Návrat vyhynulých zvířat do volné přírody: Proces a perspektivy

De-extinkce je proces, při němž jsou pomocí moderních biotechnologií vytvářeni jedinci, kteří vykazují charakteristiky vyhynulých druhů. Firma se proslavila svým ambiciózním cílem navrátit do života několik vyhynulých druhů, mezi nimi například mamuta srstnatého, tasmánského tygra, severního bílého nosorožce, pravlka obrovského a ptáka dodo.

Colossal Biosciences: Průkopník de-extinkce

Colossal Biosciences je americká biotechnologická společnost založená v roce 2021 genetikem z Harvardu Georgem Churchem a technologickým podnikatelem Benem Lammem. Firma využívá nejmodernější metody genetického inženýrství a reprodukční biologie s cílem podpořit ochranu biologické rozmanitosti a obnovu narušených ekosystémů a je průkopníkem v oblasti tzv. de-extinkce.

Úspěchy společnosti

Úspěšným začátkem tohoto úsilí bylo vytvoření tzv. „vlněných myší“ (angl. woolly mouse), o jejichž narození společnost informovala v březnu 2025. Tyto roztomilé geneticky modifikované laboratorní myši mají upraveno devět genů. Sedm z nich bylo vybráno kvůli vlivu na růst srsti, dva další (včetně FGF5 a MC1R) pak mají známé analogie u mamutů a ovlivňují pigmentaci, hustotu a délku srsti. Jeden z genů je rovněž spojen s metabolismem tuků, což by mohlo zvýšit odolnost organismu vůči chladu.

V dubnu 2025 Colossal Biosciences oznámila narození tří štěňat geneticky modifikovaného zvířete, které se svým vzhledem i genetickým profilem velmi blíží dávno vyhynulému pravlkovi obrovskému (angl. dire wolf, Canis dirus, nověji i Aenocyon dirus). Využitím kombinace klonování, editace genomu a analýzy starověké DNA se podařilo vytvořit hybrid, který sdílí s dnešním šedým vlkem přibližně 99,5 % genetického materiálu. Vybrané genetické varianty byly upraveny tak, aby se u zvířat projevily znaky typické pro pravlka, tj. robustní stavba těla a hustá bílá srst. Štěňata aktuálně žijí pod neustálým dohledem kamer, dronů a bezpečnostního personálu v rozsáhlém výzkumném areálu o rozloze 2 000 akrů.

Projekt mamut srstnatý

Colossal Biosciences se však nejvíce proslavila projektem zaměřeným na oživení mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius). Tento ikonický druh, který vyhynul před zhruba 4 000 lety, přežíval nejdéle na Wrangelově ostrově u Sibiře, odkud pochází i část zachovalé DNA. Cílem společnosti je vytvořit geneticky modifikovaného slona, který by nesl klíčové znaky mamuta, tj. hustou srst s dobrými izolačními vlastnostmi, zvýšenou odolnost vůči chladu a metabolismus přizpůsobený životu v drsných podmínkách. Společnost plánuje do roku 2028 vytvořit první hybridní mláďata a vypustit je zpět do arktické tundry. Tam by jejich přítomnost mohla pomoci zpomalit tání permafrostu tím, že budou svým pohybem utužovat sníh.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Etické a ekologické aspekty de-extinkce

Zatímco myšlenka de-extinkce vzbuzuje u části veřejnosti a ekologů nadšení, protože v ní vidí možnost obnovy narušených ekosystémů a ochrany současných ohrožených druhů, jiní odborníci varují před možnými riziky. Snaha vracet pomocí moderních technologií do přírody druhy podobné těm vyhynulým je navíc někdy v médiích či různých komentářích nepřesně označována jako „oživení“ druhu, což může být zavádějící. Tato zjednodušená a někdy až dramaticky komentovaná interpretace však může u části veřejnosti vyvolávat obavy, nedůvěru nebo přispívat k šíření nepodložených konspiračních teorií. Hlavním cílem de-extinkce je přitom především snaha napravit škody způsobené přírodě.

Ztráta biodiverzity a role vrcholových predátorů

Andrew Pask ve své přednášce zdůrazňuje alarmující ztrátu biodiverzity na planetě a poukazuje na to, že jsme uprostřed šestého masového vymírání, které je způsobeno lidskou činností. Upozorňuje na kritickou situaci v Austrálii, která má nejvyšší míru vymírání savců na světě. Mnohé ikonické druhy, jako vakovlk (tasmánský tygr), jsou nenávratně ztraceny, což má negativní dopad na celé ekosystémy, zejména vzhledem k roli vrcholových predátorů. Ztráta vrcholových predátorů vede k přemnožení býložravců, erozi krajiny a šíření nemocí.

