Nakládání s odpady je v mnoha firmách obestřeno oparem polopravd a mýtů. Některé společnosti odpadky netřídí, další opomíjejí vedení evidence. Najdou se i takové, které k eliminaci odpadu využívají městské kontejnery a popelnice. Za každý z prohřešků přitom firmě hrozí pokuta až 10 milionů Kč.
Majitel pekařství, pěstitel ovoce nebo provozovatel kadeřnictví - ti všichni při své živnostenské činnosti produkují tzv. živnostenský odpad. Spadají pod něj např. i skartované dokumenty, zbytky lepenkové krabice nebo obaly a prázdné nádoby - zkrátka veškerý odpad vzniklý jako důsledek kancelářské a výrobní aktivity. Původci odpadu (tedy fyzické a právnické osoby s povolením k podnikatelské činnosti) jsou povinni odpadové produkty likvidovat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., známému také jako „zákon o odpadech“.
Cílem zákona o odpadech je tvorbě odpadků především zabránit. Pokud něco takového není možné, ukládá podnikatelským subjektům povinnost zajistit jejich opětovné využití, popř. ekologickou likvidaci. V praxi to pro firmu znamená důsledné třídění: vedle papíru, skla a plastů je nutné separovat mj. nebezpečný odpad. Pokud navíc alespoň jedna z vašich provozoven vyprodukuje ročně více než 100 tun běžného odpadu (popř. více než 100 kilogramů nebezpečných odpadků), jste povinni vést podrobnou evidenci odpadového hospodářství.
Záznam za předchozí rok pak musíte odevzdat do 15. Zároveň je třeba zaměstnat odpadového hospodáře. Jeho povinností je zajištění odborného nakládání s odpady, jednání s úřady a vedení příslušných záznamů. Evidenci odpadu můžete vést i ve speciálním softwaru, např. EVI 8. Podobu evidence o nakládání s odpadky upravuje vyhláška č. 383/2001 Sb.; každý druh odpadu je nutné zaznamenat podle katalogového čísla a zaevidovat jeho vyprodukované množství. Souhrnná evidence se vede za každou provozovnu zvlášť. Pro jejich rozlišení se využívají identifikační čísla provozoven (IČP), která vám přidělí příslušný živnostenský úřad.
Vedle ohlašovací povinnosti musí podnikatelé živnostenské odpady zabezpečit před únikem a odcizením a zajistit jejich likvidaci. Při plánování odpadového hospodářství vezměte v potaz množství odpadků, které vaše společnost týdně vyprodukuje. Zajištěním likvidace odpadu se rozumí sjednání jeho svozu. Podle platné legislativy totiž jako podnikatelský subjekt nesmíte využívat městské kontejnery a popelnice.
Čtěte také: Svatba pod širým nebem
Většina obcí vychází živnostníkům při nakládání s odpadem vstříc. Za poplatek vám úředníci umožní zapojit se do obecního systému nakládání s odpady. U komunálních odpadků počítejte s pořízením vlastních kontejnerů. Sklo, papír a další tříděný odpad můžete po předchozí domluvě ukládat do městských odpadových nádob. Alternativou k městským službám je přímá domluva se svozovou společností. Specializované firmy dokáží kromě pravidelného vyvážení zajistit i vhodné kontejnery a popelnice.
Třetí možností likvidace živnostenského odpadu je jeho odvoz do sběrného dvora. Využijete-li sběrný dvůr, spadající pod stejnou místní příslušnost jako vaše firma, nezaplatíte za přijetí odpadu ani korunu. U sběrných míst v jiných místech se připravte na poplatky v řádu stokorun za tunu odpadu.
Ekologická likvidace vozidel je technologický a administrativní proces vyřazování vozidel z provozu a evidence. Ekologickou likvidaci autovraků stanovuje zákon 185/2001 Sb., který řadí vozidlo s ukončenou životností do kategorie nebezpečných odpadů. S nebezpečnými odpady musí být náležitě zacházeno. Proto jsou majitelé vozidel s ukončenou životností povinni předávat vozidla pouze autorizovaným zpracovatelům autovraků.
Majitel vozu za ekologickou likvidaci autovraku neplatí (mimo případů tzv. nekompletního vraku). Smyslem pojmu kompletní vozidlo je odevzdání všech nebezpečných odpadů k náležitému zpracování. Ekologická likvidace autovraků se týká jak ostatních odpadů, tak zejména nebezpečných odpadů. Pro úspěšné vyřízení ekologické likvidace autovraku a získání potřebného protokolu o ekologické likvidaci, potřebujete především fyzicky disponovat daným vozidlem (autovrakem).
