Dostatek čisté vody se nejen v Česku stává stále důležitějším tématem. Změny klimatu na jedné straně a znečištění způsobené splašky i průmyslovými podniky na straně druhé dělají z vody stále cennější tekutinu.
Právě na oblast čištění vody se od svého počátku zaměřuje společnost IN-EKO Team z Tišnova. U jejího zrodu stála spolu s dalším společníkem na přelomu let 1994 a 1995 Eva Komárková, která firmu vede od jejího založení až dosud.
Podnik se zabývá výrobou specializovaných vodohospodářských zařízení z nerezavějící oceli, určených k filtraci a separaci nerozpuštěných látek z vody v průmyslových i komunálních čistírnách odpadních vod a dalších zařízení nezbytných pro chod čističek.
„Naše zařízení naleznou uplatnění také v průmyslových oblastech - v potravinářství, v papírenském průmyslu, plastovém průmyslu, ale také na rybích farmách a v zoologických zahradách. Stěžejní výrobní program firmy tvoří takzvané mikrosítové filtry.
„Mikrosítový bubnový filtr vyrábíme již od samého začátku a patří k našim nejdéle vyráběným zařízením a zároveň také k nejprodávanějším z nich. Do dnešního dne jsme jich vyrobili a prodali přes tři tisíce kusů,“ vypočítává Eva Komárková.
Čtěte také: Česká ekologická daň
Od roku 2013 firma vyrábí také diskový mikrosítový filtr. „Velice rychle se zařadil mezi naše nejprodávanější zařízení, v zahraničí je po něm velká poptávka, v České republice bohužel zatím nelze zařízení aplikovat,“ podotýká Eva Komárková. Společnost IN-EKO Team přitom byla vůbec prvním výrobcem této technologie v České republice.
S vývozem společnost začala hned v počátcích. První mikrosítové bubnové filtry vyvezla již v roce 1995 do Itálie. V současnosti prodává firma do zahraničí 65 procent svojí produkce.
„Podíl exportu na obratu se každým rokem velice mění. Nejvíce záleží, kolik velkých projektů zrealizujeme v daném roce v tuzemsku. V minulých letech jsme zaznamenali větší tržby právě v tuzemsku, vloni už byla situace velice vyrovnaná a podíl exportu na celkovém obratu představoval zhruba 50 procent,“ popisuje Eva Komárková.
Společnost dlouhodobě vyváží především do Ruska, Itálie a Velké Británie. Významné zákazníky má také v USA, v severní Evropě nebo na Novém Zélandu, exportuje do celé Evropy, včetně sousedního Německa a Slovenska.
„V posledních dvou letech jsme exportovali také několik zařízení do Indie. Jednalo se především o velké diskové filtry a předpokládáme, že spolupráce bude i nadále pokračovat. Další země světa jsou pro firmu perspektivní. „Prozatím do těchto zemí neexportujeme například z důvodu špatné ekonomické či politické situace v dané zemi nebo například obecně špatným a složitým podmínkám pro vstup na tento trh. Do budoucna máme v plánu vstup na africký trh, kde máme již několik instalací. Naším záměrem je prosazení se na tamním trhu a získání tržního podílu v jednotlivých zemích,“ zmiňuje Eva Komárková.
Čtěte také: Jak pečovat o kuchyňský drtič
Potenciál vidí také v Latinské Americe, kde již také výrobky z IN-EKO Team znají.
Čistá pitná voda bez obsahu reziduí pesticidů se stává důležitým tématem pro budoucnost hospodaření v české krajině. Ekologické zemědělství přitom na rozdíl od konvenčního nabízí řešení pro uchování kvality a čistoty vody.
„Ekologické zemědělství má jednoznačně pozitivní efekt na krajinu, vodu a půdu. A živou půdu nebo čistou vodu potřebujeme k životu všichni. V Česku přitom stále hledáme a často nenalézáme řešení na čištění vod ohrožených chemizací. Je přitom potřeba změnit celkový přístup ke krajině a inspirovat se tam, kde to funguje. V současné době spolupracujeme například se Saskem na projektu, ve kterém je jednou z aktivit organizování akcí s cílem převést konvenčně hospodařící zemědělce, kteří hospodaří v blízkosti vodních toků a zdrojů pitné vody, do ekologického zemědělství. Tento krok má několik pozitivních dopadů jak ekologických, protože kvalita vody z hlediska obsahu ať už metabolitů pesticidů, herbicidů nebo třeba i antibiotik jde výrazně nahoru, tak ekonomických, protože vodárenské společnosti nemusí vynakládat stamiliony na čištění vod, “ uvádí Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Ekologické zemědělství přitom nechrání vodu jen z hlediska chemizace. „Díky pestrému osevnímu postupu a obsahu humusu v půdě jsou ekologická pole lépe připravena absorbovat zvýšené množství vody při prudkých lijácích, a naopak zásobit rostliny vodou v případě sucha. Ornice nestéká kvůli erozi do řek či nádrží, což se zpětně opět projeví na kvalitě vody. Osobně si myslím, že ekologické zemědělství má obrovský, a prozatím nevyužitý potenciál k tomu, aby se praktikovalo podél všech vodních toků a nádrží. Například v okolí řeky Želivky je řada farem, které by bylo ideální převést do ekologického zemědělství. Mnoho z těchto farem chová dojný skot a má zároveň ornou půdu. Pro přechod do ekologického zemědělství se jedná o ideální kombinaci.
