Význam řas v přírodě

Řasy jsou fotosyntetizující organismy s jednoduchou stavbou těla. Jsou druhově nejbohatší a v přírodě hojně rozšířené. Téměř všechny se vyskytují ve vodě (mořské i sladké), některé nalézáme na vlhkých místech (na půdě, kůře stromů). Jejich tělo se nazývá stélka. Může být jednobuněčná (jedna buňka vykonává všechny funkce), vícebuněčná, vláknitá. Jsou považovány za předchůdce vyšších rostlin (kombinace fotosyntetických barviv je podobná).

Rozmanitost a klasifikace řas

Ačkoliv se řasy považují tradičně za tzv. nižší rostliny, jde o skupinu zcela nepříbuzných organismů. Zatímco některé člověk spatří pouze pod mikroskopem, jiné dosahují mnoha metrové délky. Čeština má pro jednotlivé skupiny řas mnohdy krásné poetické názvy - skrytěnky, obrněnky, zlativky, krásnoočka, zelenivky, parožnatky. Jejich počet se odhaduje mezi 40.000 a 1 milionem druhů.

Jedná se o mikroskopické sladkovodní i mořské rozsivky a jejich mořské mnohobuněčné příbuzné, chaluhy, jejichž stélka může dosahovat i mnoha metrů. Fosilní schránky rozsivek vytvořily mohutné vrstvy zemin. Tento diatomit se používá i jako doplněk stravy pro vysoký obsah křemíku. Chaluhy jsou hospodářsky velice významné, využívaly se pro výrobu potaše a sody, získává se z nich jód. V přímořských oblastech slouží jako krmivo a hnojivo, jsou zdrojem alginátů, které se využívají v potravinářství, medicíně, textilním průmyslu, konzumují se i přímo.

Společným znakem zelených řas je přítomnost stejných barviv (chlorofyl a + b, karoteny a xantofyly) a stejné zásobní látky, škrobu. Zelené řasy se staly chtěnou i nechtěnou součástí života lidí. Problémy dělají akvaristům, majitelům bazénů, zarůstají chladící věže elektráren, na druhou stranu se dostaly do jídelníčků celého světa jako speciality japonské nebo severské kuchyně, dietetické doplňky, jsou součástí krmných směsí pro ryby, některé ze zelených řas jsou využívány ve farmacii, kosmetice a produkci paliv. Mikroskopické zelené řasy se jako zelený prášek staly součástí různých doplňků stravy především řasy rodů Chlorella a Scenedesmus.

Řasy a jejich role v ekosystémech

V rybníku nebo přehradě žije přirozeně kromě ryb ještě celá řada drobných organismů. Některé jsou vidět pouhým okem, jiné pouze pod mikroskopem. Drobným, volně ve vodě se vznášejícím organismům se říká plankton. Ten lze rozdělit na fytoplankton (plní ve vodě stejnou úlohu jako na souši rostliny) a zooplankton (mimo jiných známé perloočky - dafnie), který se fytoplanktonem živí. Pro vodní rekreaci má větší význam přítomnost fytoplanktonu. Fytoplankton se skládá ze dvou velkých skupin organismů: řas a sinic (sinice = cyanobakterie). Pokud je fytoplanktonu ve vodě přítomno větší množství, vytvoří se v ní tzv. vegetační zákal.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Řasy jsou nejdůležitější producent kyslíku na Zemi. Bez řas by nebylo života. Více jak 90% kyslíku v atmosféře přichází z vody. Řasy jsou vždy a všude přítomné - i v našem malém jezírku. V každém funkčním biotopu existují miliardy mikro a makroorganizmů. Ti se živí jednobuněčnými řasami, které se vznáší ve vodním sloupci. Pokud by tyto mikroorganizmy vymřeli nebo se přestali dělit, pak nemají tyto řasy žádného přirozeného „likvidátora“, který by je držel pod kontrolou. Pak se mohou dramaticky množit a rozšiřovat.

Mořské řasy: Potravina budoucnosti?

