Kempingové a outdoorové aktivity se stávají oblíbenou náplní volného času a je to skvělá cesta k psychické pohodě. Už hodina strávená v lese má úžasné léčivé účinky. Pravidla pro bezpečný pobyt v přírodě nejsou žádná věda a pro většinu z vás snad nebudou úplně cizí. O dovednostech přežití v přírodě toho již bylo napsáno spousta, i přesto je dobré si tyto věci zopakovat. Bezpečný pobyt v přírodě je o vašem bezpečí a bezpečí spolucestujících. Nezapomínejte však na obklopující nás svět.
Základní pravidla a doporučení
Před každým výletem je vhodné si trasu řádně naplánovat a ke svému pohybu v přírodě využívejte přednostně vyznačené trasy. Na značených trasách jiného přesunu respektujte absolutní přednost tohoto přesunu před ostatními. Nehledě na to kam vyrazíte, dbejte na osobní bezpečnost. První věc jakou obvykle řešíme před výletem do přírody je obuv a oblečení. I když vyrazíte za krásného počasí pamatujte, že počasí se může měnit, zejména na horách.
Lesní zákon - předpis č. 289/1995 Sb. (1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. V době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů může obec z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů vydat svým nařízením zákaz vstupu do lesa.
Především je asi třeba říct, že naším cílem není absolutní bezpečnost. Chceme-li děti vést k samostatnosti a nabídnout jim dobrodružství, ani to není možné. Vedoucí a instruktoři vykonávají svou činnost dobrovolně, ve svém volném čase a bez nároku na odměnu, jsou tedy dobrovolníky. Pro dobrovolnickou práci neexistuje žádný ucelený právní předpis, platná legislativa upravuje spíše povinnosti pořádajících organizací (1). Stejně jako dosud neexistuje zákon o práci s dětmi a mládeže, ačkoli snahy o přijetí zde v obou případech byly.
Některá pravidla bezpečnosti najdeme v různých speciálních právních předpisech (ty jsou v následujícím textu označeny), většina jich ale vychází ze zdravého rozumu. Proč se jimi tedy musíme řídit? Tedy kromě toho, že bezpečnost dětí je pro nás důležitá sama o sobě? Neseme za svěřené děti odpovědnost. Čím lépe budeme dodržovat pravidla bezpečnosti, tím lépe se budeme moci hájit, pokud se nakonec přeci jen něco stane. Před svým svědomím, před rodiči i před soudem, kdyby na to došlo. Pokud už se „něco“ stane, nastává zkoumání, kdo je za „to“ odpovědný, což rozhodně není jednoduchý úkol.
Čtěte také: Environmentální bezpečnost: podrobná analýza
Podle okolností může totiž nést svůj díl viny organizace, hlavní vedoucí, i když u „toho“ nebyl, vedoucí či instruktor, který u „toho“ byl, a třeba i zraněné dítě, pokud neposlouchalo své vedoucí. Řiďte se zdravým rozumem.
Důležité body pro bezpečný pohyb v přírodě s dětmi:
- Držte se pohromadě tak, abyste měli přehled o prvních i posledních.
- Neužeňte nejslabšího. Zvolte trasu i zátěž přiměřenou věku.
- Je-li snížená viditelnost, mějte reflexní prvky i pro děti (8).
- Při přecházení přes vozovku přecházejte najednou a pohromadě.
- Výslovně upozorněte děti na to, co nemohou samy dělat (koupat se, lézt na skály apod.) a jak se mají pohybovat.
První pomoc a krizové situace
Co ale dělat v případě komplikaci, jako je nečekaně velké snížení fyzického výkonu, neplánovaný spánek pod širákem, útok divoké zvěře, a další nehody čí zranění?
Pouze 15 % Čechů a Češek si je jistých, že dokáže poskytnout první pomoc. Jenže 46 % už pomoct muselo. Co by nám nikdy nemělo chybět v batohu a jak krizovou situaci zvládnout?
