Snaha o zlepšení životního ovzduší v České republice

Ochrana ovzduší v České republice má stále mnoho nedostatků. Přestože se situace pomalu zlepšuje, zdravotní komplikace způsobené znečištěným ovzduším významně ovlivňují zejména obyvatele měst. Zlepšuje, ale velmi pomalu. Stále dochází u některých látek k dlouhodobému překračování zákonem stanovených imisních limitů v řadě lokalit, především v aglomeracích a větších městech. Nejvíce zatíženými regiony zůstávají Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko.

Úroveň znečištění v daném roce však není závislá pouze na objemu vypuštěných znečišťujících látek, ale také na meteorologických a rozptylových podmínkách. V posledních letech mají na zlepšování kvality ovzduší vliv některá opatření, jako je například instalace technologií na snižování průmyslových emisí, obnova vozového parku nebo výměny kotlů. I přes to má ale ochrana ovzduší v České republice spoustu nedostatků. Například města mají příliš nízké kompetence v oblasti regulace průmyslu na svém území, která je obvykle v gesci kraje. S tím souvisí i fakt, že poplatky za znečištění ovzduší jsou příjmem pouze Státního fondu životního prostředí, státního rozpočtu a kraje. Dále existuje povinnost pravidelně zpracovávat programy zlepšování kvality ovzduší pro znečištěné oblasti, ty jsou ale často velmi nekonkrétní a nevedou k nastavení účinných opatření.

Dopady znečištěného ovzduší

Pro domácnosti jsou to především náklady, které nepokrývá zdravotní pojištění. Jde o výdaje spojené s léčbou a prevencí onemocnění, jako jsou například doplatky na léky a další léčivé přípravky, zdravotnické pomůcky či ozdravné pobyty. Další náklady představuje ztráta mzdy v důsledku absence v zaměstnání. Největší zátěž představuje onemocnění pro lidi v produktivním věku, kteří přicházejí o mzdu kvůli nepřítomnosti v zaměstnání z důvodu vlastního onemocnění nebo ošetřování člena rodiny. Tyto náklady představují zpravidla největší položku. Finanční zátěž se však liší s ohledem na typ a závažnost onemocnění. Pro města se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou to především výdaje na prevenci. Zpravidla se jedná o opatření v oblasti dopravy, jako je ekologizace městské hromadné dopravy, výstavba obchvatů měst nebo budování cyklistické infrastruktury. Dlouhodobé překračování imisí znečišťujících látek způsobuje také škody na budovách či materiálech.

Iniciativy a projekty

Hranice získaly 3. místo v anketě Cena Olomouckého kraje v oblasti životního prostředí za dlouhodobý přínos v oblasti ovzduší. Internetové hlasování probíhalo v červenci a srpnu, přesněji do 23. srpna. Nominované do jednotlivých kategorií zvolila odborná hodnotící komise. V oblasti ochrany ovzduší město Hranice nad rámec kotlíkových dotací státu přispívá občanům města Hranic příspěvkem 7% nákladů při výměně kotle. Na sklonku roku 2018 město Hranice zřídilo monitoring kvality ovzduší, kde aktuální informace jsou přístupné 24h veřejnosti nejen na webu města, ale také na velké obrazovce na Tř. 1. Město Hranice aktivně podporuje bezmotorovou dopravu. Má plně elektromobilovou MHD, v roce 2019/2020 byla provedena optimalizace tras tak, aby byla MHD ještě více přístupná široké veřejnosti.

Veřejný ochránce práv ocenil snahu Ministerstva životního prostředí posílit v novele zákona o ochraně ovzduší ochranu životního prostředí. Návrh počítá mimo jiné se širším zapojením veřejnosti do povolovacích procesů problematických zdrojů znečištění ovzduší. Ombudsman se ale zároveň obává o další osud novely. Navrhované změny se totiž nelíbí některým organizacím a institucím. „Ochrana životního prostředí je důležitou úlohou státu. Dobrá kvalita ovzduší a snižování zdravotních rizik spojených se znečištěným ovzduším patří mezi programové priority vlády,“ připomněl ombudsman Stanislav Křeček. Proto přivítal i snahu Ministerstva životního prostředí uvést tyto závazky do praxe.

Čtěte také: Strategie pro MSK kraj

Vědci z RECETOXu ve spolupráci s Ekonomickou fakultou Masarykovy univerzity se podílí na vyjímečném projektu AIRSENS, který poskytne detailní informace o vývoji kvality ovzduší ve dvou městských částech města Brna a šesti obcích Jihomoravského kraje. Během celé topné sezóny měří prachové částice s cílem najít znečišťující látky, které pochází z lokálního vytápění domácností. Součástí projektu je i dotazníkové šetření, které si mimo jiné klade za cíl zjistit, jak obyvatelé vnímají environmentální rizika a zda jsou ochotni změnit způsob vytápění. ‍O projektu AIRSENS: Na projektu AIRSENS se podílí výzkumná skupina z Masarykovy univerzity ve spolupráci s Magistrátem města Brna a Jihomoravským krajem.