Mořské řasy nebo mořská zelenina jsou druhy řas, které rostou v moři. Mořské řasy jsou zdrojem potravy pro život v oceánu a mají různé barvy od červené přes zelenou a hnědou až po černou. Jejich využití je velmi pestré a lze je použít do mnoha různých pokrmů, včetně sushi, polévek, dušených jídel, salátů, doplňků stravy a koktejlů. Dodávají pokrmům výraznou chuť a jsou velmi výživné.

Mořské řasy jsou bohaté na minerály, jód a některé vitaminy. Mají vysoký obsah vlákniny a obsahují kvalitní bílkoviny. Nevyžadují sladkou vodu ani cennou zemědělskou půdu. Rostou volně v oceánech a sklízí se udržitelným způsobem tak, aby mohly znovu vyrůst.

Skladování a trvanlivost sušených mořských řas

Sušené mořské řasy vydrží velmi dlouho, pokud jsou správně skladovány v obalech nebo v nádobách bez přístupu vzduchu, při pokojové teplotě a mimo dosah přímého slunečního světla. Obecně platí, že se mořské řasy označují datumem spotřeby 3-5 let od sklizně. Výživné látky jako jsou minerály, jód a vláknina zůstávají v sušené mořské řase neporušeny pravděpodobně po mnoho let, i když to nikdy nebylo vědecky prokázáno. Také chuť a struktura zůstávají pravděpodobně stejné. Sušené mořské řasy obsahují velmi málo vlhkosti a jsou bohaté na minerální soli. Tato kombinace brání růstu plísní, baktérií a kvasinek a při správném skladování zajišťuje dlouhou trvanlivost, která je přibližně 3-5 let od sklizně. Sušené mořské řasy není třeba chladit a ani to není vhodné, jelikož chlad může přispívat ke vzniku zápachu a vlhkosti.

Bílý prášek na mořských řasách

Případný bělavý prášek na řasách není známkou špatného stavu řas. Jedná se o sražené soli, které dodávají mořským řasám slanost a chuť a jejich konzumace je bezpečná. Před použitím je možné mořské řasy opláchnout nebo namočit do vody, ale ne vždy je to nutné. Například Dulse je možné jíst přímo ze sáčku jako zdravou slanou svačinku. Poté se snadněji krájí na potřebné tvary a velikosti. Opláchnutí nebo namočení řas zmírňuje jejich slanou chuť. Opláchnutím je také možné řasy zbavit případných nečistot a drobných mořských usazenin, které se mohou nalézat v jejich záhybech.

Čtěte také: Více o nejrozšířenějším minerálu

Bělavý prášek se někdy vyskytuje na povrchu některých mořských řas jako jsou Dulse, Kombu nebo Wakame. Řasy s bílým práškem na povrchu je možné zakoupit nebo se může bělavý povrch na řasách objevit až během skladování. Nejedná se ale o nic škodlivého.

Využití mořských řas v kuchyni

Celé části řas je možné nakrájet na kousky a přidat do polévky, těstovin, rýže, salátů, sendvičů nebo dušených a smažených pokrmů. Vločky nebo prášek je možné přidat do smoothie, polévky, použít je jako náhradu soli nebo k dochucení nejrůznějších jídel.

Řasy jako doplňky stravy

Mořské a sladkovodní řasy patří mezi přírodní poklady, které jsou lidstvu známy již po staletí. V současnosti zažívají renesanci díky svým výjimečným nutričním vlastnostem a přínosům pro lidské zdraví. Ačkoliv byly tradičně součástí jídelníčku především v Asii, dnes si jejich výživový potenciál získal popularitu po celém světě. V podobě doplňků stravy jsou ideálním způsobem, jak obohatit jídelníček o živiny, které mohou podpořit imunitní systém, zlepšit energetickou hladinu, detoxikovat tělo a přispět k celkové vitalitě. Tyto řasy jsou bohaté na bílkoviny, vitamíny, minerály, esenciální mastné kyseliny a antioxidanty.

Chlorella a Spirulina: Dva populární druhy

Mezi nejoblíbenější a nejlépe známé druhy řas, které jsou k dispozici jako doplňky stravy, patří chlorella a spirulina. Chlorella je sladkovodní řasa, zatímco spirulina je řasa mořská. Obě jsou známé svou neuvěřitelnou výživovou hodnotou. Ačkoliv mají oba tyto druhy řas podobné benefity, každý z nich nabízí něco unikátního.