Níže jsou uvedeny některé modelové situace a doporučené postupy:
- Co dělat, pokud nás píchne včela, objeví se kopřivka a špatně se nám dýchá?
- Zchladíme místo, kam nás bodla.
- Dáme si lék na alergii, pokud ho máme po ruce.
- A zavoláme záchranku.
- Jak postupovat, pokud dítě sní jedovaté bobule?
- Zkusíme vyvolat zvracení a zavoláme záchranku.
- Jaké kroky podniknout při otevřené zlomenině?
- Zastavit krvácení a zafixovat zraněnou část těla.
- Co dělat při uštknutí jedovatým hadem?
- Znehybnit oblast a zavolat záchranku.
- Jak postupovat, když na nás zaútočí divoké prase?
- Otočit se a běžet co nejrychleji pryč.
- Co udělat jako první při podvrtnutí kotníku?
- Použít obinadlo a omezit zatížení.
- Co dělat, když dospělý zkolabuje bez známé příčiny a dýchá?
- Položit ho, zvednout nohy a zavolat pomoc.
Jak správně žihadlo vyndat? Včela nám se žihadlem zanechala i jedový váček, neměli bychom ho proto vyndávat prsty, abychom váček nezmáčkli a nevstřikli jed do rány. Žihadlo uchopíme pinzetou pod jedovým váčkem a rychle a opatrně vytáhneme.
Čtěte také: Environmentální bezpečnost v ČR
Pokud se jedná o otevřenou zlomeninu, kdy část kosti trčí z těla ven, nejdříve vydezinfikujeme okolí rány a sterilním překrytím zastavíme krvácení. Kosti do rány nikdy nevracíme. Při zlomenině velké kosti voláme záchranku. Pokud se zraněným musíme hýbat, zajistíme zlomeninu provizorní dlahou. Použijeme k tomu cokoliv neostrého, například větev, případně svážeme nohy k sobě. Zlomenou ruku můžeme zavěsit na šátek. Vytvořenou dlahu připevníme obvazem, šátkem nebo třeba páskem. Jen pozor, abychom končetinu nezaškrtili.
Rozsekneme si nohu o kámen nebo se nešikovně řízneme nožem? I to se na výletě může stát. Vždy platí, že z rány nevytahujeme nic, co v ní pevně drží. Došlo by ještě k většímu krvácení. Ránu a její okolí očistíme a vydezinfikujeme. Pozor na ránu, ze které vytryskuje světle červená krev. Tepenné krvácení ohrožuje zraněného přímo na životě. Krvácení se snažíme co nejrychleji zastavit. Pokud je to nutné, tlačíme prsty přímo na krvácející cévu. „Ránu dále zajistíme několika vrstvami sterilního obvazového materiálu a škrtidlem zamezíme přívodu další krve. Pokud jde o poranění končetiny, znehybníme ji. Každý pohyb zvyšuje krvácení.
V rámci první pomoci uštknutého uklidníme a zajistíme, aby se nehýbal. Jed se v těle nebude tak rychle šířit. Ránu dále vydezinfikujeme a překryjeme například čistým kapesníkem. Místo uštknutí znehybníme. V případě kousnutí do ruky nebo nohy vytvoříme provizorní dlahu. „Pamatujte si, že ránu nikdy nevysáváme, nezaškrcujeme, nevypalujeme ani do ní neřežeme,“ upozorňuje Lukáš Hutta.
Zmije může být i černá. Jediným českým jedovatým hadem je zmije obecná. Poznáme ji snadno podle klikaté čáry na zádech, zbarvení ale může mít i černé. Dobrá zpráva je, že svůj jed si šetří na lov. Takže i když nás uštkne, většinou příliš jedu nevypustí. Zdravého dospělého člověka na životě neohrozí, přestože zdravotní potíže vyvolá. Nebezpečná je ale pro seniory, alergiky, oslabené jedince a děti.