Podle Paska, díky pokrokům v genetice a klonování, je možné získat DNA z muzejních vzorků vyhynulých zvířat a použít ji k “rekonstrukci” těchto druhů. Jako příklad uvádí vakovlka a zdůrazňuje jeho klíčovou roli vrcholového predátora v tasmánském ekosystému. Současně představuje možnost využití genetické modifikace k ochraně stávajících druhů, jako je severní kunovec, který je ohrožen invazivními ropuchami obrovskými. Inženýring kunovců s rezistencí vůči toxinu ropuchy obrovské by mohl pomoci nejen zachránit tento druh, ale také omezit populaci invazivních ropuch.

Studie a obavy

Podle studie z roku 2021 publikované v “Nature Ecology & Evolution” (Seddon et al., 2021), de-extinkce může mít pozitivní dopad na ekosystémy, ale je třeba pečlivě zvážit potenciální rizika. Autoři upozorňují na to, že úspěšné zavedení de-extinktovaných druhů zpět do volné přírody vyžaduje důkladné posouzení vhodnosti stanoviště, genetické diverzity a potenciálního dopadu na stávající druhy. Co se týče genetické modifikace druhů, jako je kunovec severní, existují obavy z potenciálních neúmyslných důsledků pro ekosystémy. Studie publikovaná v “Conservation Biology” (Frankham et al., 2011) zdůrazňuje, že genetická modifikace divokých zvířat může narušit přirozenou adaptaci druhů a vést k nepředvídatelným ekologickým změnám.

IUCN a debata o geneticky modifikovaných organismech

V dubnu loňského roku se biotechnologiím podařilo oživit vlka po 10 000 letech vyhynutí, což znovu otevřelo diskusi o geneticky modifikovaných organismech. Úspěch americké společnosti Colossal Biosciences znovu oživil mezinárodní diskusi o vědeckých a etických hranicích genetického inženýrství. V této souvislosti znamenal světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), který se konal v polovině října v Abú Dhabí, zlomový okamžik v řízení biologické rozmanitosti .

Čtěte také: Více o nejrozšířenějším minerálu

Rozhodnutí IUCN

Historické hlasování odborníků umožnilo provést individuální hodnocení geneticky modifikovaných organismů za účelem obnovy druhů po intenzivní debatě o rizicích, výhodách a etických mezích použití biotechnologií za účelem ochrany přírody. 88 % delegátů podpořilo politiku v oblasti syntetické biologie (návrh 87), která předpokládá individuální posouzení každého projektu souvisejícího s geneticky modifikovanými organismy za účelem zachování . Návrh 133, který navrhoval všeobecný moratorium, byl naopak zamítnut s malým rozdílem hlasů.

Rozhodnutí přijaté IUCN představuje významný posun v globální strategii ochrany přírody. Podle odborníků tento výsledek svědčí o oddanosti faktům a vědě, nikoli omezením a obavám. Tento trend považuje biotechnologie za doplňkový nástroj, nikoli za univerzální řešení.

Návrat velkých býložravců do Evropy a České republiky

Jedním z nejrozšířenějších opatření je údržba bezlesí pastvou skotu, koní a v poslední době též zubrů. Česká republika je v tomto ohledu v evropském i světovém měřítku bohužel pozadu. Skupina českých vědců proto ve spolupráci s domácími i zahraničními vládními a nevládními organizacemi připravuje návrh na zavedení velkoplošného pastevního managementu v ČR.

Reintrodukce zubra

Prvním krokem by měla být reintrodukce zubra do volné přírody vybraných vojenských výcvikových prostorů. Ve stejných oblastech by měl současně začít experimentální ohradníkový chov zpětně vyšlech­těných praturů a divokých koní.

Z býložravců byli pro vývoj vegetace významní především tři velcí spásači, kůň, pratur a zubr, specializovaní na spásání bylin. Ti jsou na rozdíl od spásačů-okusovačů (například vysoké zvěře) jako jediní schopni udržovat rozsáhlé oblasti ve stavu bez-lesí. Zásadní problém nastal až se změnami hospodaření, které přinesla zemědělská revoluce ve druhé polovině 20. století, kdy i domestikovaní spásači z volné krajiny prakticky vymizeli.

Čtěte také: Co obnášejí emisní normy?

Zubr: Historie a ochrana

Analýzy DNA odhalily hybridní původ zubra - je totiž křížencem dvou vyhynulých turů, bizona stepního (Bison priscus), obyvatele chladné suché mamutí stepi, a pratura, obyvatele lesů či lesostepí mírného pásmu. Ačkoli oba rodičovské druhy obývaly velmi odlišná prostředí, jejich areály se osudově prolnuly během souběžného ústupu mamutích stepí a šíření lesa pravděpodobně v oblasti východní a střední Evropy koncem poslední doby ledové na přelomu pleistocénu-holocénu, tedy před pouhými 12 000-10 000 lety. Právě z této doby pocházejí nejstarší fosilní pozůstatky zubra, který je tedy evolučně velmi mladým taxonem nesoucím genetickou výbavu dvou vyhynulých druhů!