• Chlorella: Jednobuněčná sladkovodní řasa, která se pro své nutriční hodnoty stala oblíbeným doplňkem stravy. Je bohatá na chlorofyl, který je vynikajícím detoxikačním prostředkem.
• Spirulina: Modrozelená řasa, která se stala synonymem pro superpotravinu. Tento prastarý organismus je známý svou vysokou koncentrací živin a vyniká snadnou stravitelností. Spirulina je vysoce výživná, obsahuje bílkoviny a esenciální aminokyseliny. Je tedy cenným doplňkem stravy, zejména pro vegetariány a vegany. Kromě bílkovin spirulina obsahuje také vitamíny B, zejména B1, B2 a B3, které přispívají k optimální funkci nervového systému a energetickému metabolismu.

Rozdíly mezi Chlorellou a Spirulinou

Ačkoliv chlorella a spirulina sdílejí mnoho výhod, existují mezi nimi určité rozdíly, které mohou ovlivnit výběr mezi těmito řasami. Zatímco chlorella je sladkovodní řasa, spirulina je modrozelená řasa, která roste v alkalických jezerech a slaných vodách. Pokud jde o detoxikaci, chlorella má silnější schopnost vázat těžké kovy a toxiny, a tím podporuje detoxikační procesy v těle a vylučování škodlivých látek. To je klíčové pro udržení zdraví a ochranu před toxickým zatížením. Na druhé straně spirulina exceluje svými vlastnostmi, které podporují energii a vitalitu, přičemž vyniká vysokým obsahem bílkovin a vitamínů B.

Čtěte také: Co obnášejí emisní normy?

Shrnuto a podtrženo, chlorella se soustředí především na celkovou očistu těla, zatímco spirulina je ideální pro zajištění dlouhodobé energie a vitality.

Udržitelnost a ekologické výhody pěstování řas

Jedním z důležitých aspektů, který zvyšuje atraktivitu řas jako doplňků stravy, je jejich udržitelnost a ekologické výhody. Pěstování mořských a sladkovodních řas je mnohem ekologičtější než tradiční zemědělství, které spotřebovává velké množství vody a půdy. Mořské řasy, jako chlorella a spirulina, rostou v mořských a sladkovodních prostředích, kde nevyžadují žádné chemické hnojiva ani pesticidy. Jsou schopné růst i v náročných podmínkách a neovlivňují negativně životní prostředí. Tato ekologická výhoda je stále důležitější pro mnoho spotřebitelů, kteří chtějí přispět k ochraně životního prostředí. Výroba mořských řas na doplňky stravy je mnohem šetrnější k přírodě, než produkce jiných potravinových zdrojů.

Sinice a rizika spojená s koupáním

Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů (občas až několik centimetrů) velkých částeček, které se někdy podobají kouskům trávy či drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici. Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic. Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytují koncem léta (v srpnu nebo první polovině září).

Sinice obsahují látky, které způsobují alergie. U koupajícího se člověka, podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma. Sinice také mohou produkovat různé toxiny (jedovaté látky). Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy. Lidé při koupání často nechtěně vypijí trochu vody (až 1 - 2 dl) a s ní i přítomné sinice (a také toxiny, které jsou v nich obsaženy).

Pokud sinice netvoří vodní květ, není pravděpodobné, že po jednom vykoupání vznikne vážné onemocnění. U alergiků se však mohou vyskytnout přecitlivělé reakce, především různé kožní problémy, záněty a alergické reakce očí a spojivek. Riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním po více dnů (týdnů) a samozřejmě i množstvím sinic ve vodě. Největší nahromadění sinic (i toxinů) vzniká právě při vodním květu.

Jak rozlišit řasy od sinic?

Zda jsou ve vodě sinice nebo řasy, lze poměrně dobře rozeznat následujícím způsobem: Láhev se zúženým hrdlem (lze použít třeba průhledné lahve od balených vod) naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru “sekaného jehličí nebo zelené krupice” (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Ještě jednodušším testem je vstupovat do vody opatrně (aby se nezvířily usazeniny ze dna) a pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky.