Pokud se nám něco stane v terénu, může nás zachránit aplikace Záchranka. Po jejím stažení je třeba ji aktivovat a ověřit telefonní číslo. Pak je možné jedním stisknutím tlačítka posílat nouzové zprávy a přivolat si pomoc.
Čtěte také: Více o environmentální bezpečnosti
Při náhlém kolapsu, tedy omdlení, postiženého položíme na záda, zvedneme mu nohy pod úhlem 30 stupňů a podložíme mu je. Zajistíme dostatečný přívod čerstvého vzduchu a uvolníme mu oblečení na hrudníku a kolem krku. Stav člověka se zpravidla rychle zlepší.
Resuscitace: Položíme ho na záda, zakloníme mu hlavu a vytáhneme bradu. Tím uvolníme dýchací cesty. Pokud stále nedýchá nebo dýchá jen velmi málo a nepravidelně, zahájíme masáž srdce. Propleteme prsty, propneme ruce v loktech a stlačujeme hrudník. Frekvence odpovídá zhruba rytmu písničky Rolničky, rolničky. Pokud je zachránců víc, střídáme se po 2 minutách.
Setkání s divočáky je nebezpečné hlavně v období, kdy se bachyně stará o mláďata. Pokud nás prase z dáli slyší, vyhne se nám. Co když ho ale překvapíme a ocitneme se v jeho blízkosti? Pak je dobré se snažit zachovat maximální klid. Jako by tam prase nebylo. Pokud to jde, vylezeme na blízký strom, kde počkáme, až divočák odejde.
S takovou situací je třeba počítat a děti na ni připravit. Od útlého věku je učme základní telefonní čísla, kterými přivolají pomoc, i jak hovor na tísňové lince probíhá. Do mobilu jim nainstalujme aplikaci Záchranka a ukažme jim, jak se používá. Dítě musí hlavně vědět, jak přivolat pomoc.
Ochrana před sluncem, hmyzem a dehydratací
Ochrana před sluncem je pro děti nesmírně důležitá. Jejich pokožka a oči jsou na škodlivé UV záření extrémně citlivé. Minimálně 30 minut před pobytem na slunci naneste opalovací krém s ochranným faktorem SPF 50 a postup opakujte každé dvě hodiny. Klobouky se širokou krempou poskytují dodatečnou ochranu obličeje, uší a krku. Kromě klobouků může být prospěšné i oblečení se zabudovanou UV ochranou, zejména při dlouhodobém pobytu na slunci. Naučte děti, aby si vždy hrály ve stínu, zejména během doby, kdy je slunce nejvýše.
Použijte repelent na pokožku a oblečení dětí, abyste je ochránili před komáry, klíšťaty a jiným hmyzem. V případě kousnutí nebo bodnutí je užitečné mít po ruce krém, který pomáhá zmírnit svědění a zánět. Pokud se nacházíte v oblasti s vysokým výskytem hmyzu, nejčastěji u lesa nebo vody, je vhodné zvolit oblečení, které dětem zakryje většinu těla a ochrání je před štípnutím. Přírodní sprej proti komárům a jinému hmyzu, který mohou používat i děti, si můžete velmi snadno vyrobit z pouhých dvou ingrediencí.
Hydratace (nejen) u dětí je opravdu zásadní, zejména v horkých letních dnech. Ujistěte se, že děti mají u sebe vždy láhev s vodou. Připomínejte dětem, aby pravidelně pily vodu, i když nemají žízeň. V horkých dnech je důležité pít častěji, aby se zabránilo dehydrataci. Místo džusů a limonád povzbuzujte děti k tomu, aby pily vodu. Sladké nápoje mohou naopak přispívat k dehydrataci a nejsou tak účinné jako voda. Pravidelné pití vody dětem pomůže se cítit lépe a vydržet déle při venkovních dobrodružstvích.