Do současnosti zubr přežil jen kvůli záchrannému programu, který začal v hodině dvanácté, roku 1923, na popud hrstky polských a německých nadšenců; šlo o první profesionální ochranu, respektive záchranný program konkrétního druhu v Evropě. Zubr se již vrátil do volné přírody ­Běloruska, Litvy, Polska, Ruska, Slovenska a Ukrajiny. Reintrodukce se připravují v Německu, Rumunsku, Srbsku, Španělsku a jinde.

Rozšířené, avšak mylné představy, že je zubr výlučným obyvatelem rozsáhlých liduprázdných pralesů jsou prokazatelně důsledkem omezení jeho historicky známého výskytu na královské/carské honitby, které byly shodou okolností lesnaté. Ty však byly jen posledním útočištěm, nikoli preferovaným biotopem. Zubr je předmětem mezinárodní ochrany; je veden v mezinárodní Červené knize IUCN, předmětem ochrany prostřednictvím mezinárodních dohod a konvencí, jako jsou CITES nebo Bernská konvence, a ve všech zemích výskytu je přísně chráněn.

Vhodné oblasti pro reintrodukci v ČR

Díky velké rozloze, nízkému zalidnění a vyhovujícím přírodním poměrům, zejména vhodnému poměru lesa a bezlesí, představují některé naše vojenské výc­vikové prostory (VVP) optimální oblasti pro reintrodukci zubra. Nejvhodnější jsou Doupovské hory (332 km2), Boletice (220 km2), Libavá (327 km2) a bývalý vojenský újezd Ralsko. Průkopníkem návratu zubra se staly Vojenské lesy a statky, s. p., které v oboře Židlov (3786 ha, bývalý VVP Ralsko) založily první polodivoké stádo.

Návrat velkých zvířat do Severní Ameriky

Vědci spřádají ambiciózní plány na návrat vyhynulých velkých zvířat do Severní Ameriky. Plánují vysadit do americké přírody ohrožené asijské a africké druhy. Americký zoolog Josh Donlan z Cornellovy university s dalšími jedenácti předními americkými vědci z devíti různých institucí představil na stránkách prestižního vědeckého týdeníku vizi, která by řešila oba problémy, dávné vybití velkých savců v Americe i současné vymírání velkých savců v Africe.

Etapy a kontroverze

Vysazení velkých zvířat do severoamerické přírody plánují v několika etapách. První už má Amerika za sebou. Kupodivu byla zahájena krátce po objevení Ameriky Evropany, kteří dovezli do Nového světa koně. Nyní bychom mohli na dávný dovoz koní navázat importem dalších lichokopytníků z Afriky a Asie. Přednost by měli zřejmě koně Prževalského nebo divocí osli ohrožení vyhubením. Podobně by mohli velbloudi dvouhrbí nahradit původní severoamerické velbloudy z rodu Camelops.

Druhou fázi kolonizace severoamerické přírody cizími druhy velkých savců považují autoři za kontroverznější. Počítají při ní s vysazením malých populací afrických gepardů, lvů, slonů afrických a indických.

Rizika a perspektivy

Na hlavu Donlana a spol se snesla ostrá kritika. Někteří odborníci poukazují na to, že africké a asijské druhy velkých savců jsou geneticky odlišné od vyhubených druhů, které původně žily v Severní Americe. Jiní upozorňují, že by bylo záhodno nejprve vrátit do americké přírody živočichy, kteří z ní zmizeli teprve nedávno. Rozdíl mezi vyhynulými savci a jejich dnešními příbuznými je patrný na první pohled. Rizika vědecké vize jsou značné a rizika rozhodně nejsou zanedbatelná.

Závěr

Návrat vyhynulých zvířat do volné přírody je složitý proces, který zahrnuje vědecké, etické a ekologické aspekty. Projekty de-extinkce, reintrodukce a genetické modifikace představují inovativní přístupy k ochraně biodiverzity a obnově narušených ekosystémů. Je důležité pečlivě zvážit potenciální rizika a přínosy těchto intervencí a zajistit, aby byla rozhodnutí podložena vědeckými důkazy a mezinárodními dohodami.

tags: #návrat #vyhynulých #zvířat #do #volné #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Informace o životním prostředí
• Ochrana Arktidy a Antarktidy
• Homole u Panny: Svoz komunálního odpadu
• Zahraniční obchod a životní prostředí v ČR
• Ryzost zlatých mincí