Doporučení při koupání ve vodě se sinicemi

Pokud se chcete koupat ve volné přírodě, kdekoliv mimo místa pravidelně sledovaná, zkuste před vstupem do vody některou z výše popsaných metod na rozlišení řas a sinic. Když voda obsahuje sinice, řiďte se zásadou č. 3. Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, nebo kde je dokonce vytvořen vodní květ, doporučujeme (je-li to možné) se po vykoupání osprchovat čistou vodou a odstranit tak z pokožky řasy a sinice, které na ní po pobytu ve vodě ulpěly. V tomto případě by kontakt těla s vodou při plavání neměl být delší než cca 10 minut, což je orientační doba; liší se u každého člověka například s věkem a nepřímo ji lze stanovit jako “rozmočenou kůži prstů”, která více přijímá látky ze svého okolí. Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti.

Řasy a udrzování čisté vody v zahradních nádržích

I koncem léta se chceme těšit z čisté a průzračné vody v našich zahradních nádržích, často nám ale radost z ní kazí zelené řasy. Abychom udrželi řasy a jejich růst v našem jezírku pod kontrolou, je třeba nejprve vědět, k čemu vlastně řasy slouží, znát jejich pozitivní vliv na život v jezírku a vědět, kdy nás naopak nadměrným a nekontrolovatelným růstem ruší.

Ti se živí jednobuněčnými řasami, které se vznáší ve vodním sloupci. Pokud by tyto mikroorganizmy vymřeli nebo se přestali dělit, pak nemají tyto řasy žádného přirozeného „likvidátora“, který by je držel pod kontrolou. Pak se mohou dramaticky množit a rozšiřovat. Tyto organizmy jsou velice choulostivé na jakékoli změny různých kvalitativních parametrů vody, zejména pak hodnoty pH. Pokud tyto hodnoty v průběhu dne silně kolísají (nižší jak 7 nebo vyšší jak 9), dochází k okamžitému a rychlému vymírání všech mikro/makroorganizmů, likvidátorů řas, včetně aerobních nitrifikačních a denitrifikačních filtračních bakterií, ryby i rostliny jsou ve stresu a výše uvedené bakterie se přestávají dělit. Voda v jezírku začne zelenat, řasy získají převahu a biologická rovnováha se ztrácí.

Dalším, neméně důležitým kvalitativním parametrem vody je hodnota KH (uhličitanová tvrdost). Hodnota KH je hlavním nositelem stability (tzv. puferace) hodnoty pH. Pokud klesne KH pod úroveň 5°dH (německá stupnice tvrdosti), pak je voda náchylná k rozkolísání optimálních kvalitativních hodnot. To znamená, že může klesnout pod 7 nebo naopak převýšit hodnotu 9. Toxicita dusitanu a amoniaku prudce stoupá a je obvykle pro vše živé ve vodě, včetně ryb, smrtelná.

Vedle optimálně nastavených hodnot pH a KH, širokého a různorodého zastoupení z řad mikroorganizmů, bakterií apod., se nám nedaří omezit růst řas. Kde je příčina? Ta je v nadměrné nabídce živin, a to i přesto, že je voda jinak čistá. Zejména se jedná o sytě zelené dlouhovláknité řasy, které jsou z 80% hlavním problémem všech majitelů jezírek. Řasy potřebují ke svému růstu zejména dusík, uhlík, sluneční světlo a fosfát. Na dusíku a uhlíku asi nic nezměníme a je třeba s tímto faktem počítat. Intenzitu světla již umíme s pomocí přípravků z naší nabídky silně omezit. Světlo si představme jako „turbo“, které akceleruje růst řas. Hodnoty fosfátu PO4 ve vodě (max. 0,035 mg/l) umíme rovněž uspokojivě řešit s pomocí námi nabízených produktů na úpravu a ošetření vody. Fosfáty se dostanou do vody různými cestami. Z vody z řádu, krmením, pyly, kaly, bahnem, zbytky rostlin, zeminou, vodními rostlinami apod. Nejjednodušším řešením daného problému je v prevenci, údržbě a v péči o jezírko.

tags: #jaký #význam #mají #řasy #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Dřevěný odpadkový koš
• Vše o ekologickém hedvábí
• Metody zneškodňování odpadu
• Sklo a jeho recyklace
• Expedice příroda: 50 našich květin – recenze