Pokud potřebujete vyřídit ekologickou likvidaci, musíte předat konkrétní autovrak oprávněnému zařízení, které vlastní povolení pro nakládání s autovraky. Bez fyzického předání konkrétního autovraku není možné legálně získat potvrzení o jeho likvidaci a zapsat autovrak do informačního systému pro evidenci autovraků (MA ISOH). Bez platného potvrzení o přijetí autovraku k ekologické likvidaci nevyřídíte na úřadě administrativní zrušení vozidla (zápis zániku). A bez vyřízeného zániku vozidla na dopravním inspektorátě nezrušíte povinné ručení u Vaší pojišťovny.
Čtěte také: Svoz odpadu v Německu: licence
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhlášky, které upravují postupy a technické požadavky pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností. Tyto vyhlášky zahrnují:
Provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností vystaví předávající osobě písemné potvrzení o převzetí vozidla. V Informačním systému jsou vedeny údaje o vozidlech s ukončenou životností přijatých do zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností požadované v potvrzení o převzetí vozidla s ukončenou životností podle přílohy č.
Na likvidování vysloužilých automobilů bude přispívat Ministerstvo životního prostředí i v dalších letech. Nová dotační výzva se vztahuje na vraky zpracované v letech 2022 a 2023. Pokračuje tak dotační podpora pro zpracovatele starých aut z předchozích let. V případě řádného odevzdání vybraných komodit činí maximální podpora 750 korun za zpracované vozidlo s ukončenou životností.
Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. stanovuje následující povinnosti:
Zákon o obalech č. 477/2001 Sb. ukládá povinnosti osobám, které uvádějí na trh obaly nebo balené výrobky:
Čtěte také: Rozměry a ceny kontejnerů na tříděný odpad
Podle Zákona č. 477/2001 Sb. o obalech každého, kdo na trh nebo do oběhu uvádí obaly nebo balené výrobky, se musí registrovat do 60 dnů od vzniku povinnosti a postarat se o zpětný odběr odpadu. Výjimka však platí pro ty, kdo uvedou na trh méně než 300 kg obalů/rok a zároveň roční obrat nepřesáhne 25 mil.
Existují hned tři způsoby, jak se o odpad postarat:
Budete-li spolupracovat s EKO-KOMem, seznámíte se se dvěma formuláři. Ten první - registrační formulář - vyplníte jen jednou. Výše poplatku je vždy individuální a určuje se podle množství vyprodukovaných obalů v tunách podle druhu obalu.
Zákon o obalech říká, že je nutné zaplatit za obaly uvedené na český trh. Obaly dodané se zbožím do zahraničí stačí jen evidovat, platit je nemusíte. Pokud ale dodáváte zboží i do zahraničí, bylo by zbytečné za něj EKO-KOMu platit, a proto je tu i druhá varianta evidence: evidence při prodeji. Díky ní, dokážete snadno rozlišit, které zboží na který trh pošlete a platíte skutečně jen za ty obaly, které uvedete na český trh.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pravidelně kontroluje dodržování legislativy v oblasti ochrany ovzduší a nakládání s odpady. Níže jsou uvedeny příklady aktuálních případů porušení:
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, stanovuje řadu povinností pro provozovatele stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší:
| Bod | Povinnost | Předpis |
|---|---|---|
| d1 | Provozovatel je povinen zařadit zdroj znečišťování. | § 4 odst. 7 a 8, § 17 odst. 1 písm. e) zákona, příloha č. 2 zákona |
| d2 | Provozovatel je povinen uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o ovzduší, jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem a dodavatelem. | § 17 odst. 1 písm. a) zákona |
| d3 | Provozovatel stacionárního zdroje je povinen dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře. | § 17 odst. 1 písm. b), § 4 zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d4 | Provozovatel je povinen spalovat ve stacionárním zdroji pouze stanovená a povolená paliva. | § 16 odst. 1, § 17 odst. 1 písm. c) zákona, vyhl. 312/2012 Sb., vyhl. 415/2012 Sb. |
| d5 | Provozovatel stacionárního zdroje je povinen provést kompenzační opatření uložená krajským úřadem. | § 11 odst. 5 - 7, § 17 odst. 1 písm. f) zákona |
| d6 | Provozovatel stacionárního "malého" spalovacího zdroje je povinen dodržovat minimální emisní požadavky a provádět pravidelné kontroly zdroje. | § 17 odst. 1 písm. g) a h), § 17 odst. 5, § 41 odst. 15-16 zákona |
