Jana Staňková a spolek Naše odpadky: Za lepší odpadové hospodářství obcí

Odpadové hospodářství je dnes pro obce stále složitější a náročnější oblastí. Obce přitom nesou přímou odpovědnost za fungování systému, ale často nemají dostatek času, kapacit ani podpory, aby se mohly věnovat jeho skutečnému rozvoji. Místo řešení příčin jsou tak nuceny řešit především důsledky nedotažené legislativy, rostoucích nákladů a systémových nedostatků, které samy nevytvořily, ale musí s nimi každodenně pracovat.

Spolek NAŠE ODPADKY vznikl proto, aby obcím poskytl oporu, sdílel zkušenosti z praxe a pomáhal prosazovat taková řešení, která dávají smysl jak ekonomicky, tak ekologicky. Naším cílem je vrátit obcím silnější postavení v systému odpadového hospodářství a pomoci jim řešit nejen následky, ale především příčiny současného stavu.

Sedmdesátka obcí se rozhodla, že si nenechá líbit některé praktiky velkých odpadových firem a sdružily se ve spolku Naše odpadky. „Nebojujeme proti nadnárodním svozovým firmám, jen jim chceme vytyčit mantinely,“ říká předseda spolku Radek Staňka, zastupitel v jihomoravských Uherčicích a spoluzakladatel poradenské firmy pro odpadové hospodářství obcí ISNO IT.

Spolek vznikl v roce 2018 a první vlnu tvořily obce, které byly klienty firmy ISNO IT. Cílem je podporovat na odpadovém trhu konkurenci, snižovat produkci směsného komunálního odpadu a prosazovat transparentnost v nakládání s odpady.

Cíle a aktivity spolku

Na svém webu uvádí, že společným cílem iniciativy Naše odpadky je směřovat vývoj odpadového hospodářství v Česku ve prospěch obcí a měst. Velké nadnárodní svozové společnosti si kvůli pasivitě obcí vytvořily pro sebe příznivé prostředí, kde jim málokdo dokáže konkurovat. Situace se liší region od regionu - někde konkurence neexistuje vůbec a obce jsou na firmách závislé. Diktují podmínky a obec si nemůže nasmlouvat férovější služby.

Čtěte také: Ekologická menstruace

Zakládající členové spolku Naše odpadky jsou například Pavel Pešek, starosta Jílového u Prahy; Jana Staňková a Jiří Nevídal, členové předsednictva spolku, Radek Staňka, předseda spolku, Miroslav Zborovský, starosta obce Těšany (Brno-venkov) a poslanec za KDU-ČSL, Marek Ošťádal, starosta obce Náklo (Olomoucko) a senátor za STAN.

Problémy v odpadovém hospodářství

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže už jednou kartelovou dohodu o rozdělení zejména českých regionů mezi odpadovými firmami potrestal. V roce 2012 dostaly nadnárodní svozové firmy van Gansewinkel, AVE CZ odpadové hospodářství, A.S.A. (dnes FCC) a SITA CZ pokutu v souhrnu téměř 100 milionů. Po té kauze se začalo hrát na to, že se soutěží. Ve skutečnosti se ale firmy ani nesnažily stlačit cenu a zakázky vyhrávat. Pak přišlo období, kdy svozové firmy ani nedávaly nabídky. Teď je to tak, že radíme některým obcím, aby odpady radši nesoutěžily, protože si tím služby akorát zdraží.

Jenže když na tyto firmy netlačíte a necháte je dělat, co chtějí, z logiky věci se snaží tvořit maximální zisk. Je jen na obcích, kam až je nechají zajít. Nenechat si vnutit přepálené ceny například za dotřídění plastů, nenechat si vnutit čipy na popelnice, kdy do systému evidence vidí jen odpadové firmy.

Ve Skládkařských pohádkách narážíte také na to, že obec si těžko ověří, zda jí komerční svozová firma účtuje skutečně provedené služby a svezené množství odpadu. Jistotu nemá obec nikdy. Jinde obce nutí svozovou firmu jet na váhu před svozem dané obce a po něm. To je účinné, ale i tak může firma v obci nabrat živnostenský odpad, který pak zaplatí jak obec, tak živnostník.

Vybavit popelářská auta touto technologií je drahé, pohybuje se to v řádu statisíců. Na snižování množství odpadu to určitě fungovat bude, ale investice ve finále zaplatí obec v ceně služeb. Je to jako jít střílet zajíce tankem. Technologie je navíc ve vlastnictví svozové firmy a jen ona vidí do dat, na základě kterých fakturuje.

Čtěte také: Jana Zajícová: Životní prostředí

Když lidi motivujete cenou za hmotnost směsného komunálního odpadu, skutečně začnou víc třídit. Ale ten odpad nezmizí, jen se přesune do tříděného sběru. Obec potom na jedné straně méně vybírá od občanů a na druhé straně víc platí z rozpočtu za tříděný odpad. A to je ještě optimistický scénář. Může se také stát, že odpady někteří začnou pálit nebo vozit do lesa.

Podle nás je férovější nastavit platbu za obslouženou nádobu a za tuny na skládku, což svozové firmy vůbec nechtějí.

Alternativní metody sběru odpadu

Pytlový sběr obci zachovává určitou nezávislost na svozové firmě. Pokud pytle sama sváží, zvládne najednou víc komodit - plast, papír, plechovky, nápojové kartony, jedlé oleje a tuk i drobné elektro. Ušetří tak za svoz, je to pro ni výhodné. Barevné popelnice obec sama traktorem nesveze, nemůžete je vysypávat na valník. Na to potřebuje svozovou firmu. A „kukačka“ (popelářský kuka vůz, pozn. aut.) musí jezdit pro každou surovinu zvlášť, je to přitom hrozně drahé auto na provoz.

Bioodpadu je v černých popelnicích 25 procent, podle ročního období. Vozit zvlášť hnědé popelnice je fajn byznys pro komerční svozové firmy. Vozí tak převážně vodu a také vzduch, protože se to musí svážet častěji, aby to nepáchlo. A ve finále může svozová firma říct, že to bylo kontaminované (například plastovými sáčky nebo gastroodpadem, pozn. aut.), odvézt to na skládku a naúčtovat obci skládkovací poplatek.

Financování odpadového hospodářství

Drtivá většina obcí dotuje odpadové hospodářství. Poplatky za popelnice nestačí, někde bývají jen symbolické, nebo dokonce nulové. Obcím doporučujeme, ať mezi lidi rozpočítají reálné náklady, které obec s odpady má. Aby lidé věděli, co odpady stojí. A zároveň je dobré dát občanům možnost výši svého poplatku ovlivnit - třídit, kompostovat, snížit frekvenci přistavování popelnic.

Čtěte také: Jana Kirschner vystoupí

tags: #jana #stankova #odpadky

Oblíbené příspěvky:

• Cenné papíry v ČR
• Plíseň v koupelně a ekologické řešení
• Platba poplatku za komunální odpad
• Spontánní emise
• Udržitelné lahve na vodu