Přechod z konvenčního zemědělství do ekologického není tak složitý, jak by se tomu mohlo na první pohled zdát. Například základem chovu mléčného skotu v ekologickém režimu a produkce biomléka je vytvoření přirozených podmínek chovu. Ustájení skotu v ekologickém zemědělství musí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií zvířat.
Čtěte také: Ohrožení Evropy Maďary
„Spolupracujeme s malými ale i velkými zemědělskými podniky, které přešly z konvenčního do ekologického zemědělství a jak ekonomiku, tak i například čistotu vody po 10 letech, si nemohou vynachválit. Dokonce jim vlastníci z okolí přednostně pronajímají pozemky, protože vědí, že díky způsobu ekologického hospodaření jim nezatíží ani půdu, ani podzemní zdroje pitné vody.
Vzhledem k rostoucím tlakům na zpřísňování ekologických limitů má podle ní firma i do budoucna dobré vyhlídky. „Vodohospodářský obor je velice perspektivní oblastí. Tišnovská společnost IN-EKO Team se od svého založení zaměřuje na výrobu vodohospodářských zařízení z nerezavějící oceli, která jsou určena k čištění odpadních vod. Firma s celosvětovou působností patří k nejvýznamnějším výrobcům zařízení pro mikrofiltraci nejen na trzích střední a východní Evropy.
Mezi typické zákazníky společnosti patří provozovatelé čistíren odpadních vod, průmyslové podniky i technologické firmy. Zatímco na českém trhu má firma ve svém oboru jediného konkurenta, v zahraničí soupěří s mnoha nadnárodními firmami s dlouhou tradicí.
Obraty společnosti již několik let po sobě přesahují 100 milionů korun. V současné době zaměstnává 68 pracovníků, jejich počet se každý rok navyšuje. Stejně jako další technologicky zaměřené firmy se nyní potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na trhu práce.
„Domnívám se, že tento problém v současnosti řeší snad každá strojírenská firma. I pro nás tento fakt představuje do budoucna určité riziko, ale prozatím je v našem regionu ještě dostatek technicky vzdělaných pracovníků, jako například svářečů, zámečníků a podobně,“ konstatuje Eva Komárková.
V půdě bychom si přáli optimální obsah vody tak, aby vše dobře rostlo, přeměňovalo se a žilo. Tento ideál však často není a vody v půdě máme buď málo, nebo je jí nadbytek. Oba extrémy se lidé odedávna snažili eliminovat.
Půdy zavlažovali, nebo naopak odvodňovali. V dnešní době intenzivního hospodaření a potřeby ekonomické návratnosti by pak mohly být tyto půdy opuštěny a trpěla by údržba krajiny. Nejen na oblasti s negativním působením vody se zaměřuje dotační podpora postavená v rámci vymezení ANC (Areas with Natural Constraints, dříve též LFA/Less Favoure Areas) oblastí.
Blíže se na kritéria týkajících se vlhkosti půdy zaměřuje další díl ze seriálu Voda a půda (Úroda 6/2025) autorů Ing. Tomáše Khela a Ing. Jana Vopravila, Ph.D., z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v.
Možná vás překvapí, že prodej balených vod v Čechách máme doložený od 16. století. Tehdy se ale prodávaly pouze “léčivé” vody, které byly stáčené do kameninových džbánků. Dnes se už nedozvíme, jestli opravdu léčily. V 18. a 19. století se začaly prodávat přírodní i uměle vytvořené minerální vody.
Ty se stáčely do skla. V 60. a 70. letech 20. století se udály dvě zásadní změny. Skleněné obaly nahradil plast a začala se prodávat “obyčejná” pitná voda, stejná jako ta ve vodovodech.
Máme ten luxus, že v naší zemi teče pitná voda z kohoutku. Kontrola pitné vody se provádí každý rok u mnoha tisíc vzorků vody z vodáren, vodojemů i domácností podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. Pokud tedy nepotřebujeme speciální vodu (například na pitný režim kojenců), pro doplňování tekutin si bohatě vystačíme s vodou z kohoutku. Jestli potřebujeme doplňovat minerály, mějme na paměti, že minerální voda není vhodná pro každodenní konzumaci.
Na vaření nikdy nepoužívejte teplou vodu z vodovodu. Ohřevem se narušuje její mikrobiologická stabilita a může tak obsahovat škodlivé mikroby.
tags: #ekologická #produkce #voda