Bezpečnost při hrách a sportu
Při jízdě na kole, kolečkových bruslích nebo skateboardu vždy dbejte na to, aby děti nosily helmy. Helmy snižují riziko poranění hlavy v případě pádu nebo nehody. Ujistěte se, že má helma ideální velikost, správně sedí a je dobře nasazená.
Výuka dětí o bezpečnosti silničního provozu je jednou z nejdůležitějších lekcí, které by děti měly znát. Vysvětlete dětem, že ulice a silnice jsou pro auta, ne pro běhání. Naučte je pravidlo „podívej se doleva, doprava a pak zase doleva“, než začnou přecházet silnici. Vysvětlete jim význam barev na semaforech. Nazývejte přechody „bezpečnými pruhy“ a naučte děti, aby je vždy používaly. Domníváme se, že ve 12 letech, jsou zcela samostatné. Pouštíme je na ulici, aniž bychom je učili, jak se v provozu chovat a jak se pohybovat.
Dohled a prevence
Dozor nad malými dětmi v parcích a na veřejných hřištích je pro každého rodiče téměř každodenní výzva. Své dítě nesmíte doslova ztratit z dohledu ani na vteřinu. Malé děti si často neuvědomují nebezpečí a mohou být náchylnější k pádům nebo zraněním. Proto je důležité, aby jim dospělí byli nablízku, dohlíželi na ně a předcházeli možným nehodám. Dbejte také na to, aby si dítě nebralo svačiny a sladkosti od ostatních na hřišti, protože mohou obsahovat složky, na které může být vaše dítě alergické. Ačkoli by děti měly být vždy pod dohledem, je pochopitelné, že starší děti (12+) chtějí mít více volnosti, například chodit s kamarády ven nebo navštěvovat blízká hřiště, skateparky či vzdálenější místa mimo vaši ulici. Hlavní pravidlo! Naučte děti, aby se nebavily s cizími lidmi, bez ohledu na to, jak přátelští nebo neškodní se mohou zdát. Pokud má dítě mobilní telefon, naučte ho, že musí vždy odpovídat na vaše hovory nebo zprávy. Naučte děti, jak s vámi sdílet polohu svého mobilního telefonu, abyste vždy věděli, kde se nacházejí.
Zásady "Leave No Trace"
Leave No Trace by se volně dalo přeložit jako „nenech po sobě žádnou stopu“. zároveň je to i název organizace, jejíž hlavní misí je „S využitím síly vědy, vzdělávání a správcovství zajistit udržitelnou budoucnost pro přírodu a planetu.“ Je to nezisková organizace, která byla založena v roce 1994. I když myšlenka týkající se péče o přírodu ne je ničím novým a stejným principem se věnovali už naši předkové a mnohé indiánské či domorodé kultury tak dělají už celé věky, nikdy není pozdě šířit osvětu.
Podle organizace Leave No Trace také vlivem celosvětové pandemie stále více lidí vyhledává pobyt v přírodě. No až 9 z 10 lidí je nesprávně informováno o tom, jak se správně v přírodě chovat . A tyto mezery ve znalostech mohou poškodit a znehodnotit právě ta krásná místa, která všichni tak milujeme.
Proto organizace stanovila 7 principů, které poskytují snadno srozumitelný rámec praktik s minimálním dopadem pro každého, kdo rád chodí do přírody a záleží mu na ní:
- Turistiku plánujte dopředu a připravte se
- snažte se o navštívené oblasti získat co nejvíce informací z dostupných online zdrojů, map či literatury
- vybírejte si Vaši výbavu na turistiku s důrazem na bezpečnost, pohodlí a kvalitu a v souladu s myšlenkou „nezanechat žádnou stopu“
- myslete také na extrémní počasí, nebezpečí a nouzové situace, které mohou nastat
- připravte si aktivity, které odpovídají Vašim dovednostem a schopnostem; důležité je umět odhadnout své síly a možnosti předtím, než se vydáte do hor
- potraviny, které plánujete vzít s sebou můžete přebalit, abyste už doma minimalizovali odpad
- po návratu zhodnoťte svou cestu a poznamenejte si změny, návrhy či vylepšení, které provedete příště
- Cestujte a kempujte na vyznačených místech
Turistické stezky či místa pro stanování nejsou vyznačeny jen tak, pro nic za nic. Proto byste měli dodržovat a sledovat označení a stanovat či kempovat jen na vyznačených místech, stejně jako chodit pouze po vyznačených turistických stezkách. Nedodržováním těchto pravidel narušujete vegetaci a různé komunity živočichů. Pokud už jedete mimo trasu, prověřte si pevnost terénu a snažte se brát ohled na neporušenou přírodu. Nevytvářejte zbytečně nové vyšlapané chodníčky.