Kotlíkové dotace a další opatření

Ekologové z hnutí DUHA říkají, že rozšíření lomu je v rozporu s programem kotlíkových dotací, ve kterém ministerstvo životního prostředí vyčlenilo již deset miliard na výměnu starých kotlů na nové. Uvolnění uhlí na trh by totiž snížilo zájem o dotace a zmenšilo jejich celkový efekt. „Není možné jednou rukou rozdávat miliardy na moderní kotle kvůli špinavému vzduchu a druhou rukou lidem cpát hnědé uhlí, které způsobuje znečištění ovzduší. Podobně stát motivuje ke znečišťování nízkou energetickou daní, nízkým poplatkem z vytěženého uhlí či sociálními dávkami na pevná paliva,“ řekl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Lokální topeniště podle statistik produkují až osmadevadesát procent rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a čtyřiasedmdesát procent nebezpečného jemného prachu. Snahy o zlepšení situace jsou patrné v podobě dotací, díky kterým už bylo v České republice vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. Dle odhadů Ministerstva životního prostředí je třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů. Výměna jednoho takového kotle představuje snížení prachu v životním prostředí až o 40 kg, u extrémně špatných kotlů při použití nevhodných paliv může jít až o 180 kg nebezpečných prachových částic ročně.

Pro zmírnění množství emisí z kotlů nejen na pevná paliva je důležité používání kvalitních paliv, moderních kotlů a jejich pravidelná údržba. Od září 2024 začne také platit zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. Dlouhodobého snižování množství polétavého prachu v ovzduší lze dosáhnout častým úklidem městských či obecních komunikací, který zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezením provozu aut s nejhoršími emisemi. Lepší kvalita vzduchu by přinesla úlevu astmatikům, seniorům a lidem s kardiovaskulárními obtížemi, přinesla by tedy i obrovské úspory ve zdravotnictví.

Mezinárodní den čistého ovzduší za modrou oblohu

Mezinárodní den čistého ovzduší za modrou oblohu vyhlásilo Valné shromáždění OSN na 7. září s cílem posílit mezinárodní spolupráci při zlepšování kvality ovzduší a snižování jeho znečištění. Mezinárodní den čistého ovzduší za modrou oblohu je zaměřen na zvýšení povědomí o významu čistého ovzduší pro zdraví, ekonomiku a životní prostředí. Cílem je také propojit různé aktéry a hledat efektivní řešení pro zlepšení kvality ovzduší.

Čtěte také: Zlepšení životního prostředí pomocí aplikace

Zlepšení kvality ovzduší v EU

Praha 5. prosince 2025 (PROTEXT) - Nejnovější report Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) potvrzuje již devatenáct let trvající trend - klesají odhadované zdravotní dopady dlouhodobé expozice třem klíčovým znečišťujícím látkám: jemným prachovým částicím, oxidu dusičitému a přízemnímu ozonu. Report rovněž uvádí, že bylo v EU v roce 2023 více než 180.000 úmrtí spojeno s expozicí jemným prachovým částicím (PM2,5) v koncentracích přesahujících doporučení WHO. Předčasná úmrtí přičitatelná jemným prachovým částicím v EU mezi lety 2005 a 2023 klesla o 57 %. To znamená, že cíl akčního plánu EU pro nulové znečištění - snížit dopad o 55 % - byl pro rok 2023 splněn.

V České republice se podle odhadů snížil počet předčasných úmrtí způsobených dlouhodobou expozicí jemným prachovým částicím o 68,7 % mezi lety 2005 a 2023. Vyjádřeno na 100.000 obyvatel starších 30 let klesl tento ukazatel z 202 na 63. V roce 2023 tak bylo této expozici přičítáno přibližně 4715 úmrtí (95% interval spolehlivosti: 3591-5263 - zdroj). Přestože se jedná o pozitivní trend, je 95 % obyvatel evropských měst nadále vystaveno koncentracím znečištění, které výrazně převyšují doporučení WHO.

Podle odhadů EEA by snížení znečištění na úroveň doporučovanou WHO v roce 2023 mohlo v EU předejít 182.000 úmrtím přičitatelným expozici jemným prachovým částicím, 63.000 úmrtím souvisejícím s expozicí ozonu (O₃) a 34.000 úmrtím v důsledku expozice oxidu dusičitému (NO₂). Nejvýraznější zdravotní dopady znečištění ovzduší jsou zaznamenány ve východní a jihovýchodní Evropě, kde se vyskytují nejvyšší koncentrace znečišťujících látek.

Čtěte také: Programy zlepšení ovzduší v ČR pod palbou žalob

tags: #snaha #o #zlepšení #životního #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše Bemeta: Recenze
• Procesy recyklace polovodičových součástek
• Postupy při ekologické havárii
• Udržitelné hospodaření AGRO ZVOLE
• Udržitelné využití pivovarského odpadu