| d7 | Provozovat vyjmenovaný zdroj pouze na základě povolení k provozu. | § 11 - § 13 zákona, § 17 odst. 3 písm. a), § 41 odst. 4 - 7 zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d8 | Provozovatel vyjmenovaného zdroje je povinen zjišťovat množství emisí. | § 6, § 17 odst. 3 písm. b), h), i), j), § 41 odst. 8 zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d9 | Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen vést provozní evidenci, každoročně ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence prostřednictvím ISPOP a platit poplatky za znečišťování ovzduší. | § 15, § 17 odst. 3 písm. a) zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d10 | Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen odvádět ZL komínem, odstraňovat poruchy a ve stanovených případech podávat zprávy KÚ a omezit či zastavit provoz zdroje. | § 17 odst. 3 písm. d), e), f), g) zákona |
| d14 | Obec může na svém území stanovit zónu s omezením provozu motorových vozidel. | § 14 zákona, 56/2013 Sb. |
| d16 | Provádět kontroly zařízení s nadlimitním obsahem regulovaných látek či fluorovaných skleníkových plynů certifikovanou osobou. | § 4 zákona 73/2012 Sb., čl. 4 517/2014, čl.23 1005/2009, vyhl. č. 257/2012 Sb. |
Nakládat s nebezpečnými odpady je možné pouze na základě souhlasu státní správy, pokud původce na tuto činnost již nemá souhlas k provozování zařízení podle § 14 zákona o odpadech. Shromažďování a přeprava nebezpečných odpadů nepodléhají souhlasu. Běžná firma provádí v oblasti nebezpečných odpadů pouze jejich shromažďování před předáním oprávněné osobě. Je však nutné si dát pozor na označení míst, kde je odpad "skladován" před předáním oprávněné osobě.
Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady je tedy nutný od 1.1.2013 pouze pro tyto činnosti: sběr, výkup, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů, pokud na tyto činnosti nemá již souhlas k provozování zařízení podle § 14 zákona (tj. oprávnění k provozování zařízení k nakládání s odpady).
Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce.
Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska. Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.
Svěříte-li likvidaci stavebního materiálu specializované firmě, zařídí vše potřebné za vás. Postará se o přistavení kontejneru a po jeho naložení odpad odveze a správným způsobem zlikviduje. Odpady ze stavby můžete samozřejmě vytřídit i svépomocí. Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí.
Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaký typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání.
Některé typy odpadu můžete při rekonstrukci nebo demolici znovu využít pro další stavební práce. Zbytky cihel lze po očištění používat k dalšímu zdění, kameny zase poslouží jako výplň do betonové konstrukce. Na stavbě můžete opětovně zužitkovat i staré omítky a malty. Potřebovat budete ocelové síto s většími oky (tzv. katr neboli prohazovačku), díky kterému oddělíte jemné částice od hrubých. Ty hrubé pak při stavbě využijete k zásypům, z jemných můžete namíchat novou maltu. Při stavebních pracích proto vždy přemýšlejte, které typy odpadů dokážete znovu používat.
Některé druhy odpadů lze opětovně využívat, jiné recyklovat či přeprodat, další zase patří na skládku nebo k uložení nebezpečného odpadu. Drátěné sklo je tvořeno kombinací dvou materiálů - kovu a skla. Protože se v něm nachází zpevňující kovové mřížky, nelze drátosklo vytřídit do zelených kontejnerů na sklo. Akrylátové sklo neboli plexisklo má vlastnosti termoplastu. Nepatří však ani do kontejneru na sklo, ani plasty. Ani molitan nepatří do žlutých kontejnerů na plasty. Čistý polystyren je možné v menší míře vyhazovat do žlutého kontejneru. Sem však patří zejména polystyreny, které se používají jako výplně krabic nebo termoobaly.
Dřevo ze stavby patří mezi stavební suť. Odvézt jej můžete buď do sběrného dvora či na skládku, nebo při větším množství zajistit likvidaci specializovanou firmu. Zkontrolujte stav stavebního dřeva. Pokud je čisté bez zbytků stavebních hmot nebo nátěrů, můžete jej znovu využít na stavbě, například pro výrobu dřevěného bednění. Linoleum nebo PVC jsou materiály používané pro výrobu podlahových krytin. Patří na sběrný dvůr, a to i v malém množství. Stavební hmoty se obvykle balí do papírových pytlů. Protože bývají znečištěné, nevyhazujte je do modrých kontejnerů na papír.