- Zlikvidujte odpad správným způsobem
Při tomto principu bychom mohli vycházet z anglického „ Pack it In, Pack it Out “, což ve volném překladu znamená, že to, co jste si s sebou na turistiku vzali, si máte přinést i zpět . Uklidit si po sobě je zkrátka povinnost každého návštěvníka v přírodě. Odpad, který lidé vytvářejí v přírodě, může mít pro ni vážné následky, není-li správně zlikvidován. A to rovněž pro faunu i flóru.
Preventivní opatření zahrnují například:
- plánování jídel, které neprodukují mnoho odpadu
- plánování množství potravy, aby nezůstávalo mnoho zbytků
- nošení tašky či pytle na odpad, ve kterých odpad po sobě odnesete
Co se týče likvidace lidského odpadu , není-li po ruce WC, ideální je vykopat tzv. WC. kočičí díru mimo hlavní tah lidí a zakopat odpad tam. Ideální je alespoň 80 kroků od zdroje vody, na slunné místo (sluneční paprsky pomáhají rozkladu) a nevyužívat jedno místo vícekrát.
- Nechte v přírodě to, co tam naleznete
Příroda je krásná, ale suvenýry na památku byste si z ní brát neměli. Nechte všechno tak, jak vám to příroda ukázala, aby si stejný požitek mohli vychutnat i ostatní. Pozorujte očima, ne rukama . Kameny, rostliny či jiné předměty než spadlé paroží a podobně nedovolte brát ani Vašim dětem.
Jakým zvykům bychom se měli ještě vyhýbat?
- netrhat květiny - raději si je vyfoťte či nakreslete; odstranění květin ovlivní možnost jejich opylení a schopnost rostliny reprodukovat se, což může mít za následek méně květin na daném místě v budoucnosti
- nepoškodovat živé stromy - vytrhávat kůru, vyrývat do kůry různé znaky či jména
- nedělat si ze stromů překážkové dráhy nebo je využívat jako součást obydlí - zatloukat do kůry hřebíky na zavěšení a pod.
- neodřezávat „nežádoucí“ větve
- Minimalizujte vliv táborového ohně
Ohniště jsou opředena historií a tradicí a jednoduše patří k pobytu v přírodě. Jsou ale nutností? Vždy je třeba zvážit roční období a oblastní omezení. Dále byste se měli zamyslet nad tím, zda má oblast dostatek dřeva nejen na oheň, ale také na následnou regeneraci.
Pár pravidel týkajících se ohnisek v přírodě:
- pokud se rozhodnete postavit táborák, ujistěte se, že nezanechá žádné stopy
- snažte se využít již existující ohniska
- udržujte malý oheň a nikdy jej nenechávejte bez dozoru
- k založení ohně a hoření používejte pouze tzv. mrtvé dřevo, ne větve ze živých stromů
- na konci spalte veškeré dřevo a uhlí na popel, úplně uhaste táboráky a poté chladný popel rozsypte
- Respektujte divokou přírodu
Kdykoli jste ve venkovním prostoru, nacházíte se v přirozeném prostředí mnoha volně žijících zvířat a měli byste se snažit minimalizovat svůj vliv na ně. Pozorovat přírodu se snažte potichu, z bezpečné vzdálenosti as respektem k ní. Jistá míra hluku (hlasitost běžného rozhovoru) je povolena, aby nás divoká zvěř zaregistrovala a zbytečně se k nám nepřiblížila.
