nastříhejte rovněž na malé kousky pro urychlení kompostování; plevel pouze tehdy, pokud ještě nemá žádná semena
• Zbytky syrového ovoce a zeleniny - i nenastříkané bio citrusové plody se smí kompostovat, tlejí ale pomaleji
• Čajová a kávová sedlina - u filtrů a sáčků nejprve odstraňte kovové svorky
• Vaječné skořápky
• Malá množství papíru a lepenky - zetlí velmi pomalu; žádný barevný nebo vysoce lesklý papír
• Řasy ze zahradního jezírka
• Tráva, sláma, drcená kůra a drcené větve stromů, štěpka, popel ze dřeva, listí ovocných stromů, chlévský hnůj, zahradní zemina
• Zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, slupky z citrusových plodů pouze v malém množství, odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami, tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra, popel z dřeva, čajové sáčky, káva, papír - pouze dobře rozložitelný - letáky odevzdejte do sběru, trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků).
• Z domácnosti můžete na kompost vyhodit skořápky z vajec, kávovou sedlinu, zbytky ovoce i zeleniny, čajové sáčky nebo dřevěný popel.

Co nepatří do kompostu:

• Vařené jídlo a zbytky jídla - zejména maso, ryby a jiné živočišné produkty
• Stříkané citrusové plody
• Velké výhony, větve a kořeny - tlejí příliš pomalu
• Listy s obtížným tlením - sem patří listy ořešáků, kaštanů, dubů, platanů a bobkovišní
• Ořechové skořápky - ty hnijí také příliš pomalu, proto přidávejte maximálně malá množství
• Koupené řezané květiny
• Plevel, který již má semena
• Rostliny napadené houbami nebo škůdci
• Barevný nebo silný papír
• Zbytky popela
• Plenky, stelivo pro kočky
• Piliny z dřevotřísky, citrusové plody, tráva ze závadového prostředí - od silnice apod.

Jaký kompostér pořídit?

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

Otevřený kompost:

• Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem.
• Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti.
• Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.

Uzavřený kompostér:

• Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
• Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem.
• Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu.
• Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíců korun. Záleží na typu a velikosti kompostéru i množství materiálu.
• Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem. Při nákupu tak dobře promyslete, jaký materiál chcete v kompostéru ukládat.
• Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená.

Bezedné kompostéry mají přímý kontakt s půdou, takže se do navršeného odpadu dostanou žížaly - ale třeba i myši. Pokud chcete drobným hlodavcům v přístupu do kompostu zabránit, položte pod kompostér králičí pletivo.

Jak vrstvit kompost

Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

Jak urychlit kompostování

TIP: Kompostovací procesy můžete urychlit. Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě.

Čtěte také: Košický Luník IX: Problémy s odpady

1. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
2. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
3. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Kompostéry do bytů

Pokud chcete kompostovat na balkoně nebo v jiných malých prostorách, pořiďte si vermikompostér. Ten si můžete založit ve kteroukoli roční dobu. Ve vermikopostéru zpracujete zbytky z kuchyně, ale rozklad se neděje díky vzduchu, mikroorganismům a vlhkosti. Ve vermikompostéru neúnavně pracují kalifornské žížaly, které tam musíte nasadit. Zní to možná trochu zvláštně, ale vermikompost je vysoce kvalitní.

Přehazování hromady kompostu

Když se kompost po několika týdnech smrští na třetinu původní velikosti, přeházejte jej lopatou nebo rýčem. Tak se vnitřní vrstvy dostanou ven a vnější dovnitř. To podporuje provzdušňování kyslíkem, což je velmi důležité pro půdní živočichy a mikroorganismy. Mimoto promíchání urychluje proces kompostování.

Použití hotového kompostu

Kompost lze použít cca za devět měsíců jako hnojivo. Pokud kompost příliš dlouho skladujete, poznáte podle toho, že kompost má již jen málo hmoty. V takovém případě ho můžete použít k mulčování.

Kompost zakládáme nejlépe na podzim, na místě v polostínu nebo stínu, nejlépe pod stromy. Z důvodu lepší manipulace se snažte kompost zakládat do nádob nebo jej alespoň ohraničit dostatečně širokým pásem třeba z plastu. Kompost se snažte udržet dostatečně vlhký v celém jeho průřezu.

Zkoušku optimální vlhkosti můžeme provést například tak, že do dlaně nabereme kompostovaný materiál, v dlani jej zmáčkneme a mezi prsty by měly objevit malé kapky vody. Po otevření dlaně s materiálem by měl zůstat materiál ve stlačeném stavu. Jako nežádoucí se jeví, když z ruky teče voda - kompost je příliš vlhký. Důležitý je přísun vzduchu. Proto je vhodné kompost občas proházet nebo prokypřit.

tags: #kdy #založit #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na bioodpad Liberec
• Hluboký Rozkol a Cesty k Uzdravení
• Venkovské odpadkové koše: funkčnost a design
• Průmyslové procesy silanu
• Originální tipy na výlety