Obyvatelé Prahy vědí, že jejich město je obklopeno krásnými místy, ideálními pro procházky a výlety. Jedním z nejkrásnějších je Divoká Šárka, nejstarší chráněný přírodní útvar na území Prahy. K toulkám lákala už obrozence v 19. století a atraktivní je stále.
Je to tak zajímavé místo, že stojí za návštěvu nejen Pražanům, ale i mimopražským návštěvníkům. Poznáte v ní nejen kus překrásné a divoké přírody, ale půjdete (či pojedete na kole) i po stopách naší dávné historie. Je to tak trochu zázrak: Když vystoupíte z tramvají číslo 20 nebo 26 ve stanici Divoká Šárka a uděláte pár kroků, octnete se v krajině strmých skal, luk a lesů a lesostepí. Zkrátka se nechce věřit, že jste na dohled velkoměsta. Kolem vás dramatické scenérie a v údolí pohodlná cesta lemovaná lavičkami. Podzimní měsíce doslova hýří barvami.
Divoká Šárka je prostě divočina, a tak tomu bylo už před dávnými stoletími, jak připomíná její jméno. Pojmenování Šárka totiž vzniklo ze starého slova „šarý“, tedy „šerý“. Zdejší soutěsky a rokle, za které částečně vděčíme působení Šáreckého potoka, jsou skutečně místy až temné a tajemné. Vzhledem k tomu, že ročně navštíví Šárecké údolí (jak se také Divoké Šárce říká) více než milion lidí, je s podivem, že zdejší příroda zůstala zachována.
Území Divoké Šárky bylo osídleno již v době paleolitu, našly se tu jedny z nejstarších zkamenělin v Čechách. Největšího rozkvětu dosáhla tato oblast v sedmém a osmém století, kdy zde vzniklo rozsáhlé slovanské hradiště, jehož valy jsou dosud znatelné nad soutěskou Džbán. Geologicky pestrá lokalita s výchozy silicitů, drob a prachovců svrchních starohor (proterozoika) byla osídlena prakticky po celé období pravěku a raného středověku.
Pětadvacet hektarů velké hradiště bylo trojdílné, na jihu, západě a severu chráněné kaňonem Šáreckého potoka. Na nejchráněnější jihozápadní části zvané Kozákova skála se nacházela tříhektarová, o 20 až 30 metrů převýšená akropole, která ční plných 80 metrů nad údolí vodoteče. K ní se na severu a východě přikládalo vnitřní předhradí o rozloze 12,5 hektaru a vnější předhradí o rozloze 9,5 hektaru. Tato východní část s předhradími bývá zvána Vanžov.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Od roku 1995 je hradiště Šárka Národní kulturní památkou, která je součástí přírodního komplexu Divoká Šárka a Šárecké údolí. Lokalita byla osídlena již v průběhu mladší doby kamenné závěrečnou fází kultury s lineární keramikou staršího neolitu, která je podle zdejšího naleziště nazývána tzv. šáreckým stupněm (5000-4900 př. n. l.).
V Divoké Šárce žije na rozloze 25,35 hektaru asi 80 druhů ptáků, vyskytovat by se zde měly i drobné šelmy či chráněná zmije obecná. Území při úbočích (zejména pravém) Šáreckého potoka přibližně od soutěsky Džbán po Čertův mlýn představuje cenný krajinný celek se zbytky teplomilné skalní i chladnomilné flóry a fauny.
Po botanické stránce je nejzajímavější soutěska Šestákovy a Kozákovy skály a vlastní těleso skal, které jsou významněji ovlivněny návějemi spraší. Zdejší druhově bohatá stepní společenstva byla pozitivně podmíněna také dávným osídlením, které způsobilo obohacení buližníkových skal o živiny. Na jižně orientovaných skalnatých stráních u Kozákovy skály je vyvinuta hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou.
Divoká Šárka nabízí možnosti pro nejrůznější pohybové aktivity. Můžete ji projít pěšky, ale je tu také hustá síť cyklostezek, které zvládnou i méně zdatní cyklisté. Míří sem rovněž milovníci lezení po obtížných terénech a horolezci, nacházejí se tu dvě pěkné lokality ke koupání. Směřují sem kroky milovníků přírody, protože zde rostou vzácné rostliny a bohatá je rovněž zdejší fauna.
