Filozofie lásky k přírodě: Henry David Thoreau a návrat k podstatě

07.03.2026

Henry David Thoreau (1817-1862) byl americký spisovatel a přírodovědec, jehož život a dílo jsou úzce spjaty s přírodou. V deníkových a esejistických textech rozvíjel a v praxi realizoval zásady transcendentalismu, kladoucího důraz na duchovní rozměr přírodního světa. Autorovy texty patří k prvním moderním dílům, která se zamýšlejí nad ekonomickou soběstačností, dobrovolnou skromností a sepětím člověka s přírodou.

6. 9. „Vedeš si deník?“ zeptal se prý nejpravděpodobněji filozof a spisovatel Ralph Waldo Emerson roku 1837 čerstvého absolventa Harvardu Henryho Davida Thoreaua. „Odpovědí“ bylo v následujících čtyřiadvaceti letech sedmačtyřicet rukopisných svazků obsahujících více než dva miliony slov.

„Můj deník by měl být záznamem mé lásky. Chtěl bych do něj psát pouze o věcech, jež miluji, o své náklonnosti k jakékoliv stránce světa, o tom, o čem rád přemítám,“ poznamenal si americký spisovatel a přírodovědec.

Příroda jako protipól společnosti

Autorovou největší fascinací však je příroda, jejíž líčení prostupuje Deník od začátku až do konce. V ní vidí Thoreau protipól společnosti, hledá v ní svobodu a pravou podstatu života. Důrazně také odmítá otroctví, lidskou přetvářku, ubližování přírodě a prahnutí po materiálních hodnotách.

Deník vyvrací i několik mýtů o autorovi. „Coby vyhlášený pěstitel melounů pořádal pro sousedy večírky s ochutnávkou svých výpěstků. Navzdory nesporným povahovým zvláštnostem a samotářským sklonům nemůže být tedy ani řeči o misantropovi a asociálovi, za nějž bývá někdy označován,“ říká překladatel Jan Hokeš.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Aktivní bojovník proti otroctví

Thoreau nejenže sepsal známé eseje, ke kterým patří Občanská neposlušnost, Otroctví v Massachusetts nebo Obhajoba kapitána Johna Browna, ale také se - stejně jako jeho matka a sestry - aktivně zapojil do abolicionistického hnutí. V rámci takzvané „podzemní železnice“ ukrýval uprchlé otroky a dopravoval je na vlak do Kanady. „Podle jednoho svědectví se na této ilegální činnosti podílel pravděpodobně častěji než kdokoliv jiný z jeho rodného města Concord,“ upřesňuje překladatel Jan Hokeš. „Současně je třeba vyzdvihnout Thoreauovy postoje v otázce otroctví, kvůli nimž neváhal nechat se zavřít do vězení,“ dodává.

Thoreauovy rozsáhlé deníkové záznamy jsou co do myšlenkové hloubky, poutavosti i literární kvality významným doplněním autorova dosud přeloženého díla. Český výbor přeložil Jan Hokeš, který knihu sestavil na základě čtrnáctisvazkové edice z roku 1906 s přihlédnutím k rukopisům a jejich transkripcím.

Čtěte také: Více o nejrozšířenějším minerálu

Čtěte také: Co obnášejí emisní normy?

tags: #jaký #filozof #měl #postoj #lásky #k