Mezi další pravidla chování patří například:
- divoká zvířata není třeba krmit
- zvěř neplašte ani zbytečně nesledujte
- pro Vaši vlastní bezpečnost, jakož i pro jejich bezpečnost, se zvířat nikdy nedotýkejte ani je nezvedejte
- Vaše domácí zvířata mějte vždy pod kontrolou nebo je nechte doma
- vyhýbejte se divoké zvěři během citlivých období jako je páření, hnízdění, výchova mláďat nebo zima
- Buďte ohleduplní k ostatním návštěvníkům
Jednou z nejdůležitějších věcí outdoorové etiky je zachovávání zdvořilosti vůči ostatním . Nadměrný hluk, nekontrolovaná domácí zvířata a znečištěné prostředí zhoršují jeho přirozenou přitažlivost. Ohleduplnost k ostatním zaručuje, že si každý může užívat přírodu stejným dílem .
Jak se tedy chovat?
- respektujte ostatní
- buďte zdvořilí, nepsaným pravidlem je, že turisté jedoucí vzhůru mají přednost, ustupte jim
- dělejte si přestávky, ale nebraňte druhým v cestě
- nechte zvuky přírody zvítězit nad vlastním hlasem
- pokud rádi během procházek posloucháte hudbu, využívejte sluchátka, abyste nerušili ty, kteří si přišli do přírody užít ticho
- v oblastech jako jsou kempy, dodržujte pokyny a v době nočního klidu omezte hluk
- s domácími mazlíčky jděte pouze na místa, kam mají vstup povolen
I když možná na první pohled platí všude jiná pravidla, příroda jako celek je jen jedna. Chceme-li ji zachovat pro nás a další generace, šíříme osvětu, jak být k ní co nejšetrnější. I těchto 7 principů nám při tom může pomoci. Sjednoťme se pro společný cíl: respektovat přírodu.
Další důležité aspekty
- Oheň: Oheň se nesmí rozdělávat v lese, ani 50 m od jeho okraje (majitel lesa může povolit výjimku). Ohniště připravte tak, aby v dosahu plamenů nebylo hořlavého (samozřejmě s výjimkou dřeva, které přikládáte). Je dobré ho odhrabat na hliněný podklad, obložit kameny či vysypat pískem. Dejte pozor, aby děti u ohně na sobě neměly umělé materiály. Ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí, např. dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout, pokud chystáte velkou vatru, dejte pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy (pomohou např. opustit ohniště je možné až po jeho důkladném uhašení - ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou, při odchodu se z něj nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. oheň neroznášejte po okolí, např.
- Koupání: Koupání dětí přizpůsobte počasí, fyzické zdatnosti dětí a jejich plaveckým schopnostem. Ověřte si, zda je v rybníku koupání povoleno (resp. koupat se děti smějí nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo intenzivním cvičení, pozor na přehřátí po přesunu na koupaliště. pro neplavce musí být zřetelně vyhrazený prostor, příp.
- Bouřka: Jste-li při bouřce venku, vyhněte se otevřeným pláním a osamělým stromům. Nebezpečné nejsou jen blesky, ale též nárazy větru.
- Různé aktivity: Střílet z luku dovolte dětem jen pod vaším dohledem. S elektrickými předměty dovolte dětem pracovat, je-li to pro ně v jejich věku obvyklé.
Závěr
Dodržováním těchto zásad a pravidel můžete zajistit bezpečný a příjemný pobyt v přírodě pro sebe i své děti. Pamatujte, že klíčem je prevence, informovanost a ohleduplnost k přírodě i ostatním návštěvníkům.
tags: #bezpečnost #v #přírodě #pro #děti #zásady
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]