Hned kousek od tramvajové zastávky narazíte na červenou turistickou značku, která vás provede nejkrásnějšími místy. Můžete se po ní vydat dvěma směry. Ten první vede kolem Kozákovy skály, kde už v 8. století stálo slovanské hradiště. Vyšplhat na skalnatou plošinu se vyplatí i vám, protože je z ní krásný výhled. Nenechte se ale přespříliš unést, protože před vámi jsou další pěkná místa. Tato část červené značky vás povede soutěskou Džbán dál ke známému koupališti stejného jména, kde je i stánek s občerstvením a kurty na nohejbal a volejbal. Ale napojit se můžete rovněž na cyklotrasu kolem studánky Čertovky a vydat se k Čertovu mlýnu.
Čtěte také: Více o nejrozšířenějším minerálu
Po cyklotrase se dostanete nejen k další zdejší známé studánce zvané Franciho pramen, ale narazíte také na druhé rameno červené turistické značky směřující k dalším skalnatým hřbetům (Jenerálka a Zlatnice) a dál až k přírodní nádrži Džbán, která je ojedinělým přírodním koupalištěm.
Kdo má rád historii a Staré pověsti české, měl by se vyšplhat na vyhlídku Dívčí skok, kterou najdete nedaleko koupaliště Džbán. V Šárce a na polích v okolí lze nalézt malé kulovité útvary, které pocházejí až z prvohor. Ty jsou známy právě pod označením „šárecké kuličky“. Po jejich rozbití v nich lze nalézt zkameněliny, včetně známých trilobitů.
Doby, kdy jste našli v Šáreckém údolí několik restaurací a hospůdek, jsou dávno pryč. Ale kousek nádrže Džbán je restaurace Aritma, která nabízí speciality nejen domácí kuchyně. Na dohled stanice tramvaje Divoká Šárka se nachází známý Libocký pivovar, kde si pochutnáte především na lahůdkách inspirovaných českou klasikou.
Pokud jste zdatní turisté, nebo budete chtít věnovat této části Prahy a jejímu okolí více času, pak se rozjeďte například do Roztok u Prahy. Ve zdejší zrekonstruované tvrzi je pěkně muzeum. Blíže Divoké Šárce je další zajímavá přírodní a turistická lokalita - Přírodní park Praha Lysolaje.
Na území Prahy je nyní 93 zvláště chráněných území o rozloze více než 2200 hektarů, což je na 4,4 procenta z celkové rozlohy města. Kromě toho je v Praze také 12 přírodních parků, které se rozkládají na asi 20 procentech rozlohy města, do Prahy částečně zasahuje i Chráněná krajinná oblast (CHKO) Český kras.
Čtěte také: Co obnášejí emisní normy?
Národní přírodní památkou (NPP) se rozumí menší přírodní útvar, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. V Praze je také 67 chráněných území v kategorii přírodní památka (PP), což je území obvykle menší rozlohy zřízené k ochraně určitých přírodních objektů místní až státní hodnoty. Některé přírodní památky, ale i přírodní rezervace byly v minulých letech rozšířeny.
Mezi přírodní parky v Praze patří například Modřanská rokle - Cholupice, Botič - Milíčov, Hostivař - Záběhlice, Říčanka, Rokytka, Klánovice - Čihadla, Drahaň - Troja, Šárka - Lysolaje, Košíře - Motol, Prokopské a Dalejské údolí, Radotínsko - Chuchelský háj a Smetanka.
Je snahou nevhodné dřeviny nahradit dřevinami původními. Vysazují se zde zejména duby, buky a habry, na vhodných místech i jedle. Lesy v Šárce jsou jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. V rámci certifikace FSC® byly též vymezeny tzv.
Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční - rekreační - poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín, douglaska).
Divoká Šárka patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější pražské přírodní lokality a je tradičním výletním místem Pražanů. Ročně ji navštíví více než 1,2 milionu návštěvníků. Je snadno dostupná městskou hromadnou dopravou a je také velmi oblíbená mezi cyklisty.
tags: #chráněný #útvar #přírody #Šáreckého #potoka