S materiály s obsahem azbestu se setkáte zejména na starších stavbách. Odstraňování azbestu musíte ohlásit na stavebním úřadě. Při rekonstrukcích domů musí manipulaci s azbestem provádět stavební firma s patřičným povolením. U demolicí můžete likvidaci provádět i svépomocí, ovšem jen za dohledu stavebního dozoru s oprávněním pro provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.
Při likvidaci a třídění stavebního odpadu nezapomínejte na ochranu těla a dýchacích cest. Pracovní a ochranné pomůcky zakoupíte na našem e-shopu i všech pobočkách stavebnin Izomat. Daná problematika je upravena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a vyhláškou číslo 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Pokud jde o možné porušení povinností na straně vaší firmy, podle § 12 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., máte povinnost jako prvotní původce odpadů zjistit, zda osoba, které předáváte odpady, je k jejich převzetí podle výše uvedeného zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba neprokáže potřebným povolením, nesmí jí být odpad předán.
Dle ustanovení § 66 odst. 3 písm. b) vám může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč, jestliže předáte odpad fyzické nebo právnické osobě, která k jeho převzetí není podle zákona č. 185/2001 Sb. oprávněna. Žádným certifikátem se prokazovat nemusíte, pro případ řízení o uložení pokuty však doporučujeme opatřit si průkazný dokument, ze kterého vyplývá, že jste se mohli důvodně domnívat, že daná firma potřebná povolení má.
V případě, že by firma A. na žádném z těchto seznamů nebyla uvedena a zjistili byste, že neplní povinnosti uložené pro provozovatele dle § 14 odst. 1 nebo odst. 2 (tzn. nemá souhlas krajského úřadu ani nepodala oznámení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností), může Česká inspekce životního prostředí uložit firmě A. pokutu do výše 10 000 000 Kč, a to podle ust. § 66 odst. 3 písm. c) a d) zákona o odpadech.
Pokud jste vlastníkem firmy, ve které zrovna probíhá rekonstrukce a vzniká velké množství kovového odpadu, musíte ho ekologickou cestou zlikvidovat a ještě přitom dodržet aktuální znění zákona o likvidaci odpadů. Ten říká, že povinností firmy je předávat kovový odpad pouze oprávněným osobám, tedy kovošrotům.
Ani vám, jako firmě, se třídění kovového odpadu nevyhne. Třiďte železo, olovo a barevné kovy (měď, mosaz, bronz, zinek, nerez). Kovy se totiž váží zvlášť, a tak máte větší šanci, že dostanete za výkup více peněz. Cenu kovů určuje Londýnská burza kovů neboli LME, podle níž se řídí všichni obchodníci se šrotem. Výkupní ceny pro firmy jsou ale často individuální. Rozhoduje hlavně množství šrotu a jeho kvalita.
Spousta kovošrotů nabízí přepravu kovového odpadu přímo z firmy, a to zdarma. Pokud se ale jedná o přepravu nebezpečného odpadu (mezi něj paří autobaterie nebo ocelové třísky s emulzí), je nutné vyplnit Evidenční list pro přepravu nebezpečných odpadů po území ČR a předložit ho obecnímu úřadu.
Společnost Benefit Computers s.r.o. působí na trhu a poskytuje služby v rámci značky Elektroodpad Praha od roku 2011. Hlavní předmětem činnosti je prodej a servis výpočetní techniky, repasování a obchod použitou technikou. Techniku odkupujeme od zejména od velkých firem a státních institucí.
Od roku 2013 zajišťujeme i svoz vysloužilé techniky a její ekologickou likvidaci ve vlastním zařízení na zpracování elektroodpadu. Jsme zapojeni do sítě zpětného odběru elektrozařízení a jsme schopni přijmout všechny kategorie elektrozařízení. Zajišťujeme svoz použité techniky i elektroodpadu do našeho zařízení. Pro zákazníky vystavujeme potvrzení o ekologické likvidaci, respektive o převzetí techniky v rámci zpětného odberu elektrozařízení, případně převzetí elektroodpadu s patřičným katalogovým číslem odpadu.
Naše firma ECO PLASTICS s.r.o. vykupuje velké množství druhů plastů, jako jsou tyto materiály: PP, HDPE, ABS, LDPE, PS, PA, POM, PC, PVC, PPO, PMMA, LLDPE. Plastový odpad vykupujeme ve všech jeho formách, ať už jako technologický odpad z výroby a zpracování plastů, nebo vyseparovaný plastový odpad. Ten dále dotřídíme a moderními technologiemi recyklujeme a drtíme. Platba probíhá hotově a vystavíme Vám doklad o ekologické likvidaci.
tags: #jak #založit #firmu #na #ekologickou #likvidaci